Prijatie zákona s takouto formuláciou by si však protirečilo s ústavným zákonom (tlač 296) , ktorý sme pred chvíľou schválili. Sme presvedčení, že základné princípy zmien štátneho vlastníctva na iné formy musia byť formulované a schválené vo forme zákona, ktorý by mala vláda predložiť Federálnemu zhromaždeniu. Dôvodov je viacero. Predovšetkým ide o vlastníctvo, ktoré je zatiaľ vlastníctvom všetkého ľudu a nie štátu, alebo vlády. Preto zákonodarný a zastupiteľský orgán ľudu má právo i povinnosť rozhodovať o zásadách jeho premien. Ďalej, Federálne zhromaždenie musí byť zodpovedné za to, aby proces premien tohto vlastníctva nebol na jednej strane len formálnym prechodom na iné monopolné formy v rámci štátneho riadenia, alebo aby si na druhej strane neprotirečil s oprávnenými ekonomickými záujmami zamestnancov. Týmto spôsobom reagujeme aj na mnohé podnety občanov, ktorí požadujú, aby proces premien vlastníckych foriem bol pod kontrolou parlamentu, resp. národných rád.
Dámy a páni, návrh zákona o akciových spoločnostiach iste mnohí nebudú považovať za zákon dokonalý. No prvou a základnou podmienkou toho, aby sa ďalej zdokonaľoval, je jeho odskúšanie v praxi. Až potom sa budú vynárať ďalšie nadväzujúce problémy, ktoré bude potrebné riešiť - napríklad burzy cenných papierov, alebo antimonopolné zákony. V jeho postupnom zdokonaľovaní je zároveň možnosť, aby sme sa spôsobmi a formami podnikania priblížili k vytvárajúcemu sa spoločnému európskemu t rhu. Máme tu čo doháňat. Veď úpravu činnosti akciových spoločností v našich krajinách, - resp. v českých krajinách, pokiaľ, som si to sám zistil - obsahoval už zákon (znie to takmer neuveriteľne) z roku 1862, t. j. pred takmer stotridsiatimi rokmi. A teraz sme nútení - po rokoch totalitného odmietania zdravých foriem podnikania - rozvíjať tieto formy takmer od počiatku.
Ako spoločný spravodajca Snemovne národov
vám navrhujem prijať vládny návrh zákona
o akciových spoločnostiach - tlač 293, so
zmenami a doplnkami podľa spoločnej správy
(tlač 382). Ďakujem.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslancovi Kučerákovi. Slovo má
spoločný spravodajca výborov Snemovne ľudu
poslanec Zamazal.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec S. Zamazal: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, vládní návrh zákona o akciových společnostech zde dostatečně odůvodnil místopředseda vlády pan Valtr Komárek. Návrh zákona projednaly všechny výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů i výbory národních rad. Jejich připomínky i doporučení, které přispěly ke zkvalitnění předloženého návrhu, jsou vám předloženy ve společné zprávě výborů - tisk 382 - kterou máte před sebou.
Dvěma připomínkám však nebylo možné vyhovět, a to připomínce ústavně právního výboru Slovenské národní rady, který navrhoval, aby § 5 na straně 2 byl doplněn o odstavec 2 tohoto znění: "Jmenovitá hodnota akcie upsané v zahraniční měně se zaplatí podle kursu platného v den upsání". Připomínka nebyla akceptována, jelikož návrh zákona předpokládá upisování akcií v československé měně, neboť není myslitelné, aby pouze část akcií zněla na československou měnu a zbývající na měnu cizí. Přijetí navrhované změny by znamenalo přenášení kursovního rizika vyplývajícího z případné změny devizových kursů na zakládanou společnost. Z bankovně technického způsobu provádění mezinárodních plateb vyplývá, že musí být rozhodující devizový kurs platný v době, kdy se platba uskutečňuje.
Druhá nepřijatelná připomínka se týkala § 55 odst. 3 na straně 23, kde zahraniční výbory Federálního shromáždění doporučovaly místo číslovky "200" uvést číslovku "100". Tato změna nebyla akceptována, neboť ostatní výbory se s návrhem zahraničních výborů neztotožnily.
Dále bych vás chtěl upozornit na některé tiskové chyby v textu předloženého vládního návrhu.
Na straně 6 v § 13 v textu odstavce 1 je chybně uveden § 11, správně má být § 12.
Na straně 27 si opravte označení § 70 na § 69, § 71 na § 70 a v jeho citaci v odstavci 2 je mylně uveden § 12, správně má být § 11.
Vážení poslanci, jako společný
zpravodaj výborů Sněmovny lidu doporučuji
Sněmovně lidu Federálního shromáždění,
aby vládní návrh zákona o akciových
společnostech - tisk 293 - včetně společné
zprávy výborů - tisk 382 - schválila.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslancovi Zamazalovi. Písomne sa do rozpravy
prihlásil poslanec Novosád, poslanec Kos a poslanec
Fišera. Prosím poslanca Novosáda, aby sa ujal
slova, pripraví sa poslanec Kos.
Poslanec SL K. Novosád: Vážené předsednictvo, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, omlouvám se, že jsem nevznesl připomínku už ve svém výboru, ale nebylo to možné. Obrátil bych vaši pozornost na vládní návrh zákona č. 339, který mluví o zemědělské dani. Teprve z tohoto vládního návrhu zákona mi bylo jasné, o jakou formu vlastnictví se může též jednat v zákoně o akciových společnostech. Domnívám se, že forma akciového vlastnictví při hospodaření se zemědělskou půdou je naprosto nevhodná a ve státech světa naprosto neobvyklá. Proto doporučuji, aby byl § 1 odst. 1 doplněn takto:
"Akciová společnost (dále jen společnost) je právnickou osobou pro podnikatelskou činnost, vyjma hospodaření se zemědělskou půdou atd., atd." Pouze tento doplněk.
Domnívám se, že zde by opět vzniklo anonymní vlastnictví, opět by vznikl určitý orgán, který by dokázal exploatovat půdu intenzifikací výroby za účelem získání vyšších dividend, a přímý vztah k půdě, o který nám jde, by nevznikl.
Navíc se domnívám, že akciová
společnost může vzniknout u podniku,
který bude fungovat - přeženeme - dvě
stě let, ale pokud víme, že jeden centimetr
ornice vzniká několik tisíc let, domnívám
se, že tato otázka je dosti důležitá.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslancovi Novosádovi. Slovo dávam
poslancovi Kosovi, pripraví sa poslanec Fišera.
Poslanec SN J. Kos: Vážené předsednictvo, dámy a pánové, poslanci, vážení hosté, hned v úvodu mého vystoupení mně dovolte zdůraznit, že přijetí nového zákona o akciových společnostech považuji za racionální opatření. Vznik těchto společností, jak již zde bylo řečeno, může postupně v československé ekonomice výrazně přispět k vyšší výkonnosti a exportní schopnosti, k rozšíření konkurence a k zlepšení technické vybavenosti výroby. Zřejmě sehraje i důležitou roli na cestě nového vymezení vlastnických vztahů, což umožní určitou míru transformace dnešních státních podniků do podniků jiného typu.
Protože je nám všem jasné, že část vzniklých akciových společností bude mít charakter podniků se zahraniční majetkovou účastí, jde o opatření napomáhající otevření československé ekonomiky světu, tedy i k lepšímu využití zahraničního kapitálu pro zrychlení našeho ekonomického rozvoje.
Za zásadní věc, související s praktickým využitím dnes schvalovaného zákona o akciových společnostech, resp. s jeho důsledky na celou společnost, považuji otázku forem a obsahu transformace státních podniků na akciové společnosti. Dle informací se v současné době pro vymezení tohoto přechodu na odpovědných místech řeší zpracování a navržení tzv. "transformačního zákona", který by měl stanovit limity procesu změn státního vlastnictví se zřetelem na naše národní zájmy. Měli bychom asi všichni větší jistotu, kdybychom mohli předložený návrh projednávat již se znalostí postupu a obsahových náležitostí uvedené přeměny. Lze totiž téměř s určitostí tvrdit, že bez výrazného podílu dnešních státních podniků na vzniku akciových společností nelze zatím počítat s jejich podstatnějším rozšířením. V této souvislosti však mám připomínku k ustanovení § 91, v němž se mj. uvádí, že federální vláda může stanovit pravidla postupu při přeměně státního podniku na společnost.
Domnívám se, že by základní pravidla měla být spíše obsažena v zákoně, ať už ho budeme nazývat "transformačním" nebo jinak.
Stejně jako při posuzování zákona o státním podniku, zákona o podniku se zahraniční majetkovou účastí, zákona o individuálním podnikání fyzických osob, je i při projednávání zákona o akciových společnostech podstatné zabezpečení stejných ekonomických podmínek pro všechny typy uvedených vlastnictví. Pro akciové společnosti jsou v zákonu č. 156 a novele zákona č. 157/1989 vymezeny odvodové a daňové podmínky v podstatě shodné jako pro státní podniky. Pokud však posuzujeme akciové společnosti se zahraničním kapitálem pro účely odvodů a daní jako podniky se zahraniční majetkovou účastí, dojde k nerovným podmínkám v různých typech akciových společností. Pro ty druhé jsou totiž stanoveny nižší sazby důchodové daně, než je procento odvodu ze zisku u akciových společností obecně. Rovněž podíl 70 % na vytvořených devizách je podstatně výhodnější pro podniky se zahraniční majetkovou účastí než pro akciové společnosti pouze s tuzemským kapitálem. Tato nuance není ve zprávě k návrhu zákona o důchodové dani, ani k zákonu o odvodech do státního rozpočtu dostatečně vysvětlena.
A nakonec ještě dvě drobnější připomínky, které chápu spíš jako upozornění než návrh na změnu.
Zákonodárce volil správný přístup, když využil v přípravě návrhu zákona zahraničních zkušeností a vzorů. Pro novou úpravu je však příznačný příliš závazný a podrobný charakter navrhovaných ustanovení, což by mohlo vést k nadbytečné unifikaci akciových společností. Stálo by za úvahu upravit kogentně jen otázky ochrany akcionáře, věřitelů a podíl zaměstnanců společnosti na řízení podniku, ostatní ponechat na společnostech samých.
Je třeba rovněž poukázat i na to, že podstatné rozšíření akcionářské formy vlastnictví si vyžádá zřídit burzu akcií. Tato otázka zůstává zatím otevřená.
Přes tyto připomínky si však myslím,
že je nanejvýš potřebné uvedený
zákon schválit. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN J.
Stank: Ďakujem poslanci Kosovi, slovo má poslanec
Fišera.
Poslanec SL J. Fišera: Vážené předsednictvo, dámy a pánové, dovolte mi, abych se stručně zmínil o velmi vážném problému.
Zítra budeme přijímat ještě zákon o státním podniku. Smyslem vlastně toho, co již dnes projednáváme, je vytvořit v Československu aktivní podnikatelské subjekty, a je to cílem i toho, co budeme projednávat zítra.
Jde o to, a tak jsme diskutovali s řadou poslanců Občanského fóra (mluvím v tuto chvíli i za poslance Šilhána) , že by bylo velmi moudré, kdyby vláda mohla co nejdříve připravit také zákon o spoluúčasti zaměstnanců na řízení našich podniků i akciových společností, který by průřezově tuto problematiku řešil a vycházel ze zahraničních, zejména západoevropských zkušeností; už dikce některých předkládaných zákonů naznačuje, že zřejmě vláda se inspirovala v některých ohledech těmi myšlenkami, které jsou například zahrnuty v tzv. zákonu o "mitbestimmungu" z roku 1976 ve Spolkové republice Německo.
Nejde o to, abychom vytvářeli samosprávný systém, jde o to, abychom vytvořili vysoce efektivní systém, který využívá poznatky moderního řízení tak, jak se ve světě dnes vyvinuly.
Mohl bych argumentovat delší dobu, nechci vás
zdržovat. Upozorním vás jenom na to, že
řada výzkumů nakonec ukázala, že
bezprostřední účast zaměstnanců
na řízení snižuje výrazně
procento sociálních konfliktů, usnadňuje
strukturální změny, zavádění
moderních technologií, a je to velmi důležité
opatření v souvislosti s tím, že se
dnes ve světě projevuje určitý odliv
od členství v odborových organizacích.
I my s tím můžeme po přijetí
zákona o odborech počítat. Prosím
proto vládu - my jsme o té věci již
s některými jejími členy také
diskutovali - aby tento námět vzala v úvahu.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslancovi Fišerovi. Chce ešte niekto
vystúpiť v rozprave? Minister Barčák.
Ministr zahraničního obchodu ČSFR A. Barčák: Vážený pán predsedajúci, vážené pani poslankyne, vážení poslanci, máme tu určitý rozpor, ktorý sme si počas prednesu spravodajcu vyjasnili.
Najskôr k § 91, v ktorom sa navrhuje, aby tento paragraf bol vypustený. Zdôvodnenie je také, že ustanovením § 91, v ktorom sa hovorí, že vláda Česko-slovenskej federatívnej republiky môže stanoviť pravidlá pri postupe jednorázového založenia spoločnosti a pri premene štátneho podniku na spoločnosť, je obava parlamentu a jednotlivých výborov, že by mohlo dôjsť ku zmene vlastníctva k štátnemu podniku prevodom na spoločnosť, ktorá by mohla byť privatizovaná.
Ak som dobre porozumel, tak sa obávate, pretože by to bolo v právomoci vlády, a patrí to, samozrejme, do právomoci parlamentu, že by mohlo dôjsť ku kolíziám zodpovedností. Myslím, že by sme to napravili tak, že by sme mohli nechať § 91 tak, ako je, a k premene štátneho podniku na účastinnú spoločnosť uviesť, že by išlo o štátnu účastinnú spoločnosť. Ide o to, že ak tento paragraf odpadne, my nemôžeme v podstate žiadny štátny podnik, ktorý teraz existuje, premeniť na akciovú alebo účastinnú spoločnosť bez toho, aby sme schválili transformačný zákon, ktorý s týmto ale nemá nič spoločného. To znamená, nemôžeme založiť ani akciovú spoločnosť zo štátneho podniku, kde účastinármi budú jednotlivé iné subjekty, štátne podniky, alebo iba štát, ktoré by mohli vytvoriť účastinnú spoločnosť z jednotlivých štátnych podnikov a pritom sa nemení vlastníctvo, stále zostávajú vo vlastníctve štátnych subjektov.
Odporúčal by som, aby § 91 zostal takto, nevypúšťal sa, alebo sa nenahradzoval, predpokladom transformačného zákona, pretože touto zmenou sa v podstate nemení vlastníctvo.
V § 9 odsek 1, to je tlač 382 bod 3 - pripomienky tu pove dal pán poslanec Fišera - v podstate tým sme znemožnili, že by sme mohli pustiť zamestnancov do vlastníctva štátnych akciových spoločností.
Keď si prečítame § 9, jeho zmysel spočíva v tom, aby sme zabezpečili spoluúčasť pracovníkov na jednotlivých účastinných spoločnostiach formou zamestnaneckých akcií. Limitovali sme to na 10 % nad základný kapitál, resp. kde tento majetok prevyšuje základný kapitál spoločnosti preto, aby základný kapitál, ktorý je teraz majetkom štátu, nebol privatizovaný tým, že sa vydajú účastiny jednotlivým zamestnancom a tým sa stávajú spolumajiteľmi bez transformačného zákona. V tejto úprave sa zamestnanci stávajú spolumajiteľmi na 10 % majetku, ktorý prevyšuje základný kapitál podniku.
Ak pôjdeme do úpravy, ktorú navrhujete vy, tak stanovy môžu určiť vydanie zamestnaneckých akcií za zvýhodnenú cenu pre všetky akcie na plných 100 %. To ale vyžaduje transformačný zákon.
Odporúčal by som, ak by bolo možné posúdiť
tieto dva paragrafy tak, ako boli navrhnuté vo vládnom
návrhu - § 9 v plnom znení a v § 91 s
doplnením, že by pri premene štátneho
podniku na štátnu akciovú spoločnosť
zostal § 91 zachovaný.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Pán minister, mohli by ste sa vyjadriť k doplňovaciemu
návrhu, ktorý tu bol prednesený poslancom
Novosadom?
Ministr zahraničního obchodn ČSFR A.
Barčák: Tento doplňovací návrh
som nepočúval. To je principiálna otázka,
ktorú sme preberali s pánom ministrom Stračárom,
či môže byť poľnohospodársky
podnik akciovou spoločnosťou. Ja si myslím,
že môže. Či môže byť účastinným
vkladom poľnohospodárska pôda, to je už
otázka. Opakujem ale, že som túto pripomienku
nepočul.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem pánovi ministrovi Barčákovi,
prosím pána podpredsedu vlády Komárka,
aby na to odpovedal.
Místopředseda vlády ČSFR V.
Komárek: Pokud jde o zemědělské
akciové společnosti, tak to je sporné - pochopitelně
ve světě je běžný kombinovaný
typ. Většina cukrovarů i s půdou, třtinovými
plantážemi - to je v třtinových zemích
akciová společnost a má stejně pole
jako cukrovary. Jsou to obrovské akciové společnosti.
A samozřejmě, jestli tato akciová společnost
chce hospodařit a mít výnos z kapitálu,
musí s půdou hospodařit dobře, protože
to je typická dlouhodobá zainteresovanost. To je
divná představa, když si myslíte, že
bude dobře hospodařit se základními
fondy průmyslového podniku a špatně
hospodařit s půdou. To by byla divná akciová
společnost. V koncepci přechodu k tržní
ekonomice je toto třeba nechat na akcionářích.
Jestli se soukromníci dobrovolně sdruží
v akciovou společnost, musíte je nechat, oni musí
vědět, co mohou dělat a my jim to předem
nemůžeme zakázat. Doporučoval bych tedy
liberální duch tohoto zákona dodržet.
Předsedající předseda SN J.
Stank: Ďakujem. Ďalej prosím pána
ministra Stračára.
Ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky
ČSFR S. Stračár: Vážený
pán predseda, vážené pani poslankyne,
vážení páni poslanci, chcem sa ešte
vrátiť k § 91. Dnes, ktorí pracujete v
priemysle, viete, že prebieha mnoho organizačných
zmien. Bolo žiadúce, aby sme mnohé veľké
podniky, ktoré neboli dané organizačne správne
dohromady, ale skorej násilím, dnes sa deintegrujú.
Ale na druhej strane vidíme nutnosť, aby sa nám
veľké podniky, ktoré by boli protiváhou
zahraničných mamutích a nadnárodných
monopolov v našom národnom hospodárstve úplne
nerozpadli. Ide napríklad o Škodovku Plzeň,
o Chepos a ďalšie. Tieto podniky boli doteraz lepencami,
ktoré nemali právnu subjektivitu, jednotlivé
závody. Dnes k 1. 4. a ďalšie k 1. 7. boli ustanovené
z týchto veľkých podnikov samostatné
štátne podniky, ovšem nechceme, aby tieto samostatné
štátne podniky, zostali dezintegrované, bez
určitého riadenia v týchto veľkých
celkoch. Predpokladáme, že je treba, aby v Československej
republike zostalo niekoľko veľkých podnikov,
ktoré by boli konkurenčnou protiváhou zahraničným
veľkým podnikom, ako je Siemens, Demak a pod. Z tohto
dôvodu by sa mal prijať návrh, ktorý
predniesol spravodajca, nie je úplné možné,
aby v dohľadnom čase tieto štátne podniky
vytvorili akciovú spoločnosť, ktorá
by riadila ich niektoré činnosti. Z tohto dôvodu
vidím ďalší argument - podporujem ministra
Barčáka v tom, že vôbec nemení
na podstate veci, keď sa tam dá štátna
akciová spoločnosť a to, čo nám
umožní ešte pri práci tejto vlády
založiť akciové spoločnosti z týchto
veľkých podnikov ako je Škoda Plzeň, Chepos
Brno, ZTS Martin a pod. Dúfam, že to je ďalší
argument, ktorý zvážite pri svojom hlasovaní.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem pánovi ministrovi Stračárovi,
a prosím, aby sa ujal slova poslanec Fišera.
Poslanec SL I. Fišera: Vážené předsednictvo, dámy a pánové, omlouvám se, ale přece jen musím reagovat, protože ministr Barčák asi ne zcela přijal smysl toho, co jsem chtěl říci.
Když mám na mysli zákon o spoluúčasti zaměstnanců na řízení, tak mám na mysli zákon, který se váže v podstatě k pracujícím bez ohledu na to, zda jsou spoluvlastníky akcií. To je zákon, který prochází všemi typy podnikatelských i nepodnikatelských organizací a vychází z toho, že práce je určitým kapitálovým vkladem v každém případě, a chrání tuto práci.
Druhá věc, která souvisí s §
9, je složitější otázkou, protože
tady existuje určitá možnost, kterou zřejmě
zpravodajci brali v úvahu, že by bylo zřejmě
možné poměrně brzy přejít
na moderní účastenské zaměstnavatelské
akcie, které znamenají po zkušenostech např.
z USA značné výhody zejména proto,
že velmi výrazně podněcují motivaci
zaměstnanců. Potud by bylo dobré, kdyby bylo
možné přijmout návrh tak, jak je zde,
a vycházet z toho, že stejně zpočátku
stát bude zakládat nové akciové společnosti
a nebude uplatňovat mimořádně rozsáhlý
prodej akcií za mimořádně zvýhodněné
ceny. Myslím, že není to nutné omezovat,
protože pokud bychom do zákona dali takto silné
omezení, museli bychom možná brzy zákon
měnit.