Pokud by se podařilo zajistit zvýšení
příjmové části, doporučuji,
aby vláda posoudila znovu výši dotace na technický
rozvoj.
Závěrem chci říci toto: mnozí
mají určité obavy ze zásadních
změn, které se mají realizovat nebo se připravují.
Úvahy i obavy - v době, kdy každý hledá
své místo a u řady dochází
k výrazným sociálním změnám
- vychází se spíš z osobního
strachu o sebe, o práci, o funkci o postavení. Je
to zcela pochopitelné. Politika musí počítat
s různými reakcemi. Ohled na lidský faktor,
je a musí zůstat součástí našeho
úsilí. Proto náš postoj, naše podpora
vládě národního porozumění,
je často závislá na tom, do jaké míry
rozumíme novým tendencím, do jaké
míry jsme v ekonomické činnosti ochotni se
aktivně angažovat. Věřím, že
vláda, centrum i příslušné orgány
využijí aktivně stávajících
postojů lidí, všech hmotných i nehmotných
rezerv. Jedině v tom vidím reálné
předpoklady pro zabezpečení předloženého
návrhu státního rozpočtu pro rok 1990,
pro který budu hlasovat.
Hovořil jsem jako člen KSČ.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslanci Tichavskému.
Slovo má poslanec Kontra, připraví se poslanec
Tahy.
Poslanec SN M. Kontra: (VPN, volebný obvod 130 -
Bardejov.) Vážený pán predseda, vážený
predsedajúci, vážené poslankyne a poslanci,
vážení hostia, predovšetkým vyslovujem
súhlas s filozofiou štátneho rozpočtu
Československej republiky, ktorá vychádza
z prvých krokov procesu transformácie našej
ekonomiky smerom k trhovej ekonomike, čo sa, okrem iného,
prejavuje v obmedzovaní prerozdeľovacích procesov
na základe zníženia rozpočtových
výdavkov a celého objemu štátneho rozpočtu.
Tieto opatrenia by mali vytvárať tlak na zmenu chovania
ekonomických subjektov, na ich úsilie o ekonomickú
racionalitu a ich sebestačnosť.
Mám česť predsedať výborom pre
priemysel, dopravu a obchod, ktoré minulý týždeň
prerokúvali práve tie kapitoly rozpočtu federácie,
ktorých se doteraz v hospodárskej sfére najviac
dotýkajú tieto prerozdeľovacie a dotačné
procesy a v návrhu rozpočtu na rok 1990 zároveň
aj ich obmedzení. Poslanci obidvoch výborov tieto
opatrenia vlády prijali s plným porozumením
a podporujú ich, hoci niektoré otázky neboli
v návrhu rozpočtu kapitol dostatočne odôvodnené.
Poslanci kladne hodnotili opatrenia na krátenie dotácií
na ťažbu a úpravu rúd, zníženie
dotácií k cene tepla oproti pôvodne navrhovanému
objemu, taktiež súhlasia s obmedzením exportných
prémií pri uplatňovaní finančno-ekonomických
nástrojov v zahraničnom obchode a s prehodnotením
rozsahu dotovanej investičnej výstavby v železničnej
doprave.
V tejto súvislosti poslanci vzniesli dve vážne
pripomienky. Za prvé, že sa im ťažko diskutuje
k meritu problému, keď im chýba výklad
k celkovej koncepcii rozpočtovej sústavy pre tento
a ďalšie roky. Školenie, ktoré sa uskutočnilo
pre poslancov k danej problematike v nočných hodinách
po skončení zasadania Federálneho zhromaždenia
začiatkom marca, nebolo vzhľadom na termín
školenia príliš účinné.
Druhá pripomienka sa týka absencie ministrov, s
výnimkou jedného, na zasadaní výborov,
ako pôvodne ohlásených zdôvodňovateľov
návrhov rozpočtov za jednotlivé kapitoly.
Pre pracovnú zaneprázdnenosť do výborov
poslali svojich námestníkov. Ako poslanci chápeme
toto zdôvodnenie, no zároveň si kladieme otázku,
kde v parlamente a pri akej príležitosti môže
rezortný minister nadviazať živší
kontakt s poslancami, ak nie na pôde príslušných
výborov, pri prerokúvaní návrhu rozpočtu
svojho rezortu.
Časť poslancov využila možnosť navštíviť
jednotlivé podniky príslušných rezortov,
alebo tým, že v nich priamo pracuje na zasadanie výborov
v koncentrovanej podobe priniesla celý rad konštruktívnych
návrhov a námetov na ďalšie znižovanie
dotácií do týchto podnikov v budúcich
rokoch, zároveň poukázala na celý
rad problémov pri riešení sociálnych
problémov pri útlmových programoch a štrukturálnych
zmenách v ich výrobnom zameraní, poukázala
na možnosť racionalizácie organizačných
a riadiacich štruktúr, nutnosť demonopolizácie
celého radu podnikov a na celý rad ďalších
otázok súvisiacich s prechodom aj týchto
rezortov na trhový systém.
Dúfame, že príslušné ministerstvá
pri hľadaní východísk zo schodkovej
situácie rozpočtov svojich rezortov využijú
bohatosť námetov a odporúčaní
z našich výborov.
Druhým problémom, ku ktorému sa chcem vyjadriť
zatiaľ z metodického hľadiska, je vzťah
štátneho rozpočtu federácie a štátnych
rozpočtov republík k rozpočtom národných
výborov z hľadiska novo sa formujúcich úloh
národných výborov ako samosprávnych
územných orgánov. Ak chceme, aby národné
výbory plnili predovšetkým úlohy správnych
orgánov, čím by mali prevziať na seba
skutočnú a nielen navonok proklamovanú zodpovednosť
za komplexný sociálny a ekonomický rozvoj
miest a obcí, treba pre to uskutočniť ďalšie
zmeny v rozpočtovom hospodárení pri výraznom
posilnení samostatnosti národných výborov
vo finančnom hospodárení a finančnej
sebestačnosti. A tým zakotviť aj právne
novú kategóriu komunálnych daní.
V tomto smere sa už urobili prvé kroky v roku 1989
prevodom dane zo mzdy do rozpočtov národných
výborov ako ich vlastných príjmov. No aj
pri tomto opatrení sa zachoval určitý prídeľový
systém rozdeľovania zdrojov z vyšších
na nižšie stupne národných výborov,
v dôsledku čoho základné stupne národných
výborov sa na jej príjmoch podieľajú
menej ako 30 percentami. V záujme posilnenia rozpočtov
týchto národných výborov z titulu
tohto zdroja treba vážne uvažovať nad kombináciou
rozdelenia výnosu dane zo mzdy do rozpočtov národných
výborov jednak podľa miesta bydliska pracovníkov
a jednak podľa sídla organizácie.
Za účelom posilnenia rozpočtov národných
výborov základného stupňa je účelné
do nich previesť aj odvod z objemu miezd a tým nahradiť
vyrovnávanie rozpočtov národných výborov
globálôm a účelovými dotáciami
zo štátneho rozpočtu republiky. Včlenenie
týchto odvodov z objemu miezd do rozpočtov miest
a obcí by sa mohlo realizovať tak, že by pracovník
dostával brutto mzdu, pričom by túto čiastku
odvádzal príslušnému národnému
výboru formou dane z príjmu obyvateľstva. Tým
by táto čiastka zostala podnikom aj naďalej
ako nákladová položka, čím by
sa zachoval sledovaný cieľ zvýšenia ceny
pracovnej sily a na druhej strane by sa táto čiastka
odčerpala do rozpočtu toho národného
výboru, kde má pracovník bydlisko a to bez
väčšej administratívnej náročnosti.
Tým by sa vyčistili aj viackanálové
sociálne úľavy z rôznych daní,
čo je aj hlavným nedostatkom pripravovaného
zákona o dani z príjmov obyvateľstva.
Vzhľadom na to, že v najbližšom období
prijmeme celý rad ekonomických zákonov, možno
očakávať aj podstatný rozvoj miestnej
podnikateľskej iniciatívy a to nielen zo strany podnikov
spoločenského vlastníctva (štátneho,
komunálneho a družstevného a iných vlastníckych
zoskupení), ale aj občanov ako súkromných
podnikateľov, čo podstatne posilní rozsah vlastných
príjmov národných výborov formou komunálnych
daní. V dôsledku očakávaného
podstatného rastu dane z príjmov obyvateľstva
by sa mala táto daň zmeniť z doplnkového
zdroja na plánovaný vlastný príjem
rozpočtov národných výborov základného
stupňa.
Aby sa uplatnila plná zodpovednosť národných
výborov za ich rozpočtové hospodárenie,
ako sa to zdôrazňuje aj v predloženom materiáli
Federálneho ministerstva financií o štátnom
rozpočte, to bude záležať aj na aktivizácii
samotných národných výborov pri tvorbe
jeho zdrojov od róznych hospodárskych subjektov,
pôsobiacich v ich územnom obvode, musia prispieť
aj nové daňové správy a kontrolné
orgány. A okrem toho to bude záležať aj
od procesu decentralizácie rozpočtového hospodárenia
smerom od federácie k republikám a k miestnym správnym
a samosprávnym orgánom, v závislosti na novom
ekonomickom usporiadaní štátu. Musíme
si uvedomiť, že úspešnosť plnenia spoločenských
úloh v novo sa formujúcom demokratickom štátě
nebude závisieť ani tak na rozsahu rozpočtu
jeho federácie a republík, ako skôr na rozpočtoch
jeho územných správnych a samosprávnych
orgánov, ktoré z prevažnej časti zabezpečujú
chod každodenných potrieb občanov.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslanci Kontrovi, diskutovat
bude poslanec Tahy.
Poslanec SL M. Tahy: Vážené predsedníctvo,
vážené poslankyne, vážení
poslanci, vážení hostia, spolu s federálnou
vládou posudzujeme rozpočet a hľadáme
tie rezervy, ktoré by nám pomohli urobiť ho
čo najlepším a najprebytkovejším.
Som poslancom za volebný obvod 170 Martin. Mal som možnosť
hovoriť s pracovníkmi ZŤS Martin, kde ma mimoriadne
potešila ich snaha zabezpečiť boľavý
prechod zo špeciálnej výroby na iné
výrobné programy bez nejakých závažných
požiadaviek na štátne dotácie. Kde v prvom
rade sa požaduje od federálnej vlády, aby pre
ne vytvorila legislatívne podmienky a podmienky vo väzbách
na zahraničný obchod.
Chápeme, že tam časť dotácií
bude potrebná, bez toho sa sami so situáciou pravdepodobne
nevyrovnajú. Chcel by som poukázať na inú
oblasť nášho hospodárstva, ktorá
síce nie je priamo riadená federálnou vládou,
ale je riadená republikovými vládami a kde
by som prosil federálnu vládu, aby plnila aspoň
funkciu sprostredkovateľa, alebo nejakého poradcu.
Ide o drevársky priemysel.
Drevársky priemysel je, podľa môjho názoru,
jednou z najperspektívnejších oblastí
nášho národného hospodárstva
z toho dôvodu, že sa viaže prakticky na surovinu,
ktorá v tejto republike existuje, tvorí sa a bude
sa tvoriť. Drevársky priemysel momentálne z
hľadiska technickej a koncepčnej úrovne nie
je veľmi dobre na tom v porovnaní so svetom. Jeho
modernizácia sa však viaže na dostatok drevnej
hmoty. Tu je ten moment, na ktorý chcem poukázať.
Obidve republikové ministerstvá v oblasti lesného
hospodárstva sa zhodli na koncepcii, že nepovažujú
túto oblasť za komplex lesného hospodárstva
a drevospracujúceho priemyslu, ale za problém ekologický
v lesnom hospodárstve. To je závažný
moment, ktorý môže ovplyvňovať výšku
dotácií. Pokiaľ sa lesné hospodárstvo
bude považovať len za ekologický problém,
tak bude prirodzene môcť žiť naďalej
len prostredníctvom dotácií zo štátneho
rozpočtu. Lesy u nás sú všeužitočné
a mimo ekologického problému, mimo vody a vzduchu,
musia produkovať i drevnú hmotu.
Dnes je situácia v našich lesoch taká, že
viac ako 70 % máme lesy choré a to v Čechách,
aj na Slovensku. Dnes nám obidve ministerstvá hovoria:
drevo nie je, drevo nebude, ideme znižovať ťažbu.
To znamená pre drevospracujúci priemysel bolestivú
stratu, pretože nemôžeme modernizovať, pokiaľ
nebudeme mať takú drevnú hmotu, aby linky,
ktoré sa majú budovať, boli ekonomické.
Každý sedliak vedel, že keď má chorý
strom, tak bolo treba ísť naň so sekerou. Ja
osobne ako drevársky inžinier si myslím to
isté o lesnom hospodárstve. Ak chceme lesné
hospodárstvo ozdraviť, tak musíme z neho choré
lesy dostať von a v najbližších rokoch podstatne
zvýšiť a nie znížiť ťažby.
Keď ich budeme znižovať, tak nám choré
stromy zostanú v lese a bude sa zhoršovať celá
skladba nášho lesa. To je ten problém, o ktorom
chcem povedať, že by sa mali v budúcnosti znižovať
dotácie. Lesné hospodárstvo si musí
uvedomiť jednu skutočnosť, že musí
produkovať drevnú hmotu a musí zabezpečovať
takú optimálnu skladbu, aby sa zvyšovala produkcia
dreva. Na to potrebujeme zdravý les.
Čo ma viedlo k tomuto poznatku: minulý rok sa zo
Slovenskej republiky vyviezlo 260 tisíc kubíkov
dreva do zahraničia. Pritom sa nášmu drevárskemu
priemyslu tvrdí, že drevo nie je a nebude. Drevospracujúci
priemysel napríklad v Západnom Nemecku zamestnáva
4krát viacej ľudí než my na zhodnotenie
jedného kubíku dreva pri ich mzdovej úrovni.
Tu je rezerva pracovných síl pre tie oblasti, ktoré
budeme musieť rušiť, ktoré nám ničia
životné prostredie. Z toho dôvodu by som prosil
federálnu vládu, aby mala vplyv na obe republikové
ministerstvá a dosiahli sme decénium, to je obdobie,
keď sa zvykne robiť komplexná inventarizácia
v lesoch. Tieto ministerstvá to na tento rok nenaplánovali,
ale mali by sme požadovať, aby sme skutočne vedeli,
koľko dreva máme k dispozícii a ako môžeme
zvýšiť dotácie a zvýšiť
ekonomickú účinnosť zhodnotenia drevnej
suroviny bez toho, aby sme vyvážali drevo von a dovážali
rezivo a dosky za doláre do našej republiky.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslanci Tahymu, slovo
má poslanec Lux, připraví se poslanec Sláma.
Poslanec SN J. Lux: Vážený pane předsedo,
vážení poslanci, vážení
hosté. Zastupuji volební obvod Ústí
nad Orlicí, jsem členem Československé
strany lidové.
Okres Ústí nad Orlicí patří
mezi okresy s největší koncentrací sovětských
vojsk. Pobytem těchto vojsk bylo devastováno životní
prostředí, poškozeny komunikace a množství
bytů a budov. Nyní dochází k jejich
odchodu. Jsme jistě všichni rádi, ovšem
uvedení do původního stavu bude vyžadovat
značné finanční prostředky.
Vyrovnání mezi Československem a Sovětským
svazem bude řešeno jistě z pohledu dlouhodobého.
Ovšem situaci je třeba řešit už nyní
a okresní národní výbory těchto
oblastí nejsou schopny uvedený stav řešit
z prostředků roku 1990. Jelikož se jedná
o problém obecný a meziresortní, dovolím
si otázku vládě, jak tato situace bude řešena.
Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslanci Luxovi. Slovo
má poslanec Sláma, připraví se poslanec
Fišera.
Poslanec SL V. Sláma: Vážený
pane předsedo, vážené dámy, vážení
pánové, dovolte, abych se také připojil
k této debatě. Možná, že to přímo
nesouvisí s tím, ale myslím si, že ano.
Stále je otevřená otázka důchodů,
otázka peněz, myslím důchody nejslabší,
slabé. Jedná se o důchody osobní,
které stále ještě platí, a o
různá jiná důchodová zvýhodnění
členů KSČ. Jsou to různé doplatkové
částky na dorovnání důchodů.
Třeba vojáci, kteří přišli
nějakým způsobem o místo, dostávají
dotace, dorovnávání platů. Jsou to
různé částky odškodňování
za dlouhodobou činnost, kdy dělník může
dostat při odchodu do důchodu nanejvýš
2500,- Kčs. Posledně jsme byli na prověřování
estébáků apod. a tam jsme se dověděli
- nevím, jestli je to pravda, že když nějaký
důstojník, který předem ví,
že neprojde prověrkou, má možnost odejít
do důchodu, a to čestně, je za to honorován
nějakým odškodněním až do
výše 50 tisíc Kčs tím, že
dobrovolně odešel.
Dále jsou to tzv. invalidní důchody, které
většinou pobírají členové
KSČ, kteří měli a myslím, že
stále mají moc známých, ale nemoc,
pro kterou v invalidce jsou, rozhodně je zanedbatelná,
dohromady žádná. Jsou s tím spojeny
ještě další výhody, lázeňská
léčba, která je každý rok a není
zanedbatelná.
Nejsou to jistě všichni tito invalidé, ale
myslím si, že skutečně v tomto směru
by se měl udělat nějaký pořádek,
protože spousta lidí má tak nízké
důchody, že to snad ani není možné,
a tito lidé naprosto neoprávněně toto
užívají.
Jsou tady důchody důchodců, účastníků
2. světové války, kteří byli
postihováni tím, že byli v druhé světové
válce a nesmělo se o nich vůbec mluvit, zatímco
členové východních armád byli
zvýhodňováni ze všech sil. Myslím,
že toto také není správné. Necháme-li
to bez nějakých zákonů, určitě
to nepovede k žádným rozumným závěrům.
Dále bych chtěl říci, že s panem
ministrem Klausem souhlasím, souhlasím s návrhem
a budu pro něj hlasovat. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslanci Slámovi.
Slovo má poslanec Fišera.
Množí se další přihlášky,
kolegové a kolegyně. Doufali jsme, že bychom
ještě dnes mohli projednat alespoň tři
návrhy zákonů. Já bych doporučoval,
pokud jde o diskusní příspěvky, v
nichž jsou otázky, které se přímo
rozpočtu nedotýkají, abyste využili
příslušného bodu pořadu, který
se nazývá Otázky a interpelace poslanců.
Prosím poslance Fišeru, připraví se
poslanec Baruš.
Poslanec SL I. Fišera: Vážený pane
předsedo a předsedající, dámy
a pánové, promiňte mi jen malou historickou
připomínku. Začátkem 20. let v této
republice jsme stáli před podobným problémem.
Došlo ke známé Rašínově
revalvaci koruny. V Československu byl tehdy jeden z podnikatelů,
který se tvrdě proti tomuto opatření
stavěl, protože věděl, že bude
znamenat velmi vážné ztížení
podmínek pro podnikatele. Ale byl to také jediný
podnikatel, který velmi rychle svými opatřeními,
velmi radikálními a tvůrčími,
tuto tvrdou změnu zvládnul. Byl to Tomáš
Baťa. Já bych ho chtěl připomenout všem
těm, kteří dnes tlačí na pana
ministra Klause, aby jim uhnul. Myslím, že bychom
se neměli dnes vracet k myšlenkám Tomáše
Bati, jen pokud jde o dnešní finanční
prostředky jeho syna, ale že bychom se především
měli vracet k tomu, že nám Tomáš
Baťa zakladatel ukázal velmi cenný příklad
v tvůrčím přístupu, jak takovéto
složité situace zvládnout. To je první
poznámka.
Druhá poznámka. Hovoříme o výzkumu
a o vědeckotechnickém rozvoji. Zda 8 miliard nebo
o miliardu méně se mi téměř
jeví jako lhostejné. Řeknu proč. Náš
výzkum je mnoho let jednak totálně poddimenzován,
jednak totálně předimenzován. Není
to dialektika, je to fakt, protože uvádíme
na jedné straně průměrné hodnoty
a srovnáváme se "úspěšně"
se světem, a na druhé straně, když se
srovnáme s jednotlivými odvětvími,
když se podíváme na jednotlivé obory,
tak zahraniční podniky investují do výzkumu
srovnatelných oborů deseti až stonásobek
toho, co jsme schopni investovat my.
My potřebujeme zásadní restrukturalizaci
našeho výzkumu. My potřebujeme zásadní
změnu v pohledu na výzkum. My si musíme také
uvědomit, že jsme limitováni v lidských
zdrojích. My jsme si nikdy nepřiznali, že jako
národ máme omezené zdroje, pokud jde o intelektuální
a tvůrčí kapacity. Pouze jsme mnoho desítek
let tvrdě krváceli emigrací.
To jsou velmi vážné věci, a proto bych
doporučoval, abychom neuvažovali v tuto chvíli
tolik o penězích, ale spíše přijímali
navrhovaná opatření, a abychom hledali způsob
opravdu velmi solidní vládní politiky, jak
důsledně provést restrukturalizaci našeho
výzkumu. Potřebujeme posílit ty, kteří
jsou silní, odstranit ty, kteří jsou opravdu
slabí a nemohou nám vůbec pomoci v dalším
vývoji a výzkumu. Potřebujeme se také
pokusit mnohem výrazněji a rychleji pomocí
vládně zacílené politiky spojit náš
výzkum se zahraničím, protože jinak
podle mého názoru nemáme šanci. Děkuji
vám. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslanci Fišerovi,
slovo má poslanec Baruš, připraví se
poslanec Kubeš.
Poslanec SL V. Baruš: Vážené
Federální shromáždění,
poslanec Fišera mi usnadnil významnou úlohu.
Já si myslím, že skutečně všichni
oceňujeme, že restriktivní zásah do
rozpočtových výdajů je proveden v
celé šíři a v celé struktuře
s výjimkou výdajů na zdravotnictví,
školství a sociální zabezpečení,
tedy těch výdajů, které mají
vliv na životní úroveň obyvatelstva.
V tom jsme nepochybně všichni zajedno a podporujeme
návrh rozpočtu.
Chci říci předem, že mé vystoupení
není formou žádného nátlaku.
V souladu s vystoupením poslance zpravodaje pana Servuse
a po podrobném rozboru poslankyně paní Moltašové
a nakonec některých dalších diskutujících
považuji restriktivní opatření v oblasti
vědy ve výši 10 % za nepřiměřené
a neperspektivní řešení, a to z hlediska
vlastního zájmu vlády pro inovační
význam vědy a pro dynamiku nutně předpokládaného
hospodářského růstu.