Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Z výše uvedených důvodů se poslanci, členové Československé strany socialistické, zdrží hlasování v případě zákona o sdružování a shromažďování.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Fantovi a uděluji slovo poslanci Balgavému, který je poslední z písemně přihlášených.

Poslanec SL P. Balgavý: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, dámy a páni, poslanci, pracujúci vo výbore brannom a bezpečnostnom sa možnosťou organizovania príslušníkov ZNB a ZNV v odobroch veľmi detailne zaoberali. Náš záver bol taký, aby títo príslušníci mali možnosť sa v odboroch združovať. Preto vítame, že ústavnoprávny výbor dospel k takému istému názoru a ja si dovolím vás vyzvať, aby ste pri hlasovaní formuláciu, ktorú tu predniesol poslanec Sidó, podporovali. Ďakujem.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Balgavému, dodatečně se přihlásil poslanec Rábel, uděluji mu slovo.

Poslanec SL J. Rábel: Vážený pane předsedo. vážený pane předsedající, vážení kolegové poslanci, vážené poslankyně, k vládnímu návrhu zákona o sdružování občanů jsem obdržel věcnou připomínku z Českého mysliveckého svazu, a to k násilnému spojování honiteb jako administrativní formě v intencích dřívější gigantomanie. Doporučuji proto do § 21 doplnit odstavec 7 ve znění: "Ústřední orgány organizaci zajistí do 6 měsíců doplnění stanov ve smyslu tohoto zákona". Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Rábelovi. O slovo se přihlásil místopředseda FS profesor Jičínský.

Místopředseda FS Z. Jičínský: Jenom několik slov. Vážení přítomní, k tomu co tu říkal poslanec Fanta jménem poslanců strany socialistické. Protože naše jednání snímá i televize, považuji za nezbytné na to reagovat, protože myslím, že mezi námi snad nikoliv, ale ve veřejnosi by mohl vzniknout dojem, jakoby ty zákony, které máme projednávat nebyly demokratické. Myslím, že by to byl dojem falešný a že bychom tento dojem měli rozptýlit, protože budujeme-li právní stát, potom musíme tedy i v zákonech určité věci formulovat. A to, že jsou tam formulovány určité věci, to ještě neznamená, že není demokracie, že není svoboda a že to je něco o čem bychom měli mít pochybnosti. Já myslím, že to tak není.

Pokud jde o to, že některé pojmy právní jsou snad formulovány příliš široce. pak bych řekl, že každý právní řád takovéto široké pojmy zná, protože se bez nich prostě obejít nemůže. Záleží na tom, abychom vytvářeli takové demokratické prostředí, že tyto pojmy nemohou nikdy mít demokratický obsah. Zdá se mi tedy, že už je to trochu příliš laciná předvolební propaganda. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji místopředsedovi FS profesoru Jičínskému. Ptám se zda ještě někdo z poslanců chce v rozpravě vystoupit. Poslanec Fišera.

Poslanec SL I. Fišera: Jenom dvě věty: Na jedné straně podporuji, aby příslušníci SNB, vlastně nových policejních složek, měli možnost se odborově organizovat, aby mohli hájit svoje zájmy. Na druhé straně je z tohoto místa velmi důrazně žádám, aby velmi odpovědně a rozhodně hájili práva občanů. Nám bohužel docházejí z řady míst informace, že práva občanů hájena nejsou, že občané, kteří jsou napadeni, nejsou chráněni tak, jak by měli být, a to často se slovy: "Máte tu demokracii, kterou jste chtěli".

Prosím proto, by se toto už nikdy neopakovalo. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Fišerovi. Ptám se: Chce ještě někdo hovořit? (Ne.) Není tomu tak. Prohlašuji tedy rozpravu za ukončenou.

Přeje si závěrečné slovo první místopředseda federální vlády Ján Čarnogurský? (Ano.) Ano.

První místopředseda vlády ČSSR J. Čarnogurský: Vážené poslankyne, vážení poslanci, budem iba krátko reagovať na podnety, ktoré zazneli v diskusii.

Pokiaľ ide o právo vojakov a príslušníkov ozbrojených zborov organizovať sa v odborových organizáciách; snáď môžem iba poukázať, že v pôvodnom vládnom návrhu tohto zákona toto právo bolo zakotvené s istým obmedzením na ochranu svojich socíálnych záujmov. Prakticky s tým, že v pôvodnom vládnom návrhu boli do tohto zahrnutí i vojaci z povolania, teraz vojaci v činnej službe do posledného znenia nie sú zahrnutí, ale akosi pripúšťajú sa odborové organizácie príslušníkom Zboru národnej bezpečnosti a Zboru nápravnej výchovy aj s poukazom na to, že tento návrh je veľmi blízky tomu, ako znel pôvodný vládny návrh; súhlasím, aby ustanovenie § 2 odsek 4 bolo zmenené podľa posledného návrhu. Taktiež upresnenie súdneho konania o žalohe proti rozpusteniu združenia podľa § 12, myslím, že je správne a presnejšie vymedzuje postup súdu pri rozhodovaní o opravnom prostriedku proti rozpusteniu.

Pokiaľ ide o požiadavku odborov, aby boli vylúčené z tohto zákona, opakujem iba svoje stanovisko z úvodného prejavu, že tento zákon je všeobecný a nič nebráni odborom, aby vyšli s iniciatívou na osobitnú zákonnú úpravu odborových organizácií, kde táto všeobecná úprava, ktorá ovšem ich žiadnym spôsobom neobmedzuje i nad rámec medzinárodných paktov, aby túto všeobecnú úpravu ešte špecifickým spôsohom zmenili.

K návrhu o združovaní poslanec namietal, že sú príliš široké možnosti odmietnutia registrácie. Vzhľadom na to, že hližšie nešpecifikoval svoju výhradu, neviem sa k tomu vyjadriť.

Návrh poslanca Rábla, aby zrušovacie ustanovenie § 21 bolo doplnené o bod 7 s tým, že ústredné orgány a organizácie majú zabezpečiť do 6 mesiacov doplnenie stanov svojich organizácií, zrejme v súlade s týmto zákonom, nazdávam sa, že je nadbytočný a vlastne by obmedzoval tieto organizácie, pretože podľa § 19 odsek 1 tohto návrhu organizácie už existujúce podľa doterajšieho zákona 68/51 sa považujú za vzniknuté aj podľa tohto zákona a ich povinnosť je iba, aby oznámili svoj názov alebo sídlo. Ukladať im dodatočnú povinnosť úpravy stanov by išlo nad rámec tohto zákona. Nazdávam sa, že ani vecne to nie je opodstatnené. Toľko k pripomienkam z diskusie.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji prvnímu místopředsedovi vlády ČSSR panu Čarnogurskému. Jelikož předkladatel, tedy vláda ČSSR, nevzal v úvahu připomínku poslance Rábela, nebudeme o ní hlasovat.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, můžeme přistoupit k hlasování.

V zasedacím sále jsou přítomni 154 poslanci Sněmovny lidu, 62 poslanci Sněmovny národů zvolení v České republice a 52 poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice. Obě sněmovny jsou usnášení schopné.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny národů. (Šum v sále.)

Je zde návrh, aby o doplnění, které přednesl poslanec Jan Rábel se hlasovalo. V zasedací síni se počet poslanců nezměnil.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny národů o doplňujícím návrhu poslance Jana Rábela.

Kdo je pro? (Hlasy ze sálu: přečísti)

Prosím, aby poslanec Rábel svůj návrh znovu přečetl.

Poslanec SL J. Rábel: Můj doplňovací návrh se dotýkal té věci, že docházelo k násilnému spojování honiteb v důsledku nařízení vyšších orgánů. Zákon tak, jak je navržen, sám o sobě je dobrý, řekl bych, že velmi dobrý. Považuji za nutné dřívější nedobré věci změnit v tom smyslu, aby stanovy jednotlivých organizací byly upraveny ve smyslu tohoto zákona, který dnes schvalujeme. Proto jsem navrhl doplnění odstavce 7: "s úpravou stanov do šesti měsíců".

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Dávám o tomto návrhu hlasovat.

V zasedací síni se počet poslanců nezměnil.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu je pro doplňující návrh, který zde přednesl poslanec Rábel? (Hlasuje se.) Děkuji.

Sněmovna lidu doplňující návrh nepřijala.

Kdo z poslanců Sněmovny národů je pro tento doplňující návrh? (Hlasuje se.) Děkuji.

Sněmovna národů návrh nepřijala.

Přistoupíme nyní k hlasování o vlastním zákonu.

Počet poslanců se nezměnil.

Obě sněmovny jsou usnášení schopné. Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

(Faktická připomínka ze sálu: Tisk 129 se musí změnit, jak bylo řečeno a hlasovat o pozměňovacím návrhu.)

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Nebylo to dáno jako pozměňovací návrh. Dávám hlasovat včetně doplňků, které přednesli oba zpravodajové.

Prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Pět.) Pět.

Poslanci Sněmovny národů zákon schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Dva.) Dva.

Zdržel se někdo hlasování? (Patnáct.) Patnáct.

Poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon o sdružování občanů.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 150, SL č. 237, SN č. 247)

Dále projednáme

Návrh odůvodní první místopředseda vlády ČSSR JUDr. Ján Čarnogurský. Uděluji mu slovo.

První místopředseda vlády ČSSR J. Čarnogurský: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, zákon o práve zhromažďovacom vecne i právne úzko súvisí s predchádzajúcim zákonom. Tiež nahradzuje právnu úpravu pochádzajúcu zo začiatku päťdesiatych rokov a zakotvuje tiež významné politické právo našich občanov. Podľa návrhu tohto zákona občania budú mať právo zhromažďovať sa bez povinnosti žiadať o súhlas štátny orgán. Zhromažďovanie budú len oznamovať štátnemu orgánu. národnému výboru, nemusia však žiadať o jeho súhlas.

Výkon zhromažďovacieho práva bude slúžiť občanom na využívanie slobody prejavu a ďalších ústavných práv a slobôd, na výmenu informácií a názorov a na účasť na riešení verejných a iných spoločných záležitostí vyjadrením postojov a stanovísk.

Vymedzenie tohto práva slúži na odlíšenie zhromažďovania občanov podľa tohto zákona od prípadných iných zhromaždení, predovšetkým náboženských.

Právo zvolať zhromaždenie má jeden občan, alebo skupina občanov, alebo právnická osoba. Zvolávateľ, alebo zvolávatelia zhromaždení oznámia zhromaždenie národnému výboru do 5 dní napred a v oznámení uvedú najnutnejšie údaje o sebe, o zvolávateľoch a o účele zhromaždenia.

Tieto údaje, ich oznámenie národnému výboru slúžia pre posúdenie, či netreba prijať opatrenia na ochranu účastníkov zhromaždenia, alebo iných občanov. Účastníci zhromaždenia sú povinní zachovať pokojný priebeh zhromaždenia.

Národný výbor môže zakázať ohlásené zhromaždenie iba v taxatívne vymedzných prípadoch, keby zhromaždenie porušovalo práva iných občanov, viedlo by k násiliu alebo hrubej neslušnosti, alebo inak porušovalo Ústavu a zákony.

Zhromaždenie sa nesmie konať v blízkosti miesta, kde zasadá zákonodarný zbor a k tomuto ustanoveniu dodávam toľko, že v pôvodnom návrhu vzdialenosť od miesta zasadania zákonodarného zboru nebola presne vymedzená. Po rokovaní v ústavnoprávnom výbore bola táto vzdialenosť vymedzená na 100 metrov.

Národný výbor môže zakázať aj zhromaždenie, ktoré by závažným spôsobom bolo v rozpore so záujmami obyvateľov miesta alebo obce tým, že by narušovalo dopravu alebo zásobovanie.

Predložený návrh zákona umožňuje národným výborom v miestach a obciach určiť miesto v obci, kde je možno konať zhromaždenie bez predchádzajúceho ohlásenia. Ide o zriadenie akejsi našej obdoby Hyde parku.

Keď národný výbor vydá zákaz zhromaždenia, zvolávateľ zhromaždenia móže podať proti zákazu opravný prosriedok. O opravnom prostriedku rozhoduje súd, to znamená, že opäť konečným štátnym orgánom, ktorý rozhoduje o povolení alebo eventuálne o zákaze zhromaždenia je súd. Zákon pamätá aj na prípady, kedy by dochádzalo k uskutočneniu zhromaždenia, ktoré bolo predtým zakázané. Ak sa zhromaždenie napriek zákazu koná, môže zástupca národného výboru alebo príslušník VB v službe takéto zhromaždenie rozpustiť. I v takom prípade majú účastníci zhromaždenia právo na súdnu kontrolu.

Návrh zákona zároveň zakotvuje skutkovú podstatu priestupku proti právu zhromažďovaciemu a skutkovú podstatu trestného činu porušovania slobody združovania a zhromažďovania, ktorá vychádza z ustanovenia tohto a predchádzajúceho zákona. Toľko na úvod k tomuto zákonu.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance JUDr. Miroslava Janstu, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec M. Jansta: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, milí hosté, jakkoli se zřejmě všichni bez větších problémů shodneme na tom, že realizace práva shromažďovacího je v souhrnu lidských práv jedna z nejdůležitějších, už vzhledem k tomu, že dává občanům možnost pádného vyjádření k jakémukoliv problému, v konkrétní realizaci tohoto práva zajisté mohou vzniknout problémy. Naším úkolem je přijmout takový zákon, který by zmíněné právo nejen deklaroval, ale vytvořil podmínky k tomu, aby uskutečnění tohoto práva nebylo samoúčelem, veřejným výkřikem, ale aby se veřejné shromáždění mohlo stát veřejným slovem, jehož hlasu je třeba přinejmenším naslouchat.

Domnívám se, že předkládaná varianta svůj účel splnit může. Předložený návrh je zcela správně konstituován na principu ohlašovacího režimu veřejných shromáždění, jedině přijatelného pro samosprávnou demokratickou společnost. Zákaz shromáždění lze podrobit soudnímu přezkoumání. Lze tedy konstatovat, že po této stránce zákon dosahuje úrovně zákonů ostatních civilizovaných zemí.

Důležitá je také otázka vztahu práva shromažďovacího a ochrany tzv. veřejného pořádku. Jakkoli se tento pojem v zákoně neobjevuje, bezpochyby je v něm implicitně obsažen, mám na mysli ustanovení § 10. Proto je třeba za závažný úkol považovat to, aby se pojmy v tomto ustanovení užité nestaly obětí stejného kaučukového represivního výkladu jako v minulosti. Tomu však nelze zabránit v rámci jediného zákona, ale jedině komplexem zákonů, zaručujících lidská práva.

Výsledkem projednávání návrhů zákona ve výborech sněmoven je společná zpráva výborů, kterou máte k dispozici, tisk 318. Chtěl bych v ní upozornit na dvě, podle mého názoru, nejpodstatnější věci. Jednak je to v § 1 odst. 5 formulace zákazu shromáždění v určité vzdálenosti od budov zákonodárných sborů a místa jejich jednání. Už na to narazil poslanec Fanta, když mluvil o tom, proč se poslanci strany socialistické zdržují hlasování. Myslím, že jsme v ústavně právním výboru na toto téma vedli velmi dlouhé a velmi obtížné diskuse, protože i v jiných výborech tato diskuse byla. Byl tam návrh na zakázání shromáždění v okolí soudů. Myslím si - a vycházíme tady z poznatků zákona, který platil v době první republiky a vychází i z některých poznatků v zahraničí, především ve Francii - kdy konkrétně stanovíme zákaz shromáždění v blízkosti zákonodárných sborů. tzn. Federálního shromáždění, České národní rady a Slovenské národní rady na 100 m. Vycházeli jsme z faktických možností, kdyby třeba jednalo Federální shromáždění a nedaleko na Václavském náměstí byla demonstrace, aby se nehádalo, jestli je to 100 nebo 200 m. Je možné o tom dále diskutovat.