Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Poslankyně Hadačová vznesla dotaz na financování družstevní bytové výstavby. Jasně naznačila problém, který je nastolen. Dosud se ze státního rozpočtu krylo, jak ona řekla, (já dokonce to číslo neznám nazpaměť), v průměru 60 % nákladů. Ona řekla další číslo, které všichni dobře známe, že se poskytuje úvěr na 40 let za úrokovou sazbu 1 %. Prohlašuji, že to je naprostý světový unikát. Čtyřicetiletý úvěr s jednoprocentní úrokovou sazbou při míře inflace daleko vyšší než 1 % je ve světě unikátní forma podpory bytové výstavby. Ze státního rozpočtu dnes novým osamostatněným komerčním bankám kryjeme další miliardy na rozdíl mezi tímto úrokem a úrokem, který by tyto banky mohly dostat, kdyby peníze půjčily jinam. Jen krytí tohoto úrokového salda ze státního rozpočtu v letošním roce, který schvalujete, dosahuje přes 2 miliardy Kčs. Dokud jsme neměli samostatné komerční banky, tak tento problém tolik nevyvstával. Samostatné komerční banky, pracující v současné době na ziskovém základě, nejsou ochotny nikomu dávat úvěr za jedno procento a já myslím, že mají pravdu. Chci říci, že není možné uvažovat jinak než že státní příspěvek po zvýšení některých cen, které již bylo zmíněno, v žádném případě zvýšen být nemůže a musí samozřejmě být nesen samotnými družstevníky.

Uznávám postřeh poslance Zemana o odlišnosti rozlišovací úrovně, na druhé straně však také platí argument, že někde jsou znaménka minus a někde jsou znaménka plus. To je také velmi významná rozlišovací úroveň. Já jsem možná přecenil jednu na úkor toho, abych mohl zdůraznit druhou výraznou rozlišovací úroveň. Poslanec Zeman řekl, že po volbách by bylo možné modifikovat zákon o státním rozpočtu. Já si to nemyslím. To je skutečně nedorozumění. Tato země bude mít nadále státní rozpočet, bude mít své příjmy a výdaje, bude nadále bojovat s inflací, bude nadále odbourávat dotace. Předpoklad, že se v polovině roku po volbách může něco změnit, je iluzorní.

Můžeme udělat s poslanci seminář o inflaci, ale já bych se chtěl stručně vyjádřit k laciné tézi, že inflace bude a je důsledkem minulosti. Chtěl bych říci, že tomu tak je i není. Na inflaci nepochybně budou působit v letošním roce tři základní jevy. Prvním jevem, který na ni bude působit, je výchozí nebo chcete-li zděděná ekonomická situace. To je složka, kde jsme něco zdědili z minulosti. Za druhé: na inflaci v letošním roce budou působit exogenní tedy vnější impulsy, které na nás dopadnou, ať si to zasloužíme nebo nezasloužíme, ve světové nebo domácí ekonomice. Třetím vlivem jsou vlivy endogenní, domácí, naše hospodářská politika. Letošní míra inflace bude konglomerátem těchto tří vlivů, nikoliv pouze jednoho. Bylo by trochu laciné ji svádět pouze na výchozí situaci.

Vlivy na to, jaká bude inflace, jsou tedy částečně nezaviněné a částečně zaviněné. Právě proto, abychom se jim co nejvíce mohli bránit, volíme tento přebytkový státní rozpočet, volíme tuto restriktivní měnovou politiku Státní banky československé.

Chtěl bych se vyjádřit ještě k vykupování spotřebních předmětů návštěvníky z cizích zemí. Myslím, že jsme se už pokoušeli vysvětlovat to mnohokrát a neřekneme určitě nic nového, avšak tento dotaz tady vznesen byl. Všichni víme, že vykupování je velmi nepříjemnou věcí. Je to krátkodobá daň za otevírání naší ekonomiky. Je třeba to vidět v tomto kontextu. Vyloučíme-li možnost opětného uzavírání naší ekonomiky, tak je naprosto zjevné, že máme před sebou tři varianty řešení:

1. Jediným dlouhodobě možným řešením, které má vliv na celý komplex naší ekonomické reformy a její urychlení, je celý komplex zásahů zejména do racionalizace cenové struktury. Čím dříve to provedeme, tím kratší dobu a menší daň budeme za otevírání naší ekonomiky platit.

2. Malá část řešení je v problematice kursové.

3. Nejmenší část řešení je v administrativní blokaci toho či onoho, v kontrole na hranicích a podobně.

Pořadí řešení je samozřejmě v těchto třech blocích problémů. Je samozřejmé, že snadno rozhodnutelná administrativní řešení, která má vláda v rukou, hrají daleko nejmenší roli.

O cenách se tu mluvilo, i když v alternativních pohledech. Já se zmíním alespoň o kursové problematice. Řada z vás si možná všimla, že minulý týden federální vláda vypověděla dohody o utváření neobchodních kursů se zeměmi RVHP, což nám po vypršení tříměsíční lhůty umožní, abychom na dvoustranném základě nacházeli daleko vhodnější a příhodnější kursy než které máme s některými z těchto zemí, s některými z těchto měn. Je však třeba jasně říci, že tato jednání nebudou jednoduchá, protože není pravda, že jsme vykupováni jen my a že jsme i v minulosti byli vykupováni jen my. Já myslím, že naši občané také vykupují leccos v některých sousedních státech a podobně. Řešení nebude jednoduché.

Co se týče zemí s konvertibilní měnou, tam jde skutečně o to, že řešení je jedině v tom, jestli přijmeme kurs, který je československá veřejnost ochotna platit za tyto měny anebo jestli tento kurs nepřijmeme. Když ho přijmeme, tak se zdá leckomu nepříznivý, nicméně snaží se o blokaci černého trhu s valutami. Když ho nepřijmeme a zvolíme kurs úplně jiný, který neodpovídá poměrům na trhu, dojde s uvolněním celkového společenského procesu k neuvěřitelnému nárůstu černého obchodu s valutami. Proto bylo voleno řešení takové, jaké bylo voleno.

K učňovskému školství bych chtěl říci, že hledáme optimální systém racionálního řízení středního učňovského školství, ale co se týče platnosti existujícího systému, chtěl bych naprosto jasně říci, že náklady na výuku učňů samozřejmě musejí hradit podniky, je to dokonce v dosavadním systému jejich cenové tvorby zakalkulováno do velkoobchodních cen. Jestliže nezměníme tento systém - proto říkám, že je to koncepční otázka - tak pokud by některé podniky nechtěly provozovat učňovská zařízení, pak bychom nepochybně museli ve spolupráci s cenovým úřadem provést určité odvody cenového charakteru do státního rozpočtu, které by jim to, co podniky získávají a získaly při minulé cenové reformě, okamžitě zase odčerpaly. Takže učňovské školství samozřejmě zatím nesou podniky v tom smyslu, jak to zde bylo vysvětleno, tu jeho část.

Poslanec Kontra navrhoval posílit postavení národních výborů. Ano, já jsem se o tom zmiňoval. Nová rozpočtová pravidla pozmění celou strukturu toho, o čem je rozhodováno i finančně na úrovni federace, republik a národních výborů všech stupňů. Budeme o tom diskutovat později.

Pokles výroby tady byl zmíněn. Několikrát jsme se k tomu vyjadřovali. Myslím si, že tento jev nesmíme podceňovat, ale v žádném případě ho nesmíme přeceňovat. Pokles výroby v prvních dvou měsících byl relativně malý, byl způsoben několika konkrétními jevy a počkejme si před rychlými a zásadními soudy o naší ekonomice na další data.

Chtěl bych ještě jednou poděkovat všem poslancům za připomínky, budeme s nimi pracovat. Doporučil jsem, abychom si některé otázky prodiskutovali na seminářích s poslanci, podobně jako jsme to udělali v minulosti. Ještě jednou bych chtěl poděkovat za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji ministru Klausovi za závěrečné slovo. Žádají o slovo společní zpravodajové? Prosím, aby se rovněž vyjádřili k pozměňovacímu návrhu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Bezecný: Myslím, že poslanec Zeman i další jasně obhájili naše stanovisko. Mluvil o tom zde i pan ministr. Chtěl bych znovu doporučit přijetí usnesení tak, jak bylo přijato na společném zasedání výborů pro plán a rozpočet a výborů ústavně právních.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec B. Servus: Především žádný poslanec nenapadl rozpočet a schválení rozpočtu jako takového, jak byl doporučen ve zpravodajské zprávě. Pokládám to za zcela správné.

Pan místopředseda vlády Stračár říká, že zpráva našeho výboru neodpovídá tomu, co bylo na výboru pro průmysl, dopravu a obchod, protože byly požadavky na tvrdší limity. Uvedl jsem: "Z nedobrého hodnocení situace v resortu logicky vyplývá i podpora požadavku na dočasné bilancování vybraných položek, což nutně konzervuje dřívější direktivní metody řízení". Podle mého názoru nejsme v rozporu s tím, konstatoval jsem, co výbor ve svém usnesení přijal.

Je tady další problém, a to je snížení rozpočtu pro kapitolu SKVTIR. Pan místopředseda Reichel zde uvádět to a ono. Domnívám se, že naše doporučení, které říká, že je potřeba převést organizace VVZ, které jsou rozpočtové urychleně na organizace hospodářské, je schůdné. Tím zároveň odpovídám i poslankyni Moltašové, která doporučila, abychom nešli tak dalece na restrikci, ale domnívám se, že tak, jak jsme to navrhli, tak to odpovídá. Jsme pro to, abychom schválili tento zákon o státním rozpočtu podle tisku 307 a po doplnění podle tisku 331.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji společným zpravodajům. Vážené Federální shromáždění, přistoupíme nyní k hlasování.

Při schvalování vládního návrhu zákona o státním rozpočtu československé federace platí podle čl. 42, odst. 2, písm. e) zákona o československé federaci zákaz majorizace, to znamená, že ve Sněmovně národů hlasují odděleně poslanci zvolení v České republice a odděleně poslanci zvolení ve Slovenské republice.

Vzhledem k tomu, že paní poslankyně Moltašová trvá na svém návrhu, prosím, aby jste si vzali k ruce společnou zprávu výborů, což je tisk 331. Na str. 2 by se měla upravit SKVTIR na 223 784 tis. Kčs. Upozorňuji, že by toto zvýšení šlo na vrub celkového kladného výsledku, který v rozpočtu je zapsán, kdyby se takto rozhodlo.

V zasedacím sále jsou v současné době přítomni 164 poslanci Sněmovny lidu, 67 poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice a 61 poslanec Sněmovny národů zvolený ve Slovenské republice. Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s pozměňovacím návrhem poslankyně Moltašové, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Kdo je proti? (Sedmdesát šest.) Sedmdesát šest hlasů.

Kdo se zdržel hlasování? (Dvacet devět.) Dvacet devět poslanců.

Sněmovna lidu tedy zamítla návrh poslankyně Moltašové.

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice.

Kdo z nich je pro návrh poslankyně Moltašové? (Hlasuje se.) (Osm.) Osm. Děkuji.

Kdo se zdržel hlasování? (Patnáct.) Patnáct.

Můžeme konstatovat, že poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice návrh odmítli.

(Faktická poznámka): Chtěl bych upozornit pana předsedajícího, že ČNR i SNR přijaly název Česká republika a Slovenská republika a měl by si tento fakt uvědomit.

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice.

Kdo z nich je pro návrh poslankyně Moltašové? (Hlasuje se.) (Sedm.) Sedm. Děkuji.

Kdo je proti? (Většina.) Většina.

Kdo se zdržel hlasování? (Šestnáct.) Šestnáct.

Poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice rovněž odmítli návrh poslankyně Moltašové.

Nyní můžeme přikročit ke hlasování o návrhu zákona o státním rozpočtu ve znění zprávy výborů pro plán a rozpočet a výborů ústavně právních SL a SN. Počet v zasedací síni, jak poslanců SL i SN se nezměnil. Obě sněmovny jsou usnášení schopné.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1990, ve znění společné zprávy, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) (Většina.) Děkuji. Většina.

Kdo se zdržel hlasování? (Osm.) Osm.

Hlasováním s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1990 vyslovili poslanci Sněmovny lidu souhlas.

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů zvolení v České republice.

Kdo je pro tento návrh? (Hlasuje se.) (Většina.) Děkuji. Většina.

Konstatuji, že s vládním návrhem zákona ke státnímu rozpočtu československé federace na rok 1990 vyslovili poslanci Sněmovny národů zvolení v České republice souhlas.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené ve Slovenské republice.

Kdo z nich souhlasí s vládním návrhem zákona uvedeným v parlamentním tisku 307 a se společnou zprávou výborů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) (Většina.) Děkuji.

Kdo se zdržel hlasování? (Tři.) Tři.

S vládním návrhem zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1990 souhlasí také poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice. (Potlesk.)

Sněmovna národů schválila návrh zákona.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon o státním rozpočtu čs. federace na rok 1990.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 149, SL č. 236, SN č. 246)

Doporučuji nyní udělat na 30 minut přestávku, jednání začne v 17.50 hodin.

Další jednání společné schůze povede první místopředseda FS poslanec Stanislav Kukrál.

Jednání přerušeno v 17.20 hodin.)

Jednání opět zahájeno v 18.08 hodin.)

Řízení schůze převzal první místopředseda FS S. Kukrál.)

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Vážené Federální shromáždění, budeme pokračovat v projednávání dalších bodů programu.

Vládní návrh zákona o sdružování občanů (tisk 281) a společnou zprávu výborů Sněmovny lidu a výborů Sněmovny národů (tisk 329).

Prosím prvního místopředsedu federální vlády JUDr. Jána Čarnogurského o výklad k předloženému návrhu.

První místopředseda vlády ČSSR J. Čarnogurský: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, federálna vláda vám predložila na posúdenie tri návrhy zákonov, zabezpečujúcich základné politické práva občanov. Je to návrh zákona o združovaní občanov, návrh zákona o práve zhromažďovacom a návrh zákona o práve petičnom. Tieto tri návrhy zákonov pretavili do reči práva požiadavky našich občanov, ktoré zaznievali v našich mestách a obciach v uplynulých mesiacoch. O význame týchto zákonov svedčí skutočnosť, že práve porušovanie práv zabezpečených týmito návrhmi zákonov v prípade ich prijatia viedlo a podstatným spôsobom prispelo práve k vzniku nespokojnosti občanov a revolúcii, ktorú sme zažili.

Predloženie návrhov týchto troch zákonov je zároveň súčasťou plnenia programového vyhlásenia federálnej vlády. Vláda chce tý mito návrhmi zákonov uskutočniť ďalší krok pri uvádzaní nášho právneho poriadku do súladu s medzinárodnými paktami o ľudských právach.