Středa 18. dubna 1990

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Fišerovi. Hlásí se poslanec Hladík.

Poslanec SN J. Hladík: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci. Připojuji se k poslanci Novosádovi, který požaduje, aby půda nebyla předmětem akciového podnikání, a to proto, že nepovažuji tento způsob za vhodný pro podnikání v našich podmínkách, nepovažuji ho vůbec za vhodný pro půdu, která je u nás v naprosto zoufalém stavu. Myslím, že by došlo opět ke spekulaci s pracujícími na půdě a s půdou. Myslím, že bude úplně stačit při zákoně o půdě, že nájemce a majitel, který bude na půdě pracovat, bude mít osobní vztah pracujícího k půdě. Nemůže opravdu dojít ke spekulacím s akciemi a dividendami a k drancování půdy. Myslím, že půda je v tak špatném stavu, že si nemůžeme dovolit její další zhoršování.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Hladíkovi. Slovo má poslanec Kovář.

Poslanec SN M. Kovář: Vážené Federálne zhromaždenie, vážení hostia, nechápem, ako pán podpredseda vlády Komárek môže porovnávať našu pôdu s trstinovými pôdami. Každý stredoškolák u nás vie, v akom stave naša pôda je. Prosím vás - ak to niekto nevie a keď tu vstane len jeden poslanec, ktorý to bráni, tak si myslím, že tu nie je niečo v poriadku. Čím to je? To už sme takí otupení a takí ľahostajní? Uvedomme si, kto tieto akciové spoločnosti bude tvoriť! Bude to systém, ktorý je doposiaľ zvyknutý hospodáriť industriálnym spôsobom. Začína to v JRD Bojničky a v ďalších, kde už k tomu pristupujú vo veľkom. Nezaujíma ich vôbec, či bude nejaká ochrana pôdy. Zaujímajú ich okamžité zisky.

Nevieme, z ktorej strany máme postaviť brzdiace mechanizmy. Myslíme si, že tu budú nejakí altruisti, alebo vyčarujeme niekoho z rukávu, kto bude pôdu chrániť? Veď nasa pôda pripomína doslova holocaust. Prepáčte, ale od toho sa ja dištancujem!

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Kovářovi. Prosím podpredsedu vlády pána Čarnogurského, aby sa vyjadril k celej problematike.

Místopředseda vlády ČSFR J. Čarnogurský: Vážené Federálne zhromaždenie, chcem sa vyjadriť len k tejto jednej spornej otázke, či zakladanie akciových spoločností sa má vzťahovať aj na poľnohospodársku pôdu. Domnievam sa, že výhrady k tomuto ustanoveniu vládneho návrhu vychádzajú z nesprávnych ideologických predpokladov. K prevodu vlastníctva z jedného vlastníka na druhého môže dochádzať rôznymi spôsobmi, kúpnou zmluvou, darovacou zmluvou a inak. Vlastník tiež môže poľnohospodársku pôdu zaťažiť (podľa Občianskeho zákonníka, prípadne podľa Hospodárskeho zákonníka) a tým tiež obmedziť svoje dispozičné právo s touto pôdou. Naproti tomu prevod vlastníctva pôdy event. na cudzinca nie je možný, pretože to rieši článok 14 novely ústavného zákona, ktorý ste schválili pred chvíľou s tým, že sa odkazuje na podmienky stanovené zákonom. Podmienky sú dnes stanovené devízovým zákonom tak, že nie je možný žiaden majetkový prevod na cudzinca bez povolenia štátu a štát v súčasnej dobe také povolenie nevydáva (samozrejme sa to vzťahuje aj na pôdu).

To známená, že zakladaním akciových spoločností pre hospodárenie na poľnohospodárskej pôde sa bude týkať len našich občanov, bude zakladať normálne spôsoby hospodárenia ako v iných hospodárskych odvetviach. Vzhľadom na právne možnosti obmedzenia dispozičného práva vlastníkov poľnohospodárskej pôdy podľa iných právnych ustanovení, toto oprávnenie zakladať akciové spoločnosti nebude predstavovať kvalitatívny rozdiel oproti právnym možnostiam, ktoré tu už sú. Preto sa domnievam, že dodatok, týkajúci sa vyjmutia poľnohospodárskej pôdy z možnosti akciového hospodárenia by nemal byť prijatý.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem podpredsedovi vlády pánu Čarnogurskému. O slovo sa ešte prihlásil poslanec Macek.

Poslanec SL J. Macek: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, neměl jsem v úmyslu vystupovat, ale diskuse mne k tomu donutila. Především bych chtěl zcela jednoznačně formulovat nebo precizovat problém, který se tady odvíjí. Myslím si, že je jasné, že se jedná o otázku předmětu činnosti, předmětu podnikání na zemědělské půdě. K tomu, co bylo řečeno poslancem Kovářem, se mohu jedině připojit, a myslím, že k tomu není co dodat.

Druhý problém je § 91, o kterém se hovoří. Je to v podstatě ukázka klasického administrativního přístupu k vytváření celku. Já vím, že celky vznikly kdysi sice také administrativně, pak se zase administrativně rozdělily a nyní si vytváříme podmínky pro další administrativní slučování. Jestliže vycházíme z liberálního nebo liberalistického přístupu k ekonomice, tak musíme tyto věci řešit důsledně. Jakmile si vytvoříme zase nějaké právní předpoklady pro takový přístup, pak se zřejmě nedopracujeme cíle.

Zcela jednoznačně musí převládnout ekonomický zájem na vytváření velkých hospodářských celků. Proto se domnívám, že § 91 má být vypuštěn. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Mackovi. Prosím poslanca Novosada.

Poslanec SL K. Novosad: Vážené předsednictvo, vážení kolegové, myslím, že základní filosofie je v tom, že říkáme, že chceme rolníka zemědělce se vztahem k půdě a vznikem akciových společností mu vytváříme podmínky jen pro roli námezdního dělníka. To za prvé. Za druhé: z vlastní zkušenosti vím, jak vypadají podniky, které budou nejdříve přecházet do akciových společností. Jsou to agrokombináty. Pocházím z Valašska, což je krásný kraj, ale mohu říci, že za 15 let existence agrokombinátu v tomto kraji došlo k nesmírné devastaci životního prostředí, přírody. Prostě jednoznačně ekonomickým zákonům a intenzifikaci zemědělské výroby bylo podřízeno naprosto všechno bez ohledu na to, jak tato krajina a místa budou vypadat za několik dalších let. Proto se opětovně tvrdě stavím proti tomu, aby se tento vlastnický vztah k půdě umožňoval tímto zákonem. Děkuji.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem. O slovo sa prihlásil podpredseda vlády ČSFR pán Komárek.

Místopředseda vlády ČSFR V. Komárek: Řad a z nás se účastnila vysvětlení těchto otázek. Souhlasím s názory svých kolegů z vlády, ale musíme celou věc uzavřít jako předkladatelé. Myslím, že by věci neprospělo, kdyby poměrně dobře připravený průzračný zákon s jasným dohledem jeho významu se zase změnil v dlouhou diskusi. Samozřejmě, jestliže by něco mělo být předmětem takovýchto sporů, které by vedly k tomu, že zákon dnes nebude schválen, že bude odložen a bude vyčerpávající únavná diskuse, tak my, jako předkladatelé, máme na takové věci nejmenší zájem.

I když zastávám naprosto stejný názor, a také jsem jej vyjádřil, jako JUDr. Čarnogurský, není pro nás otázka půdy relevantní. Celý akciový zákon má principiální význam pro transformaci vlastnických poměrů především ve státním průmyslu, ale mělo by být chápáno, že akciové společnosti patří do služeb, že patří do různé kombinace zemědělské a průmyslové výroby, čili v logice tržní výroby a demokracie by neměly být předem dány prihibitivní zásady samotných hospodářských nástrojů. Společnost může dát své ekologické zábrany, může dát své společenské zábrany, od toho má všechny své instituce, ale neměla by je přímo vkládat bezprostředně do tržních nástrojů. Znovu ale říkám, pro nás to není v této fázi principiální otázka. Bude-li si parlament přát, bude formulovat své stanovisko, a pro nás je zásadní, aby se tato otázka řešila pro průmysl a služby, protože v zemědělské politice respektujeme priority rozvíjení a podpory soukromých rolníků, decentralizace družstev, rozvoje efektivnosti a jistě není primární tato záležitost, i když stanovisko máme pozitivní.

Stejně tak myslím, že bychom nedělali jako předkladatelé nepřekonatelné rozpory z některých dalších neuralgických bodů. V tom smyslu, o kterém hovořil pan Kos, že by měl být zákon méně kogentní nebo více dispoziční, tak to jsme ale mysleli, že tady je obrovský prostor pro stanovy podniků. Stanovy mohou řešit různé formy a myslím, že právě ve stanovách - a tak je to i řečeno by mohl být řešen uspokojivě § 9, aby vyhovoval i myšlenkám, o kterých hovořil i pan ministr Barčák i pak poslanec Fišera, takže zde bychom právě v dispozitivním pojetí zákona v otázce stanov mohli vidět rozumné a schůdné řešení.

Samozřejmě bychom souhlasili s návrhem poslance Fišery, že bychom se s dalšími spolupracovníky zabývali přípravou zákona o spoluúčasti zaměstnanců s tím, že tento zákon přesahuje jen otázku akciových společností.

Konečně by zákon neměl být kamenem sváru, to je § 91. Na jedné straně by vláda měla mít možnost určit taková pravidla, protože jde o to, aby se rozhodlo to, o čem mluvil pan ministr Stračár, aby se umožnil přechod podniků na akciové společnosti, protože tím se mění vlastnické poměry. Pochopitelně, to už pak není čistá státní akciová společnost, protože jakmile akcie přejdou na různé vlastníky, stávají se obchodovatelnými papíry, mohou být postoupeny rubopisy atd., ale to souvisí s vývojem trhu cenných papírů. Tyto otázky máme zakotveny v návrhu zákona o státním podniku a pochopitelně je nutno počítat s transformačními zákony, kde si řekne zcela zásadní stanovisko především Federální shromáždění, protože to je nadřazeno vládě v těch otázkách, jak se mají řešit otázky vlastnictví, jak se má řešit privatizace. Nechtěl bych ani z tohoto dělat nepřekonatelný neuralgický bod a myslím, že pro nás příjemné řešení nebude, ale budete-li to považovat za nutné, tak se obejdeme i bez § 91, pokud budou schváleny příslušné části návrhu zákona o státním podniku; pokud ne, pak § 91 potřebujeme, můžeme jej však upřesnit.

Prosil bych vás spíše o zvážení základní konsistence a soudržnosti zákona a o jeho pozitivní posouzení s tím, že diskuse spíš umožňují vyjasnit si další postup, zpracování transformačního zákona, dořešení zákona o podniku, protože jde o komplex vzájemně vázaných zákonů. Děkuji za porozumění.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem za toto vystúpenie podpredsedovi federálnej vlády. Prosím ešte poslanca Luxa.

Navrhujem, aby sme diskusiu uzavreli vystúpením spravodajcov, ktorí by nam odporučili alebo neodporučili ďalší postup.

Poslanec SN J. Lux: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jen na vysvětlení k půdě. My jsme v zemědělském výboru se tímto velmi zabývali ve vztahu k zákonu č. 123, o užívání půdy. Tady jde o základní vztah vlastníka a půdy, který považujeme za předpoklad skutečně zlepšení hospodaření s půdou, ať už to je ve vztahu soukromé osoby nebo ve vztahu družstevníka. To je totiž jedno. Pořád tam je ta relace vlastníka půdy a hospodaření na půdě je. Toto považuji osobně - a domnívám se, že většina členů zemědělského výboru - za předpoklad zlepšení hospodaření. Domnívám se, že by nebylo vhodné toto zamlžit nějakou akciovou společností nebo akciemi. Nejsem proti tomu, aby akcie vznikaly, existují různé přidružené výroby nebo agrokombináty různých podob, zpracovatelské závody. Tomu nic nebrání. Ale aby vztah půdy a vlastníka byl zachován. Domnívám se, že to tak je ve většině civilizovaného světa a není důvod, abychom to dělali jinak.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem predsedovi výboru pre poľnohospodárstvo a výživu Snemovne národov za jeho vystúpenie, ktorému som rozumel tak, že podporuje návrh poslanca Novosada. Máme tu vlastne tri návrhy, dva návrhy predstaviteľov vlády, ktoré neprešli tak, ako ich pán minister Barčák predniesol, zrejme takýmto spôsobom neprešli výbormi, a spravodajcovia navrhovali niečo iného. Prosil by som, aby obaja spravodajcovia vystúpili k týmto trom návrhom a odporučili svojim snemovniam závery.

Prosím poslanca Kučeráka.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Kučerák: Vyjadrím sa k niektorým problémom, kolega ma potom môže doplniť. Išlo o tri konkrétne návrhy. Začnem paragrafom 91, aby sme to mohli uzavrieť.

Vychádzam z diskusií, ktoré sa uskutočnili vo výboroch, kde bola obava, že by sa bez vedomia Federálneho zhromaždenia mohli meniť vlastnícke formy. Keďže formulácia v § 9 bola nejasná, vyškrtli sme ju. Po vysvetlení, že vlastne ide o premenu štátnych podnikov na akciové spoločnosti, kde akciu má štát, tento § 91 môžeme ponechať a tento návrh môžeme dať priamo do spravodajskej správy.

§ 91 by po tom znel takto: "Vláda Československej federatívnej republiky môže stanoviť pravidlá postupu pri jednorázovom založení spoločnosti a pri premene štátneho podniku na akciovú spoločnosť, kde vlastníkom akcií bude štát alebo štátne podniky". Z toho jasne vyplýva, že nejde o zmenu vlastníckych foriem a v tejto podobe by sme ho mohli prijať. Na vysvetlenie - boli tu obavy, že by tu došlo k veľkým monopolom atď. Nezabudnime, že v krátkom čase sa budú pripravovať aj tie monopolné zákony, že proces premeny rôznych foriem, aj organizačné premeny vždy budú pod kontrolou parlamentu a že vláda predloží program reforiem, takže nemusíme mať obavy, že by došlo k nejakej koncentrácii či ku vzniku veľkých monopolov. Toľko k návrhu.

Pokiaľ ide o pôdu, je to, samozrejme, na uváženie, ale myslím si, že by sme nemali hneď pristupovať k akciovým spoločnostiam s nedôverou, pretože našu pôdu nezdevastovali družstvá a rôzne štátne majetky ... Akciové spoločnosti ešte nemáme a už im nedôverujem. Hovoríme o tom, že nám zničia našu pôdu. Je to asi vec určitých ekologických normatívov, princípov zákonov a nariadení atď. Predsa máme zákony o ochrane pôdy. Budú iné normatívy, budú chrániť našu pôdu pred prípadným zdevastovaním. Navyše, vlastná akciová spoločnosť spočíva v tom, že každý akcionár je zainteresovaný na vzťahu medzi krátkodobou a dlhodobou efektívnosťou fungovania svojej spoločnosti.

Preto prosím, aby ste vec naozaj zvážili a nepristupovali s nedôverou voči akciovým spoločnostiam pokiaľ ide o pôdu.

Pokiaľ ide o tretí návrh - § 9 - tu by som odporúčal, keby sme sa na niekoľko minút stretli s ústavnoprávnym výborom a so zástupcami vlády, aby sme si to mohli vyjasniť, a aby sme tu nenaformulovali nesprávný návrh. Toľko moje stanovisko.

Předsedající predseda SN J. Stank: Prosím ešte spravodajcu za Snemovňu ľudu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec S. Zamazal: Připojuji se ke společnému zpravodaji výborů Sněmovny národů, zejména k § 91. Co se týče půdy, rovněž doporučuji malou přestávku, abychom se poradili.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ako vidieť, bez prestávky to ďalej nepôjde. Prerušujem rokovanie na 25 minút (teda do 21.00 hodín).

Pani poslankyne, poslanci, odporúčam takýto ďalší postup. Myslím, že sme si na dnešok stanovili taký cieľ, aby sme sa dostali k zákonu o individuálnom podnikaní fyzických osôb. Zrejme sa cez zákony o arbitráži a štátnom podniku dnes budme veľmi ťažko k tomuto zákonu dostávať, Ale vzhľadom na to, že je to určitý mobilizujúci cieľ, navrhujem, aby sme po zákone o akciových spoločnostiach prešli hneď k zákonu o individuálnom podnikaní, aby sme ho dnes prerokovali a schválili. Ďakujem. (Potlesk.)

(Jednání přerušeno ve 20.35 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 21.34 hodin.)

Předsedající předseda SN J. Stank: Vážené poslankyne, vážení poslanci, budeme pokračovať v prerokúvaní vládneho návrhu zákona o akciových spoločnostiach vystúpením spravodajcov za jednotlivé snemovne. Prosím poslanca Zamazala, aby predniesol výsledok rokovania v ústavnoprávnych výboroch.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec S. Zamazal: Vážení poslanci, po projednání v ústavně právních výborech Federálního shromáždění doporučuji, abychom o připomínce pana poslance Novosáda hlasovali jako o protinávrhu. Tento protinávrh by zněl je to § 1 odst. 1, kde by se za slova "podnikatelskou činnost" vložilo toto znění: "vyjma hospodaření se zemědělskou půdou atd." Přečetl bych celý odstavec.

"Akciová společnost, dále jen společnost, je právnickou osobou pro podnikatelskou činnost vyjma hospodaření se zemědělskou půdou, jejíž základní kapitál je rozvržen na určený počet podílů, akcií o předem určené jmenovité hodnotě."

To je protinávrh.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem. Ja sa domnievam, že by sme mohli hlasovať o tomto pozmeňovacom návrhu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec S. Zamazal: Navrhovatel, vláda, souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem.

Předsedající předseda SN J. Stank: Prikročíme k hlasovaniu o tomto pozmeňovacom návrhu.

V Snemovni ľudu je prítomných 148 poslancov, v Snemovni národov poslancov zvolených v Českej republike 51, v Slovenskej republike 53. Teda obidve snemovne sú uznášania schopné. Hlasujeme, opakujem znova, o pezmeňovacom návrhu poslanca Novosada tak, ako tu bol prečítaný a zopakovaný poslancom Zamazalom.

Budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.

Kto je za prijatie tohto pozmeňovacieho návrhu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) (Sto tři.) Stotri poslancov Snemovne ľudu súhlasí.

Kto je proti tomuto návrhu? (Dvacet jedna.) Dvadsaťjeden je proti.

Nemusím zisťovať tých, ktorí sa zdržali hlasovania, pretože z tohto je zrejmé, že Snemovňa ľudu tento pozmeňovací návrh prijala.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov. Keď v tomto prípade platí zákaz majorizácie, prosím, aby ako prví hlasovali poslanci Snemovne národov zvolení v Českej republike.

Kto je za tento pozmeňovací návrh, nech zdvihne ruku. (Třicet šest.) Tridsaťšesť poslancov je za tento návrh.

Kto je proti? (Jedenáct.) Jedenásť je proti. Aj v tomto prípade nemusím ďalej pokračovať v hlasovaní, pretože je potrebných 36 hlasov pre prijatie.

Čiže aj v tomto prípade bol pozmeňovací návrh prijatý poslancami Snemovne národov zvolenými v Českej republike.

Ďalej prosím o hlasovanie poslancov zvolených v Slovenskej republike.

Kto je za tento pozmeňovací návrh, nech zdvihne ruku. (Čtyřicet šest.) Štyridsaťšesť poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej republike súhlasí s touto pripomienkou, takže konštatujem, bez ďalšieho pokračovania hlasovania, že i Snemovňa národov pozmeňovací návrh prijala, obidve časti poslancov - zvolení v Českej i Slovenskej republike - prijali tento pozmeňovací návrh.

Ďalej prosím spravodajcu Kučeráka, aby nás informoval o ďalších zmenách, ktoré navrhuje v spravodajskej správe.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP