Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Kučerák: Zo strany navrhovateľa bola pripomienka k § 9, a my sme ho schválili v znení, ako ho navrhol. Ústavnoprávne výbory však zotrvávajú na znení, ktoré je obsiahnuté v našej spoločnej správe, takže vlastne nie je o čom hlasovať.

Ďalej v § 91, ako som už povedal, keby tá formulácia bola už pôvodne dôsledná, keby už z nej bolo zrejmé, že nejde o zmenu vlastníckych foriem, ale len o zmenu štátnych podnikov na akciové spoločnosti, kde je akcionárom štát, neboli by sme navrhli tento paragraf vylúčiť z textu. Preto ako spravodajca si dovoľujem zahrnúť do spravodajskej správy a hlasovať o návrhu spoločnej správy a mojich návrhoch ako spravodajcu spolu s návrhom § 91, to znamená, máte pred sebou spoločnú správu, a v nej odsek 7, kde odsek 7 bude znieť takto: § 91 znie: "Vláda Československej federatívnej republiky môže stanoviť pravidlá postupu pri jednorázovom založení spoločnosti a pri premene štátneho podniku na akciovú spoločnosť, kde vlastníkom akcií bude štát alebo štátne podniky.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem. Došlo teda k úprave spravodajskej správy, to znamená, že môžeme hlasovať o celom zákone s úpravami, ktoré predniesol spravodajca Kučerák.

Pýtam sa, či spravodajca Snemovne ľudu súhlasí a odporúča túto úpravu? (Společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu souhlasí a připojuje se k návrhu zpravodaje.)

Pristúpime k hlasovaniu. Najprv prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu. Kto z nich súhlasí s návrhom zákona v znení spoločnej správy výborov Snemovne ľudu a podľa odporúčania spoločného spravodajcu výborov Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa hlasovania? (Šest.) Šesť.

Poslanci Snemovne ľudu zákon schválili.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov zvolených v Českej republike.

Kto z nich súhlasí s návrhom zákona v znení spoločnej správy výborov Snemovne národov a podľa odporúčania spoločného spravodajcu výborov Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Dva.) Dvaja.

Môžem konštatovať, že poslanci Snemovne národov zvolení v Českej republike zákon schválili.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej republike. Kto z nich súhlasí s návrhom zákona v znení spoločnej správy výborov Snemovne národov a podľa odporúčania spoločného spravodajcu výborov Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.)

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa hlasovania? (Jeden.) Jeden.

Konštatujem, že poslanci Snemovne národov zvolení v Slovenskej republike zákon schválili a tiež Snemovňa národov zákon schválila.

Vzhľadom na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie schválilo zákon o akciových spoločnostiach.

Ďakujem spravodajcom.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 164, SL č. 254, SN č. 264)

Ďalej máme na programe - keďže váš potlesk som chápal ako súhlas so zmenami v postupe nášho rokovania

Prosím podpredsedu federálnej vlády Valtra Komárka, aby tento návrh odôvodnil.

Místopředseda vlády ČSFR V. Komárek: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, návrh zákona o individuálním podnikání vyplývá z programového prohlášení vlády a ze základních cest reformy přechodu k tržní ekonomice v Československu. Proto bylo hned po vypracování vládního programu již v lednu přistoupeno v širokém kolektivu k jeho zpracování. Od počátku byli také konzultováni zájemci o soukromé podnikání v podobě zárodku vznikajícího svazu nebo zájmového seskupení soukromých podnikatelů.

Tento zákon sám o sobě není rozsáhlý, obsahuje 35 paragrafů, které především regulují vznik soukromých podniků a základní právní vztahy vlastního podnikání, a které upravují jeho vztahy ke státu a k dalším hospodářským subjektům.

Složitost však byla v tom, že aby mohl být tento zákon připraven a aplikován, bylo nutno připravit a ujasnit celou řadu souvisejících zákonných norem nebo předpisů. Začínaly od ústavních změn, které dnes na dnešním zasedání byly projednávány, kde bylo nutno rehabilitovat soukromé podnikání, týkaly se rozsáhlé novely hospodářského zákoníku, kde šlo právě o to poprvé inkorporovat soukromé podnikání do hospodářského zákoníku, týkaly se celé řady mzdových a sociálně pojišťovacích zákonů a předpisů, daňových zákonů a předpisů a kruh se uzavírá změnami trestního zákoníku, kde také je nutno soukromé podnikání rehabilitovat proti dřívější diskriminaci.

Je možno říci, že na základě tohoto celého okruhu právních norem a vlastního zákona dochází k veliké změně v československé realitě, jak společenské, tak ekonomické. Prakticky poprvé po 40 letech je otevřen prostor soukromému podnikání, které bylo ostře diskriminováno, dlouhou dobu stíháno, v posledních letech pomalu otevíráno, ale spíš ve formě jenom poskytování určitých služeb za velmi složitých podmínek, povolovacích řízení národními výbory.

Zákon zde dělá základní změnu, že k zahájení soukromého podnikání dnes stačí registrace, složité povolovací řízení. Pochopitelně registrace vyžaduje ověření způsobilosti podnikatele, ať odborné v případě specifických činností, nebo další, například zdravotní, apod. Celý tento způsob řešení je ovšem liberalizován.

Je umožněna zahraničně obchodní činnost soukromých podnikatelů, je umožněno sdružování do společností. Zde se odvolávám na společnosti v občanském zákoníku, ať jde o formy společnosti s ručením omezeným, komanditním nebo tiché společnosti a jiné. Je zde celá řada možností, které vycházejí z jedné zásady, že je soukromé podnikání zcela zrovnoprávněné.

Nejde však jenom o toto zrovnoprávnění. Je třeba vážit i to, že otevření prostoru soukromému podnikání bude vyžadovat ještě vytváření celé řady společenských a věcných podmínek. Společenské podmínky, které se samozřejmě zdaleka netýkají federální vlády, ale které jsou záležitostí národních vlád, které jsou záležitostí také Federálního shromáždění, ty se dotknou otázky, jak rychle budou dány do možnosti soukromého podnikání dnešní státní obchody a státní restaurace a celé široké spektrum postátněných organizací v oblasti služeb. To je v podstatě dnes několik set tisíc jednotek, jejichž efektivní přechod do soukromého vlastnictví by mohl vytvořit velmi změněnou situaci v naší ekonomice i v naší společnosti, situaci několika set soukromých vlastníků a podle odhadu průměrných velikostí těchto provozoven i několika miliónů zaměstnanců v této oblasti. Přitom tato změna se nemusí počítat na dlouhou dobu. Zásadní kroky je možno vytvářet už v tomto roce. Pochopitelně zde budou vytvořeny nové pracovní příležitosti, budou zde vytvořeny nové možnosti nabídky pro vnitřní trh, bude vytvořeno nové konkurenční ovzduší, vše, co může významně posunout postup naší ekonomiky a její konverzi k tržní efektivní ekonomice, která bude prosperovat.

Ze všech těchto hledisek se domníváme, že jde o zákon, který může velmi přispět k dalšímu vývoji naší ekonomické i společenské situaci, o zákon, který odpovídá požadavkům širokých vrstev naší společnosti, o zákon, který je vysoce pozitivně oceňován také u všech našich zahraničních přátel a partnerů, zákon, který umožní nové cesty k tržní ekonomice a který by bylo dobré v jednání Federálního shromáždění posoudit pozitivně a schválit. Děkuji za porozumění.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem podpredsedovi vlády. Návrhy prerokovali všetky výbory snemovní okrem výborov mandátových a imunitných. Prosím spoločného spravodajca výborov Snemovne ľudu poslanca Michala Dymáčka, aby predniesol spravodajskú správu za výbory svojej snemovne.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec M. Dymáček: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, vážení hosté, málokterý zákon je očekáván stejně netrpělivě jako zákon o soukromém podnikání občanů, v návrhu vlády zákon o individuálním podnikání fyzických osob. Vzniká tak konečně nástroj, umožňující, aby se soukromé podnikání opět stalo tím, čím má být. Příležitostí pro ty, kteří chtějí vzít odpovědnost za svou práci a její výsledky do svých vlastních rukou a současně i příležitostí pro společnost, neboť důkladným využitím individuálních schopností a úsilí se získává přirozenou cestou obecný prospěch. Od soukromého podnikání zbaveného všech nesmyslných omezení očekáváme, že bude jedním z nejpodstatnějších hnacích sil našeho opětného návratu mezi fungující vyspělé státy světa.

Je důležité, že tento zákon se do pléna Federálního shromáždění dostává v rámci celého balíku významných zákonných iniciativ. Před chvílí jsme přijali ústavní zákon, který znamená první významný posun v otázkách vlastnictví. Z hlediska efektivního soukromého podnikání jsme tak odstranili některé z jeho nejvážnějších překážek. Patřičným způsobem byl změněn hospodářský zákoník, četnými pozitivními změnami projde zákon o hospodářských stycích se zahraničím, změněny byly a budou i další zákony.

Jistě lze namítnout, že tento rámec změn není úplný a dokonalý. Chybí jasná vazba soukromého podnikání a podnikání vůbec na obec, okres, region. Zahraniční hospodářská činnost je podrobena některým omezením či procedurám, které asi nevyvolají jednoznačný souhlas. Jsou zde i další problémy tohoto širšího rámce. Bylo by však chybou nevidět, že ledy se hnuly a hnuly se s vervou a důkladně.

Stejně tak existují četná problematická místa i v samotném zákoně. V krátkém čase, který byl ve výborech k dispozici pro diskusi, se nepodařilo zcela uspokojivě vyřešit problém spolupracujícího manžela a vůbec problém společníků v drobném soukromém podnikání neaspirujícím na zápis do podnikového rejstříku. Ne každý bude spokojen s výčtem sfér, na něž se návrh zákona nevztahuje, např. na poskytování právní pomoci. Budou zde nepochybně další a další výhrady.

Žádná z těchto kritických připomínek, ať už oprávněných či nikoliv, by však neměla zakrýt to hlavní. Soukromému podnikání se dveře otevírají a otevírají se široce. Místo dřívějších povolení nastupuje registrace upravená tak, aby její předpoklady byly co nejvíce objektivizovány. Občan má právo podnikat a pokud se v této souvislosti nedostává do rozporu se zákonem, nesmí mu nikdo toto právo odpírat. Je věcí jeho úmyslu a schopností, zda bude podnikat sám, či zda k tomu najme další osoby v počtu, který je omezen jen ekonomicky, jeho možnostmi, nikoliv administrativně.

Považuji za potřebné říci, že zákon o soukromém podnikání občanů nebude zřejmě existovat příliš dlouho jako samostatná norma. V brzku bude totiž veškeré podnikání v našem státě upraveno jednotně, formou obchodního kodexu. Dívejme se tedy na zákon o soukromém podnikání občanů v navrhovaném znění jako na první krok v daném směru, krok především rychlý, a přitom i dostatečně rázný. V tuto chvíli je daleko důležitější, aby tento krok byl učiněn, než úsilí o jeho naprostou dokonalost, tedy úsilí, které by ve vazbě na ostatní zákony znamenalo zdržení a tudíž odklad. Mouchy, které zde zbývají, bude možné vychytat v období přípravy obchodního kodexu, a budou to zajisté nejen ty, o nichž víme, ale četné jiné, které objeví až praxe.

Poněvadž projednávaný zákon vytváří soukromému podnikání pouze právní rámec, nikoliv všechny nutné věcné předpoklady, vyzýváme vlády, aby tyto předpoklady urychleně vytvářely, a to ve spolupráci s národními výbory, případně i dalšími institucemi. Jedná se zejména o možnosti získávání potřebných prostor, výrobních prostředků, materiálů, úvěrů apod., o reálné možnosti kooperace s jinými podniky, včetně zahraničních a souběžně i o potřebu jasné teoretické i praktické koncepce tvorby cen v současném přechodném období.

Vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k významu tohoto zákona pro naši blízkou i vzdálenější budoucnost doporučuji, abychom tento zákon po případných úpravách, vzešlých z diskuse, přijali. Děkuji vám.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Dymáčkovi. Udeľujem slovo spoločnému spravodajcovi Snemovne národov poslancovi Hrušovskému.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec P. Hrušovský: Vážený pán predseda, pán predsedajúci, vážené pani poslankyne, páni poslanci, vládny návrh zákona, ktorý práve začíname prerokúvať, stojí v popredí záujmu najširších vrstiev nášho obyvateľstva už od prvopočiatku jeho prípravy. Myslím si, že túto pozornosť si zasluhuje právom, keďže norma, ktorá po viac ako 40 ročnom útlme hospodárskej aktivite jednotlivcov má poskytnúť možnosť na uplatnenie vlastnej ekonomickej aktivity občanov, a to bez predošlých obmedzení, ktoré boli motivované ideologickou predpojatosťou a byroknatickou snahou nepripustiť vznik hospodárskych subjektov nezávislých od mocenského centra.

Prijatie tejto úpravy očakávajú predovšetkým občania, ktorí sú odhodlaní spojiť svoje existenčné záujmy s rozvojom služieb, obchodu, výroby či ďalších činností, ktoré by mali obohatiť náš trh, a to v oblasti spotrebného tovaru aj vo sfére nehmotných hodnôt kultúrneho a spoločenského vyžitia. Preto sa pri prerokúvaní vládneho návrhu vo výboroch obidvoch snemovní pristupovalo k posudzovaniu jednotlivých ustanovení návrhu nielen z pozície budúcich podnikateľov. V rovnakom rozsahu sa uplatňovali i hľadiská verejnosti, teda spoločenský záujem na ochrane zákazníka.

Obdobný prístup bol zrejmý aj zo stanovísk orgánov obidvoch národných rád, o ktoré sa výbory snemovní Federálneho zhromaždenia opierali v plnom rozsahu, vedené snahou zabezpečiť solídny právny podklad pre individuálne podnikanie.

Najväčšiu pozornosť aj najpočetnejšie kritické pripomienky vyvolal predovšetkým rozsah pôsobnosti nového zákona, to znamená vymedzenie okruhu tých činností na zárobkovú prevádzku, na ktoré sa zákon vzťahuje. Nehľadiac na to, že pôvodné a v pripomienkovom procese prerokúvané znenie obsahovalo výpočet tých činností, na ktoré sa zákon nemal vzťahovať, a to pre ich zvláštnu povahu, návrh predložený Federálnemu zhromaždeniu potrebné vymedzenie neobsahoval. To znamená, že neposkytoval jednoznačnú odpoveď na jednu z hlavných otázok novej úpravy, teda na to, v ktorých oblastiach sa podľa tohto zákona môže podnikať. Túto skutočnosť konštatovali výbory Federálneho zhromaždenia a stanoviská orgánov národných rád, ale je celý rad memoránd, rezolúcií a upozornení, ktoré sme dostávali od vznikajúcich aj tradičných profesionálnych zoskupení, aj osobné listy ministrov, napríklad listy ministra kultúry, ministerky spravodlivosti a ministra zdravotníctva a sociálnych vecí Českej republiky, ktorí upozorňovali na prípravu potrebných zvláštnych úprav. List ministra zdravotníctva Českej republiky hovorí napríklad o príprave na poskytovanie liečebnej preventívnej starostlivosti v súkromných ordináciách lekárov a poskytovaní ďalších zdravotníckych služieb, a upozorňuje aj na navzájom prepojený systém úprav, ktoré sú potrebné pre vytvorenie optimálnych podmienok pre privatizáciu zdravotníckych služieb a zároveň pre vytvorenie záruk, že o povoľovaní týchto služieb budú rozhodovať odborne kvalifikované orgány a lekárske komory.

V zmysle týchto pripomienok výborov Federálneho zhromaždenia a verejnosti boli v ústavnoprávnych výboroch doplnenou formuláciou úvodných ustanovení § 1 odsek 3 výslovne vymedzené tie profesie, v rámci ktorých je, alebo bude podnikanie upravené zvláštnym predpisom, ktorý umožní vystihnúť problematiku odboru v potrebnom rozsahu. Okrem menovite uvedených činností však bude, zrejme treba, aby sa príslušné rezorty urýchlene venovali spracovaniu problematiky ďalších špecializovaných profesií, napríklad vykonávanie veterinárnych služieb, ako aj podmienkam pre samostatnú zárobkovú činnosť v poľnohospodárstve.

Úplne odlišný dôvod pre vyčlenenie z pôsobnosti bol však uvedený v tom prípade, kde je doterajšími predpismi založený monopol štátu, alebo výslovne uvedeným štátnym organizáciám. Výpočet predpisov, ktoré tento monopol zakladajú, tak ako je to uvedené v príslusnej odvolávke, obsahuje iba typické činnosti vyhradené štátu. V súlade so zmenou rozsahu štátneho vlastníctva, ako je to uskutočnené v novom znení článku 10 ústavného zákona, bude treba revidovať aj ďalšie doposiaľ pre štát vyhradené monopoly.