Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Veľkú pozornosť sústreďovali výbory aj na praktické otázky kategorizácie podnikateľov. Tu je deliacim znakom ekonomický ukazovateľ, ktorý vládny návrh uvádzal ako alternatívny a to buď podľa výšky základu dane (tzn. čiastka 540 000 Kčs) alebo podľa počtu pracovníkov (tzn. 25). Na základe pomerne jednoznačných stanovisiek výborov boli tieto podmienky dané súčasne, takže za podnikateľa, zapisovaného do podnikového registra sa pokladá ten, ktorý spĺňa obidva tieto znaky.

Bolo potrebné vládny návrh doplniť (§ 12 o ods. 2 v záujme právnej istoty tak zamestnancov podnikateľa, ako aj jeho zákazníkov alebo obchodných partnerov. V prípade úmrtia podnikateľa, pokiaľ toto nebude znamenať zároveň ak ukončenie podnikateľskej činnosti, zakladá sa zo zákona prechod práv a povinností zo záväzkov, ktoré vznikli za jeho života, na jeho dediča.

Vecné doplnenie si vyžiadal návrh aj v prípade vymedzenia zodpovednosti za škodu, ktorá musí byť v záujme ochrany zákazníkov rovnocenná so zodpovednosťou organizácií, ktoré podnikajú v tom istom odbore (§ 21). Rovnaké požiadavky ako na organizácie sa po doplnení v ústavnoprávnych výboroch (§ 27) , a to na základe závažných pripomienok, zakotvili povinnosti podnikateľov v otáz kach starostlivosti o životné prostredie.

Ústavnoprávne výbory niktoré pripomienky do návrhu nezapracovali, a to po zvážení súvislostí, ktoré pre ich riešenie vyplynuli z úprav nadväzujúcich predpisov a ktorými sa výbory zaoberali dodatočne. Ďalej neboli zapracované ani požiadavky na spresnenie lehoty pre rozhodovanie orgánov príslušných pre registráciu, a ani na výslovné určenie týchto orgánov. Tieto lehoty sú totiž dané tým, že na vybavenie registrácie sa vzťahuje správny poriadok a určenie príslušnosti orgánov spadá do právomoci republík.

Z uvedených zdôvodnení zmien, ktoré sú navrhnuté v spoločnej správe (tlač 391) je zrejmé, že ich základným motívom bolo spresnenie a jednoznačné vymedzenie najdôležitejších otázok tejto zákonnej úpravy, ale zároveň aj snaha o jej zrozumiteľnosť a jasnosť pre široký okruh občanov, ktorí ju budú uvádzať do života.

Na základe uvedených skutočností odporúčam, aby sme predložený návrh zákona v znení zmien uvedených v tlači č. 391 schválili.

Vážené poslankyne, poslanci, ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov na základe uvedených skutočností odporúčam návrh zákona schváliť.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Hrušovskému. Do rozpravy sa prihlásili poslanci Téra, Brabec, Bakšay a Bezecný. Prosím poslanca Téru, aby sa ujal slova. Pripraví sa poslanec Brabec.

Poslanec SL M. Téra: Vážené Federální shromáždění, mám dva pozměňovací návrhy. (Šum v sále.) Vím, že je to nepříjemné, ale myslím, že to patří k věci. Budu mluvit krátce, ale chtěl bych vás přesvědčit.

Už zde byla řeč o tom, že se nebudou líbit některé vyjmenované činnosti v § 1 odst. 3. A je to pravda. Jednou z věcí, o kterou bylo nejvíce sporů, je poskytování právní pomoci, tak jak je to definováno v tisku 391. Jde totiž o to, že desetitisíce podnikatelů budou potřebovat okamžitě už s podáním žádosti o registraci právní pomoc a dále pak v další činnosti, např. v navazování hospodářských vztahů, řešení majetkových věcí atd. Tak, jak je to v zákoně dáno, jim právní pomoc nemůže poskytnout nikdo jiný než advokáti, kterých je v České republice několik set na více než 150 tis. individuálních podnikatelů, kteří pomoc budou potřebovat téměř každodenně. Přitom tady máme několik tisíc podnikových právníků, kteří na rozdíl od advokátů jsou navíc schopni právní pomoc poskytovat, protože jsou zběhlí v hospodářském právu, umějí se chovat u arbitráže. Kdybychom projednávali zákon o arbitráži, zjistili bychom, že soukromí podnikatelé se arbitrují.

Znění, které je uvedeno v tisku 391, vyloučení poskytování právní pomoci, v podstatě zablokuje rozběh individuálního podnikání, protože nebude průchodné z technických důvodů. Proto navrhuji, aby poskytování právní pomoci nebylo vyjmenováno jako věc, kterou budou upravovat zvláštní předpisy, protože by to dlouho trvalo. Navrhuji, aby to bylo umožněno jako soukromá služba. Vždyť i podnikoví právníci, když si požádají o registraci, to mohou dělat okamžitě, protože jsou v té práci vyškoleni. Můj první pozměňovací návrh proto zní: v § 1 odst. 3 vypustit slova "a poskytování právní pomoci".

Druhý pozměňovací návrh má podobné odůvodnění. Jde zase o věcnou problematiku, nikoliv o problematiku legislativní. Navrhuji v § 7 odst. 3 (tisk 391) vypustit slova "zvláštní povolení". Jde totiž o to, že to zakládá možnost, aby se využívalo všech dosud existujících zvláštních povolovacích řízení, počínaje ministerstvy, např. ministerstva obchodu, přes KNV, přes ONV. Toto všechno znovu bude zakládat byrokratický kolotoč, resp. to umožní, aby vznikl, a my musíme soukromé podnikání podporovat. Byla tu o tom několikrát řeč. Neměli bychom ho formálně stavět na stejnou úroveň. To, že se soukromé podnikání dostane na stejnou úroveň s existujícími formami, státní a družstevní, znamená, že vypěstujeme bonsai soukromého podnikání, která bude mít sice hezké podmínky, ale nevyroste.

Zvláštní povolení jsou tam nesprávná. Domnívám se, že úplně stačí textace, která tam je, to znamená "je-li podle zvláštních předpisů k výkonu činnosti, která má být předmětem podnikání, třeba oprávnění nebo průkazu způsobilosti, nelze registraci ..." Oprávnění a průkaz způsobilosti by měly být dostatečným důvodem.

Jednotlivosti, které se mohou vyskytnout, řešme jako jednotlivosti a nezakládejme do zákonů celou hydru povolovacího řízení. Když si proberete co existuje v této formě, především v oblasti obchodu (místopředseda vlády Komárek o obchodu mluvil jako o důležité věci) , uvidíte, že existuje spousta povolení, která poskytují národní výbory atd.

Druhý návrh tedy zní - v § 7 odst. 3 vypustit slova "zvláštní povolení".

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Térovi. Slovo má poslanec Brabec. Pripraví sa poslanec Bakšay.

Poslanec SN J. Brabec: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, projednávaný návrh zákona otevírá prostor k rozvoji soukromého podnikání jako rovnoprávné formy hospodářské činnosti. Efektem takového pokroku by zejména v první etapě mělo být rozšíření nabídky zboží a služeb pro obyvatelstvo. Do budoucna se předpokládá, že soukromé podnikání bude mít rozhodující význam při formování konkurence a odstraňování existujících monopolů. Vláda očekává, že přijetí navrhovaného zákona povede k přílivu zahraničního kapitálu a využití volných finančních zdrojů našich občanů v podnikatelské činnosti, k efektivnímu využití úvěrových prostředků.

Návrh zákona umožňuje jednotlivcům podnikat bez povolovacího řízení, to je pouze za stanovených podmínek registrace. Podnikatelská činnost není omezována počtem zaměstnaných pracovníků ani výší majetku. Předmět podnikání je pro podnikatele jednotlivce vymezován shodně jako pro státní a jiné organizace. Ruší se tak dosavadní právní úprava, podle které bylo soukromé podniká ní limitováno řadou omezení.

Předložený návrh zákona je jedním z prvních a důležitých kroků ke zrovnoprávnění podnikání při rozdílných formách vlastnictví. Z hlediska koncepce lze předložený zákon považovat za předpis, který vyhovuje současným společensko-politickým a ekonomickým trendům. V souladu se zprávou o stavu a vývoji československé federace, přednesenou předsedou vlády národního porozumění panem Mariánem Čalfou, vláda přislíbila, že předloží v nejbližší době k diskusi zásady privatizačního programu. V souvislosti s projednáváním návrhu zákona o individuálním podnikání fyzických osob by měly být tyto zásady k dispozici. Bez nich si jen těžko můžeme udělat konkrétní představu o praktickém uskutečňování tohoto procesu a širokých souvislostech změn v národním hospodářství, ani o rozsahu problémů, které schválení zákona vyvolá. To se týká často formulované otázky nezbytné pomoci státu začínajícím podnikatelům. Zákon i dosavadní právní předpisy se k těmto otázkám nevyjadřují.

Přijetí návrhu tohoto zákona vytváří základní podmínky k legalizaci soukromého podnikání. Jejich realizace však nezbytně vyžaduje novelizaci či přijetí řady dalších hmotně právních a pracovně právních předpisů a opatření. Jde zejména o úpravu předpisů pracovně právních, mzdových, hygienických, bezpečnostních, sociálních vztahů, otázek daně z příjmu, zamezení úniku ze zdanění, cenových předpisů a dalších. Dále si myslím, že soukromým podnikatelům by měly být vytvořeny srovnatelné podmínky jako má podnikání v jiných formách vlastnictví. V rozporu s tím je dikce § 19, podle níž podnikatel není vázán lhůtami, které jsou k provedení služby a odstranění vad stanoveny občanským zákoníkem. Jsem toho názoru, že dohoda s občanem je sice možná, ale nikoli na úkor jeho zájmů. Zde vychází předkladatel ze snahy ulehčit situaci začínajícím podnikatelům. Je v zájmu konkurenceschopnosti samotných podnikatelů poskytovat občanu výhodnější podmínky než stanoví obecné předpisy.

Současné znění § 2 návrhu zákona představuje podstatnou změnu proti předchozí koncepci zákona, ve které byly taxativně uvedeny činnosti, na které se zákon nevztahuje. Ze současného ustanovení vyplývá, že fyzické osoby, podnikající podle tohoto zákona, mohou provozovat i činnosti, které jsou zvláštními předpisy vyhrazeny pouze organizacím, a to ve stejném rozsahu, za stejných podmínek. Přitom rozhodnutí o předmětu podnikatelské činnosti se ponechává na tzv. "řízení o registraci". Je třeba zvážit, zda určité druhy podnikatelské činnosti, na něž se zákon o individuálním podnikání nevztahuje, by měly být taxativně vymezeny přímo v tomto zákoně.

Podporuji proto výčet činností, který je uveden ve společné zprávě výborů, tisk 391. Respektování zásady, aby ve všech formách vlastnictví byly vytvořeny relativně stejné podmínky podnikání vyžaduje řešit otázku zdanění. V rozhodujících předpisech a jejich novelách týkajících se odvodů ze zisku, z mezd, důchodové daně apod., je maximální zdanění uplatněno především u státní formy vlastnictví, tedy u státních podniků a organizací jim na roveň postavených. Poněkud zvýhodněny jsou podniky se zahraniční majetkovou účastí, soukromé podnikání fyzických osob a některé další specifické činnosti.

Dámy a pánové, na schválení projednávaného zákona o individuálním podnikání fyzických osob netrpělivě čeká mnoho našich podnikavých občanů. Proto doporučuji zákon schválit.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Brabcovi. Slovo má poslanec Bakšay.

Poslanec SL J. Bakšay: Vážený pán predseda, pán predsedajúci, dámy a páni, možno trochu pateticky, ale za to úprimne by som chcel dnešnú vlastne už noc, nazvať historickou v povojnových hospodárskych dejinách nášho štátu, pretože po mnohých rokoch vlastne máme zákon, na ktorý čakali tisíce obyvateľov. Čo všetko dobrého prinesie tento zákon už bolo predrečníkmi povedané, nebudem to opakovať. Spomeniem jednu vec, že pred sebou máme zákon, ktorý nám zabezpečí práve z plodov práce súkromných podnikateľov zlepšenie sociálnych podmienok obyvateľov nášho štátu, zlepšenie trhu a služieb. Zákon, ktorý máme pred sebou, je pomerne dobrý zákon. Jeho najväčšou prednosťou je to, že umožňuje princíp registrácie, teda odpadávajú zábrany, ktoré boli v minulosti.

Osobne by som vyslovil výhrady k úprave § 1 odsek 3, ktorý určitým skupinám profesií vytvára vlastne administratívne bariéry a neumožní podnikať v plnom rozsahu. Táto výhrada zaznela v množstev stretnutí s budúcimi podnikateľmi a dokonca i v priestoroch parlamentu na expertnom seminári práve z úst osôb, ktoré sú vymenované.

Hnutie OF a VPN sa plne prikláňa k týmto výhradám, pretože § 1 odsek 3 navrhovaného zákona problematiku odbornosti rieši. Zákon by mal umožniť podnikanie v každej oblasti, samozrejme, okrem oblastí taxatívne vyhradených pre činnosť štátu.

V tejto súvislosti by som upozornil ešte na jeden fakt, že značný počet obyvateľov si pod vplyvom doznievania propagandy minulého režimu myslí, že súkromný podnikateľ je ten, ktorý okráda a štát je ten, ktorý ochraňuje. Prosím, aby sa nestotožňoval súkromný podnikateľ s tzv. podnikateľmi, ktorých je dosť na Václavskom námestí, či v Celetnej ulici.

Druhá moja pripomienka k zákonu je natoľko zásadná, že ju podávam ako doplňujúci návrh a žiadam návrhovú komisiu, aby ju zapracovala do zákona. Navrhujem znenie § 5 označiť ako odsek 1 a vložiť nový odsek s textom: "Podnikateľ poskytuje svoje služby a výrobky za zmluvné ceny." Tento návrh zdôvodňujem tým, že každý podnikateľ v trhovom hospodárstve rieši hodnotové relácie vzájomnou dohodou so zákazníkom. Ešte mám v živej pamäti problémy, ktoré spôsobilo zháňanie cenníkov pri podnikaní na základe zákona 2/1988 - na Slovensku, u českých priateľov na základe č. 1/1988. Každý súkromný podnikateľ musí mať v zákone uvedené podmienky svojho pôsobenia. Je to základná ekonomická požiadavka, ktorú musia ctiť i právnici. Odkazov na rôzne vyhlášky, prípadne nariadenia, bolo už v minulosti dosť. Chceme, aby všetky základné pravidlá podnikania boli riešené v jednom jedinom zákone.

Dámy a páni, dovoľte mi na záver konštatovať, že zákon ako celok po zapracovaní pripomienok je vhodným zákonom pre započatie súkromného podnikania. Hnutie OF a VPN odporúčajú navrhovaný zákon prijať.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Bakšayovi. Slovo má poslanec Bezecný, pripraví sa poslanec Zelenay.

Poslanec SL J. Bezecný: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, na co čekají naši občané? Je to tzv. "balík ekonomických zákonů". Uvolňujeme ekonomickou oblast ve snaze přiblížit se tolik žádané státní prosperitě. Trochu mě mrazí při pomyšlení, jakou formou tak činíme. V rámci ČSS probíhaly práce na návrhu zákona o soukromém podnikání již od jara loňského roku, návrh se ovšem rodil pomalu a byli jsme předstiženi nástupem federální vlády. Práce jsme zastavili a předali legislativě vlády koncentrát našich poznatků. Do určité míry jsme byli i vyslyšeni.

Tato expozice byla nutná k tomu, abych mohl vyjádřit pohled na tuto oblast. Máme před sebou blok ekonomických zákonů a měli bychom je přijmout. Uznávám, že určitý problém je kvalita těchto návrhů. V této otázce předkladatele omlouvám a uznávám jeho obhajobu. Náš stát se zaplnil zájmovými skupinami, které požadují splnění svých oprávněných požadavků. Ovšem od listopadových dnů uplynul necelý půlrok a já se ptám, zda je vůbec v lidských silách vyřešit za půl roku problémy, které se střádaly 42 let. Jestliže tuto nemožnost hodláme realizovat, potom musí nutně utrpět úroveň legislativních úprav. Trochu se toho bojím. Dříve se nám nelíbil přebujelý systém právních předpisů, každý zákon potřeboval berličky prováděcích a vykládacích vyhlášek a komentářů a jiných navazujících právních aktů nižší právní síly.

Čím to bylo dáno? Především administrativní svázaností života ve státě. Režim si žádal hlídat a regulovat každý krok každého z nás, ale v nikoli nepodstatné míře byl tento stav známkou nekvality legislativního procesu. Tehdy byla tato nekvalita zapříčiněna uvědomělým nezájmem o kvalitu, a tím i o konečném znění zákona se rozhodovalo jinde než v parlamentě. Nyní se s jinou nekvalitou setkáváme opět. Příčina je v ohromném rozsahu nutných změn a ve velmi krátkém časovém úseku, který máme k dispozici na tyto změny. Na půdě naší strany jsme se obávali právě aspektů nekvality legislativních úprav v oblasti snad nejdůležitější, ale po dlouhém uvažování a posuzování jsme dospěli k závěru, že by bylo samozřejmě nejrozumnější, kdybychom přijímali tyto věci nestresování časem, ale míra společenské potřeby a dokonce bych řekl hladu po ekonomických změnách do určité míry posvěcuje přijetí uvědoměle ne zcela dokonalých zákonných úprav. Pevně věřím tomu, že parlament, který vzejde ze svobodných voleb znovu bude muset tyto otázky posuzovat, a že vychytá ty chyby, kterých jsme se my tlačeni každým ubíhajícím dnem dopustili. U vědomí těchto argumentů vás všechny žádám, přijměme tyto zákony, přijměme je s vědomím jejich nedokonalosti, přijměme je jako první nutný krok ekonomické reformy.

Přijmeme je jako první nutný krok k efektivnosti. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Bezecnému. Slovo má poslanec Zelenay.

Poslanec SN R. Zelenay: Vážený pán predseda, vážené poslankyne, poslanci, zastavil by som sa veľmi konkrétne iba pri bode 3, § 1. Došlo. tam k určitému omylu, ktorý vznikol z mechanického prepisu jedného zákona. Hovorí sa tam o tom obmedzení a medzi iným sa uvádzajú znalci a tlmočníci. Vychádza z toho, že je to vlastne zákon o znalcoch a súdnych tlmočníkoch (36/1967) , ktorý bol upravený právnou úpravou (6/1985) , ale súdni tlmočníci a prekladatelia - to sú dve rozdielne skupiny. Čiže dosť ťažko môžeme potom hovoriť skutočne o tlmočníkoch, lebo tá skupina znamená niečo iného. Zákon, ktorý som spomínal, a z ktorého sa tu vychádzalo, hovorí o súdnych tlmočníkoch a súdnych prekladateľoch. To znamená preklady a tlmočenia, najmä to, že preklady musia byť súdne overené. Ale slovo tlmočníci a slovo prekladatelia znamená úplne niečo iné. Sú to normálne preklady a normálne tlmočenia. Čiže sú tam dve možnosti. Buď vyhodíme vôbec slovo "tlmočníkoch", ale ja by som dával pozmeňovací návrh v takom zmysle, že by sa doplnilo slovo "súdnych" tlmočníkoch. Tým je jasne určené, o aký zákon ide. Ostatné tlmočnícke a prekladateľské služby sa na základe toho môžu potom realizovať. Na toto by som chcel potom odpoveď právnikov, či táto moja interpretácia je správna. V prípade, že nie, navrhujem, aby sme tam tých tlmočníkov vyhodili. Tým zamedzíme možnosť podnikania veľkej skupiny ľudí, ktorí na celom svete môžu súkromne podnikať. Je to voči nim nespravodlivé.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Zelenayovi. Vystúpil ako posledný z písomne prihlásených. Kto sa chce ďalej zapojiť do rozpravy? Poslanec Stome.

Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající, pane předsedo, vážení přítomní. Chtěl bych jenom říci k § 1 odst. 3 - nevztahuje se na tvorbu děl ve smyslu autorského zákona, na zemědělskou výrobu, na výkon výdělečné činnosti lékařů a jiných zdravotnických pracovníků, znalců, soudních tlumočníků, ověřovatelů na poskytování právní pomoci a obdobné specializované činnosti.

Chtěl bych upozornit na to, že ta filozofie nemusí být jen taková, že se jedná o omezení, ale že se jedná o určité privilegium. Ze zákona se toto určitým způsobem vyjímá. Díváme-li se na to, co tady bylo řečeno ohledně poskytování právní pomoci, neumím s i představit při navrhované úpravě, jak se budou provádět obhajoby, jakým způsobem se chce někdo podejmout úlohy, že bude někoho zastupovat bez toho, že nebude moci být slyšen jako svědek, že nemůže svému klientovi bez dalšího poskytnout to, že bude o jeho věci povinen mlčet, že ho nikdo nemůže vyslýchat - leda ve zcela mimořádných případech. Neumím si představit ještě řadu jiných činností, a na druhé straně si umím představit, že někdo bude dělat daňové poradenství, že někdo povede správu domu, případně i s uplatněním některých nároků, neboť to může být živnost (a živnost to vždy byla ...). Takovéto živnosti existovaly. Abychom se nedostali do poněkud jiné polohy.

Pokud jde o zvláštní povolení, některé jedy a škodlivé látky atd., neumím si představit, že by fungovali střelmistři, že bych výbušniny, jedy a některá jedovatá séra mohl vyrábět pouze, když budu mít nějakou způsobilost a zvláštní povolení. Neumím si představit, že budu mít 400 takových podnikatelů v jednom městě, kteří budou třeba tímto nějakým způsobem vyloučeni atd. A že bychom chtěli, aby stát to žádným způsobem nereguloval, že bychom sami sobě nevěřili a že bychom neměli pocit tuto sféru nějakým způsobem regulovat. Totéž platí určitým způsobem, jak se domnívám, o výbušninách, trhavinách, biologických látkách, které mohou být zdraví škodlivé a které se mohou nekontrolovatelně rozšířit.

Myslím, že průkaz způsobilosti, že jsem mikrobiolog, by asi nestačil. Oprávnění, že mohu zacházet s jedy ještě neznamená, že je mohu vyrábět, distribuovat atd. Musí být nějaké zvláštní povolení (nechci se nikoho dotknout, ale je to trochu rozdílné, než dělat cukráře).

Chtěl bych se ještě zmínit o tom - byla zde nadhozena záležitost znalců a tlumočníků. Pravda je, že to asi ve zprávě zpracováno není a to co tady říkal pan kolega Zelenay, asi má, podle mého soudu, určitý rozum.