Kromě toho systém zajišťuje výrazné
zlepšení kultury práce lidí, kteří
se kolem odpadů pohybují a dojde k podstatnému
snížení ekologické zátěže
obcí a měst.
Jestliže však chceme systém zavést, je
nutné jej zavést uceleně, je nutné
koncentrovat prostředky a v počátku i devizové,
které se stejně do této oblasti vkládají,
ale nekoordinovaně. Například: za prostředky,
které letos do nákupu nástaveb MUT vloží
jen Praha, by bylo možné jen z dovozových komponentů
zajistit minimálně 2 soupravy M.S.T.S. možná
s dvojnásobnou nebo trojnásobnou kapacitou v závislosti
na organizaci práce.
Domnívám se, že zde musí úlohu
koordinátora sehrát stát prostřednictvím
státního rozpočtu. Výkonné
ekologické systémy nelze zavádět tak,
že budeme každému dávat něco, jak
jsme se naučili dříve.
Musíme také vytvořit podmínky pro
podnikání i v oblasti ekologie. Uvedený příklad
dokladuje, že dobrá snaha bez potřebných
ekonomických podmínek nemůže vést
k výsledku. Žádný podnik si dnes nemůže
dovolit podnikat v oblasti ekologie na úkor momentálního
ekonomického efektu, i když je přesvědčen,
že je to nutné a že to bude výhodné
za několik let. Je nutné vytvořit klima,
kdy bude pro podniky, ale i pro soukromníky výhodné
v oblasti ekologie podnikat. Pokud budeme peníze na ekologii
pouze rozdávat, mám obavy, že to nepřinese
očekávaný efekt.
Dávám na zvážení, aby vláda
přijala taková opatření, aby podnikání
v oblasti ekologie bylo pro subjekty přitažlivé,
a to více než v oblastech jiných, aby bylo
přitažlivé i pro firmy zahraniční.
Například:
1. zřízením ekologické banky, která
by na základě rozhodnutí orgánů
životního prostředí poskytovala výhodné,
třeba i bezúročné úvěry;
2. zvýhodnit odvodové povinnosti pro činnosti,
které s ekologií úzce souvisejí;
3. přednostně subvencovat takové akce, které
přispívají k systémovému řešení
ekologických problémů, tj. rozvoj ekologického
strojírenství, ekologických služeb,
zhodnocování odpadů apod.
Závěrem bych chtěla požádat ministra
hutnictví, strojírenství a elektrotechniky
pana Stračára, kdyby mohl u konkrétního
případu spolupráce s firmou EDELHOFF na můj
příspěvek reagovat.
Tato spolupráce byla rozvinuta na podzim a v důsledku
změny kompetence se tato spolupráce zastavila. Proto
bych prosila pana ministra, kdyby se k tomu mohl vyjádřit.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslankyni Stránské,
slovo má poslankyně Buráňová.
Připraví se poslanec Bakšay. Je zde řada
telefonátů, aby diskutující uváděli
politickou příslušnost. Prosil bych tedy, aby
tak činili.
Poslankyně SL A. Buráňová:
Vážený pane předsedo, vážené
Federální shromáždění,
v souvislosti s návrhy na obnovení rovnováhy
československé ekonomiky, k níž má
přispět i projednávaný návrh
státního rozpočtu na letošní
rok, se široce diskutuje i otázka dotací. Požadavek
na snižování dotací do podnikové
sféry je jistě obecně správný,
neúměrné dotace do této oblasti jsou
v podstatě cizorodým prvkem v podmínkách
tržního hospodářství. Z předloženého
návrhu státního rozpočtu můžeme
zjistit, že z celkové částky neinvestičních
dotací ve výši 56 mil. Kčs bez specifických
dotací v zahraničním obchodě připadlo
v loňském roce 34 mld. Kčs na agrokomplex.
Z mechanického porovnání těchto dvou
čísel zřejmě vznikl názor,
že toto odvětví se proto musí logicky
podílet na snížení dotací absolutně
i procenticky nejvíc. Hovořím za zemědělce
a jsem členkou komunistické strany.
To se také odpovídajícím způsobem
promítlo v návrhu rozpočtu. Na celkovém
snížení dotací v podnikové sféře
o 4,15 mld. Kčs se agrokomplex podílí částkou
4,56 mld. Kčs, to znamená, že pokrývá
nejen celkové snížení dotací,
ale navíc částkou 410 mil. Kčs přispívá
k posílení dotací na jiných úsecích
národního hospodářství.
Procenticky se celkové neinvestiční dotace
všem podnikům v národním hospodářství
- tedy včetně zemědělství -
snižují o 7,4 %, samotnému agrokomplexu však
o 13,3 %, což je zcela zjevný nepoměr. Nelze
podezřívat federální ministerstvo
financí z neznalosti ekonomické podstaty dotací
do zemědělské výroby. Vzhledem k předchozím
diskusím jak zde na půdě parlamentu, tak
i ve sdělovacích prostředcích, je
již téměř obecně známo,
že rozhodující část těchto
dotací jsou vlastně dotacemi jen podle názvu,
tím, že jsou zařazeny podle určité
metodiky v příslušné kolonce státního
rozpočtu. Ve skutečnosti mají charakter doplňkového
cenového nástroje, protože nákupní
ceny zemědělské produkce na rozdíl
od velkoobchodních cen v průmyslu kryjí společenské
náklady jen asi z 80 %. Většinu těchto
tzv. dotací dostávají zemědělské
podniky v přímé vazbě na dosažené
tržby za zemědělskou produkci, tedy nikoliv
náhodně a v žádném případě
ne zadarmo.
Přístup, jaký byl zvolen při přestavování
státního rozpočtu, si lze vysvětlit
v zásadě jen dvěma způsoby: vychází
se z předpokladu dostatku, respektive nadbytku potravin
v nejbližším období, kterému je
třeba předejít restriktivní politikou
státu, tedy snížením tzv. dotací
orientovat zemědělské podniky na jinou strukturu
výroby, převážně na podnikání
v nezemědělské činnosti. K tomu je
třeba poznamenat, že rovnováha na trhu potravin
je podle našeho názoru zatím velmi křehká,
do určité míry ovlivněna příznivým
vývojem počasí v posledních letech.
Každý výkyv by mohl přinést značné
problémy.
Druhý možný přístup může
vycházet z čistě pragmatického názoru,
že se nejsnáze "bere" tam, kde jsou údajně
zdroje nejvyšší. Tedy v zemědělství,
které v minulých letech vždy dosahovalo dobrých
výsledků a stalo se stabilizujícím
faktorem ekonomiky, by mělo být podle této
logiky nejvíce zdrojů a proto nejsnáze unést
i radikálnější zásah. Že
tento způsob silně připomíná
starou, nechvalně známou a oprávněně
kritizovanou přerozdělovací praxi, je zcela
evidentní.
Jaké přístupy vedly skutečně
k přípravě předloženého
návrhu snižování dotací se lze
jen dohadovat, protože v písemném podkladu,
který jsme obdrželi, není uvedeno žádné
zdůvodnění. Hovoří se zde jen
o tom, že snižováním dotací chce
vláda působit na vyšší hospodárnost
našich podniků. To je jistě velmi správný
směr, který se musí uplatnit všude,
zemědělství nevyjímaje. Avšak
i tento správný názor má v zemědělství
své podmínky a bariéry. Vysokou nákladovost
zemědělské výroby lze ovlivnit vyšší
hospodárností jen do určité míry,
pokud se výrazně nesníží náklady
na vstupy a samotná kvalita a účinnost těchto
vstupů.
Přesto, že jsou v poslední době vyslovovány
různé kritické výhrady na adresu minulého
vývoje v zemědělství, kvalitu naší
výživy apod., zůstává neoddiskutovatelným
faktem, že vcelku dobře zásobený trh
potravin je v současné době snad nejzákladnější
jistotou každého občana a reálnou zárukou
jeho životní úrovně.
Zemědělství a související odvětví
celého agrokomplexu jsou již delší dobu
spolehlivým stabilizujícím faktorem ekonomiky
a celé společnosti. Svědčí
o tom i výsledky za uplynulý rok, kdy zemědělství
bylo jediným odvětvím, které se v
podstatě beze zbytku vyrovnalo se svými úkoly.
To všechno jsou bezesporu významné pozitivní
skutečnosti, na kterých je třeba podle našeho
názoru při přechodu na tržní
hospodářství stavět. Rozhodně
by proto nebylo správné, abychom se hned zpočátku
neuváženými, nekomplexními zásahy
o tato pozitiva zčásti nebo úplně
připravili.
Z uvedených důvodů je třeba meziroční
tempo snižování dotací do zemědělství
o 13,3 % považovat za značně radikální
a rizikové a svým způsobem nespravedlivé
vůči zemědělství.
V závěru mi dovolte vznést dotaz na pana
ministra Klause: Z jakých objektivních srovnávacích
analýz se vycházelo při stanovení
konkrétní úrovně snížení
dotací a tempa tohoto snížení? Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslankyni Buráňové.
Slovo má poslanec Bakšay, připraví se
poslanec Kovář.
Poslanec SL J. Bakšay: Vážený pán
predseda, predsedajúci, pani poslankyne, páni poslanci,
dámy a páni, som poslancom za občiansku iniciatívu
Verejnosť proti násiliu.
Celý uplynulý týždeň sme postupne
preberali jednotlivé kapitoly štátneho rozpočtu
na rok 1990. Po preštudovaní jednotlivých kapitol
- musím sa priznať, nechcel by som byť v koži
našich ministrov a vlády. Po dlhých rokoch
presvedčovania ako sme na tom dobre, naša nežná
revolúcia v plnej nahote odkryla hlboký rakovinový
nádor v našej ekonomike, v našom hospodárstve.
Ak chceme túto chorobu odstrániť, ak chceme
pre naše národy zabezpečiť stabilitu,
sociálne istoty a možnosť ďalšieho
perspektívneho rozvoja, potrebujeme tento rakovinový
nádor odstrániť, odstrániť hlboko
a rýchlo, inak sa bude postupne rozširovať a
bujnieť.
Preto mi dovoľte plne podporiť skoro nadľudské
úsilie našej vlády o zabezpečenie prebytkového
štátneho rozpočtu a jeho zameranie na protiinflačnú,
menovú a rozpočtovú politiku s transformačnými
charakteristikami. Táto snaha plne smeruje k prechodu na
trhové hospodárstvo, ktorého budúce
nástroje sú jedine schopné zabezpečiť
ďalší rozvoj života našich občanov.
V rozprave vo výbore pre plán a rozpočet
som trochu polemizoval s pánom ministrom Klausom o rýchlosti
ekonomických reforiem. Osobne by som sa chcel opäť
prihovoriť za urýchlenie nepopulárnych krokov,
smerujúcich k radikálnej obnove našej ekonomiky.
Občania našej republiky už nechcú sľuby.
Sami cítia, že v dôsledku totalitnej minulosti
sme v ťažkej ekonomickej situácii. Vyčkávanie
na radikálne riešenie problémov po voľbách
je politikárenie. Dnes už v podstate väčšina
našich občanov je presvedčená, že
nepopulárne ekonomické opatrenia a následné
sociálne dôsledky sú na prechodnú dobu
nevyhnutné. Dnes už aj človek bez medicínskeho
vzdelania vie že rakovina v počiatočnom štádiu
je liečiteľná. Ak ju však necháme
rozbujnieť, obvykle všetko ničí. Každý
deň čakania len zvyšuje neistotu a hlavne systematicky
likviduje ekonomiku nášho štátu.
Osobne by som chcel vyzvať vládu, aby sa dôsledne
zasadila za urýchlené uskutočnenie radikálnych
reformných krokov. Náš ľud vie a je pripravený
niesť ešte obete pre blaho svojich detí, ale
ak vidí váhavosť, či politické
lavírovanie, stráca trpezlivosť, nehovoriac,
že každá minúta váhania len zväčšuje
našu ekonomickú rakovinu. Dnes sa ešte sociálne
dopady dajú eliminovať v oblasti sociálneho
zabezpečenia. Ale čo, ak premeškáme
čas, čo, ak občania našej vlasti stratia
trpezlivosť?
V tejto súvislosti mi dovoľte vysloviť ešte
jedno veľké poďakovanie. Poďakovanie - dúfam
- v mene celého hnutia Občianskeho fóra a
Verejnosti proti násiliu - všetkým robotníkom,
roľníkom, učiteľom, lekárom, predavačkám,
všetkým tým, ktorí napriek nesmierne
ťažkým podmienkam života v minulej totalitnej
spoločnosti dokázali tak pracovať a tak produkovať,
že naša ekonomika nie je na takej úrovni, ako
sú ekonomiky našich susedov z bývalého
socialistického tábora. A práve múdrosť,
obetavosť a pracovitosť našich občanov je
zárukou, že Československo v budúcnosti
bude opäť prekvitať.
Posledná moja poznámka sa týka určitej
možnosti riešenia sociálneho dopadu pri obnove
našej ekonomiky. Pretože, samozrejme, hnutiu vo VPN
a OF ide o udržanie sociálnych istôt našich
občanov. V tlačovom briefingu dňa 7. marca
1990 pán Peter Weis povedal (citujem): "Boli by sme
radi, keby nám namiesto odporúčaní,
že sa má komunistická strana rozpustiť,
niekto konečne povedal, ako môžeme pomôcť
pri budování nového Československa."
(Koniec citátu.) Využívam jeho výzvu
a dávam KSČ priamy návrh, ako hneď pomôcť
našej ekonomike, našim občanom.
V pôvodnom štátnom rozpočte na rok 1990
bola položka 1,2 mld. Kčs pod textom refundácie
výdavkov KSČ. Na minulý rok 1989 to bolo
0,87 mld. Kčs. Ak zoberieme určitý priemer,
len 0,8 mld. Kčs dotácií činnosti
KSČ ročne, dostávame (a to neberiem do úvahy
ostatné príjmy KSČ, okrem členských
príspevkov) za 42 rokov totalitnej vlády KSČ
položku okolo 33 mld. Kčs, ktorá bola odčerpaná
z našich daní. Teda nie z členských
príspevkov KSČ, ale z výsledkov práce
vás, dámy a páni, a z výsledkov práce
našich občanov, z ktorých niektorí teraz
sledujú televízny prenos. Ak by Komunistická
strana Československa poukázala okamžite tieto
totalitne získané prostriedky na riešenie sociálneho
dopadu pri prestavbe ekonomiky nášho štátu,
inak si myslím, že je zbytočné polemizovať
o tom, kdo je zodpovedný za ekonomický úpadok
kedysi tak prosperujúcej republiky za posledných
42 rokov. Teda, ak by KSČ sama vrátila tieto prostriedky
tam, odkiaľ ich zobrala, hneď by sa, myslím,
pánovi Klausovi rozjasnili "finančné
vrásky" okolo očí a možno by nebol
niekedy ani taký uštipačný...
Viete si predstaviť, koľko dôchodcov s veľmi
malým dôchodkom by mohlo mať z týchto
peňazí zvýšené dôchodky?
Koľko mladých rodín žijúcich v
sociálne ťažkých podmienkach by sa na
seba viacej usmievalo a menej hádalo nad existenčnými
problémami? Koľko mamičiek by mohlo šťastnejšie
viac dopriať svojim deťom? Zamyslite sa nad tým
návrhom, páni z komunistickej strany, zamyslite
sa nad tým, kto spôsobil taký hlboký
úpadok nášho kedysi tak prosperujúceho
štátu. Zamyslite sa nad tým, čia totalita
to spôsobila. A prosím vás, nečakajte.
Dokážte, že skutočne chcete ísť
po novom, dokážte, že chcete napomôcť
rozvoju našej republiky v duchu národného porozumenia.
Prosím, dámy a páni, aby toto moje vystúpenie
nebolo hrané ako útok proti komunistickej strane.
Naša sloboda, naša demokracia, naša slobodná
republika dokonca potrebuje existenciu komunistickej strany. Iba
v pluralite existuje napredovanie ľudskej spoločnosti.
Ale potrebujeme určitú východiskovú
základňu. Potrebujeme rok nula, keď sa naša
republika, všetky politické strany a hnutia vydajú
rovnocenne na cestu blaha.
Osobne si myslím, že protiinflačný,
transformačne zameraný štátny rozpočet,
navrhovaný ministrom financií pánom Klausom
predstavuje túto základňu. Základňu
pre cestu blaha nielen pre VPN, OF, KDH či KSČ,
ale pre blaho všetkých občanov našej republiky.
Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslanci Bakšayovi.
S faktickou připomínkou se hlásí poslanec
Machalík.
Poslanec SN J. Machalík: Jsem členem KSČ.
Souhlasím s rozpočtem, který zde byl předložen.
Myslím ale, že na půdě Federálního
shromáždění by měly být
dávány faktické pravdivé údaje.
Ne formou: "Kdyby, bylo by, předpokládejme..."
Rozhodli jsme přece, že bude vytvořena komise,
která zjistí, jaké byly dotace pro KSČ.
Hovořit o tom, že jeden rok bylo 0,8 a tedy 40 let
bylo 0,8 - považuji za dětské a naivní.
Děkuji. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji. Slovo má poslanec
Kovář. Připraví se poslanec Matoušek.
Poslanec SN M. Kovář: Som podpredseda výboru
pre poľnohospodárstvo a výživu Snemovne
národov, bezpartajný.
Vážený pán predseda, vážený
pán predsedajúci, vážené poslankyne,
poslanci, vážení hostia, dámy a páni,
dovoľte mi, aby som vo svojom kratučkom vystúpení
akceptoval jednu závažnú národohospodársku
a politickú otázku v súvislosti s prerokúvaným
bodom.
Otváranie sa svetu má, žiaľ, pre našu
republiku i negatívny dopad. Cudzinci, najmä v mestách,
blízko hraníc, vykupujú náš pre
nich lacný tovar, predovšetkým potraviny. Podľa
odhadu strácame denne 20 až 100 mil. korún.
Na konte strát sa začínajú ohjavovať
už miliardy. Hrozí nám rozpad trhu. Opatrenia,
ktoré vláda dosiaľ urobila - tzv. talóny
na benzín, zintenzívnenie kontroly na hraniciach,
nepovažujeme za dostatočné.