Konkrétně jen k jednomu problému. Podle zjištění
veřejného mínění přibližně
52 % našich občanů klade ochranu a tvorbu životního
prostředí na první místo svého
zájmu, jako nejvyšší životní
prioritu, jak vyznělo i v prohlášení
premiéra pana doktora Čalfy. Základem řešení
problematiky životního prostředí - a
to potvrdí i kolega poslanec Löbl, že se tím
trvale zabýváme v nových výborech
pro životní prostředí obou sněmoven
- je věda a vědecký přístup.
Dovoluji si proto požádat a doporučit pozornosti
pana ministra Klause a vládě, aby věnovali
pozornost finančnímu zajištění
rozvoje vědy, a to nejen proto, že si vážím
vědecké erudice pana ministra a jeho mezinárodního
věhlasu. Ale především, že jde
o účelovou a řízenou podporu československé
vědy a proto, aby v průběhu roku byla finanční,
účelové a řízené podpoře
československé vědy věnována
pozornost a restrikce podle možností byla v některých
úsecích snížena. V tom je například
velmi urgentní problematika ekologického základního
výzkumu, který představuje - jak jsem si
zjistil - částku v ČSAV a SAV v celoročním
zajištění do 200 mil. Kčs. Také
nelze podle mého názoru připustit výrazné
krácení výdajů na základní
biologický a medicínský výzkum, orientovaný
na naše zdravotnictví.
Proto prosím pana ministra Klause a vládu o posouzení
reálných proporcí, jak jsou uvedeny na straně
8 návrhu státního rozpočtu nemyslím
teď, ale v průběhu roku, podle stavu a situace
a s ohledem na blok "položky ostatních výdajů",
kde věda vyznívá nesrovnatelně hůře
než všechny ostatní položky zde uvedené.
Jsem přesvědčen o tom, že účelová
- a to zdůrazňuji - podpora vědy vládou
národního porozumění nemůže
být chybou, ale bude přijata s porozuměním
a restrikční opatření mohou být
pro vědu, v čemž souhlasím s pány
poslanci Kučerákem a Fišerou, proporcionálně
a cíleně s jinými položkami rozpočtu
i vzhledem k mezinárodní situaci, přijatelnější.
Závěrem chci jen říci, že věda
nikdy inflaci nezpůsobila a ani způsobit nemůže.
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslanci Barušovi,
dále má slovo poslanec Kubeš, připraví
se poslanec Habovštiak.
Poslanec SL F. Kubeš: Vážené Federální
shromáždění, vážení
hosté, jsem členem KSČ. Je nám dnes
předkládán ke schválení návrh
státního rozpočtu na rok 1990, a to jako
rozpočet přebytkový. Jsem si vědom,
že sestavení takového rozpočtu v podmínkách
naší současné ekonomiky musí
s sebou zákonitě nést řadu nepopulárních
opatření, především "škrtů"
ve výdajové části rozpočtu.
Nicméně zdá se, že právě
takový rozpočet je v současné době
nezbytným, zejména pro svůj protiinflační
charakter.
Základním východiskem návrhu státního
rozpočtu jsou však jeho příjmy, což
znamená i patřičné tempo tvorby národního
důchodu. Domnívám se, že příjmová
část státního rozpočtu je jeho
nejcitlivějším místem. Vycházím
přitom ze znalosti konkrétní situace především
u nás v ČKD, ale i celostátně. Ze
statistik vyplývá, že v lednu a únoru
poklesla v průmyslu výroba u zhruba poloviny podniků.
Objem hrubé výroby je nižší oproti
loňskému roku. To jsou vážné
signály. Jestli na ně nebudeme rychle reagovat,
je celá představa užití státního
rozpočtu ohrožena a může vést i
k nepříznivým inflačním projevům.
Je zřejmé, že příčiny
tohoto stavu jsou částečně způsobeny
přetrváváním dřívějších
problémů a nedostatků, ale musím říci,
že jsou umocněny některými novými
jevy, souvisejícími se současným vývojem
společnosti. Především je na našich
podnicích zřejmý výrazný neklid
z titulu neujasněnosti perspektivy. Dělníci
se ptají co bude v souvislosti se strukturálními
změnami. Obávají se zejména sociálních
dopadů těchto změn. Přitom názory
představitelů naší vlády, jak
můžeme číst v denním tisku, se
mnohdy liší, a to i výrazně. To pochopitelně
nikomu nepřidá na klidu, ani chuti k práci.
Vedení podniku signalizuje nedostatek finančních
prostředků. Schází peníze na
údržbu, zhoršuje se pracovní prostředí.
Nejhorší je však naprostá nerytmičnost
výroby, způsobená nedostatky v zásobování.
Situace v dodavatelsko-odběratelských vztazích
je snad horší, než v minulosti. Neřeknu
zde žádné tajemství, že kdyby byly
vytvořeny podmínky pro plynulou práci v celé
směně, udělali bychom na dílnách
mnohem více a kvalitněji při stejné
nebo i menší námaze. A myslím si, že
i nyní by mělo platit, že dělník
má právo na dobře připravenou práci.
Tím spíše, že chceme, aby bylo odměňování
skutečně podle výsledků práce.
Zkušenosti, které mám z vlastního pracoviště
nejsou v tomto směru nejlepší. Chceme-li i
při této situaci vydělat, musíme zvyšovat
intenzitu práce. Při nedostatku nové, výkonnější
techniky to většinou znamená práci na
úkor kvality. Je to nesmyslné, ale taková
je skutečnost.
Máme tedy v našich podnicích velmi obtížnou
situaci pro zajištění výsledků,
které budou garantovat příjmovou část
státního rozpočtu. Rozhodující
část těchto současných problémů
musí vyřešit vedení závodu či
podniku. Ukazuje se však, že v řadě otázek
ani podnik nemá dostatek možností, a v řadě
závažných otázek nemá jasno.
Schází nemálo nových nástrojů,
zásad a pravidel, které potřebuje k tomu,
aby mohl na sebe plně převzít zodpovědnost
za jeho chod. Domníváme se, že po určitou
dobu bude nezbytná pomoc podnikové sféře
z centra. Zároveň je nezbytné urychleně
uvést do života zákonná opatření,
pravidla a zásady potřebné k správnému
fungování podniků v tržních podmínkách.
Chtěl bych se proto v závěru zeptat. Jak
vláda chce překonat právě toto současné
období, kdy řada nástrojů dřívějšího
centrálně byrokratického systému již
neplatí a nové nástroje platí omezeně?
My na podnicích máme zájem pracovat co nejlépe.
Potřebujeme však k tomu určité materiální
a ekonomické podmínky, ale také již
určité politické uklidnění
a jasnější perspektivy.
Budou-li vytvořeny nám dělníkům
dobré pracovní podmínky ve výrobě,
jsem přesvědčen, že ve velmi krátké
době to bude mít vliv na kvalitu a technickou úroveň
výroby.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslanci Kubešovi,
dále má slovo poslanec Habovštiak.
Poslanec SL J. Habovštiak: Vážený
pán predseda, vážení poslanci, rozprávame
o rozpočte a uvažujeme o tom, ako tomuto rozpočtu
a pánu ministrovi Klausovi pomôcť. Je jedna
z foriem, akým spôsobom znížiť dotácie
do poľnohospodárstva - už sme o tom rozprávali
- zlepšiť možnosti a podmienky samovýroby
potravín priamo na našom vidieku. Druhá vec
je čiastočne aspoň začatie privatizácie
poľnohospodárstva a za tretie, čo je ohromne
dôležité, to je zvýšenie výroby
vhodných poľnohospodárskych strojov pre poľnohospodársku
malovýrobu na našom vidieku. Bohužiaľ, k
dnešnému dňu sa táto technika vyrába
u nás vo veľmi malom rozsahu. Je potrebné výrobu
tejto techniky v podstatnej miere rozšíriť. Dostali
sme priaznivé správy, že aj ZŤS Martin
sú ochotné prejsť od špeciálnej
výroby k výrobe poľnohospodárskej techniky.
Tým pádom, že dáme našim roľníkom
do rúk vhodnú poľnohospodársku techniku
o výkone 6-8 kW, 12-16 kW, 24-30 kW, umožňuje
poľnohospodársku výrobu v podstate zlacniť
a tým pádom v našej oblasti nebudeme doplácať
na 1 liter mlieka 4-6 Kčs a na 1 q zemiakov 200,- Kčs
zo štátneho rozpočtu.
V žiadnom prípade nie je našou snahou, aby sme
rozkladali naše jednotné roľnícke družstvá,
ale je možné súbežne spolupracovať
na našom vidieku s obidvomi sektormi. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslanci Habovštiakovi,
který byl posledním z písemně přihlášených
řečníků. Hlásí se ještě
někdo o slovo? (Nikdo se nehlásil.) Není
tomu tak. Vyhlašuji rozpravu za skončenou.
V rámci rozpravy bylo předneseno několik
interpelací, zároveň řada podnětů,
námětů a otázek. To se týká
i výstavby Gabčíkovo, na které členové
vlády postupně odpovědí.
Navrhuji, abychom nyní učinili půlhodinovou
přestávku, během níž bych prosil,
aby se v místnosti 026 sešli předsedové
výborů pro plán a rozpočet a výborů
ústavně právních, oba zpravodajové
a navrhovatelka poslankyně Moltašová. Prosím
rovněž pana ministra Klause, abychom tento pozměňovací
návrh, který se sice nedotýká zákona,
ale dotýká se společné zprávy
příslušných výborů, posoudili
a abychom o něm potom mohli dát hlasovat. Přerušuji
jednání do 15.15 hodin.
(Jednání přerušeno ve 14.42 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 15.18 hodin.)
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Zahajuji přerušené
jednání. Budeme pokračovat v odpovědích
ministrů na dotazy a podněty poslanců. Ptám
se pánů ministrů, kdo z nich si přeje
jako první slovo?
Ministr hutnictví, strojírenství
a elektrotechniky ČSSR S. Stračár: Vážený
pán predseda, vážené poslankyne, poslanci,
začne hovoriť najmladší minister čo
do doby pôsobenia na ministerstve hutníctva, strojárstva
a elektrotechnického priemyslu.
Úvodom by som chcel pripomenúť, že tento
hutnícko-strojársky komplex predstavuje 55 % výroby
Československej republiky a má strategické
postavenie v oblasti celého národného hospodárstva.
Od technickej úrovne a konvertibility tohto odvetvia závisia
všetky ostatné odvetvia nášho národného
hospodárstva. Že s týmto ministerstvom a celým
týmto odvetvím to nie je v poriadku, je zrejmé
aj z toho, aká bola v minulosti frekvencia striedania ministrov.
(Myslím, že je to najmenej obľúbené
kreslo ministra, je to kreslo veľmi horúce, dokonca
jedny noviny, myslím, že česká Práce
nazvala ministrov tohto rezortu "kamikadze".)
Chcel by som teda úvodom povedať to, že v rámci
tohto rezortu sa koncentrovali všetky nedostatky, ktoré
boli v byrokratickom riadení hospodárstva. Bola
to autokratická tendencia československého
hospodárstva po prvé v rámci samého
Československa a po druhé v rámci RVHP. Tie
to vyústili do rozsiahlej výrobnej základne.
Dnes obhospodarujeme okolo 80 % svetového sortimentu. Z
tohto dôvodu nastal značný pokles technickej
úrovne celého tohto odvetvia a dnes v mnohých
našich sortimentoch nie sme konvertibilní - čiže
nie sme porovnateľní so svetom. Súbežne
s týmto trendom išla samotná devastácia
týchto podnikov. Dnes máme opotrebovanie 61,4 %
celkovo, keď zoberieme priemer, tak máme zostarnuté
stroje na 21 rokov. V porovnaní so svetom sa to pohybuje
okolo 10 rokov v podobných rezortoch.
Z tohto dôvodu východisková základňa
pre štrukturálne zmeny je veľmi zlá.
O štrukturálnych zmenách, o ktorých
tu bola reč, či sú rýchle alebo pomalé,
bola i na stránkach tlače i vo verejnosti veľká
diskusia, nehovorí sa o tom jeden rok, ale desiatky rokov.
Výsledkom je to, že dnes vyrábame viacej ocele,
ako sme vyrábali predtým. Dnes je hutnícky
materiál v najväčšom rozsahu naším
konvertibilným tovarom. Tieto zámery minulých
vlád sa nepodarilo realizovať.
Tieto zmeny, ktoré sa za posledné obdobie v rezorte
uskutočnili z hľadiska jeho konvertibility a reštrukturalizácie,
sú nepatrné. Vychádza to i z toho, ako nám
rastú ceny na svetových trhoch a ako sa nám
zvyšuje podiel exportu jednotlivých sortimentov či
odvetví výroby nášho rezortu.
Vývoz do nesocialistických krajín - pokiaľ
to ešte dnes takto kvalifikujeme - najviac nám v roku
1989 vzrástol u hutníctva, v ťažkom strojárstve
má 111 %, vo všeobecnom strojárstve 107,2 %
a elektrotechnický priemysel nám poklesol na 92,7
% - teda strojárstvo celkom 106,2 %. Dohromady celý
sektor na 113,8 %. Je to výrazne na účet
hutníctva železných kovov.
To som chcel povedať úvodom, aby si každý
uvedomil, že reštrukturalizácia tohto sektoru,
a tým i celého národného hospodárstva
je veľmi obťažným problémom a potrebuje
nielen čas, ale aj značné investície.
Teraz by som chcel pre vašu informáciu povedať,
akým spôsobom sektor alebo vláda chce k tomuto
problému pristúpiť. Samozrejme, že nie
je možné k tomuto pristupovať starými
metódami, že sme nariadili, zastavili administratívny
spôsob a pod. Ale je tak isto nutné, aby sme z hľadiska
centra usmerňovali chovanie podnikov v tom smere, aby reštrukturalizácia
prebiehala.
Náš sektor predloží vláde hlavné
smery reštrukturálizácie. Z dôvodu, že
tieto otázky sú veľmi časté z
hľadiska tlače, aj poslancov, dovolil by som si vás
trochu zdržať a oznámiť vám aspoň
základné smery, ktorými sa chce tento sektor
reštrukturalizovať.
V prvom rade tu bola diskusia, záporná aj kladná,
v oblasti rudného baníctva. Samozrejme, že
tí poslanci, ktorí zastupujú tieto regióny,
vystupujú s interpeláciami, aby boli vyšši
dotácie, tí poslanci, ktorí sa pozerajú
na to s nadhľadom, hovoria, že tie dotácie sú
ešte vysoké.
Usmernenie rezortu v tomto bude také, že - aby sme
úplne otvorene hovorili - v tomto roku sa skracujú
dotácie oproti predchádzajúcemu roku o 411
miliónov korún s tým, že predpokladáme,
že v roku 1995 by sme zastavili dotácie do tohoto
sektoru úplne a samotný sektor rudného baníctva
musí sa vysporiadať s týmito problémami
za našej pomoci sám, čiže orientovať
sa na tie ťažby, ktoré sú perspektívne
z hľadiska svetových cien. Tie ťažby, ktoré
sú neperspektívne, je nutné postupne odstavovať.
Nedá sa v tejto oblasti, aby sme hovorili úplne
jasne a nekľučkovali ako zajac nedá sa inak
v tomto odvetví postupovať. Samozrejme, že u
všetkých týchto odvetví musí
súbežne s týmto ísť správna
sociála politika pri zabezpečovaní nových
pracovných miest, rekvalifikácie a pod. Hovorím
o technickom probléme.
V oblasti spracovania farebných kovov chceme v priebehu
2-7 rokov tento odbor podstatne tak isto reštrukturalizovať.
Výroby, ktoré sú perspektívne neefektívne,
predpokladáme postupne obmedzovať a skracovať
ich výrobu, vrátane úplného zastavenia
niektorých výrob. Opakujem: nebudeme to robiť
administratívne, ale budeme to robiť metódami
nepriamymi, tzn. nebudeme dávať do neperspektívnych
výrob dotácie zo štátneho rozpočtu,
čiže neustále prerozdeľovať, aby
sme živili podniky, ktoré nemajú perspektívu.
Často sa nás pýtajú na konkrétnosti.
Môžeme v tejto oblasti povedať konkrétne,
zatiaľ podľa našich prepočtov, že bola
úplne chybne postavená otázka hydrometalurgického
závodu v Bruntále, ktorého ďalšiu
investičnú výstavbu sme zastavili. Tak isto
je úplne pod otázkou aj otázna výroba
(perspektívne) niklu v Niklovej huti v Seredi. Ostatné
veci rátame tak, aby tieto odporúčania, ktoré
pôjdu, zodpovedali svetovému trendu, ku ktorému
jednotlivé výrobne majú predpoklad.
Hutníctvo železných kovov: O tom sa diskutuje
najviac. Tu tak isto pracujeme s rozsiahlym materiálom,
študujeme, a vychádza nám, že by sme mali
v priebehu budúceho obdobia skrátiť výrobu
cca o 4-5 mil. ton, ale to bude všetko závisieť
od tempa našej prestavby, od vnútornej spotreby železných
kovov i od reštrukturalizácie samotného hutníckeho
priemyslu, ktorý je dnes - i keď sa hovorí,
že sa do neho dáva veľmi mnoho - zaostalý,
tak isto, ba možno viacej ako ostatné výroby
za svetom, mám na mysli hlavne otázku moderných
výrob.
Ťažké strojárstvo: V dôsledku toho,
že sa obmedzuje ťažba, obmedzuje sa výstavba
energetických zariadení, a je tu tak isto obmedzovanie
investičných celkov v tradičných krajinách,
kam sme tieto celky vyvážali, nech je to Sovietsky
zväz, Maďarsko, Poľsko, to všetko vo svojich
dôsledkoch bude znamenať, že i tento sektor je
nutné, aby vnútorne reštrukturalizoval a nepredpokladáme
jeho ďalší rast, skôr mierny útlm
produkcie.
Maximálne chceme rozvíjať všeobecné
strojárstvo, aby tu bol podstatný nárast
v tomto obore. Čiže, keď sme si urobili tieto
strategické štúdie, ktoré zatiaľ
máme v začiatku, ukazuje sa nám, že
je nutné rozvíjať u nás tie výroby,
ktoré majú na to podmienky. Je to výroba
áut, kde by sme mali mať dostatok plechov v budúcnosti,
kde je dostatok základných plastických materiálov,
surovín atď., a okrem iných perspektívnych
výrob by teda výroba áut mala byť nosným
programom vo všeobecnom strojárstve a takou osou.
Táto os, bohužiaľ, bola v minulosti veľmi
podcenená a dôsledky sú na našom trhu
aj naďalej. V parlamente, v novinách, aj inde sú
kladené otázky, týkajúce sa konverzie
zbrojného priemyslu. V zbrojnom priemysle došlo k
značnému kráteniu v dôsledku rozpočtu
tohto i minulého roku a predpokladáme, že i
v budúcom období toto výrobné odvetvie
nebude nutné udržovať na doterajšej úrovi.
Závisí to na brannej politike štátu
a na zahraničnej politike štátu. Vzhľadom
na to, že sme dospeli k týmto záverom, je nutné
urýchlene urobiť konverziu zbrojného priemyslu
a štátny rozpočet na túto konverziu
ráta s určitou čiastkou. Táto čiastka
však je podstatne menšia, než akú požadovali
samé podniky. Sme toho názoru, že je možné
relatívne rýchle konverziu zbrojného priemyslu
v rozpätí 1 až 3 rokov uskutočniť.
Na tejto základni sa s podnikmi rokuje. Rokuje sa tiež
so zahraničnými partnermi, ktorí by mohli
prispieť k riešeniu tohto problému.
Posledným odvetvím, ktoré nám nerobí
veľkú radosť, je náš elektrotechnický
priemysel v celom rozsahu. Elektrotechnický priemysel,
rovnako ako ostatné odvetvia, má veľmi široký
záber. Vieme dnes, aké sú nutné investičné
prostriedky, aký je nutný technologický vývoj
a všetko ostatné, aby sa elektrotechnický priemysel
udržal na svetovej špičke? Z hľadiska širokého
záberu československý elektrotechnický
priemysel nemá na to, aby sa vo všetkých svojich
odvetviach udržal na špičke. Z tohto dôvodu
je nutné zmeniť a reštrukturalizovať elektrotechnický
priemysel tak, aby sa zameral iba na tie odvetvia, v ktorých
je možné udržať sa na svetovej špičke,
a v ktorých je možné založiť širokú
kooperáciu, výrobnú aj kapitálovú.
s poprednými svetovými výrobcami elektrotechnického
priemyslu.
Toto sú základné strategické smery,
akými sa chceme uberať. Štúdiu o strategických
rozvojových smeroch predložíme vláde
a budeme informovať parlament možno ešte v tomto
volebnom období. Do vlády by to malo ísť
v priebehu mája.
K otázke pomalosti alebo rýchlosti zmien - myslím,
že rýchlosť závisí od toho, aké
budeme mať finančné zdroje, aké finančné
zdroje bude mať sám priemysel. Je jasné, že
odvod 65 % zo zisku nie je v žiadnom prípade silne
motivujúci pre to, aby podniky mali dostatočné
zdroje. Z toho dôvodu:
- podniky budú musieť hľadať vlastné
zdroje,
- sa bude musieť uskutočňovať nová
finančná politika, pôžičky z našej
banky, využívať úverové možnosti,
- predpokladajú sa tiež zahraničné investície
do nášho priemyslu.
Tento súhrn opatrení by nám mohol pomôcť
pri riešení reštrukturalizácie nášho
základného priemyslu, ktorý je nosným
priemyslom celej republiky.
Ďalej tu bola otázka, týkajúca sa toho,
že sa znova vraciame v našom sektore k bilančným
metódam. Vzal som si zápis z výboru. Tento
zápis nezodpovedá tomu, čo hovorili spravodajcovia.
Tam sa žiadali ešte krutejšie bilancie. Vieme,
že dodávateľsko-odberateľské vzťahy
nie sú celkom v poriadku. Z toho dôvodu musíme
mať v prechodnom období určité bilancie.
Nie je možné pustiť bez bilancií náš
priemysel, najmä v základných surovinách
a v základnom hutníckom materiáli. Keby sme
tieto bilancie dnes odbúrali, tak nám ujde hutnícky
materiál na devízovú oblasť a zastavíme
možno polovicu československého priemyslu.
Naše ministerstvo zastáva názor, že je
nutné základný sortiment hutníckych
výrobkov a niektorých rozhodujúcich strategických
výrobkov bilancovať s tým, že sa budú
dávať licencie na vývoz týchto materiálov,
aby nám všetko neutieklo za hranice, aby sa napríklad
nestalo, že Východoslovenské železiarne
pre seba veľmi efektívne vyvezú plechy a Mladá
Boleslav rovnaké plechy bude dovážať,
avšak z devízovej oblasti a oveľa drahšie.
V tejto oblasti teda rátame s bilancovaním 30-40
druhov materiálov v našom sektore, aby sme udržali
chod spracovateľského priemyslu.