Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Kdo je proti? (Nikdo.) Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? (Sedm.) Sedm poslanců se zdrželo. Poslanci zvolení ve Slovenské republice pozměňovací návrh odsouhlasili.

Vzhledem k tomu, že nedošlo k souhlasnému stanovisku obou sněmoven, návrh poslance Kučeráka nebyl přijat.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, nyní budeme hlasovat o návrhu zákona.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny národů, kteří byli zvolení v České republice.

Kdo souhlasí s návrhem ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava ČSFR a ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, parlamentní tisk č. 296, ve znění společné zprávy výborů a podle doporučení společného zpravodaje, nechť zvedne ruku! (Padesát šest.) Padesát šest poslanců je pro.

Kdo je proti? (Nikdo.) Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? (Jeden.) Jeden poslanec se zdržel. Poslanci Sněmovny národů, kteří byli zvoleni v České republice, ústavní zákon schválili.

Dále budou hlasovat poslanci Sněmovny národů, kteří byli zvoleni ve Slovenské republice. Kdo souhlasí s projednávaným návrhem ústavního zákona a se změnami uvedenými ve společné zprávě výborů a podle doporučení, které přednesl společný zpravodaj výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku! (Třicet tři.) Třicet tři poslanci jsou pro.

Kdo je proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Dvacet jedna.) Dvacet jeden poslanec se zdržel. Konstatuji, že poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice ústavní zákon nepřijali. Pro to, aby mohl být přijat, je třeba 38 hlasů, pro se vyslovily 33 hlasy.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu. Kdo souhlasí s návrhem ústavního zákona (tisk 296) ve znění společné zprávy (tisk 392) a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) (Sto třicet dva.) Pro se vyslovili ve Sněmovně lidu sto třicet dva poslanci.

Kdo je proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Dvacet sedm.) Ve Sněmovně lidu se zdrželo dvacet sedm poslanců.

Sněmovna lidu ústavní zákon přijala.

Vzhledem k tomu, že nebyl zákon přijat poslanci zvolenými ve Slovenské republice, ústavní zákon nebyl schválen. Ještě opravuji, že jsou potřeba 44 hlasy.

Zákon nebyl schválen, nastává dohodovací řízení. Prosím, aby jednotliví předsedové poslaneckých klubů nahlásili předsedům sněmoven po deseti poslancích, kteří se odeberou do místnosti 026, kde započne dohodovací řízení.

Ještě upozorňuji, že výbory musí být schváleny jednotlivými sněmovnami.

Přerušuji jednání do odvolání.

(Jednání přerušeno v 15.17 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15.30 hodin.)

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v jednání.

V zasedací síni jsou 133 poslanci Sněmovny lidu, 48 poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice a 45 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice.

Sněmovna lidu navrhla do dohodovacího výboru tyto poslance: Josefa Bartončíka, Jiřího Ládra, Jána Langoše, Michala Dymáčka, Ivana Fišeru, Miroslava Janstu, Ľudovíta Kmeťa, Ľudovíta Baldovského, Michala Geci a Jiřího Nového.

Nechám hlasovat. Kdo z poslanců Sněmovny lidu je pro, aby uvedení poslanci byli v dohodovacím řízení, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Jeden.) Jeden.

Uvedení poslanci byli Sněmovnou lidu schváleni.

Nyní nechám hlasovat o poslancích Sněmovny národů. Za Českou republiku Jiří Juchelka, Vladimír Mikulec, Miloš Zeman, Vítězslava Klůzová, Milan Andrýsek. Za Slovenskou republiku: Jozef Olej, Anton Blažej, Jozef Kučerák, Hviezdoslav Kočtúch, Jaroslav Lentvorský.

Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí, aby uvedení poslanci byli v dohodovacím výboru, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Sedm.) Sedm.

Rovněž poslanci ze Sněmovny národů byli zvoleni do dohodovacího výboru.

(Poznámka redakce: usnesení SL č. 278, SN č. 289)

Prosím všechny jmenované poslance obou sněmoven, aby se odebrali do místnosti číslo 026.

Jednání nepřerušíme, budeme pokračovat, schůzi povede předseda Sněmovny národů pan Stank.

(Řízení schůze převzal místopředseda FS a předseda SN J. Stank.)

Předsedající předseda SN J. Stank: Vážené poslankyne, vážení poslanci, vážení hostia, budeme pokračovať v prerokúvaní

Je jasné, že tento vládny návrh zákona súvisí so schválením ústavného zákona, ktorý snemovne neprijali. Myslím si ale, že môžeme prerokovať tieto úpravy Hospodárskeho zákonníka a pred hlasovaním by sme si vypočuli správu dohodovacieho výboru - na základe tej by sme nechali hlasovať o návrhu ústavného zákona a potom by sme prikročili k hlasovaniu o tomto zákone. Takže takýto postup by som navrhol.

Poslanec SL J. Macek: Proč neprobíráme podle programu vládní návrh zákona o akciové společnosti? Domnívám se, že by tento nebyl v přímé závislosti na ústavě.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ospravedlňujem sa, že som to nevysvetlil. Poslanec Kučerák je spravodajcom a on musí teraz pracovať v dohodovacom výbore. To je dôvod, prečo som preskočil tento bod programu.

Sú ešte nejaké pripomienky k tomuto postupu? (Nikdo se nehlásil.) Nie sú. Prosím podpredsedu federálnej vlády doc. Valtra Komárka, aby návrh odôvodnil.

Místopředseda vlády ČSFR V. Komárek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh novely hospodářského zákoníku má jednu ústřední linii. Je to liberalizace hospodářských vztahů v souladu s programovou orientací vlády na cestě k tržní ekonomice. Jde o některé podstatné bloky, kdy do hospodářského zákoníku se v prvé řadě inkorporují vztahy vyplývající ze zákona nebo týkající se zákona o soukromém individuálním podnikání. V dosavadním hospodářském zákoníku nebyly pochopitelně tyto vztahy reflektovány, nyní dochází k jejich plnému odrazu.

Liberalizace se pak projevuje v dalších částech hospodářského zákoníku, kde se omezují dnešní podrobné reglementace pokud se týká dodávkových povinností, vypouští se asi 60 nařízení a vyhlášek, které byly doprovodnou součástí hospodářského zákoníku o podmínkách dodávek, a vkládají se některé liberální články pokud jde o vztahy dodavatelských podniků k organizacím zahraničního obchodu ve smyslu nového zákona o regulaci vztahů v oblasti zahraničního obchodu, který je současně předkládán parlamentu. Liberalizují se otázky dodávek podniků v tom smyslu, že se snižuje direktivita v dosavadním znění občanského zákoníku, vkládají se nové části jako část IV., kde se definují nové typy společností od tiché společnosti, komanditní společnosti přes společnost s ručením omezeným až po konsorcium. Také se nově definuje zastavovací právo se všemi atributy, což se váže na otvírání trhu s cennými papíry.

Myslím, že v tomto smyslu předložený návrh novely hospodářského zákoníku představuje významnou součást právního zajištění přechodu k tržnímu hospodářství. Je jedním z důležitých předpisů, které zajišťují rozvoj soukromého podnikání občanů. Přitom ovšem je nutno vidět, že jde o dočasnou provizorní úpravu, která má sloužit zhruba v období následujících dvou let do vydání nového obchodního zákoníku a má umožnit přechod k tradičnímu obchodnímu zákonodárství. Proto doporučujeme, aby Federální shromáždění s tímto návrhem novely zákoníku vyslovilo svůj souhlas.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem podpredsedovi vlády. Návrh prerokovali všetky výbory obidvoch snemovní Federálneho shromaždenia, okrem výborov mandátových a imunitných. Prosím spoločného spravodajcu Snemovne ľudu poslanca dr. E. Valku, aby predniesol spravodajskú správu za výbory svojej snemovne.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec E. Valko: Vážený pán predsedajúci, vážené pani poslankyne, vážení páni poslanci, vážení prítomní, právne úpravy obchodnej činnosti boli až do 1. 1. 1951 realizované v Českých zemiach obchodným zákonníkom, uvedeným zákonom 1/1963 a na Slovensku zákonným článkom 37/1875. Tie to zákony súčasne s občiansko právnou úpravou boli v Čechách všeobecným občianskym zákonníkom a na Slovensku obyčajovým právom súkromným nahradené novým Občianskym zákonníkom č. 141/50. Od tohoto okamžiku nie je možné hovoriť už o obchodnom práve, ktoré - ako sa vtedy uvádzalo - stratilo svoj teoretický a praktický význam.

V období do 1. 1. 1951 sa obchodná činnosť spravovala predovšetkým citovanými obchodnými zákonníkmi a pokiaľ neobsahovali príslušné ustanovenia, nastupovali ustanovenia všeobecného práva súkromného. Okrem týchto noriem začala od 26. 10. 1949 platiť vyhláška Štátneho plánovacieho úradu 1046/49 Ú. l., ktorá zaviedla inštitút hospodárskych zmlúv, využívajúc pritom skúseností zo ZSSR ako i zákon č. 99/50 Zb., o hospodárskych zmluvách a štátnej arbitráži. Na inštitút hospodárskych zmlúv nadväzoval od 1. 1. 1951 aj Občiansky zákonník, ktorý v § 212 stanovuje, že právne pomery, vzniklé pri uskutočňovaní jednotného hospodárskeho plánu sa spravujú týmto Občianskym zákonníkom, pokiaľ nie je uvedené inak. Preto v prípadoch, ktoré neboli upravené zákonom o hospodárskych zmluvách a štátnej arbitráži sa používali ustanovenia Občianskeho zákonníka.

Platnosť Občianského zákonníka, ktorý bol vydaný až po zákone o hospodárskych zmluvách a štátnej arbitráži, mohla byť pre záväzky v hospodárskych zmluvách vylúčená odchýlnou úpravou v osobitných predpisoch. Pretože počet osobitných úprav, vylučujúcich platnosť zákonníka rástol, vznikali pochybnosti o tom, či určité ustanovenia Občianskeho zákonníka platia alebo neplatia.

Táto situácia viedla k tomu, že bol vydaný zákon č. 69/58 Zb., o hospodárskych vzťahoch medzi socialistickými organizáciami, ktorý by nahradil rad pred tým platných právnych predpisov. Vydaním tejto úpravy bola platnosť Občianského zákonníka vo väčšine prípadov vylúčená. I naďalej však táto špeciálna úprava bola považovaná za súčasť občianskeho práva.

Logickým dôsledkom tohto vývoja bolo úplné osamostatnenie úpravy obsiahnutej v hospodárskom práve; stalo sa tak od 1. júla 1964, keď nadobudol platnosť Hospodársky zákonník - zákon č. 109/1965. Napriek tomuto vývoju dochá dzame dnes do situácie, kedy v dôsledku uplatnenia zásad trhového mechanizmu vstupujú do podnikateľskej činnosti ďalšie subjekty, s ktorými doterajšie hospodárske právo nerátalo a ktorých existencia si vyžuduje nové inštitúty a tiež novú koncepciu právnej úpravy aspoň v určitých častiach.

Takto si život vynútil značnú judikáciu hospodárskeho práva a to v oblasti hmotného aj procesného. To je čiastočný návrat k princípom obchodného práva, platného pred 1. januárom 1951. Pravda, modernizovaný, vzhľadom na novú ekonomickú situáciu. Deje sa tak aj predloženým návrhom už deviatej novely Hospodárskeho zákonníka.

Vážené poslankyne, vážení poslanci, prv, ako pristúpim k odôvodneniu príslušných ustanovení Hospodárskeho zákonníka, na ktoré sme reagovali v ústavnoprávnom výbore, požiadal by som vás, aby ste si v spoločnej správe (tlač 386) urobili tri opravy:

Na strane 3 bod 4, (dve opravy z tohto vznikli nedopatrením) , § 24, odsek 2, veta prvá upraviť takto : "k platnosti zmlúv a iných organizácií sa vyžaduje písomná forma, pokiaľ zákonom alebo dohodou organizácií nie je stanovené inak".

Druhá veta tohto odseku ostáva bezo zmeny.

Ďalej, v spoločnej správe na straně 5 v bodě 20 je §360 b) odsek 1. v treťom riadku máme "právnické osoby. Tieto, prosím, aby boli vypustené a boli zmenené na "organizácie". To je kvôli spresneniu, aby sa mohli združovať aj fyzické osoby.

A posledná zmena spoločnej správy, ktorú si poznamenajte: v bode 25 uvedené znenie článku 6. sa mení takto: "V zákone číslo 50/1976 Zb., o územnom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon) : a) v § 43 sa vypúšaťjú v odseku 1 slová "a inžinierske".

Odsek 3 znie: "Občan môze vykonávať projektovú činnosť len na základe preukazu zvláštnej spôsobilosti. b) v § 143 odsek 1, písmeno 1, sa vypúšťajú slová "a inžinierske". To je pokiaľ ide o spravodajskú správu.

Teraz by som sa vysporiadal s pripomienkami a zdôvodnil pripomienky, ktoré došli a ktoré ústavnoprávny výbor na svojom zasadnutí neakceptoval.

Výbor pre plán a rozpočet navrhol v § 1, odsek 2 nahradiť výraz "vlastníctvo štátu" výrazom "vlastníctvo republík". A túto úpravu previesť do všetkých nadväzujúcich častí.

Zdôvodnenie - pretože to momentálne nie je upravené v Ústave, nie je možné akceptovať. Zrejme sa budeme musieť k tomu vrátiť po schválení ústavného zákona.

Výbor pre poľnohospodárstvo a výživu navrhol do ustanovenia § 4 za slovami "samostatne" vložiť text "vrátane zahraničnoobchodnej činnosti." Ústavnoprávny výbor neakceptoval túto pripomienku z dôvodu, že túto zahranično-obchodnú činnosť rieši samostatný zákon 42 z roku 1980 v znení zákona 102/1988, ktorý tiež meníme, takže je možné v Hospodárskom zákonníku hovoriť o samostatnej obchodnej činnosti, keďže táto je upravená lex specialis (osobitným zákonom).

Výbor pre plán a rozpočet navrhol v § 5 odsek 2 vypustiť tento odsek 2 - podľa nášho názoru nie je možné akceptovať túto požiadavku, nakoľko z názvu musí byť zrejmé, o aký druh firmy ide. Napríklad či ide o akciovú spoločnosť, či ide o spoločnosť s ručením obmedzeným atď. Je to jednak kvôli právnej istote, aby partner, s ktorým sa uzatvárajú hospodársko-právne vzťahy, vedel, s kým má čo do činenia.

Výbor pre plán a rozpočet ďalej navrhol v ustanovení § 24 odsek 2 vsunúť slovo "spravidla" do prvého riadku medzi slová "sa vyžaduje písomná forma".

Neakceptovali sme z následujúceho dôvodu - keby bola písomná forma stanovené len ako "spravidla", dochádzalo by k právnej neistote, pričom častokrát by písomná forma právneho úkonu nemusela byť, stačila by ústna, a z hľadiska dokazovania a z hľadiska vecného by to bolo veľmi komplikované. To je jedna vec. Ďalší dôvod - termín "spravidla" je predsa len neurčitý a pomerne vágny.

Ďalej, Výbor pre plán a rozpočet navrhol v § 105 (nad rámec predloženého vládneho návrhu - v § 105 odsek 1 - celý tento zrušiť. Platné znenie som si priniesol so sebou, prečítal by som vám ho.

§ 105 odsek 1 - "Povinnosťou spoločenskej organizácie i všetkých organizačných zložiek, orgánov a hospodárskych riadení je využívať majetok spoločenskej organizácie aj zverený národný majetok čo najhospodárnejšie a všemožne ho chrániť." V ústavnoprávnom výbore sme nedospeli k záveru tento odsek vypustiť. Ja to dosť uznávam, odsek nič nehovoriaci, ale predsa len deklaruje určité skutočnosti, ako chrániť národný majetok, riadne hospodáriť. Preto sme dospeli k záveru, že neakceptujeme túto požiadavku.

Ďalej výbor pre plán a rozpočet navrhol v ustanovení § 106a v odseku 1 zmeniť text takto: fyzické a právnické osoby, ďalej len osoby, a druhú vetu v odseku 1 škrtnúť. Neakceptovanie z ústavnoprávneho výboru má nasledujúce odôvodnenie: takáto citácia je nepresná vzhľadom na skutočnosť, že neberie do úvahy existenciu napr. tichej spoločnosti, ktorú upravuje § 106u a nasledujúce Hospodárskeho zákonníka, a konzorcium. V druhej vete tohto odseku je to deklarované presnejšie.