Za tím účelem předkládám
pozměňovací návrh k projednávanému
zákonu o státním rozpočtu, a to příloha
č. 1 tak, jak máte uvedeno ve společné
zprávě (tisk 331) a doporučuji proti původně
navrhovanému snížení o 100 mil. Kčs
tak, jak jej předkládá výbor pro plán
a rozpočet, snížit tuto částku
v kapitole Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj o 20 mil. Kčs, to znamená
na str. 2 potom bude číslo 223 784 mil. Kčs
místo 153 784 mil. Kčs.
Svůj návrh zdůvodňuji tím,
že zdůrazňuji, že to není pokus
o záchranu starých struktur státní
komise, ale původně navržené snížení
prakticky již ve 2. čtvrtletí letošního
roku by mj. znamenalo i rozpad tak významné sféry,
jako je systém vědeckotechnických a ekonomických
informací a zastavení doplňování
informačních zdrojů, které právě
v nových podmínkách mají sloužit
k pružnému spojení se světovými
vědeckotechnickými informacemi. Děkuji za
pozornost.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslankyni Moltašové.
Prosím, aby svůj návrh mně předložila
písemně.
Slovo má poslankyně Klůzová, připraví
se poslanec Košala.
Poslankyně SN V. Klůzová: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, jsem členkou Klubu poslanců Čs.
strany socialistické, strany, která si jako jeden
z hlavních cílů klade posílení
sociálních jistot našich spoluobčanů.
Tento problém se dostává do popředí
zvláště v souvislosti s projednávaným
návrhem státního rozpočtu. Podle našeho
názoru je dána určitá koncepce řešení
problémů národního hospodářství,
ale postrádáme návaznost na atributy životní
úrovně obyvatelstva.
Hospodářská politika státu je ve vztahu
k lidem velmi problematická. Dochází k paradoxu,
kdy tím, že jsme se otevřeli světu,
začíná svět zcela bezostyšně,
i když z ekonomického hlediska logicky, využívat
takzvaných výdobytků socialismu formou drancujících
nájezdů turistů, kteří plení
náš trh Můžeme jim to vyčítat?
Nikoliv. Kdo by nevyužil mnohonásobně výhodnějších
cen, které jsou produktem pokřivené ekonomiky
minulého režimu? Kde je východisko? Řešení,
která jsou nám nabízena, jsou bohužel
zatím bezzubá. Jakékoliv přirážky
a celní opatření nezastaví invazi,
protože není v lidských možnostech vše
uhlídat. Přiznejme si také, že mnohdy
může být pro kontrolující osoby
výhodnější neuhlídat. Co tedy
dál? Měnit opět kursy? Přizpůsobovat
ceny, zvláště u potravin, světovým
cenám? Dobře, ale co s našimi spotřebiteli?
Co s armádou důchodců a mladých lidí,
kteří zakládají rodiny? Necháme
je živořit? Ne, to si skutečně nemůžeme
dovolit. Sametová revoluce by tím ztratila něco
ze svého lesku.
Musím konstatovat, že záměry, především
ministerstva financí jsou pro průměrného
občana i pro nás poněkud mlhavé. Jestliže
si toto ministerstvo dělá nárok na koncentraci
ekonomické moci, jak napovídají určité
signály, mělo by alespoň informovat veřejnost,
jak se budou do chystaných změn konkrétně
promítat sociální aspekty. Již samotná
koncentrace je nežádoucí, poučili jsme
se o tom v minulých letech, co si ale, proboha, má
myslet prostý občan, jestliže mu pan ministr
financí s úsměvem sdělí, že
kompenzace zvýšení cen je možná,
ale že není vyřešena technika této
kompenzace.
Jednorázovým odstraněním záporné
daně z obratu a ostatních cenových dotací
v maloobchodních cenách (cca 70 mld. Kčs)
a propojením okruhů velkoobchodních, nákupních
a maloobchodních cen by se životní náklady
průměrné rodiny zvýšily o cca
15 %, tj. o 690 Kčs měsíčně
(podle statistiky tzv. rodinných účtů
je průměrná rodina 2,89 členů
domácnosti s čistým příjmem
5426 Kčs měsíčně). U důchodců
by se výdaje na jednu osobu zvýšily o 29 %,
tedy o cca 380 Kčs měsíčně.
Chci-li problematiku shrnout, musím konstatovat, že
jsme si už vědomi, že cenový systém
v současnosti neodpovídá potřebám
a realitě v celosvětovém měřítku.
Cenové změny nelze stále odkládat,
ale hovoří se o tom neustále příliš
obecně. Ví se, že budou změněny
ceny potravin, nájemného atd., ale neví se
kdy a jak. Není znám scénář,
a to rozhodně nepřispívá ke klidu
našich spoluobčanů.
Chtěla bych tedy jménem svým i jménem
Klubu poslanců vyjádřit požadavek na
bližší vysvětlení a případné
dořešení problematiky alespoň částečného
udržení životní úrovně v
návaznosti na státní rozpočet.
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslankyni Klůzové.
Slovo má poslanec Košala a připraví
se poslankyně Hadačová.
Poslanec SL P. Košala: Vážený pán
predseda Federálneho zhromaždenia, vážené
poslankyne, poslanci, vážení hostia, vo svojom
diskusnom vystúpení by som chcel poukázať
na niektoré problémové miesta nášho
poľnohospodársko-potravinárskeho komplexu,
a to k návrhu štátneho rozpočtu predloženého
vládou - nám poslancom Federálneho zhromaždenia
k znižovaniu neinvestičných dotácií
do nášho poľnohospodárskeho rezortu pre
rok 1990.
A to tým, že celkové neinvestičné
dotácie podnikovej sféry, mimo špecifických
dotácií v zahraničnom obchode, sa znižujú
oproti minulému roku o 4,15 miliardy korún.
Len neinvestičné dotácie do agrokomplexu
sa však znižujú o 4,56 miliardy korún,
čo činí o 13,3 %.
Znamená to, že tu dochádza jednorázove
k pomerne značnému zníženiu dotácií,
ktoré nielen kryjú celkové zníženie
dotácií v štátnom rozpočte, ale
aj čiastočne pokrývajú ich prerozdelenie
ku prospechu iných úsekov.
Problematickým argumentom pre tento postup je, že
i tak sa dotácie agrokomplexu budú podieľať
viacej než polovicou na celkových dotáciách
do podnikovej sféry (57 %), a preto sa musí toto
odvetvie národného hospodárstva na znížení
podieľať absolútne a v percentách najviac.
Príčiny týchto názorov spočívajú
v tom, že sa stále v dostatočnej miere neberie
do úvahy ekonomická podstata dotácií
do poľnohospodárstva. Ich prevážna časť
má charakter doplnkových cenových nástrojov
vzhľadom na to, že nákupné ceny poľnohospodárskej
produkcie, na rozdiel od veľkoobchodných cien v priemysle,
kryjú spoločenské náklady len asi
na 80 %. Preto len čiastku okolo 4 miliárd korún
možno označiť za skutočné dotácie.
Z predbežných prepočtov na základe výsledkov
roku 1989 vyplýva, že poľnohospodárstvo
po prestavbe nákupných a veľkoobchodných
cien v súhrne nedosahuje zakalkulované, jednotné
4,5% miery zisku, zatiaľ čo u ostatných odvetví
národného hospodárstva sa očakáva,
že táto jednotná miera zisku bude prekročená
o tretinu. Tento fakt nemá byť argumentom proti iným
výrohným odvetviam, ale má iba dokazovať
nepravdivosť názorov, že poľnohospodárstvo
zvýšením nákupných cien pri ich
prestavbe údajne získalo ďalšie nezaslúžené
zdroje.
Dôsledky navrhovaného zníženia dotácie
možno očakávať predovšetkým
v snahe poľnohospodárskych podnikov obmedzovať
výrobu niektorých pre nich nevýhodných
produktov a naopak, v hľadaní potrebných zdrojov
v nepoľnohospodárskej výrobe. Priama súvislosť
s rizikom vzniku nerovnováhy na trhu potravín je
nám celkom zrejmá.
V odbornej tlači sa už nevyskytujú rôzne
národohospodárske úvahy o tom, že snaha
a zabezpečenie sebestačnosti v potravinách
je už prekonaná. Tieto názory vychádzali
predovšetkým z predpokladu dovozu potravín
za relatívne nízke svetové ceny, namiesto
výroby potravín v tuzemsku pri relatívne
vysokých nákladoch.
Nereálnosť týchto úvah vychádza
zreteľne napovrch za situácie veľmi vysokých
obchodných kurzov voľných cien voči
našej korune. Pokiaľ sa napríklad obchodný
kurz západonemeckej marky bude pohybovať okolo 10
korún, stávajú sa naše "drahé"
potraviny, až na výnimky, prakticky jedinou alternatívou,
ako zabezpečiť výživu národa i
v budúcnosti.
Snaha federálnej vlády pôsobiť znižovaním
dotácií na väčšiu hospodárnosť
podnikov je správna, s tým je možno bezvýhradne
súhlasiť.
Vysokú nákladovosť poľnohospodárskej
výroby možno však do určitej miery ovplyvniť
vyššou hospodárnosťou poľnohospodárskych
podnikov, pokiaľ sa výrazne neznížia náklady
na vstupy a samotná kvalita a účinnosť
týchto vstupov.
Môj volebný obvod je okres Spišská Nová
Ves, ktorý má jednu z orientácií na
poľnohospodársku výrobu, a to na výrobu
obilnín, zemiakov a živočíšnych
produktov. Ja som si urobil analýzu dopadu navrhovaného
zníženia dotácie pre poľnohospodárske
podniky v okrese. Jednotné roľnícke družstvá
a štátne majetky odvádzajú 50 % dane
zo mzdy a zisku štátu, spolu 169 miliónov korún.
V JRD je to 138 miliónov korún a ŠM 31 miliónov
korún. Môžem povedať, že okres sa
zaraďuje medzi okresy s poprednými poľnohospodárskymi
podnikmi vo Východoslovenskom kraji, pri prepočte
na zníženie dotácie pre okres to predstavuje
43 miliónov korún. Tento dopad medzi poľnohospodárskou
verejnosťou je taký, či sa to neprejaví
v ďalšom vedecko-technickom rozvoji, budovaní
kapacít JRD, v materiálno-technickom zabezpečení.
Sú obavy, či sa to neprejaví na hmotnej zainteresovanosti,
v nižších príjmoch našich družstevníkov
a pracovníkov štátnych majetkov v sociálnej
oblasti, najmä v obmedzovaní dotácií
do fondov kultúrno-sociálnych potrieb, odmien a
rozvoja.
Ja si myslím, že naši poľnohospodári
a náš rezort sa za výsledky v posledných
rokoch nemusia hanbiť a toto si nezaslúžia.
Bolo by ekonomickou naivitou predpokladať, že sa poľnohospodárstvo
a trh potravín v podmienkach trhového hospodárstva
zaobíde bez dotácií. Nie je tomu tak ani
u nás. Možno len ťažko predpokladať,
že napríklad všetky riziká, každoročne
existujúce v samotnom poľnohospodárstve, môžu
byť ponechané len na ťarchu poľnohospodárov,
ale len na pôsobení trhových vzťahov.
V závere svojho vystúpenia a z uvedených
dôvodov je treba medziročné tempo znižovania
dotácií do poľnohospodárstva považovať
za značne radikálne a rizikové - je to takmer
dvojnásobok oproti tempu za celý výrobný
sektor. Ako horná hranica sa nám javí zníženie
maximálne o 10 % tak, ako to navrhovalo Federálne
ministerstvo poľnohospodárstva a výživy
Federálnemu ministerstvu financií.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslanci Košalovi,
dále hovoří poslankyně Marie Hadačová.
Poslankyně SL M. Hadačová: Vážený
pane předsedající, vážení
poslanci, ve své interpelaci bych chtěla vznést
dotaz k federálnímu ministru financí panu
ing. Klausovi a k Federálnímu cenovému úřadu,
ing. Dvořákovi. Týká se financování
družstevní bytové výstavby.
K prvnímu lednu letošního roku došlo k
úpravě velkoobchodních cen stavebních
prací. Ceny stavebních prací měly
vzrůst v průměru o 6 %. Pro změny
cen jednotlivých konstrukčních soustav panelových
domů vydal Federální cenový úřad
indexy, které jsou však ve výši 10-12
%.
Družstevní bytová výstavba je financována
podle vyhlášky č. 136/1985 Sb., ve znění
vyhlášky č. 74/1989 Sb. Podle této vyhlášky
je družstevní výstavba kryta třemi zdroji,
a to:
1. členským podílem, který může
být finanční nebo odpracován při
svépomoci na stavbě,
2. úvěrem od Investiční banky, který
je poskytován s dobou splatnosti do čtyřiceti
let s 1% úrokem. Přitom je poskytován do
výše 15 tis. Kčs na byt a 1000 Kčs na
1 m2 užitkové plochy,
3. zdrojem financování je státní příspěvek,
který kryje v průměru 60 % nákladů.
Při každé přestavbě velkoobchodních
cen byl v minulých letech rozdíl mezi jednotlivými
cenovými hladinami kryt zvýšeným státním
příspěvkem. Naposledy tomu bylo v loňském
roce, kdy zvýšené náklady hlavy VI.
souhrnného rozpočtu stavby byly kryty zvláštním
státním příspěvkem.
Jak jsem se již na začátku zmínila,
i letos došlo ke změně velkoobchodních
cen stavebních prací. Podle prvních propočtů
toto zvýšení cen představuje u panelových
domů v závislosti na typu konstrukční
soustavy částku minimálně 20 tis.
Kčs na jeden třípokojový byt. U klasické
technologie, tj. u zděných objektů toto navýšení
přepočtením položkového rozpočtu
je ještě podstatně vyšší.
Podle informací, které jsem zjistila, federální
ministerstvo financí odmítlo krýt toto zvýšení
ze státního rozpočtu. Navíc ani nesouhlasí
s poskytnutím úvěru na tuto částku
se sníženou 1% úrovokovou sazbou.
Tento krok má vážné dopady jak na rozestavěnou
svépomocnou výstavbu, kde je předpokládaná
doba výstavby 3-4 roky, tak i na dodavatelskou výstavbu,
kde je předpokládaná doba výstavby
dva roky. V některých případech při
podstatném zvýšení ceny především
u rozptýlené výstavby, může dojít
k tomu, že stavějící družstevníci
od výstavby odstoupí a družstvo nesežene
na jejich místo náhradníky. Kdo zaplatí
vynaložené náklady?
Ve svém důsledku to znamená jediné,
že rozhodnutí centra bude mít vážné
důsledky pro družstvo a zprostředkovaně
pro bydlící družstevníky, kteří
by v případě nedokončení výstavby
museli krýt tuto ztrátu družstva v rámci
své ručební povinnosti. U stavějících
družstevníků má zvýšení
cen přímý dopad do úhrad za užívání
bytů bez jakéhokoliv zvýšení
standardu bydlení. A přitom zdůrazňuji,
tuto situaci nezpůsobili, nezavinili a ani ji žádným
způsobem nemohou ovlivnit.
V žádném případě nemám
námitky proti srovnání podmínek u
jednotlivých bytů vlastnictví a proti přechodu
k tržnímu hospodářství. V podmínkách
tržního mechanismu je tato situace plně pochopitelná
především proto, že jsou předem
stanoveny podmínky. V tomto případě
však u objektů doposud nedokončených
a letos zahájených dochází ze strany
státu k velké tvrdosti ve srovnání
s dokončenými byty s podstatným dopadem do
životní úrovně stavících
družstevníků a do ekonomiky stavebního
bytového družstva.
Proto žádám pana ministra, ing. Dvořáka,
pověřeného řízením Federálního
cenového úřadu o prověření
a zdůvodnění neopodstatněně
vysokého skutečného cenového rozdílu
u staveb bytových domů v cenové úrovni
1989 a 1990, a ministra financí ing. Klause o přehodnocení
stanoviska federálního ministerstva financí
s tím, že cenové rozdíly u přecenění
nebudou kryty ze státního rozpočtu až
u staveb zahájených po 1. 1. 1991, kdy se podle
navrhované koncepce státní bytové
politiky předpokládá, že za podmínky
výstavby v plném rozsahu odpovídá
investor, tj. stavební bytové družstvo.
Žádám, aby mně bylo odpovězeno
písemně v zákonné lhůtě.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslankyni Hadačové.
Podle jednacího řádu Federálního
shromáždění mají oba ministři
právo odpovědět na interpelaci písemně,
která bude pak obvyklým způsobem projednána.
Slovo má poslanec J. Csémi.
Poslanec SN J. Csémi: Pán predsedajúci,
vážené pani poslankyne, vážení
páni poslanci, československé poľnohospodárstvo
v posledných rokoch úspešne plnilo svoje úlohy
v rámci programu výživy ľudu a sebestačnosti
v potravinách. Obyvateľstvo je pomerne dobre zásobené
potravinami, a to má aj určitý politický
význam v dnešnej dobe. Hovorím o poľnohospodárstve
preto, lebo môj volebný obvod č. 88 sa nachádza
práve v oblasti, kde poľnohospodárska výroba
má veľmi dôležitý význam
pre našu spoločnosť. Sú to okresy Komárno
a Dunajská Streda, teda jedny z najintenzívnejších
okresov vo výrobe obilia a zeleniny.
Vážení kolegovia, prerokúvame štátny
rozpočet na rok 1990. Riešime ekonomickú budúcnosť
našej krajiny. To znamená, že by sme ozaj mali
myslieť a vytvárať také podmienky, ktoré
nám budú dávať istotu a záruku
na strane jednej, ale pritom musíme vytvárať
aj ekonomický záujem u výrobcov potravín.
Myslím v tomto prípade na poľnohospodárov
v mojom volebnom obvode.
Pán minister Klaus v úvode naznačil vážnosť
situácie, týkajúcej sa hospodárenia
s prostriedkami. Zníženie výdavkov v niektorých
oblastiach považujem za nutný krok. Viem, že
niet inej cesty. Štátny rozpočet na rok 1990
má dva veľmi jasné ciele: za prvé antiinflačný
a za druhé cieľ transformácie ekonómie.
Predložený návrh štátneho rozpočtu
a opatrenia vlády veľmi podporujem, ale predsa, dovoľte
mi upozorniť na také vážne momenty, o
ktorých tu ešte nebola reč.
Mali by sme podporovať výrobu tam, kde to dobre ide,
kde štátom vynaložené prostriedky vynášajú
efektívnosť, a práve taká oblasť
je poľnohospodárska výroba v mojom volebnom
obvode. Je to obvod poľnohospodársko-priemyselný.
Poľnohospodári v tomto obvode vždy a bezo zvyšku
svoje úlohy splnili. Vždy bolo možné sa
o nich opierať. Tam žijúci občania sú
veľmi pracovití, usilovní, ale v poslednom
čase, teda od začiatku roku 1989, neobyčajne
veľká daňová zaťaženosť
v poľnohospodárstve nevyvolala dobrú pracovnú
náladu. Celá vec je stále predmetom kritiky
u tam žijúcich občanov, ako aj u vedúcich
pracovníkov družstiev a štátnych majetkov.
Chcem nadviazať na kolegu Košalu. Napr. v komárňanskom
okrese sa odčerpáva o 67,2 mil. Kčs viac
z pozemkovej dane. Zavedený 50 percentný odvod dane
z miezd predstavuje takmer 300 mil. Kčs. Daň zo
zisku sa zvýšila o 24 mil. Kčs. Zvýšením
úrokových sadzieb sa na úrokoch odviedlo
o 15,5 mil. korún viac, a takto celkové zvýšenie
vstupov do výroby v roku 1989 bolo vyššie takmer
o 400 mil. Kčs. Na druhej strane na príplatkoch,
prémiách a diferenciálnych príplatkoch
sme získali oproti roku 1988 viac len o 130 mil. Kčs.
Hovorí sa, že poľnohospodári vyrábajú
veľmi draho. Chcem poznamenať, že nie všade.
Treba vedieť aj to, že viac ako 65 % všetkých
vstupov do poľnohospodárstva pochádza z priemyslu
a ceny týchto vstupov sa neurčujú v poľnohospodárstve.
V roku 1989 zavedený tzv. nový hospodársky
mechanizmus do poľnohospodárstva mal za výsledok
výrazné zníženie rentability poľnohospodárskych
podnikov. V tom istom roku odborníci s vytvorením
produkčno-ekonomických skupín teoreticky
posúdili poľnohospodárske podniky z rôznych
neuverejnených hľadísk. Poľnohospodárske
podniky nedostali výmer s konkrétnym výpočtom
zaradenia do určitej triedy produkčno-ekonomickej
skupiny. Osobne by som bol rád, keby mi niekto vysvetlil,
prečo niektoré poľnohospodárske podniky
v našom okrese, konkrétne družstvo, v ktorom
už pracujem 30 rokov, zo dňa na deň platí
o 5 mil. Kčs viac pozemkovej dane. Podporujem takú
daňovú sústavu, ktorá tlačí
vyrábať a dosahovať maximálne výkony,
a nie opačne.