Domnívám se, že i z tohoto pohledu by k návrhu mělo být přistupováno. Jinak řečeno, jde o to, aby byly v co nejširším rozsahu vytvořeny podmínky pro svobodný a nerušený rozvoj trhu a současně chráněny zájmy společnosti na zachování vytvořeného národního bohatství v nezbytném rozsahu.
Přílišné zúžení rozsahu
národního bohatství by tomuto zájmu
rozhodně neprospělo. Změny a doplňky
ústavního zákona by měly postihnout
danou problematiku tak, abychom se k ní nemuseli pak vracet
při projednávání dalších
zákonů. Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Grebeníčkovi.
Uděluji slovo poslanci Kučerákovi, připraví
se poslanec Šremer.
Poslanec SN J. Kučerák: Vážené Predsedníctvo, dámy a páni, som jeden z iniciatívnej skupiny, ktorá formulovala tento návrh. Žiaľ, nemal som k dispozícii už posledný variant a i keď súhlasím s týmto návrhom, nemôžem sa stotožniť s formuláciou článku 10 na strane 3. Ak si všimnete túto formuláciu článku, tak zistíte, ze sa tam objavuje text "nerastné bohatstvo ... atď. sú vo vlastníctve štátu". A ďalej: "podrobnosti stanoví zákon Federálneho zhromaždenia". Keď by sme sa spýtali medzi sebou čo rozumieme pod "vlastníctvom štátu", asi by málokto vedel povedať, o čo tu presne ide. Zacitujem preto Ústavu Československej republiky, ústavný zákon o federácii a tam v základných ustanoveniach článok 1, odsek 2 sa hovorí: Základom Československej socialistickej republiky je dobrovoľný zväzok rovnoprávnych národných štátov, českého a slovenského národa. Charakteristickým rysom každého národa je vlastníctvo, to znamená vlastníctvo všetkého, čo je na území tohto národného štátu. Ak sa združujú do federácie národy, národné štáty, združujú sa so svojím vlastníctvom. Toto vlastníctvo neodovzdávajú nikomu tretiemu, pretože žiadny tretí subjekt neexistuje. Existujú stále len tieto dva národné štáty, ktoré sa združujú. Ak niečo odovzdávajú do pôsobnosti federácie, neodovzdávajú vlastníctvo, ale spôsob úpravy tohto vlastníctva a spôsob jeho využívania. Keby sa národný štát vzdal svojho vlastníctva, vlastne ani nevytvára žiadny štátny útvar.
A preto navrhujem pozmeňovaciu formuláciu v tomto zmysle: nerastné bohatstvo, základné zdroje energie, základný lesný, pôdny fond, prírodné zásoby podzemných vôd, vodné toky, a prírodné liečivé zdroje sú vo vlastníctve národných štátov (republík) , na ktorých sa nachádzajú. Spôsob správy a využitia tohto majetku stanovujú zákony Federálneho zhromaždenia.
Tým nenavrhujem vlastne nič nového, len konštatujem známy fakt a zároveň sa aj rešpektuje to, že v pôsobnosti nášho Federálneho zhromaždenia je úprava spôsobu a využitia tohto vlastníctva. Ale nie vlastne vzatie tohto vlastníctva z národných štátov.
Samozrejme aj druhý odsek potom je tu dosť obsahovo logicky nesprávny, keď sa hovorí, že zákon Federálneho zhromaždenia stanoví, ktorý ďalší majetok atď. smie byť len v štátnom vlastníctve, alebo vo vlastníctve právnických osôb. Keďže ide o spojenie dvoch suverénnych národných štátov, len po dohode týchto dvoch suverénnych národných štátov možno zase určiť, ktorý ďalší majetok bude v pôsobnosti, alebo ktorý bude spravovať Federálne zhromaždenie.
Preto pozmeňovací návrh, ktorý nadväzuje na prvý odsek, bude znieť takto:
2. Na základe spoločného návrhu Českej národnej rady a Slovenskej národnej rady stanoví Federálne zhromaždenie zákonom, ktorý ďalší majetok, nevyhnutný pre zabezpečovanie potrieb celej spoločnosti, rozvoja národného hospodárstva a verejného blaha môže byť len v štátnom vlastníctve, alebo vo vlastníctve určených právnických osôb.
Myslím si, že tento môj pozmeňovací návrh nijako nekomplikuje tieto doterajšie právne predpisy, ani Ústavu, pretože si nevyžaduje žiadne iné úpravy, len konštatuje to, čo je pravdivé. Myslím si, že keď už robíme určité úpravy v ústavných zákonoch, mali by sme týmito úpravami urobiť určitý krok dopredu a nečakať na to, až bude hotová nová Ústava (asi o rok alebo poldruha roka). Proste, aby sme hovorili to, s čím sa stotožňujeme.
Len ako poznámku chcem uviesť: vieme, aké komplikácie
narobila v sovietskej Ústave formulácia, že
nerastné bohatstvo patri do rúk štátu
a potom, keď Sovietsky zväz alebo Moskva obsadili určité
časti Litvy, pretože to vlastne bol majetok celého
štátu, nevedelo sa, komu čo patrí. Zatiaľ
len toľko. Tento pozmeňovací návrh odovzdávam.
Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Kučerákovi. Po vyčerpání diskusních příspěvků bude přestávka a jeho návrhy posoudí předsedové ústavně právních výborů za účasti navrhovatele a ostatních příslušných členů jeho výboru.
Uděluji slovo Pavlu Šremerovi a připraví
se Michal Dymáček.
Poslanec SL P. Šremer: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, moje připomínka je k článku 12, kde se trosku změnil text společné zprávy a nyní zní: "Výkon vlastnického nebo užívacího práva nesmí poškozovat lidské zdraví, životní a přírodní prostředí nad míru nezbytně nutnou."
Domnívám se, že to je právnicky velmi
vágní formulace "nad míru nezbytně
nutnou" a že je potřeba buď tam dát
"nad míru stanovenou zákonem" a nebo naopak,
celý konec věty "nad míru nezbytně
nutnou" vyškrtnout tak, jak to bylo v původním
návrhu, který jsme projednávali na našich
výborech.
Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Šremerovi. Prosím, aby pozměňovací návrhy předal písemně a bude se postupovat stejným způsobem jako u poslance Kučeráka.
Uděluji slovo poslanci Dymáčkovi, připraví
se poslanec Soldát.
Poslanec SL M. Dymáček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chci říci, že souhlasím plně s předloženým návrhem. Proč jsem se přihlásil do diskuse, je to, že jsem pocítil nutnost reagovat na výstup poslance Grebeníčka.
Mám dojem, že často z různých vystoupení vyznívá naprosté nepochopení ekonomických skutečností, ve kterých se nacházíme. Československo mohlo pro svůj ekonomický rozvoj udělat velice mnoho vlastními silami v době po druhé světové válce, mohlo se o to velmi účinně pokusit koncem let šedesátých, ale obávám se, že se o to nemůže pokusit dnes. Dnes jsme v takové situaci, po více než čtyřiceti letech vlády určitých představ, jejichž zbytky jsem zaznamenal v projevu poslance Grebeníčka, že budeme muset velmi pečlivě usilovat o to, aby se nám zahraniční pomoci dostalo, abychom se dostali znovu mezi vyspělé státy světa.
Je samozřejmé, že to není možné dělat formou laciného výprodeje, není možné, abychom skutečnost, že jsme zde přes čtyřicet let fungovali jako vazalské území kohosi jiného, abychom tyto skutečnosti nahrazovali něčím jiným.
Je potřeba si ale všimnout, že Evropa a svět
kolem nás se mění. Velké změny
v EHS nastanou po roce 1993 a my se musíme snažit,
abychom se v tomto procesu plně integrovali. Děkuji
vám za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Dymáčkovi.
Uděluji slovo poslednímu z písemně
přihlášených řečníků
poslanci Soldátovi.
Poslanec SL M. Soldát: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, jsem z výboru pro životní prostředí a chtěl bych doplnit kolegu Šremera. Když jsme projednávali tento návrh, doporučovali jsme, aby nebyl používán termín životní prostředí, ale termín životní a přírodní prostředí. Proto navrhuji, aby v čl. 15 odst. 2 - druhá věta - byla doplněna " ... na ochranu zdravého životního a přírodního prostředí ...".
Dále bylo navrženo výborem pro životní prostředí v čl. 24, aby písm. f) bylo pozměněno na písm. g) a aby bylo doplněno, že do působnosti ČSFR rovněž patří f) zásady ochrany životního a přírodního prostředí a zdraví obyvatel.
To je všechno. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Soldátovi,
který byl posledním z přihlášených
do rozpravy. Přeje si slovo pan profesor Jičínský?
Místopředseda FS Z. Jičínský: Vážení kolegové, nebudu mluvit ke všem jednotlivostem, které zde byly řečeny. Mám takový pocit, že diskutující, kteří vyslovují obavy z výprodeje národního majetku, národního bohatství apod., mluvili o něčem, což se však přímo návrhu tohoto ústavního zákona netýká. Tento ústavní zákon nic takového neumožňuje, resp. říká jen to, že, a to si musí říci, chceme-li, aby např. u nás investovali cizí podnikatelé, potom jim musí dát právní možnosti pro tuto činnost. V tomto smyslu musí tedy zákon právně zabezpečit jejich rovnoprávnost, ale to se stanoví zákonem. Je to zase v rukách zákonodárných sborů, jak široce budou chtít tyto podmínky pro přístup cizího kapitálu sem umožnit.
Tento návrh ústavního zákona, myslím, nedává důvod k těm obavám, o nichž zde diskutující hovořili.
Dále bych chtěl říci to, že právě považujeme za podstatné, že všechny ty důležité přesuny ve vlastnických vztazích se musejí dít na základě zákona. Iniciátoři tohoto návrhu ústavního zákona svěřují tuto pravomoc do rukou Federálního shromáždění. Je to zákon, který má stanovit podmínky, rozsah změn atd. - tedy všechno, co se má v hospodářské sféře měnit.
Pokud jde o poslance Grebeníčka, o jeho kritiku toho, že se v tomto návrhu ústavního zákona zužuje předmět národního majetku, to se skutečně děje, a to záměrně. Je tam taková formulace, která říká, co podle iniciátorů zákona má zůstat národním majetkem a má to být takto formulováno i v ústavě.
Zároveň se počítá s tím, že není nezbytné, aby všechno, co až dosud bylo národním majetkem, a jako takové bylo vyhrazeno činnosti státu, aby tomu bylo i do budoucna. Aniž ústavní zákon říká, jak to bude. To je věc další. Je to věc dalších zákonů, aby to upravily tak nebo onak. Nepovažuje se to už napříště za zcela ústavní záležitost. Autoři si nemyslejí, že zde nezbytně musí být soukromá televize, ale nepovažují za nemožné, aby soukromá televize byla, bude-li zákon, který toto upraví. Abychom si tedy dobře rozuměli.
Z tohoto hlediska předpokládané hospodářské změny skutečně vyžadují podstatně větší pružnost a podstatně větší prostor pro různé formy podnikání včetně těch sfér, které až dosud byly výlučně doménou státu.
K námitkám poslance Kučeráka: Reagoval jsem na ně abstraktně už předem, když jsem říkal, že autoři se záměrně omezili na to, co považují za nezbytné v této fázi přijmout a že tedy chápou svůj úkol jako minimální a že se nesnažili řešit problémy, které patří řešit autorům nové ústavy, což se právě týká i té sféry, o níž mluvil poslanec Kučerák.
Uznávám, že formulace "stát" není jasná v tom směru, že státem je samozřejmě federace, státem jsou však i národní republiky. V této souvislosti to, co on považuje za nedostatek, já považuji za přednost, protože nemusíme v této fázi, a myslím, že to skutečně není nezbytné, řešit některé složité problémy, které budeme řešit, až se bude nově konstituovat federativní uspořádání u nás a jeho základní výchozí principy.
Z tohoto hlediska nechci o té otázce hovořit nijak podrobněji, protože jsou to věci, o kterých by bylo možno vést i spory. Myslím, že ten příklad, který poslanec Kučerák uvedl, snad není u nás během té krátké doby, na kterou je tento ústavní zákon koncipován, praktický, že se snad případ Litvy na nás vztahovat v této době nebude.
Proto považuji za možné, abychom tedy zůstali u formulace státu, aniž budeme chtít teď, bez celkové analýzy základních ústavních vztahů, koncipovat přesně to, co je majetkem federace a co je majetkem národních republik. Doporučuji proto formulaci, která byla předložena a odůvodněna.
Pokud jde o konkrétní připomínky k článku 15, k článku 24. Jsou určité věci, které samozřejmě lze formulovat tak či onak a stává se někdy, že po dlouhé diskusi se zase diskuse vrací k výchozímu bodu. To je třeba ta připomínka k ochraně zdraví, resp. k tomu, že se nesmí poškozovat zdraví nad míru nezbytně nutnou.
To tam původně nebylo. Bylo to doplněno až po kritice ve výborech, že každá hospodářská činnost je spojena s jistým ohrožením zdraví atd. Nepovažuji tedy tuto připomínku za podstatnou. Myslím si, že to může být tak či onak, na základní povaze problematiky se nic nemění.
Detailní připomínky byly jinak posuzovány v ústavně právních výborech. Nechávám na zpravodajích, aby posoudili, zda je vhodné návrhy v tomto směru změnit či nikoliv.
Pokud jde o formulaci článku 10, doporučuji
formulaci původní.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji profesoru Jičínskému.
Po vysvětlení všech připomínek
se ptám, jestli se chtějí vyjádřit
zpravodajové. Poslanec Fanta.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
L. Fanta: Pokud bude pan poslanec Kučerák
trvat na svém návrhu, myslím, že pan
předsedající formuloval stanovisko, že
po krátké přestávce, během
které se sejdou předsedové výborů
ústavně právních, bude tato otázka
řešena hlasováním.
Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji. Ptám se poslance Kučeráka, jestli po vysvětlení profesorem Jičínským trvá na změně, kterou písemně předložil. (Trvá.) Trvá.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, jelikož poslanec Kučerák trvá
na pozměňovacím návrhu, přerušuji
jednání na 30 minut a předsedové ústavně
právních výborů, navrhovatel - včetně
profesora Jičínského se sejdou v místnosti
026 - včetně poslanců Soldáta a Šremera.
(Jednání přerušeno ve 14.00 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 14.50 hodin.)
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Vážené poslankyně,
vážení poslanci, budeme pokračovat v
přerušeném jednání. Poslanec
Kučerák předložil pozměňující
návrh. Výbor ústavně právní
včetně navrhovatele se dohodli. Prosím poslance
Kučeráka, aby pozměňovací návrh
ještě jednou přednesl.
Poslanec SN J. Kučerák: Pozmeňovací návrh - čl. 10, odst. 1 - nerastné bohatstvo, základné zdroje energie, základný lesný, pôdny fond, prírodné zásoby podzemných vôd, vodné toky a prírodné liečivé zdroje sú vo vlastníctve národných štátov (republík) , na území ktorých sa nachádzajú. Spôsob správy a využitie tohto majetku stanovujú zákony Federálneho zhromaždenia. Pozmeňovacieho návrhu čl. 2 som sa vzdal, pretože by to vyžadovalo vytvoriť nový ústavný zákon s procedúrami vzťahov medzi Českou národnou radou a Slovenskou národnou radou.
Len na vysvetlenie dovoľte poznámku, aby nedošlo
k omylu, ide o konštatovanie faktu, že všetky prírodné
zdroje, ktoré sa nachádzajú na území
jednotlivých republík, patria týmto republikám,
nejde o žiadne delenie majetku, ako si to niektorí
kolegovia mysleli, pretože sa to netýka žiadneho
vytvoreného majetku, kapitálu atď., iba prírodných
zdrojov, lesov, pôd, vôd atď.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Kučerákovi.
Dále dávám slovo poslanci Fantovi.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec L. Fanta: My jsme se kromě tohoto pozměňovacího návrhu zabývali o přestávce v pracovní skupině dalšími pozměňovacími návrhy, které se objevily v diskusi.
V článku 12 pan poslanec Šremer namítal nezřetelnost termínu "nad míru nezbytně nutnou", navrhoval i vypuštění tohoto termínu. Po objasnění si různých pohledů a stanovisek od svého pozměňovacího návrhu ustoupil. Zůstává tedy článek 12 ve znění jak je v tisku uvedeno. Přečtu nyní celý článek 12.
"Výkon vlastnického nebo užívacího práva nesmí poškozovat lidské zdraví, životní a přírodní prostředí nad míru nezbytně nutnou" - protože určité poškozování přírodního prostředí s výkonem vlastnického nebo užívacího práva je vždy spojeno. Ta míra, samozřejmě, může být různá a musí se nějakým způsobem i uvádět v zákonných textech.
Vzhledem k tomu, že ve článku 12 je použit výraz "životní a přírodní prostředí" zatímco v článku 15 na str. 4 v poslední větě ne, není nejmenší důvod, aby se nevyhovělo připomínce pana poslance Soldáta, aby i v poslední větě v článku 15 byl použit výraz "ochranu zdravého životního a přírodního prostředí". Dal bych toto jen na vrub písařské chyby, že výraz "přírodní prostředí" vypadl z článku 15.
Tyto připomínky jsou tedy projednány s navrhovateli
s tím, že v článku 12 pan poslanec Šremer
od pozměňovacího návrhu upouští
a u článku 15 doporučuji za pracovní
skupinu jako zpravodaj výborů Sněmovny lidu
po dohodě s panem zpravodajem výborů Sněmovny
národů, abyste si doplnili na str. 4 třetí
řádek od shora za slovo "životního"
výraz "a přírodního".
Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji společnému zpravodaji výborů SL poslanci Fantovi.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, nejdříve budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu k článku 10 poslance Kučeráka.
K přijetí ústavního zákona je třeba souhlasu třípětinové většiny poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice a třípětinové většiny poslanců Sněmovny národů zvolených v Slovenské republice, jakož i třípětinové většiny poslanců Sněmovny lidu.
V zasedací síni je přítomno 155 poslanců Sněmovny lidu, 57 poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice a 54 poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice. Sněmovny jsou tedy usnášení schopné.
Nejdřív budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu. Kdo je za pozměňovací návrh, který přednesl poslanec Kučerák, nechť zvedne ruku? (Padesát čtyři.) Padesát čtyři poslanci jsou pro.
Kdo je proti? (Dvacet pět.) Dvacet pět poslanců je proti.
Kdo se zdržel hlasování? (Padesát sedm.) Padesát sedm poslanců se zdrželo. Sněmovna lidu protinávrh poslance Kučeráka nepřijala.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů zvolení v České republice. Kdo je za návrh na úpravu článku 10 poslance Kučeráka, nechť zvedne ruku! (Dva.) Dva poslanci jsou pro.
Kdo je proti? (Dvacet osm.) Dvacet osm poslanců je proti.
Kdo se zdržel hlasování? (Dvacet pět.) Dvacet pět poslanců se zdrželo. Rovněž poslanci zvolení v České republice nepřijali návrh poslance Kučeráka.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů zvolené ve Slovenské republice.
Kdo je za pozměňovací návrh? (Čtyřicet
sedm.) Čtyřicet sedm poslanců je pro.