Zavedenie rovnakého režimu pre československé právnické i fyzické osoby je tiež premietnuté zodpovedajúcimi zmenami do ustanovení upravujúcich Československú obchodnú a priemyslovú komoru. Vzhľadom na to, že sa vyskytujú názory, že by vedľa Čs. obchodnej a priemyslovej komory mala byť zavedená i Česká obchodná a priemyslová komora a Slovenská obchodná a priemyslová komora, považujem za potrebné zdôrazniť, že vo vzťahu k zahraničiu je treba zachovať len jednu obchodnú a priemyslovú komoru a pri nej len jeden rozhodovací súd. Okrem rozhodovacieho súdu i ďalšie orgány, ktoré voči zahraničiu a v niektorých prípadoch i v tuzemsku (napr. vo vzťahu k vláde) by mali vystupovať jednotne. Pritom nič nebráni tomu, aby v menších centrách alebo v menších územných celkoch (povedzme v krajoch alebo iných územných celkoch) vznikali odbočky komory ako samostatné komorové orgány. V prechodných ustanoveniach sa stanoví, že dosiaľ vydané povolenie sa považuje za registráciu podľa navrhovaného zákona, resp. pokiaľ podľa nového zákona bude potrebné povolenie, potom sa považuje za povolenie podľa tohto zákona. Ak vezmeme do úvahy, že v súčasnej dobe má povolenie len na zahranično-obchodnú činnosť viac než 600 subjektov, ide o významné ustanovenie z hľadiska ich hospodárskej a právnej istoty.
Na záver by som chcel konštatovať, že vláda si je vedomá skutočnosti, že úprava navrhnutá v predloženej novelizácii zákona je úpravou len na obdobie je celkom liberalizovanej ekonomiky a treba ju považovať za úpravu prechodnú. Tomu nasvedčuje i fakt, že vláda uložila ministrovi zahraničného obchodu predložiť do 30. 6. t. r. zásady nového zákona, ktorý bude úplne novo spravovať hospodárske styky so zahraničím.
Navrhovanú novelu zákona o hospodárskych
stykoch so zahraničím považuje vláda
za nutný krok k vytváraniu trhového mechanizmu
v Československu cestou zjednotenia podmienok vykonávania
zahranično-hospodárskej činnosti pre všetky
subjekty, v maximálne možnej miere odstránenie
byrokratického povoľovacieho režimu, a tým
nepomôcť širšie zapojenie československého
hospodárstva do svetovej ekonomiky.
Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji ministru Barčákovi. Návrh, který projednáváme byl přikázán předsednictvy sněmoven k projednání ve výborech ústavně právních, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod, ve výborech zahraničních, branných a bezpečnostních, pro zemědělství a výživu a ve výborech pro kulturu a výchovu.
Prosím společného zpravodaje výborů
Sněmovny lidu poslance Jana Váchu, aby přednesl
zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Vácha: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, vyslechli jsme odůvodnění vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102 z roku 1988 Sb., panem ministrem Andrejem Barčákem. Předložený návrh zákona představuje významnou změnu v tak důležité oblasti československého národního hospodářství, jakou je oblast vnějších hospodářských styků. Především liberalizuje zahraničně hospodářskou činnost a demonopolizuje zahraniční obchod. Připouští, aby se na zahraničně hospodářské činnosti podílely československé fyzické osoby. Je omezen vliv státu do regulace subjektů provádějících zahraničně obchodní činnost. Provozování této činnosti má především charakter evidenční, procedura je registrací. Pouze v těch oblastech, které jsou z hlediska zájmu státu zvláště důležité, opouští zákon evidenční princip a ponechává systém povolování. Systém povolování se týká okruhu zboží nebo činností, které stanoví zákon, případně federální vláda, na řízení.
Dalším významným liberalizačním prvkem je, že zákon opouští regulaci výrobní specializace a kooperace se zahraničím, jakož i vědeckou spolupráci se zahraničím k právům, vynálezům, průmyslovým vzorům a ochranným známkám.
Jsem přesvědčen, že tyto zásadní změny v dosavadní koncepci právní regulace hospodářských styků se zahraničím, přispějí značnou měrou k přechodu čs. ekonomiky na systém tržního hospodářství. Předložený vládní návrh projednaly všechny výbory sněmoven s výjimkou výboru pro sociální politiku, pro životní prostředí a mandátových a imunitních výborů.
Návrh zákona byl ve schůzích výborů podrobně posuzován. Vedle drobných legislativních technických úprav byly doporučeny úpravy textů některých ustanovení, které jsou promítnuty do společné zprávy výborů (tisk 394), který máte k dispozici. Připomínám, že návrhy na změnu návrhu zákona, předložené jednotlivými výbory, se soustředily ve výborech ústavně právních a byly zváženy z hlediska věcného a právního a výsledek je zapracován do uvedené společné zprávy. Z ústavně právního hlediska nelze návrhu vytknout nedostatky. Nepředpokládají se zvýšené nároky na státní rozpočet ani na pracovní síly.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, jako společný zpravodaj výborů
Sněmovny lidu jsem přesvědčen o tom,
že návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských
stycích se zahraničím ve znění
zákona č. 102/1988 Sb., splní požadované
záměry a doporučuji sněmovně
tento návrh ve znění pozměňovacích
návrhů, uvedených v tisku 394, schválit.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji společnému
zpravodaji výborů Sněmovny lidu poslanci
Váchovi. Slovo má společný zpravodaj
výborů Sněmovny národů poslanec
Cuhra.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Cuhra: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych se jako společný zpravodaj výborů Sněmovny národů připojil ke zprávě společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu pana Váchy. Jsem přesvědčen, že předložený vládní návrh novely zákona o hospodářských stycích se zahraničím splní účel, kterému je určen - tj. že vytvoří lepší podmínky pro přechod československého hospodářství k hospodářství tržnímu a rozšíří výrazně prostor pro provádění zahraničně hospodářské činnosti širším okruhem subjektů, než tomu bylo dosud a napomůže záměru otevřít naši ekonomiku vůči ostatnímu světu.
Doporučuji proto Sněmovně národů
předložený vládní návrh
ve znění změn navržených ve společné
zprávě výborů obou sněmoven
(tisk 394) schválit. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Cuhrovi. Vážené
poslankyně, vážení poslanci, do rozpravy
jsou zde zatím dvě přihlášky,
a to poslance Tichavského a poslance Šterna. Doporučuji
rozpravu zahájit až po 45 minutové přestávce.
(Jednání přerušeno v 19.05 hodin.)
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Vážené paní
poslankyně, vážení páni poslanci,
budeme pokračovat v přerušené společné
schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů
rozpravou. Jako první se do rozpravy přihlásil
poslanec Tichavský, připraví se poslanec
Štern.
Poslanec SL S. Tichavský: Vážené poslankyně, vážení poslanci, v poměrně krátké době se znovu vracíme k zákonu o hospodářských stycích se zahraničím, a to s ohledem na připravované změny v oblasti ekonomiky.
Základním záměrem změny zákona je rozšířit prostor pro provádění zahraniční obchodní činnosti organizací a nově i na československé fyzické osoby. Návrh zákona výrazně zjednodušuje dosavadní povolovací řízení a nahrazuje je v podstatě systémem registrace. Navrhovanými opatřeními se de facto ruší monopol zahraničního obchodu a vytváří se podmínky k široké liberalizaci zahraniční obchodní činnosti a hospodářských styků v zájmu přechodu československého hospodářství k tržní ekonomice.
Chtěl bych podtrhnout a zdůraznit některá opatření. Zavádí se stejný režim pro právnické a fyzické osoby. Pozitivním rysem je zrušení regulace, výrobní specializace, kooperace a vědeckotechnické spolupráce se zahraničím. Opouští se regulace nakládání správných vynálezů, průmyslových vzorů a ochranných známek ve vztahu k zahraničí. Nezbytné, zvláště pro přechodné období, je zejména zavedení centrální evidence o zahraniční obchodní činnosti na federálním ministerstvu zahraničního obchodu, i když k této problematice byla a je řada rozdílných názorů.
Novinkou je zavedení kauce pro zájemce o zahraniční obchodní činnost, a to jak pro československé fyzické osoby, tak i zahraniční zájemce. Osobně se domnívám, že výše kauce 20 a 100 tisíc korun je spíše symbolická, zvláště při kursu koruny ke konvertibilním měnám. Proto i mně je nejasné vysvětlení v důvodové zprávě, že kauce - mám teď na mysli především československé fyzické osoby a naše podniky - by měla sloužit částečně k náhradě případných škod a krytí pohledávek zahraničních partnerů.
V té souvislosti mám dotaz na ministra zahraničního obchodu, jak budou řešeny případy, kdy dojde ze strany našeho podniku či podnikatele k nemožnosti zaplatit věci objednané na základě uzavřených hospodářských smluv. V případě nedobytnosti bude totiž poškozeno i dobré jméno republiky jako solidního obchodního partnera. Proto mě zajímá, jakým způsobem budou tyto případy řešeny.
Osobně doporučuji, s ohledem na předpokládanou míru inflace a stávající měnové a cenové relace, zvýšit kauci u jiných osob na 500 tisíc Kčs. Příslušný návrh jsem předložil.
Rovněž další návrhy vycházejí vstříc potřebám československých podnikatelů, a to zejména v tom, že pro jejich potřeby umožňuje zřizovat organizační složky v zahraničí a rovněž se sdružovat v československé obchodní a průmyslové komoře.
Přes tyto prvky, které podporují liberalizaci styků se zahraničím, je třeba vidět, že tvůrci návrhu zákona zachovávají nezbytnou centrální regulaci. V přechodném období je to v zájmu vyváženého rozvoje naší ekonomiky nutné. Bylo to i zdůvodňováno, i když v jiné souvislosti, s návrhem zákona o státním podniku. Navíc každý stát v určitém rozsahu a určitými nástroji reguluje své vztahy se zahraničím. U nás se jedná o licenční kvóty. Určité omezení je v tom, že zahraniční osoby, které budou provádět zahraniční hospodářskou činnost, mohou pracovat jen na základě povolení a v mezích povolení. Je omezena zahraniční obchodní činnost, i když se nevylučuje. Jde především o omezení těch činností, kde by subjekty vystupovaly pouze jako překupníci. Předmětem kontroly státu jsou i některé další věci, o kterých hovořil pan ministr.
Je možno konstatovat, že souhrnně navrhované úpravy, včetně omezení odpovídají současným podmínkám a jsou základem pro liberalizaci zahraniční hospodářské činnosti. V této souvislosti chci upozornit na značná rizika, která z návrhu zákona vyplývají.
Z dosavadního zákona č. 42/1980 Sb. se záměrně vypouští usměrňování zahraničního obchodu státním plánem. Je možné, že usměrňování státem bude v novelizaci zákona o národohospodářském plánování, který však dosud nebyl předložen. Proto by bylo třeba zvážit, zda pro přechodné období by nemělo být oprávnění pro vládu CSFR a vlády republik věcně regulovat společensky významné oblasti vývozu a dovozu, popřípadě ukládat úkoly přesně specifikované v zájmu zvyšování rovnovážnosti ekonomiky.
Závažným problémem, který návrh neřeší, je vliv liberalizace na devizovou bilanci státu. Zde je faktické nebezpečí možného růstu zadluženosti. Osobně se domnívám, že pro přechodné období je třeba v souvislosti s navrhovanou liberalizací zavést účinný systém kontroly provádění zahraničních operací a dodržování stanovených omezení. Jinak je nebezpečí živelného uplatnění dílčích a lokálních zájmů pro naši nerovnovážnou ekonomiku nežádoucí, které by mohly zhoršit nejen naše obchodní vztahy s jinými zeměmi, ale i plynulost výroby uvnitř ekonomiky. Materiál totiž neobsahuje mimo odebrání kaucí jiné postihy a opatření.
Je veliké riziko, dá se říci reálné nebezpečí, že především podniky v zájmu zabezpečení všech ekonomických ukazatelů budou se snažit za každou cenu vyvážet bez ohledu na potřeby odběratelů v tuzemsku.
Závěrem chci říci, že předložený
návrh zákona přes určitou státní
regulaci a rizika, o kterých jsem hovořil, je významným
posunem v této oblasti při přechodu československého
hospodářství k tržní ekonomice.
Proto jej doporučuji schválit.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Tichavskému.
Diskutuje poslanec Štern, do rozpravy se připraví
poslanec Téra.
Poslanec SL J. Štern: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, v úvodu důvodové zprávy k návrhu zákona o hospodářských stycích se zahraničím se říká, že jeho účelem je vytvořit lepší podmínky pro přechod československého hospodářství k hospodářství tržnímu a přitom výrazně rozšířit prostor pro provádění zahraničně hospodářské činnosti širokým okruhem subjektů, jakož i napomoci záměru otevřít československou ekonomiku vůči ostatnímu světu.
Toto je jistě správné, avšak předložený návrh zákona ne vždy její znění naplňuje. V podmínkách tržního hospodářství by mělo platit, že všechny subjekty, které mají zájem a předpoklady, mají právo se zahraničně obchodních vztahů zúčastnit bez jakéhokoli dalšího omezení. To znamená, nesmí být rozdíl mezi osobou, která dováží určité zboží pro svoji vlastní výrobní spotřebu nebo vyváží zboží z vlastní produkce na straně jedné, a osobou, která provádí totéž, ale dotyčné zboží není ani pro její spotřebu, ani nepochází z její výroby. Jinými slovy: je rovněž třeba vytvořit předpoklady pro vznik malých obchodních firem tak, jak existují v zemích s tržním hospodářstvím. Takové firmy by neprováděly nic jiného, než co v současné době provádějí podniky zahraničního obchodu, to znamená poskytovaly služby v provádění zahraničního obchodu, avšak zcela nepochybně levněji, než tomu tak je u současných podniků zahraničního obchodu, s jejich přebujelou administrativou.
Reorganizace těchto podniků bude zřejmě komplikovanou záležitostí. Přesto však jsou v návrhu zákona jednoznačně favorizováni. Současný návrh zákona rozlišuje v této oblasti mezi registrací k zahraničně obchodní činnosti a povolením zahraničně obchodní činnosti. Registrace k zahraničně obchodní činnosti se v zásadě umožňuje výrobním podnikům, které mohou vyvážet vlastní produkci, eventuálně dovážet pro své potřeby.
Pokud by někdo chtěl vytvořit obchodní firmu k provozování zahraničně obchodní činnosti, potřebuje povolení federálního ministerstva zahraničního obchodu. Federální ministerstvo zahraničního obchodu hájilo a bude i nadále hájit zájmy stávajících podniků zahraničního obchodu. Je proti zájmu těchto podniků a tudíž i proti zájmu FMZO, aby vznikaly konkurenční a pravděpodobně i efektivnější obchodní firmy na soukromé bázi. Lze předpokládat, že vznik nových obchodních firem bude silně znesnadněn, ne-li vůbec znemožněn povolovacím řízením.
Navrhuji proto změnu § 7 odst. 3 tak, že se vypustí bod a), kde se právě definuje v povolovacím řízení, že povolovací řízení se vztahuje na tyto obchodní firmy.
Základně problematickým shledávám § 7 písm. c), bod 8, kde se hovoří o možnosti odvolání proti odmítnutí registrace. Považuji za zcela nelogické, aby navrhovatel, jehož žádost o registraci byla odmítnuta, se odvolával k témuž orgánu, byť přímo k jeho hlavě, tj. ministrovi. Odvolání by měl řešit rozhodčí soud, arbitráž nebo jiná nezávislá instituce. Takto navrhuji návrh zákona pozměnit.
Nemohu souhlasit se zněním § 13 bod 4, který se snaží zakotvit řídící funkci ministerstva zahraničního obchodu vůči podnikům zahraničního obchodu. Domnívám se, že v podmínkách tržního hospodářství, o jejichž prosazení nám snad jde, nepřísluší ministerstvu, aby jakýkoliv podnik přímo řídilo. Podnik musí být řízený vlastním vedením v rámci platných ekonomických zákonů a nástrojů a ministerstvo může mít maximálně koordinační funkci v případě prosazování státních zájmů atd.
Tento bod klasifikuji jako pozůstatek direktivně centralistického způsobu řízení, a proto jej navrhuji v plném rozsahu vypustit.
Další výhradu mám k § 14 bod 1. Za nedostatek tohoto bodu považuji odpovědnost generálního ředitele za výsledky ministerstva a dále i jeho jmenování či odvolání ministrem. Dle mého názoru návrh zákona zcela opomíjí formu akciové společnosti, která je i dnes v rámci existující struktury podniků zahraničního obchodu zcela běžná a bude nepochybně hojně využívána i u nově vznikajících obchodních organizací. U takovéto právní formy považuji za velmi iluzorní, aby návrh byl akceptován tak, jak je předložen, protože generálního ředitele volí orgány akciové společnosti a jim je on rovněž povinen skládat veškeré účty. V žádném případě však ne ministerstvu zahraničního obchodu. I toto považuji za pozůstatek direktivního způsobu řízení.
Navrhuji tento bod rozšířit o "v případě podniků zahraničního obchodu v právní formě akciové společnosti je generální ředitel volen orgány akciové společnosti, kterým odpovídá za výsledky hospodaření, a řídí její činnost".
Zřejmě ne zcela plně chápu ustanovení
§ 14 bod 3. Uvedenou formulaci považuji za velmi obecnou
a nic neříkající. Domnívám
se, že zmíněný obecně závazný
právní předpis by měl být znám
již v době projednávání tohoto
zákona, protože takto vlastně nevíme,
o čem jednáme. Tento bod je takto neakceptovatelný.
Děkuji.
Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Šternovi. Pane poslanče, máte připomínky písemně?
Diskutuje poslanec Téra. Do rozpravy se připraví
poslanec Kučerák.
Poslanec SL M. Téra: Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, chtěl bych vás opět zarmoutit, mám drobné doplňovací návrhy. V podstatě jde o to, o čem mluvil zde pan poslanec Štern. V celém návrhu novely zákona č. 42 jsou kontraversní pasáže o povolení zahraniční činnosti kontra její registrace.
Pokud schválíte návrh poslance Šterna, totiž vypuštění § 7, odst. 3 písm. a), pak můj návrh je k ničemu. Ale pokud by k tomu nedošlo, protože věřím, že pan ministr Barčák se bude intenzívně bránit - a zřejmě ví proč - pak doporučuji zcela jednoduchou úpravu. Čtu originální znění: "Předmětem dovozu jsou věci jiné než určené k využití ve výrobě - osoby provádějící dovoz". Znění je samozřejmě zavádějící a velice komplikuje celou situaci. Představte si, že jste pracovníky nějakého podniku, který se zaregistroval a chce si kromě věcí, které dováží pro výrobu, dovézt také počítač. Ale na to je už potřeba povolení, nebo to udělat přes podnik zahraničního obchodu. Vy si nemůžete nechat vytisknout v zahraničí reklamní katalogy, aniž byste na to měl povolení apod., přestože si to sami platíte.
Výbor pro plán a rozpočet navrhl znění
daleko přesnější z hlediska hospodářské
činnosti. Místo "výroby" "hospodářské
činnosti". Pokud neprojde návrh poslance Šterna
o úplném vyškrtnutí písmena a)
v odstavci 3, pak se přimlouvám za to, aby tam místo
"výroba" byla "hospodářská
činnost". Slovo výroba je velice úzké.
Je upraveno v podstatě jen ze zákona o dani z obratu,
kde se mluví o výrobní spotřebě
atd. Mohlo by se to tedy stejným způsobem na to
aplikovat a bylo by to velikou brzdou jak pro podniky, tak pro
soukromé podnikatele. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji panu poslanci Térovi.
Diskutuje poslanec Kučerák.
Poslanec SN P. Kučerák: Vážené predsedníctvo, dámy a páni, mnohí z vás nemali k dispozícii pôvodný text zákona, preto nepoznáte zrejme pôvodný § 43, ktorý hovoril o tom, že sa zriaďuje Československá obchodná a priemyslová komora. Táto komora je veľmi dôležitá, pretože podľa ďalších paragrafov poskytuje odborné konzultácie, šíri znalosti o hospodárstve, ekonomických podmienkach a právnych predpisov v zahraničí atď. Ale pôvodný text zákona je dosť asymetrický, pretože zriaďuje Československú obchodnú komoru a jej orgán na Slovensku - je treba v neprospech Českej republiky.
Mysleli sme si, že by bolo potrebné urobiť určitú asymetriu, aj sme to vo výbore pre plán a rozpočet navrhli. Zrejme to nebolo dosť dobre formulované. Tak medzitým - asi pred pol hodinou sme konzultovali s navrhovateľom a našli sme spôsob, ktorým sa táto vec môže riešiť.
Preto predkladám pozmeňovací návrh § 43 odsek 3: "Sídlom Československej obchodnej a priemyslovej komory je Praha. Jej oblastné orgány môžu pôsobiť v rôznych oblastiach Československej federatívnej republiky podľa záujmov svojich členov."
Keďže ide o formuláciu, ktorá vyhovuje
navrhovateľovi a zároveň je to náš
návrh, odporúčam, keby ju mohli páni
spravodajcovia zahrnúť do spoločnej správy
a nebrať ju osobitne ako pozmeňovací návrh.
Myslím, že chápete, že v záujme
určitej liberalizácie je potrebné, aby vznikali
na celom území našej republiky rôzne
špecializované a oblastné komory naozaj podľa
záujmov.