Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Paragraf 106b, odsek 2, písmeno a) navrhol výbor pre plán a rozpočet vypustiť; išlo tam o vypustenie obchodného názvu firmy atď. To sme zdôvodnili pri neakceptovaní § 5 odsek 2.

Ďalej, výbor pre plán a rozpočet navrhol § 106zf až 106 zh nahradiť textom: Orgány podniku sú upravené jeho štatútom.

Ústavnoprávny výbor po diskusii neakceptoval nasledujúcu pripomienku z jednoduchého dôvodu: jednak eixstuje ako špeciálna právna úprava zákon 88/88 Zb., o štátnom podniku, a znenie novely, kde v ustanoveniach § 18 a 24 vládneho návrhu sú jednoznačne uvedené orgány podniku. Je to špeciálny zákon v pomere k Hospodárskemu zákonníku. Čiže, ak by sme vypustili tieto príslušné ustanovenia tak, ako navrhoval výbor, bolo by to v rozpore jednak so zákonom o štátnom podniku, tým by sa mohlo stať, že každý podnik si riaditeľa a štatutárne orgány určí ako chce, čo by bolo, ako som už spomínal, v rozpore s príslušným zákonom o štátnom podniku, jednak by vznikol chaos, pretože každý podnik by si mohl určiť a išlo by tu o nejednotnú terminológiu.

Ďalej výbor pre plán a rozpočet navrhol § 107 ods. 3 vypustiť. Neakceptovali sme to z týchto dôvodov: napr. v zákone 158/89 Zb., o bankách a sporiteľniach, je uvedené v § 8, že štátny peňažný ústav vzniká dňom zápisu do podnikového registra. Návrh podáva zakladateľ. Keby sa vypustil odsek 3 § 107, došlo by k tomu, že aj banky by sa museli zapisovať do podnikového registra a za danej právnej úpravy to predsa nie je možné. Preto sa ponechalo toto ustanovenie § 107 odsek 3.

Ďalej výbor pre plán a rozpočet navrhol vypustiť ustanovenie § 119c, záver vety, t. j. navrhol vypustiť: "ak je dodávka alebo služba v medziach jej možností".

Ja upozorňujem na znenie tohto § 119, že jeho vypustením by stratilo význam celé znenie § 119, ktoré hovorí o diskriminácii odberateľa, v podstate by sa tým stalo bezzubým. Upozorňujem, že takéto znenie, aké je v súčasnosti, je prakticky ochranou spotrebiteľa a odberateľa pred diktátom dodávateľa. Preto sme to ako ústavnoprávny výbor neakceptovali.

Ďalej výbor pre plán a rozpočet navrhol vypustiť ustanovenie § 158 ods. 1 a § 158 ods. 2 slová: "sú organizácie povinné uzavrieť na základe plánovacieho aktu" a nahradiť slovami "organizácie uzatvárajú", v odseku 2 navrhol vypusiť slová "je povinný uzavrieť" a nahradiť slovom "uzatvára" a vypustiť celé písmeno a) na podklade plánovacieho aktu. V súlade s tým vypustiť aj ustanovenie § 115 ods. 1.

Inými slovami výbor pre plán a rozpočet navrhol vypustiť celú kontraktačnú povinnosť v Hospodárskom zákonníku. Odôvodňovať, prečo smeto neprijali, nie je pri prechode na trhovú ekonomiku také jednoznačné a jednoduché. Domnievame sa však, že kontraktačná povinnosť v tomto navrhovanom znení vládneho návrhu zostala len v minimálnom rozsahu. V prechodnom období až do zavedenia plného trhového mechanizmu, pretože existuje značná nerovnováha medzi ponukou a dopytom, je nutné, aby v určitých vybraných položkách táto kontraktačná povinnosť existovala. Uznávam, že v podstate ide o pozostatok administratívneho riadenia, ale upozorňujem, že týmto by celá koncepcia Hospodárskeho zákonníka bola napadnutá.

V novokoncipovanom obchodnom zákone toto, samozrejme, už nebude upravené. Tu stojí otázka, či prijať Hospodársky zákonník, vzhľadom na to, že ide o základný zásah do koncepcie celého Hospodárskeho zákonníka, tak, ako je navrhnutý, alebo trvať na vypustení kontraktačnej povinnosti. Domnievam sa, že to nie je možné. Upozorňujem, že všetky výbory prijali koncepciu Hospodárskeho zákonníka, ako je navrhnutá. Z toho dôvodu sme po rozsiahlej diskusii neakceptovali úplnú liberalizáciu odberateľskododávateľských vzťahov, teda obmedzené vypustenie priamej kontraktačnej povinnosti.

Ďalej výbory pre plán a rozpočet navrhli vypustiť z doterajšieho zákona § § 176, 177, 178 ods. 2, 3, a § 180. Tento výbor pre plán a rozpočet navrhol vypustiť ustanovenia, týkajúce sa minimálneho expedičného množstva, minimálneho výrobného množstva v ustanoveniach, týkajúcich sa obalov a balení, hlavne ods. 2, 3, 4 a ustanovenia, týkajúce sa prepravy. Neakceptovanie zo strany ústavnoprávneho výboru by som odôvodnil, že tieto ustanovenia sú ešte v súčasnej praxi využiteľné.

Nie je možné ich za daného stavu hospodárstva úplne vypustiť. Napriklad ustanovenie § 180, ktoré umožňuje, aby dodávateľ zabezpečil prepravu, že by bola zodpovednosť za prepravu presunutá na odberateľa, to si neviem predstaviť. Z toho dôvodu VÚP neakceptoval.

Ďalej výbor pre priemysel, dopravu a obchod navrhol v ustanovení § 179 zvážiť možnosť skrátenia lehoty podľa vyhlášky č. 4/86 Zb., o obaloch, prípadne upraviť lehoty na vrátenie obalu podľa ceny obalu. Podľa citovanej právnej úpravy obalovej vyhlášky je lehota na vrátenie z 30 dní na 60 dní. Navrhované znenie, ktoré predkladá vláda, úplne umožňuje voľnosť, ktorej sa veľmi vehementne domáhal výbor pre plán a rozpočet. Výbor pre priemysel, dopravu a obchod to, naopak, chce dať tak, aby to bolo približne ako vo vyhláške, prípadne skrátiť lehoty, ale navrhované znenie, ktoré predkladá vláda, umožňuje úplne uvoľniť tieto vzťahy pokiaľ ide o obaly. Navrhované znenie je podstatne liberálnejšie, než to navrhuje výbor pre priemysel, dopravu a obchod. Preto sme túto pripomienku neakceptovali.

Vážení prítomní, týmto by som uzatvoril zdôvodnenie pripomienok, ktoré ústavnoprávny výbor neprijal a ako spoločný spravodajca VÚP Snemovne ľudu navrhujem prijať predložený vládny návrh novely Hospodárskeho zákonníka v znení zmien a doplnkov tak, ako ho máte predložený v tlači 386, so zmenami, ktoré som vám predniesol.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Valkovi. Slovo odovzdám spoločnému spravodajcovi Snemovne ľudu poslancovi dr. K. Stomemu.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec K. Stome: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážení hosté, pokud jde o hospodářský zákoník, tak k vládnímu návrhu netřeba příliš dodávat, můj kolega poslanec Valko ho charakterizoval dostatečně. Nicméně bychom si mohli říci alespoň tolik, že hospodářský zákoník má globální význam umocňující předložený text, který je jakýmsi tmelícím předpokladem ostatních zákonů ekonomické sféry, neboť upravuje vztahy mezi účastníky v této sféře. Návrh má význam zejména v tom, že umožňuje integraci soukromých podnikatelů do ekonomické aktivity, a to jak v malém tak i ve velkém. Tito podnikatelé se tak stávají rovnocennými partnery, kteří mají mít rovné možnosti podnikání, srovnatelné s organizacemi, neboť jinak není možno přejít na tržní ekonomiku, kterou mimochodem předpokládáme už tím, že jsme schválili nedávno rozpočet našeho státu.

Taková možnost do zákonné předlohy tu dosud nebyla a není. V současné době je v právní úpravě mezera a tuto mezeru se pokouší předložený návrh vyplnit. V tom je základní význam tohoto návrhu a prosím, aby jako takový byl vámi také posuzován.

Návrh předpokládá otevřenost prostoru pro podnikání, a to u všech subjektů, tedy i takových druhů, jejichž formy dosud upraveny nejsou. To je druhý zásadní význam.

Uvedená otevřenost nese s sebou samostatnost jako zásadu pro všechny subjekty podnikatelské činnosti a když je zakotvena samostatnost, musíme upravit i kontrolu a ochranu. Kontrolu umožňuje návrh provádět pouze na základě oprávnění, a to na úrovni zákonů. Ochranu pak úpravou a zavedením právních institutů a sem patří pojetí vlastnictví, relativně nová ochrana proti nekalé soutěži, právo zástavní, právo zadržovací a ručení. Příbuznou tomu je ochrana obchodního názvu.

Se svobodným rozhodováním podnikatelského subjektu jsou spojeny promlčení i uznání závazků proti dosavadní prekluzi a povinnosti používat krajní sankce. S pojetím vlastnictví souvisí úprava forem podnikání, jednak společného podnikání obchodními společnostmi ze strany jedné, jednak společným podnikem ze strany druhé. Doufám, že nemusím připomínat relativně nově zaváděný způsob zastupování prokurou ani okolnost danou potřebou určité přechodnosti a řešení za mimořádných situací, to je kontraktační povinností, tedy možností uložit hospodářský závazek za určitých okolností určitým subjektům, neboť o tom hovořil můj kolega. Protože výsledně jde o návrh, který zlepšuje ekonomické klima a zpružňuje pohyby v ekonomické sféře, doporučuji, abyste s tím, jak uvedl kolega Valko, návrh přijali.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Stomemu. Myslím, že obsiahle spravodajské správy, hlavne ta prvá, umožní racionálne projednat tento návrh zákona.

Do rozpravy sa písomne prihlásili poslanci Frýbortová, Suchán a Pleskotová. Prosím poslankyňu Frýbortovú, aby sa ujala slova. Pripraví sa poslanec Suchán.

Poslankyně SN D. Frýbortová: Vážené poslankyně, vážení poslanci, úprava hospodářského zákoníku se nepatrně dotýká i úpravy v investiční výstavbě, a proto bych si opět dovolila upozornit na její stav.

Na území Československa je rozestavěno ročně zhruba 30 tisíc staveb. Každá stavba má svého investora, projektanta, stavbyvedoucího. Podle hrubých propočtů je možno říci, že se přípravou stavby, projektování a realizací, včetně dodávek materiálů a technologických zařízení, zabývá přibližně 3,5 miliónu osob a její stav, jak víte, je nám všem znám. Už od doby Marie Terezie se nová výstavba na našem území řídí stavebním řádem. V současné době platí zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) , prováděcí předpisy k němu a vyhláška č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb.

Stavební zákon vydalo federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, jehož působnost přešla dnem 1. 11. 1983 na Státní komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Od té doby se pětkrát změnil předseda komise a proběhly reorganizace, které způsobily na úseku investic takový úbytek odborných pracovních sil, že problematiku, kterou se dříve zabývaly celé odbory, má na starosti jeden pracovník. Například dlouho očekávanou novelu stavebního zákona má v náplni pouze jeden právník. Proto by mě, a současně i mého kolegu - poslance Medeho velice zajímalo, zda dostaneme odpověď na dotaz, který zde vznesl na minulém zasedání na předsedu této komise pana Reichela, jestli nový předseda komise přebere dotazy poslanců a zda dostaneme odpověď.

Dosud největším nešvarem nebyly jen samotné předpisy, ty aspoň vyžadovaly, aby nebylo výstavbou narušeno životní prostředí, ale výjimky z nich, které byly vyžadovány, aby se uplatnily ambice veřejných činitelů. Investiční výstavbu je nutné rozumně, metodicky a centrálně usměrňovat, nemá-li být v naší republice větší chaos než dosud. Jistě si nikdo z nás nepřeje, aby výstavba u nás od Šumavy až k Tatrám vypadala asi jako v Las Vegas. Na některém z federálních ústředních orgánů je nutné útvar investic ponechat, nebo ho nově ustanovit. Hlavně je nutné, aby se investicemi zabývali skuteční odborníci v této oblasti.

Vláda kontaktuje odborníky po celém světě. Slyšíme o bankéřích, ekonomech, podnikatelích atd. Dodnes jsem však ještě neslyšela slovo investiční výstavba. Copak u nás není žádoucí, aby vynaložené investice byly návratné? Skutečnost je dnes přes 200 mld. Kčs rozestavěnosti. Proč? Je nám tato částka lhostejná, nebo jsme na tom tak dobře, že je možné nechat tuto částku ležet a nezabývat se s ní?

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslankyni Frýbortovej, prosím poslanca Suchána a pripraví sa poslankyňa Pleskotová.

Poslanec SN P. Suchán: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, dámy a páni, prijímané ekonomické zákony otvárajú dvere vstupu súkromného kapitálu do trhovej ekonomiky. Jedna oblasť zostala však opomenutá, a to je oblasť poisťovníctva. Pripomínam to preto až teraz, že minulý týždeň uverejnilo Federálne ministerstvo financií v spolupráci s národnými ministerstvami stanovisko k tomu, že v súčasnej dobe nie je možné, aby sa poisťovníctvom zaoberali súkromné právnické, alebo fyzické osoby. Vyplýva z toho, že štát, t. j. centrum, sa nemieni vzdať monopolu v tejto oblasti peňažníctva. Je to pozoruhodné preto, lebo zákon 158/1989 Zb., o bankách a sporiteľniach explicitne umožňuje vznik aj iných ako štátnych peňažných inštitúcií.

Vzhľadom na nedostatočnú úroveň poisťovacích služieb a najmä tradične nedôstojný postup likvidácie poistných príhod štátnymi poisťovňami považujem prienik súkromnej iniciatívy do tejto oblasti za nevyhnutný.

Nebudem zdržiavať a preto navrhujem a odporúčam, aby do článku IV, ktorý začína slovami "zrušuje sa", v návrhu novely Hospodárskeho zákonníka sa doplnil bod 15 v znení: " § 4, odst. 1 zákona č. 82/1966 Zb., o poisťovníctve". Pre vašu informáciu odst. prečítam: "Státní pojišťovně přísluší výlučné právo provozovat smluvní a zákonné pojištění majetku, osob a odpovědnosti za škody, včetně pojištění vyplývajícího z mezinárodního obchodního styku, jakož i provozovat zajišťovací činnost." Ďakujem.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Suchánovi. Slovo má poslankyňa Pleskotová, pripraví sa poslanec Novosad.

Poslankyně SL H. Pleskotová: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložená novela hospodářského zákoníku je jedním z kroků naplňování programového prohlášení vlády ČSFR. Změny zde obsažené vyplývají z nutnosti reagovat na zrovnoprávnění soukromého podnikání fyzických osob s hospodářskou činností družstev, státních podniků a jiných organizací. S tím je spojený návrat k některým institucím obsaženým v právní úpravě v minulosti.

Přes skutečnost, že navržená novelizace prokazuje pozornost, jakou věnuje vláda otázkám hospodářské činnosti, chápu vládní návrh jako řešení, které bude mít přechodný charakter do té doby, než bude přijata komplexní právní úprava na daném úseku. Zřejmě ve formě obchodního zákoníku, vycházející z nových politických a ekonomických podmínek.

Je pochopitelné a vzhledem k novým podmínkám i zákonité, že navrhovaná právní úprava má především zajistit podporu tržnímu mechanismu, který bude postupně zaváděn. To se odráží v řadě novelizovaných, zrušovaných, popřípadě nově navrhovaných právních úprav, např. obchodních společností, společných podniků apod.

Souhlasím s tím, že novela hospodářského zákoníku zachovává některé instituty, zabezpečující vazbu mezi dosavadními plánovitými úkoly ekonomiky a jim odpovídající právní vztahy. Je tím vyjádřena celospolečenská potřeba právní regulace zásahu státu do chodu ekonomiky s tím, aby bylo zabráněno rozvrácení ekonomiky nekontrolovatelného vývoje tržního mechanismu.

Domnívám se, že navrženou novelizaci hospodářského zákoníku je možné považovat za odpovídající současným trendům vývoje naší ekonomiky. Je pochopitelné, že tato novelizace nemůže být vyčerpávající a měla by mít přechodnou povahu. Rozhodujícím kritériem pro efektivnost navržené úpravy bude vlastní ekonomická realita. Přesto mi dovolte přednést některé připomínky.

Předložená novela navrhuje vypustit obecná ustanovení o ochraně národního majetku, včetně sankcí za porušení právních předpisů na tomto úseku. V této souvislosti je nutno zvážit, zda novou úpravou nedojde k oslabení postavení národního majetku ve vztahu k ostatním druhům vlastnictví. Myslím, že není zcela zřejmý důvod vypouštění části hospodářského zákoníku upravujícího dovoz investičních celků, některých strojů a zařízení, zejména vzhledem k aktuálnosti této problematiky v současnosti. Bylo by vhodné ještě zvážit, zda neponechat jako kontraktační titul i dodávky pro léčebně preventivní péči. Důvodová zpráva ve svém závěru obsahuje vyjádření ministerstva spravedlnosti České republiky o nárůstu agendy rejstříkových soudů, což si vyžádá podle mínění tohoto resortu vyšší počet personálu a nárůst mzdových prostředků. V této souvislosti by však současně bylo vhodné zavést do rejstříkové agendy moderní výpočetní techniku, umožňující získávat vyčerpávající informace.

Ve vztahu ke zrušovacím ustanovením obsaženým v závěru vládního návrhu předloženého zákona je třeba vidět obrovský rozsah tohoto zásahu do právního řádu. Proto by měla být dostatečná lhůta mezi platností a účinností předloženého předpisu. Toto upozornění nesleduje jen zdržení reformy, ale připravenost vlastní praxe na ni. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslankyni Pleskotovej, prosím poslanca Novosáda, pripraví sa poslanec Šremer.

Poslanec SL K. Novosád: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, přes to, že nám zde předkladatel ze Sněmovny lidu řekl spoustu připomínek ústavně právního výboru, mám pocit, že všechno zakomponováno nebylo. Mám zde poznamenané dvě podstatné připomínky výborů pro sociální politiku. První se týká § 158 odst. 2, kde bylo navrženo vypustit bod b) týkající se kontraktační povinnosti k zajištění obranyschopnosti nebo bezpečnosti státu. Bylo to zdůvodněno tím, že tyto dodávky lze zajišťovat buď: 1. jmenovitými úkoly a 2. státní zakázkou, která je nově upravena v § 356 písm. b). To je jedna věc.