Téměř zcela neschůdnou se jeví
tato možnost u jaderných elektráren, ať
již z hlediska ohrožených možností
jejich včasného dokončení, tak i ze
zahraničí živenému odporu značné
části obyvatelstva ve vztahu k jejich výstavbě.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, nechci zde dlouho rozviřovat polemiku, která
v současné době probíhá na
stránkách našeho tisku o tom, zda přebytkový
rozpočet bude skutečně působit protiinflačně
nebo ne. Můj osobní názor je ten, že
snížení dotací do hospodářství
při současném uvolnění cen,
především při výrazném
snížení podílu smluvních cen,
musí nutně působit inflačně
alespoň v oblasti velkoobchodních cen.
Nesporným kladem tohoto návrhu rozpočtu je
výrazné snížení přerozdělovacích
procesů mezi federací a republikami. Jde samozřejmě
pouze o první krok, který je nutno dále dopracovat
při předložení návrhu rozpočtu
na příští rok, a to i ke vztahu rozpočtu
národních výborů.
Ocenit je nutno i skutečnost, že přes krácení
výdajů státního rozpočtu dodržela
vláda svůj slib na zvýšení prostředků
pro oblast školství, zdravotnictví a sociální
péče, včetně přislíbených
mzdových úprav.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, na základě souhlasného stanoviska
výborů Sněmovny lidu, doporučuji předložený
návrh státního rozpočtu a zákon
o státním rozpočtu na rok 1990 schválit,
samozřejmě s podmínkou, že vláda
bude Federální shromáždění
informovat tak, jak jsme již stanovili naším
usnesením z 27. 2. t. r. o časovém postupu
při realizaci ekonomické reformy s vyčíslením
případných dopadů na státní
rozpočet a s přihlédnutím k usnesení
výborů, které ve své zprávě
uvede společný zpravodaj výborů Sněmovny
národů. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji poslanci Jiřímu
Bezecnému. Slovo má společný zpravodaj
výborů Sněmovny národů poslanec
Bohumil Servus.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
B. Servus: Vážený pane předsedo,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, připojuji se ke zprávě poslance
Bezecného a za výbory Sněmovny národů
se chci proto zaměřit jen na některé
zásadní myšlenky a názory, které
byly při projednávání kapitol státního
rozpočtu ve výborech poslanci diskutovány.
Za závažné považuji konstatování
výborů pro průmysl, dopravu a obchod v usnesení
ke kapitole ministerstva hutnictví, strojírenství
a elektrotechniky ČSSR, že ve zprávě
ministerstva nebyla věnována dostatečná
pozornost otázkám restrukturalizace, včetně
otázek změn ve struktuře pracovní
síly.
Dostatečná pozornost nebyla věnována
ani otázkám konvertibility produkce, zajištění
průmyslu moderními technologiemi, ani pochopením
nové role vědy a výzkumu v současných
i budoucích podmínkách tržního
mechanismu.
Jde tedy o zásadní koncepční otázky,
jejichž neujasněnost vzhledem k velikosti tohoto resortu
může mít v praxi vážný negativní
vliv na příjmovou stránku státního
rozpočtu. Z nedobrého hodnocení situace v
resortu pak logicky vyplývá i podpora požadavku
na dočasné bilancování vybraných
položek, což nutně konzervuje dřívější
direktivní metody řízení.
Ve vztahu k resortu paliv a energetiky byly zvýrazněny
požadavky na zvýšení efektivnosti při
vynakládání finančních prostředků
jak v oblasti provozních nákladů, tak zejména
v investiční výstavbě. Výbory
zároveň doporučily nepouštět
ze zřetele bezpodmínečnou vazbu na ochranu
a zlepšování životního prostředí,
zahrnující i bezpečnost provozu jaderných
elektráren. Je možno konstatovat, že otázky
životního prostředí, kvality potravin
z hlediska přítomnosti cizorodých látek
a vůbec zdravý způsob života našeho
obyvatelstva byly předmětem kritiky v té
či oné podobě prakticky ve všech výborech
sněmovny. Je jisté, že na stejný problém
se pak mohou poslanci dívat z různých pohledů.
Tak například dotace do zemědělství
hodnotí výbory pro zemědělství
a výživu jako žádoucí tlak na vyšší
hospodárnost a diferencovaný přístup
k řešení jednotlivých problémů.
Zároveň však upozorňují, že
pokud by souběžně nebyly posouzeny a upraveny
i ceny vstupů, může dojít k útlumu
výroby v některých oblastech, zejména
v živočišné výrobě. Řešení
se však nabízí i z jiné strany - cenovými
úpravami dosáhnout optimálnější
skladby potravin spočívající ve snížení
spotřeby masa a zvýšení spotřeby
zeleniny. Tím je možné docílit celkově
nižší spotřeby obyvateli a přestat
uměle podporovat jeho pěstování v
horších půdních a klimatických
podmínkách. Tržní mechanismus si postupně
bude takové řešení vynucovat.
Nové podmínky zasáhnou i další
oblasti. Jak konstatovaly výbory pro sociální
politiku, přechod na fondové hospodářství
v sociálním zabezpečení umožní
otevřít tyto systémy opravdu demokratickým
procesům a sociální spravedlnosti. Za zásadní
krok je nutné považovat zrovnoprávnění
sociálního zabezpečení pro osoby individuálně
podnikající. V krátkodobých řešeních
bude dána přednost odstranění nespravedlnosti
a zabezpečení nejpotřebnějších
občanů. Proto bude velká pozornost soustředěna
na otázky nízkých důchodů,
mateřských příspěvků
a rodinných přídavků, na odstranění
privilegií osobních důchodů a problémy
postupné valorizace důchodů. Náročné
problémy bude nutné vyřešit i v oblasti
zaměstnanosti v souvislosti se zdravým vývojem
mezd a ve společenské spotřebě obyvatelstva.
Při projednávání kapitol státního
rozpočtu ústředních orgánů
průřezového charakteru ve výboru pro
plán a rozpočet byla vyslovena řada připomínek
k rychlosti jejich adaptace na působení v tržních
podmínkách. Proto byla vyslovena podpora průběhu
změn v koncepci zaměřených činností
Státní plánovací komise na posilování
strategického řízení národního
hospodářství. Zároveň byl vysloven
požadavek radikálně řešit kvalitu
výstupů ekonomických výzkumných
pracovišť a efektivnějšího využití
výpočetní techniky. Toto doporučení
pak při projednávání dalších
kapitol dostalo širší rámec. Bylo doporučeno,
aby bylo vybudováno ústřední výpočetní
a statistické středisko včetně jednotné
databanky pro celou federaci ve vazbě na národní
republiky. V tomto směru by měly spojit síly
v prvé řadě Federální statistický
úřad, Státní plánovací
komise a Federální cenový úřad,
které disponují už dnes značnou základnou
výpočetní techniky.
S tím souvisí v jistém smyslu i doporučení
pro Úřad předsednictva vlády uvažovat
o zřízení centrálního obslužného
dispečinku pro všechny ústřední
úřady, který by zabezpečoval optimální
využití například autoprovozu, údržby,
rozmnožovací techniky, stenoslužby a podobně.
Federálnímu cenovému úřadu
bylo dále doporučeno, aby ještě v dubnu
tohoto roku vypracoval a předložil odborné
veřejnosti návrh zásad cenové reformy
a postupu cenových úprav jako předpoklad
dalšího postupu hospodářské reformy.
Z hlediska postavení některých ústředních
orgánů byly vysloveny náměty na změnu
jejich institucionálního postavení ve vztahu
k jejich podřízenosti vůči vládě.
V případě Federálního statistického
úřadu jde o snahu posílit objektivitu dat,
u Státní banky československé o posílení
nezávislosti na výkonné moci v zájmu
dosažení a udržení zdravé měny
a u Výboru lidové kontroly o nalezení vhodné
formy kontrolního orgánu pro potřeby jak
vlády, tak Federálního shromáždění.
U Státní banky československé byla
navíc zdůrazněna potřeba dosáhnout
existence měnové politiky banky a protiinflační
povahy státního rozpočtu v návaznosti
na okamžitý stav a vývoj národního
hospodářství. Celkově je možné
konstatovat, že vesměs všechny výbory
trvaly na důsledném respektování hlediska
nejvyšší účelnosti a přísné
hospodárnosti při vynakládání
rozpočtových prostředků.
Proto i výbory branné a bezpečnostní
s podporou výborů pro plán a rozpočet
doporučily ministru národní obrany prosadit
neprodleně výraznou tendenci dalších
úspor a dosáhnout ještě v tomto roce
dalšího snížení výdajů
na obranu.
Zásadní stanovisko zaujal výbor pro plán
a rozpočet ke kapitole Státní komise pro
vědeckotechnický a investiční rozvoj,
u které doporučil vypracovat útlumový
program tak, aby v souvislosti s uplatněním nové
koncepce postavení vědy a výzkumu byla komise
v dosavadní podobě do konce roku 1991 zrušena.
Zároveň výbor doporučil snížit
výdaje kapitoly již v tomto roce o 100 miliónů
Kčs spolu s tím, že rozpočtové
organizace vědeckovýzkumné základny
budou urychleně převedeny na organizace hospodářské.
Z usnesení výborů ústavně právních
vyplývá doporučení zvýšit
předložený rozpočet kapitoly Nejvyššího
soudu o 500 tisíc Kčs na mzdové prostředky.
Výbor zdůvodňuje toto doporučení
rozšířením agendy v řadě
směrů, což si vyžádá doplnění
počtu soudců.
Také zahraniční výbory doporučily
ministru financí upravit rozpočet kapitoly federálního
ministerstva zahraničních věcí podle
požadavků resortu vzhledem k potřebě
pokrýt finanční nároky spojené
s výměnou diplomatického a technického
personálu a s nutností zabezpečit mimořádně
vysokou aktivitu československé zahraniční
politiky. Předpokládám, že se k požadavkům
na zvýšení výdajů obou kapitol
vyjádří ministr financí.
Proti návrhu na snížení výdajů
kapitoly Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj asi namítat nebude. Snížení
výdajů o 100 miliónů Kčs je
již zahrnuto v absolutní částce tak,
jak máte uvedeno ve společné zprávě
výborů.
Zároveň chci připomenout, že výbor
pro plán a rozpočet vzal na vědomí
rozpočet kapitoly Kanceláře Federálního
shromáždění, který schválilo
předsednictvo Federálního shromáždění
svým usnesením č. 190. Závěrem
vás chci informovat, že na společné
schůzi výborů pro plán a rozpočet
a ústavně právních výborů,
kterým byl tento návrh zákona přikázán,
byl po obsáhlé diskusi návrh zákona
o státním rozpočtu (tisk 307) doporučen
ke schválení, a to včetně ideje přebytkového
rozpočtu. V souladu se stanovisky partnerských výborů
ČNR a SNR však výbory očekávají,
že jde o poslední rozpočet sestavený
podle současných pravidel redistribuce prostřednictvím
federálního rozpočtu.
Výbory na společné schůzi zaujaly
také stanovisko k formulaci § 4 zákona, ve
kterém se dává vládě zmocnění
upravovat ukazatele státního rozpočtu federace.
Výbory dospěly k názoru, že takto formulované
zmocnění dává vládě
prakticky neohraničené možnosti měnit
rozpočet podle své potřeby bez dalšího
souhlasu Federálního shromáždění.
Tím by dnešní jednání bylo v
podstatě pouze výměnou názorů,
ale ne závazným právním aktem v plném
rozsahu. Závaznost by se týkala pouze výsledného
salda příjmů a výdajů a několika
dalších doprovodných paragrafů.
Ve společné zprávě výborů
máte proto uvedeno nové znění §
4, kde se zmocnění ponechává
pouze ve vazbě na změny cenové, organizační
a metodické spolu s věcnými změnami
státního plánu a uvolňování
prostředků z rozpočtové rezervy vlády.
Ve společné zprávě výborů
pro plán a rozpočet a ústavně právních
výborů je v souladu s mojí zpravodajskou
zprávou návrh zákona doplněn.
Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny
národů doporučuji vládní návrh
zákona (tisk 307) po doplnění podle parlamentního
tisku 331 schválit. Děkuji vám.
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Děkuji společnému
zpravodaji výborů Sněmovny národů
poslanci Servusovi.
Do rozpravy k projednávanému bodu se zatím
přihlásili tito poslanci a poslankyně: Moltašová,
Klůzová, Košala, Hadačová. Csémi,
Filkus, Comba, Zeman, Stránská, Buráňová,
Bakšay, Kovář, Holčík, Kučerák,
Jansta, Tichavský, Matoušek a Kontra. Jak vidíte
jde o celou řadu přihlášených,
a proto bych prosil v zájmu toho, abychom celý pořad,
který máme na programu třídenního
zasedání mohli projednat co nejracionálněji,
kdyby všichni diskutující dodržovali maximální
diskusní lhůtu a pokud možno ji zkrátili
a vyjádřili pouze své názory a náměty
co nejstručněji.
Zahajuji rozpravu k vládnímu návrhu zákona
o státním rozpočtu československé
federace na rok 1990. Jako první je přihlášená
poslankyně Moltašová, dávám jí
slovo. Připraví se poslankyně Klůzová.
Místopředsedkyně SL J. Moltašová:
Vážený pane předsedo, vážené
poslankyně, vážení poslanci, v návrhu
státního rozpočtu ČSSR na rok 1990
je uveden celkový objem finančních prostředků
na zabezpečení neinvestičních potřeb
vědecko-technického rozvoje 7,8 mil. Kčs.
Tato částka je určena k úhradě
výdajů na úkoly státního plánu
technického rozvoje, základního výzkumu,
aplikovaného ekonomického výzkumu a další
činnosti rozpočtových a příspěvkových
organizací vědecko-výzkumné základny.
Uvedený objem finančních prostředků
je 11,7 %, tj. v absolutní částce asi 1,03
mil. Kčs nižší než v roce 1989. Podíl
státního rozpočtu na financování
neinvestičních potřeb vědy a techniky
se tak v letošním roce sníží ze
38,8 % a bude jedním z nejnižších v Evropě.
Pro srovnání v Belgii činí podíl
státu 35 %, Dánsku 39 %. Švédsku 40
%, ve Francii 54 %.
Ve zdůvodnění navrhované restrikce
státní podpory vědy a techniky předložená
zpráva uvádí, cituji: "Snížení
je vedeno snahou zefektivnit vynakládání
prostředků v této oblasti a výrazněji
přenést váhu financování do
hospodářské sféry," konec citátu.
S tímto zdůvodněním nemohu souhlasit
a chci upozornit na některé dopady, které
navrhované snížení výdajů
na vědu a techniku ze státního rozpočtu
může mít.
Žádoucí zvýšení účinnosti
práce vědecko-výzkumné základny,
která je dlouhodobě podrobována kritice,
je úzce spojeno s fungováním celé
naší ekonomiky, její strukturou, chováním,
vazbami se světem. Přes řadu problémů
a nedostatků v samotné vědecko-výzkumné
základně se jeví klíčovým
problémem, alespoň podle mého názoru,
přetrvávající nedostatečná
proefektivní a proinovační klima naší
ekonomiky. To, jak předpokládám se začne
vytvářet teprve s přechodem na tržní
hospodářství.
Často se porovnává činnost výzkumných
organizací u nás a ve výzkumných kapitalistických
zemích, ovšem ne při všech úvahách
si plně uvědomujeme podstatnou odlišnost v
kapitálové vybavenosti podniků - zadavatelů.
Zatímco naše výrobní podniky pociťují
v převážné většině
nedostatek prostředků, ve vyspělých
kapitalistických zemích se naproti tomu projevuje
kapitálová přesycenost. Stejně tak
lze jen těžko srovnávat materiálové
zabezpečení výzkumu.
Představa, že v současné době
lze nahradit snížení výdajů na
vědu a techniku ze státního rozpočtu,
zvýšením prostředků poskytovaných
hospodářskou sférou, a to o 3,2 %, jak uvádí
předkladatel, je nereálná. Již v loňském
roce se prokázalo, že výrobní podniky
nejsou v současné hospodářské
situaci ochotné, ani schopné, vynakládat
dostatečné prostředky na technický
rozvoj, o vědě ani nemluvě. Z fondu rozvoje
vytvářeném v souladu se zákonem o
státním podniku, většina organizací
totiž přednostně hradí přírůstek
zásob, investice včetně rekonstrukcí,
příp. modernizace. Výše prostředků
fondu rozvoje, jehož zdrojem jsou hlavně odpisy, normativní
příděly ze zisku a nákladů,
je závislá na výši odvodů do
státního rozpočtu. Protože se odvodová
pravidla pro státní podniky nemění,
nelze při současném stavu ekonomiky předpokládat,
že se podaří ještě v letošním
roce dosáhnout zvýšení prostředků
ve fondu rozvoje a změnou trendu v jejich užití,
tzn. ve prospěch vědy a techniky. Domnívám
se, že se naopak podíl výrobní sféry
na financování vědecko-technických
úkolů sníží. Nasvědčuje
tomu i ta skutečnost, že jsou ze strany výrobních
organizací pro nedostatek finančních prostředků
vypovídány či kráceny již
uzavřené hospodářské smlouvy
na řešení vědecko-výzkumných
úkolů s výzkumnými ústavy.
Vytváří se tak velmi složitá
situace v řadě výzkumných institucí,
zejména státních podnicích, jejichž
základní principy a pravidla hospodaření
jsou nyní v podstatě stejná jako u státních
výrobních podniků. Samofinancování,
odvody ze zisku a daňové podmínky stejné
jako z výrobních organizací, měly
zřejmě ukázat životaschopnost jednotlivých
výzkumných ústavů a spolupůsobit
jako hlavní faktor výběru při omezování
počtu výzkumných a vývojových
institucí. Přitom právě nastolení
těchto pravidel ukazuje spíše, který
výzkumný ústav dokáže lépe
obchodovat, vyrábět a investovat, než to, který
provádí kvalifikovanější, významnější
a perspektivnější výzkum. Stručně
lze charakterizovat situace asi tak: výzkumný ústav
jako státní podnik se sice uživí, ale
přestávají dělat výzkum. Doporučuji
proto u výzkumných ústavů státních
podniků
a) snížit odvody z objemu mezd na 20 %
b) snížit odvody ze zisku na 45 %
c)umožnit výzkumným ústavům,
s. p. financování vlastních výzkumných
úkolů z vyprodukovaných zdrojů vlastního
fondu rozvoje
d)umožnit uzavírání hospodářských
smluv na řešení úkolů rozvoje
vědy a techniky s cenou dle dohody bez omezení finančního
objemu dobou řešení.
Pro stimulaci zájmu výrobních státních
podniků o finanční spoluúčast
na řešení úkolů rozvoje vědy
a techniky snížit odvody ze zisku výrobních
organizací o částku úměrnou
takto vynaloženým nákladům.
Je zřejmé, že není možné
udržovat v ČSSR několik set výzkumných
ústavů a pracovišť se statisíci
pracovniky, ale při nezbytné redukci, není
možné aplikovat pouze hlediska ekonomická,
ale především kvalitativní, výběrová.
Nemá-li v období přechodu k tržnímu
hospodářství dojít k postupné
deformaci činnosti organizací vědecko-výzkumné
základny a jejich tvůrčího potenciálu,
případně k rozpuštění
dlouhodobě formovaných vědecko-výzkumných
kolektivů a odchodu nejkvalifikovanějších
pracovníků do zahraničí, je nezbytné
provést změny v organizaci, řízení
a financování celé čs. vědecko-výzkumné
základny. Touto otázkou se zabývala i federální
vláda ve svém programovém prohlášení
a uložila svým členům místopředsedům
Reichlovi, Pithartovi a Čičovi zpracovat a předložit
v dubnu letošního roku návrh koncepce státní
politiky v oblasti rozvoje vědy a techniky. Nedílnou
součástí tohoto materiálu bude i návrh
financování vědy a techniky v nejbližším
období a vytváření fondu pro vědu
a fondu pro techniku, včetně stanovení režimu
jejich užití.
Domnívám se, že před projednáním
uvedeného materiálu ve federální vládě
není smysluplné pomocí státního
rozpočtu nepřímo, ale významně
ochromit činnost státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj, tj. ústředního
orgánu zodpovědného za tuto oblast, dříve
než bude komplexně rozhodnuto o řízení
vědy a techniky jako celku na federální úrovni.
Za tím účelem předkládám
pozměňovací návrh k projednávanému
zákonu o státním podniku, a to oproti navrhované
částce 100 mil. Kčs snížit výdaje
ze státního rozpočtu federace na správu
v kapitole Státní komise pro vědecko technický
a investiční rozvoj o částku 20 mil.
Kčs, tj. na 223 784 tis. Kčs. Zdůrazňuji,
že to není pokus o záchranu starých
struktur Státní komise, ale původně
navržené snížení, prakticky ve
2. čtvrtletí letošního roku, by mimo
jiné znamenalo i rozpad systému vědeckotechnických
a ekonomických informací a zastavení doplňování
informačních fondů, které právě
v nových podmínkách mají sloužit
k pružnému spojení se světovými
informacemi.