Vláda ČSFR nad rámec předloženého návrhu doporučila doplnit novelu devizového zákona o ustanovení jednoznačně zakazující nabývat vlastnické právo k tuzemským nemovitostem devizovými cizozemci. Výjimečné případy nabývání tuzemských nemovitostí devizovými cizozemci od devizových tuzemců se navrhuje řešit v mezích stanovených ve vládním nařízení, které bylo k tomuto účelu vydáno.
Všechny výbory Federálního shromáždění tento požadavek podpořily. Některé výbory doporučily, aby byla z návrhu novely devizového zákona vypuštěna i možnost výjimečného řešení převodu vlastnického práva k nemovitostem na devizové cizozemce formou nařízení vlády. Doporučuji, aby tato možnost výjimečného řešení byla v návrhu novely devizového zákona ponechána s vědomím, že se opět nepochybně jedná o řešení pro přechodné období.
Při příležitosti další novelizace devizového zákona, k níž musí dojít s předpokládanou změnou v regulaci devizových vztahů formou devizových normativů navrhne federální ministerstvo financí spolu se Státní bankou československou problematiku převodu vlastnického práva komplexně řešit přímo v devizovém zákoně. Do té doby tento návrh umožňuje zcela ojedinělé a výjimečné případy nabytí nemovitostí do vlastnictví devizového cizozemce, např. zastupitelského úřadu cizího státu, podle zásad reciprocity právě formou nařízení federální vlády, vydaného v dohodě s vládami obou národních republik.
Doporučuji vám jménem vlády návrh novely devizového zákona ke schválení.
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda FS J. Šimúth: Ďakujem ministrovi Klausovi za výklad vládneho návrhu.
Návrh prerokovali všetky výbory oboch snemovní, okrem výborov pre sociálnu politiku a výborov mandátových a imunitných.
Prosím spoločného spravodajcu výborov
Snemovne ľudu poslanca JUDr. Imricha Takácsa, aby
predniesol spravodajskú správu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec I. Takács: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie. dovoľte mi ako spoločnému spravodajcovi výborov Snemovne ľudu oboznámiť vás s výsledkom prerokúvania vládneho návrhu zákona, ktorým sa mení a dopĺňa devízový zákon č. 162/1989 Zb.
Devízový zákon č. 162/1989 Zb. bol schválený 13. decembra 1989 ako jedna z právnych noriem, zabezpečujúcich prestavbu hospodárskeho mechanizmu. Zákon bol pripravovaný v uplynulých dvoch rokoch a preto vyjadruje niektoré črty minulého obdobia.
Zmenami v spoločenskom a hospodárskom systéme dôjde k postupným zmenám i v celom rade ekonomických zákonov. Je samozrejmé, že tento vývoj sa musí dotýkať i devízového zákona. Devízový zákon upravuje a stanovuje pravidlá správania sa základných subjektov devízovo-právnych vzťahov, t. j. právnických a fyzických osôb.
Zákon vychádzal z právnej úpravy, podľa ktorej podnikanie v hospodárskej sfére a zahranično-obchodnej činnosti bolo vyhradené len právnickým osobám. Vstup fyzických osôb ako individuálnych podnikateľov do širokého okruhu činností doteraz vyhradených celkom alebo v prevažnej miere právnickým osobám si však vyžaduje, aby pravidlá správania sa v devízovej oblasti boli vymedzené i týmto novovznikajúcim subjektom - individuálnym podnikateľom. Podľa zásady, že všetky podnikateľské subjekty by mali mať podľa možnosti rovnaké podmienky pre uplatnenie svojej činnosti ako aj pre realizáciu svojich výslekov, navrhuje zákon i pre súkromných podnikateľov stanoviť 30 % ponukovú povinnosť. Pritom ponukovú povinnosť je treba chápať nie ako odvod v prospech štátu bez náhrady, ale ako povinne stanovenú výmenu časti devízového inkasa za československú menu. Takto nadobudnuté devízové prostriedky sú jedným zo základných príjmov centrálneho devízového zdroja, z ktorého sú hradené potrebné celospoločenské výdavky, predovšetkým na zdravotníctvo, školstvo a pod. Pokiaľ nebudú vytvorené podmienky, postačujúce na rozvinutie devízového trhu, javí sa táto forma zabezpečenia zdrojov centrálneho devízového zdroja ako účinná a nenahraditeľná.
Naopak, v ďalších ustanoveniach novely devízového zákona sú pre podnikateľov rozšírené oprávnenia, ktoré doteraz boli zaručené výlučne právnickým osobám. Myslím tu napr. zaručenie práva spätného odkúpenia devízových prostriedkov nepodliehajúcich ponukovej povinnosti od devízovej banky, ktoré jej boli predtým predané, právo na možnosť dohodnutia devízového úveru od devízovo-peňažného ústavu, zľavy z. prihlasovacej povinnosti a pod.
Významným návrhom na zmenu devízového zákona je doplňujúce ustanovenie (§ 26 odsek 4), ktorým sa zakazuje prevod vlastníckeho práva k tuzemským nehnuteľnostiam na devízových cudzincov, okrem prípadov dedenia. Výbory Federálneho zhromaždenia tento návrh jednoznačne podporili, navrhovali však rôzne formy riešenia výnimočných prípadov, pri ktorých uplatnenie absolútneho zákazu nadobúdania tuzemských nehnuteľností devízovými cudzincami by bolo nevhodné.
Najvhodnejší je návrh, aby v zákone bolo zakotvené splnomoc nenie pre stanovenie úľav v nariadeniach vlády ČSFR, vydaným po dohode s vládami oboch republík, ktorý znie:
"Devízový cizozemec nemůže nabývat vlastnické právo k nemovitosti devizového tuzemce na území Československé federativní republiky s výjimkou dědění. Vláda Československé federativní republiky může po dohodě s vládou České republiky a vládou Slovenské republiky nařízením stanovit podmínky, za kterých devizový tuzemec může výjimečně převést vlastnické právo k těmto nemovitostem na devizového cizozemce."
Opodstatnenou zmenou v návrhu novely zákona je i zvýšenie hranice ponukovej povinnosti fyzickými osobami, a to z protihodnoty 1000 Kčs na protihodnotu 2000 Kčs. Tak sa dosiahne po zmene kurzu Kčs vo vzťahu k voľne zmeniteľným menám pôvodne uvažovaná suma, ktorá je od tejto povinnosti oslobodená a ktorú môžu občania voľne vyvážať do zahraničia (cco 100 US dolárov). Ostatné zmeny sú podružnejšieho charakteru a ich prijatie je v návrhu novely dostatočne odôvodnené.
Vážené Federálne zhromaždenie, výbory ústavnoprávne, zahraničné, branno-bezpečnostné, výbory pre plán a rozpočet, pre priemysel, dopravu a obchod, pre poľnohospodárstvo a výživu, pre kultúru a výchovu a pre životné prostredie Snemovne ľudu a Sne. movne národov prerokovali na svojich schôdzach v apríli 1990 uvedený zákon (tlač 342) a odporučili ho Snemovni ľudu a Snemovni národov Federálneho zhromaždenia schváliť so zmenou, ktorú som uviedol, a ktorá je obsiahnutá v spoločnej správe (tlač 376) s tým, aby zákon nadobudol účinnosť dňom 1. mája 1990.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS J. Šimúth: Ďakujem. Slovo má spoločný
spravodajca výborov Snemovne národov poslanec Tomáš
Ctibor.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec T. Ctibor: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, jako společný zpravodaj výborů Sněmovny národů se připojuji ke zprávě společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu pana Takácse. Chtěl bych však podotknout, že stejně jako jiné návrhy zákonů byl tento návrh novely devizového zákona projednán ve výborech sněmoven velmi pečlivě a s velkou odpovědností. Jejich připomínky byly v ústavně právních výborech, které návrh projednávaly jako poslední, posouzeny a přijaté připomínky byly zapracovány do společné zprávy (tisk 376), kterou jste obdrželi.
Tímto zákonem se zabezpečí vytvoření stejných podmínek pro všechny subjekty, tedy i pro podnikatele - fyzické osoby, jak to bylo již podrobně uvedeno ve zdůvodnění zákona a panem Takácsem ve zpravodajské zprávě za výbory Sněmovny lidu.
Realizace tohoto zákona by neměla vyžadovat
žádné nároky na státní
rozpočet ani na zvýšení počtu
pracovníků. Jako společný zpravodaj
výborů Sněmovny národů doporučuji
sněmovně, aby s návrhem novely devizového
zákona vyslovila souhlas se změnami uvedenými
ve společné zprávě (tisk 376). Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Šimúth: Ďakujem. Písomne sa
do rozpravy prihlásili poslanec Flídr a Dymáček.
Prosím poslanca Flídra.
Poslanec SL J. Flídr: Vážený pane předsedající, vážení poslankyně a poslanci, milí hosté, v souvislosti s projednávanou novelou devizového zákona je třeba si uvědomit, že právní úprava přihlíží k ustanovením zákona o soukromém podnikání občanů a pokrývá tak i oblast fyzických osob v devizové oblasti.
V této úpravě se navrhuje stanovit pro podnikatele fyzické osoby povinnost nabídnout získané devizové prostředky za náhradu v československé měně devizovému peněžnímu ústavu ve stejném rozsahu jako ostatním subjektům devizově právních vztahů, které nemají stanovený výstup plánu. Současná prováděcí vyhláška stanoví pro tento okruh subjektů povinnost ve výši 30 % získaných devizových prostředků. Současně s touto zásadní úpravou se využívá novelizace devizového zákona zohlednění provedených změn v kursové oblasti. Jedná se o zvýšení hranice získaných devizových prostředků z tisíce na dva tisíce korun, v jejímž rámci není ještě nutné plnit nabídkovou povinnost k provedení některých dalších nepodstatných změn.
Podle mého názoru tato novelizace v navrženém
rozsahu odpovídá změnám v liberalizaci
podnikání a v tomto směru považuji její
podporu při projednávání a schvalování
ve Federálním shromáždění
za rozumnou. Vliv na požadovanou rovnoprávnost podmínek
pro všechny subjekty realizující se v oblasti
zahraniční podnikatelské činnosti
a mající devizové příjmy a
výdaje, však nemá jen přijetí
devizového zákona, ale především
stanovené výstupy plánu, resp. prováděcí
vyhláška. Bez vyváženosti těchto
navazujících norem rozhoduje parlament o něčem,
co v podstatě ještě žádnou všeobecnou
rovnost nezakládá. Doporučuji proto, aby
si parlament vyhradil právo na posouzení rovnosti
i v navazujících předpisech a aktech, zejména
z hlediska platných normativů devizové
zainteresovanosti pro rok 1990. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Šimúth: Ďakujem poslancovi Flídrovi,
pripraví sa poslanec Dymáček.
Poslanec SL M. Dymáček: Pane předsedající, vážené dámy a pánové, když jsme debatovali o nabídkové povinnosti podle devizového zákona ve výboru, uvědomovali jsme si všichni, že je potřeba vytvořit nějaké předpoklady pro to, aby stát získával devizy. Zároveň jsme si uvědomovali, že toto opatření vytváří velmi nepříjemné překážky pro podniky se zahraniční účastí a nebude také milé podnikatelům soukromým.
Doporučuji tuto věc řešit po souhlase s návrhem devizového zákona ještě zvláštním usnesením Federálního shromáždění, kde by se řeklo toto: "Federální shromáždění považuje nabídkovou povinnost podle devizového zákona za přechodnou záležitost a pověřuje vládu, aby do konce tohoto roku připravila návrh opatření umožňujících nabídkovou povinnost odstranit. Za druhé: Federální shromáždění zároveň ukládá vládě urychleně připravit podmínky pro to, aby se nabídková povinnost organizací, případně jejich část realizovala prostřednictvím devizové burzy."
Řeknu krátce, co by se tím sledovalo. Jde
nám jistě o to, aby se koruna stala co nejrychleji
konvertabilní a aby vznikly i pro podniky, které
nemají možnost přímo prodávat
své výrobky nebo produkci na zahraničním
trhu reálnější možnosti získávání
deviz. Na devizové burze, kde se ještě loni
prodával dolar za 110-130 korun, klesl letos tento kurs
už na 59 korun a pokud by se realizovalo toto opatření,
které zde navrhujeme, to znamená v podstatě
neprodleně, jistě by to mělo jako důsledek
další pokles tohoto kursu a tedy i reálnější
možnosti pro podniky, které nemají přímo
přístup na zahraniční trhy, aby se
k devizovým prostředkům dostaly. Myslím,
že by to bylo jedno z opatření, které
by mohlo přispět k tomu, aby koruna přecházela
ke konvertibilitě. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Šimúth: Ďakujem. Mám ešte
otázku, či poslanec Dymáček to chápe
ako doplňujúci protinávrh, alebo ako návrh
na opatrenie.
Poslanec SL M. Dymáček: Jako zvláštní
usnesení sněmoven, kterým by se to ukládalo
vládě po schválení zákona.
Předsedající místopředseda
FS J. Šimúth: Ďakujem. Pítam sa či
ešte niekto chce vystúpiť k tomuto zákonu?
(Nikdo.) Nikto. Chce vystúpiť pán minister
Klaus?
Ministr financí ČSFR V. Klaus: Děkuji za vyslovené hodnocení návrhu zákona, chci říci jedinou poznámku k poslanci Dymáčkovi. Souhlasím s formulacemi, které uváděl o nezbytnosti odbourání nabídkové povinnosti, o rychleném přechodu ke konvertibilitě československé koruny a o zvýšení četnosti prováděných devizových aukcí apod.
Mohu vás ubezpečit, že to jsou samostatné
bloky, už minulý týden projednávaného
základního reformního návrhu ve federální
vládě, který se v těchto hodinách
dopracovává do zcela podrobného harmonogramu.
Mohu vás ubezpečit, že o oblasti nabídkových
povinností, devizových aukcí, kroků
ke konvertibilitě jsou v něm rozsáhlé
kapitoly. Proto není potřeba, aby to bylo jako usnesení
Federálního shromáždění.
Mohu všechny poslance ubezpečit, že se na tom
velmi intenzívně pracuje, a to v argumentaci velmi
blízké té, která tu byla uvedena.
Nedomnívám se proto, že je nezbytné
k tomu dělat usnesení Federálního
shromáždění.
Předsedající místopředseda
FS J. Šimúth: Ďakujem. Súhlasí
pán poslanec s týmto vysvetlením?
Poslanec SL M. Dymáček: Domnívám
se, že bychom to mohli pouze podpořit, pokud to tam
je. Nejde to proti sobě. Jestli tedy vysloveně pan
ministr Klaus neprotestuje, aby to bylo přijato.
Ministr financí ČSFR V. Klaus: Já
proti tomu neprotestuji, ale je otázka, jestli v balíku
ekonomických reformních kroků, je tento jediný,
ten, o kterém by Federální shromáždění
mělo přijmout usnesení a ne o 20 dalších.
Jedině z tohoto důvodu to není nutné,
koncepčně je to v pořádku.
Předsedající místopředseda FS J. Šimúth: Ďakujem. Pred tým ako začneme hlasovat, pýtam sa ešte spravodajcov, či majú pripomienky. (Ne.) Nie. Prosím poslancov, ktorý v tejto chvíli odpočívajú mimo sálu, aby zaujali svoje miesta.
Myslím, že návrh poslanca Dymáčka bude predsedníctvo akceptovať a vo všetkých súvislostiach, ktoré sa budú objavovať s podporou či iniciatívou vlády v oblasti týchto reformných zákonov sa určite prijme príslušné odporúčanie. V tejto chvíli je v zasadacej sále prítomných 144 poslancov Snemovne ľudu, 50 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej republike a 51 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej republike. Sme uznášania schopní.
Najskôr prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu. Kto z nich súhlasí s návrhom zákona v znení spoločnej správy snemovne a podľa odporúčania spoločného spravodajcu výborov Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Poslanci Snemovne ľudu zákon schválili.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov zvolených v Českej republike. Kto z nich súhlasí s návrhom zákona v znení spoločnej správy výborov snemovne a podľa odporúčania spoločného spravodajcu Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Konštatujem, že aj poslanci zvolení v Českej republike zákon schválili.
Teraz budú hlasovať poslanci zvolení v Slovenskej republike v Snemovni národov. Kto je, prosím, za? (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Vzhľadom na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie schválilo
zákon, ktorým sa mení a doplňuje devízový
zákon č. 162/1989 Zb.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 174, SL
č. 264, SN č. 274)