Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Laickému pohledu se možná může zdát, že je v této nové finanční politice určitý rozpor. Poukazuje se na zanedbanost zdravotnictví, školství a ekologie, nebo na zastaralost výrobní sféry. Zdá se, že je všude nutné investovat, opravovat a modernizovat a že vláda přitom omezuje rozpočtové výdaje. Omezujeme výdaje státního rozpočtu ne proto, abychom zabrdili náš ekonomický a sociální rozvoj, nýbrž právě naopak. Abychom přiměli všechny organizace řádně hospodařit, abychom odstraňovali nerovnováhu v ekonomice a abychom tím vytvářeli podmínky pro zdravý ekonomický rozvoj v budoucnosti. Cestu k odstranění naší zaostalosti vidíme ve vytváření tvrdých podmínek pro hospodaření každého subjektu a nikoliv v napájení ekonomiky inflačními penězi. Jsme si vědomi, že schválením přebytkového rozpočtu není všemu konec. Mnohem složitější bude vlastní realizace této politiky. V minulosti je dobře známo, že podniky, národní výbory i ostatní organizace jsou navyklé předkládat v průběhu roku další požadavky, což letos není možné připustit.

Navíc již dnes musíme upozornit na to, že v případě neplnění předpokládané výše příjmů státního rozpočtu, bude nezbytné provádět v průběhu roku příslušné korektury i v rozpočtových výdajích.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, celkové rozpočtové příjmy by měly v letošním roce dosáhnout částky 420 mld. Kčs a ve srovnání s rokem 1989 se zvyšují o 2,9 %. Téměř polovinu těchto příjmů tvoří daně a odvody z podnikové sféry, stanovené na základě vámi loni schváleného zákona o odvodech. Lze říci, že se finanční situace podniků v letošním roce ve srovnání s minulými léty na agregátní úrovni příliš nezmění. Za tímto konstatováním se však skrývá značně odlišná situace v jednotlivých podnicích, kde v řadě případů nebudou finanční zdroje stačit na krytí přídělu do různých podnikových fondů. V minulosti se tyto problémy řešily administrativní redistribucí zisku a odpisů v rámci VHJ a podniků, resp. pomocí rozpočtových dotací. V budoucnosti bude realokace tohoto typu zajišťovat postupně utvářený finanční trh.

V dnešním přechodném období však existuje řada podniků, které nejsou schopné rychlé adaptace a které jsou zatíženy vysokými náklady, neperspektivními investicemi a nevyjasněným odbytem. Tyto podniky požadují na státním rozpočtu dotace, slevy na odvodech a nejrůznější výjimky. Odůvodněné případy budeme samozřejmě řešit, ale se vší vážností si musíme uvědomit, že zdroje rozpočtu jsou omezené a že jejich větší použití pro tyto podniky by znamenalo omezování jiných výdajů.

Důležitým zdrojem příjmů rozpočtové soustavy zůstává i nadále daň z obratu. Její čistý výnos však výrazně snižuje již zmíněná, takzvaná záporná daň z obratu, která vzniká v těch případech, kdy jsou velkoobchodní ceny vyšší než ceny maloobchodní. Tato situace představuje jeden z největších problémů naší iracionální cenové soustavy, nepříznivě ovlivňuje chování výrobců i spotřebitelů a v neposlední řadě i rozpočtové příjmy.

V dnešní době se již začíná intenzívně pracovat na přípravě změn v této oblasti a současně i na reformě daňové soustavy, jejíž důležitou složkou bude i přechod na systém daně z přidané hodnoty a spotřebních daní.

Třetí základní složku rozpočtových příjmů tvoří daně a poplatky od obyvatelstva, kde stále ještě rozhodující úlohu hraje daň ze mzdy. S rozvojem soukromého podnikání občanů se však rozšiřuje význam daně z příjmu obyvatelstva, ve které se však zatím poskytují výrazné úlevy.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, protiinflační a transformační působení rozpočtové politiky se v novém návrhu státního rozpočtu projevuje především v krácení dotací pro podnikovou sféru a v omezení rozpočtových výdajů na takzvané neproduktivní účely. Celkové dotace hospodářským organizacím, včetně JZD, se snižují o 10 %. Podíl těchto dotací na celkových rozpočtových výdajích klesá z 19,2 % na 17,1 %, o 2 % došlo k poklesu v novém návrhu státního rozpočtu.

Je jasné, že přijatá opatření představují pouze první krok, objem těchto rozpočtových dotací je stále ještě nadměrný a v dalších letech bude nezbytné tempo jejich snižování výrazně urychlit. Snížení dotací se především týká největší položky prostředků poskytovaných podnikům, takzvaných neinvestičních dotací, které se ve srovnání s rokem 1989 omezují o 7,5 %. Jedná se především o snížení dotací do agrokomplexu, dotací do těžby a zušlechťování rud, zrušena byla dotace k řešení důsledků přestavby velkoobchodních a nákupních cen, byly prověřeny i všechny další tituly neinvestičních dotací, některé byly zrušeny, jiné kráceny. Tato opatření se netýkají těch případů, kde by omezování dotací působilo negativně na životní prostředí. Dotace na tyto účely byly mírně zvýšeny a byla přiznána nová dotace do fondu ochrany lesa. Rovněž byly řešeny problémy ztrátové osobní dopravy v souvislosti s přechodem Čs. státních drah a Automobilové dopravy na obecné podmínky hospodaření, i když právě tuto oblast hodlá vláda v nejbližší době řešit.

Rozpočtové dotace poskytované podnikům na investice byly oproti původnímu návrhu rozpočtu kráceny o 1,6 miliardy korun a zůstávají na úrovni loňského roku. Významná část z nich připadá na státní program ekologických investic v obou republikách a v rezervách státního rozpočtu federace je na tyto účely dále určena částka 0,5 mld. Kčs.

Restriktivní politika v oblasti investičních dotací je však spojena se značnými problémy u organizací s rozestavěnými stavbami zařazenými jako závazné úkoly státního plánu, jejichž financování bylo v minulosti zajišťováno m. j. formou slev na odvodu ze zisku nebo redistribucí finančních zdrojů v rámci VHJ a resortů. Řešení těchto případů dnes již nelze mechanicky přenášet na státní rozpočet. Po jejich důkladné prověrce je třeba v odůvodněných případech řešit jejich další financování pomocí investičních úvěrů a pomocí nástrojů vznikajícího finančního trhu. Řešení s použitím prostředků státního rozpočtu např. návratnou nebo jinou formou bude zcela výjimečné.

Druhým základním směrem snah o omezování nadměrných rozpočtových výdajů je oblast výdajů na tzv. neproduktivní účely, i když tento termín bychom měli pomalu opustit. Rozhodující položku zde představují výdaje na obranu, bezpečnost a ostatní výdaje branné povahy, které se ve srovnání s původním rozpočtem snižují o 12,5 %.

Po snížení výdajů na obranu v loňském roce o 1 mld. Kčs jde v této oblasti o další výrazný krok, na který by měla navazovat úsporná opatření spojená s výrazným snížením stavu Československé armády v souvislosti se změnami mezinárodní situace, zejména v návaznosti na výsledky vídeňských jednání o stavu vojsk ve střední Evropě.

V předpokládaném návrhu rozpočtu již není zahrnut příspěvek Komunistické straně Československa ve výši 1,2 miliardy korun.

Původně uvažované prostředky pro společenské organizace bývalé Národní fronty, tělovýchovu, mládež a další organizace, byly sníženy o jednu třetinu. Návrh vychází ze současné situace ve vývoji těchto organizací, prostředky budou rozdělovány diferencovaně podle zaměření jejich činnosti ve spolupráci s ministerstvy financí, cen a mezd a s dalšími úřady vlád obou republik. Relativně málo se omezují výdaje na státní správu, kde se již v uplynulých dvou letech snížil aparát ministerstev a ostatních ústředních orgánů o 30 %.

Radikálnější úspory bude možné dosáhnout až v souvislosti s novým organizačním uspořádáním centrálních orgánů, které vláda připravuje a ve sféře národních výborů po jejich přechodu na dvoustupňové řízení.

Při projednávání návrhu státního rozpočtu byl ze strany Federálního shromáždění vznesen požadavek na zvýšení jeho rozpočtu na 100 miliónů korun, což je zvýšení o 100 % proti předcházejícímu roku, a současně je požadována další rezerva pro Federální shromáždění ve výši 100 miliónů korun.

Poslanci v této souvislosti doporučili snížit rozpočet Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj o těchto 100 miliónů Kčs a zrušit tuto komisi. Předpokládám, že tento návrh na změnu rozpočtu bude předložen ve zprávě společných zpravodajů.

Další položkou úspor v předloženém návrhu rozpočtu jsou neinvestiční výdaje na vědeckotechnický rozvoj. Cílem jejich snížení o 1 mld. Kčs ve srovnání s původním rozpočtem je zamezit nehospodárnému vynakládání rozpočtových prostředků v této oblasti a posílit úlohu vlastních zdrojů hospodářské sféry. O 30 % byly sníženy výdaje na úkoly státního plánu ekonomického výzkumu, o 10 % na úkoly základního výzkumu. Toto snížení se netýká předpokládaných výdajů na zdravotnický výzkum.

Restriktivními zásahy do rozpočtových výdajů nebyly ovlivněny ty výdaje, které mají přímý vliv na životní úroveň občanů, tedy výdaje na sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství. V navrhovaných částkách jsou i nadále zabezpečeny prostředky na opatření schválená už v průběhu roku 1989, což představuje více než polovinu přírůstku rozpočtových výdajů na tyto účely. Jde především o zvýšení státní podpory individuální bytové výstavbě, o platové úpravy ve školství a zdravotnictví, o valorizaci důchodů, o zlepšení zdravotnické péče, o rekonstrukci Domu umělců v Praze, o obnovu historického jádra Bratislavy a o zvýšení prostředků na program elektronizace ve školství.

Celkové investiční výdaje na služby a činnost pro obyvatelstvo tedy překročily částku 200 mld. Kčs a jejich podíl na rozpočtových výdajích se zvyšuje ze 46 na 48 %. Ve srovnání - a to je třeba si uvědomit - s rokem 1989 se tyto výdaje zvyšují o 6,6 %, zatímco rozpočtové výdaje jako celek rostou pouze o 1,6 % a rozpočtové příjmy - jak jsem se již zmínil - o 2,9 %.

Obdobné disproporce byly v minulosti jednou z hlavních příčin rozpočtových schodků. Je proto třeba zdůraznit, že tento trend není z hlediska záměrů naší finanční a rozpočtové politiky dlouhodobě únosný. Rychle rostoucí výdaje státu vedou v řadě případů ke značnému plýtvání, přičemž úroveň poskytovaných služeb zůstává nízká. Proto bude třeba urychleně připravit taková opatření, která umožní vhodným způsobem kombinovat placené a neplacené služby a která vytvoří i v této oblasti zájem na racionálním hospodaření s finančními prostředky.

Výdaje na sociální zabezpečení by měly v roce 1990 dosáhnout 102,9 mld. Kčs, což představuje - opět pro základní orientaci téměř čtvrtinu celkových rozpočtových výdajů. Neinvestiční výdaje na školství mají dosáhnout více než 31 mld. Kčs, na zdravotnictví téměř 36 mld. Kčs. V obou případech jde o zvýšení výdajů. Neinvestiční rozpočtové výdaje na kulturu zůstávají prakticky na úrovni roku 1989. Proti původnímu návrhu státního rozpočtu na rok 1990 byly sníženy tyto výdaje o 3 %.

Ve svém výkladu jsem se zatím zabýval charakteristikou státního rozpočtu na rok 1990 z celostátního hlediska. Vzhledem k organizačnímu uspořádání naší rozpočtové soustavy, která vychází z federativního uspořádání našeho státu, však mají tyto. otázky zcela konkrétní prostorový aspekt. Právě tento aspekt, zejména pak finanční vztahy federálního rozpočtu ke státním rozpočtům republik se dostaly v probíhajícím demokratizačním procesu do popředí zájmu orgánů České i Slovenské národní rady a samozřejmě i Federálního shromáždění. Je to zcela přirozené. V praxi předchozích let se tak jako o jiných otázkách i o této oblasti nehovořilo, a proto byla naše veřejnost právem nespokojena s rozsahem informací, které měla k dispozici. Z řad poslanců zákonodárných orgánů byla kritizována vysoká závislost státních rozpočtů republik na dotacích z federálního rozpočtu na straně jedné a proporce z rozdělení těchto dotací mezi republiky na straně druhé. Na vznesenou kritiku částečně reagoval nový zákon o rozpočtových pravidlech, který vstoupil v platnost od 1. ledna letošního roku. Jeho podstata spočívá v novém rozdělení příjmů mezi federální rozpočet a státní rozpočty republik. V rozpočtu na rok 1990, který máte před sebou, se to odráží v poklesu příjmů federálního rozpočtu, které budou o třetinu nižší než v předcházejícím roce. Je to způsobeno tím, že příjmem státních rozpočtů republik je nově celý výnos odvodu z mezd od federálně řízených organizací a dále určitý podíl na celostátním výnosu daně z obratu. Přesun těchto příjmů do rozpočtů republik znamená, že se podíl příjmů federálního rozpočtu na celkových příjmech československé federace snižuje z loňských 50 % na 33 %.

Dotace federálního rozpočtu do republikových rozpočtů se vlivem těchto změn snižují ve srovnání s rokem 1989 o více než 50 %, přesně 56,4 %. Šlo tedy o poměrně rozsáhlou rozpočtovou operaci. Zvýšení vlastních rozpočtových příjmů republik spojených - jako spojité nádoby - se snížením dotací z federálního rozpočtu znamená zvýšení finanční soběstačnosti republik z loňských 47,7 % o 30 bodů na 77,5 % v letošním roce. Já si myslím, že jsou to výrazné rozpočtové posuny.

Z hlediska podílu republik na celkovém objemu dotací z federálního rozpočtu pokračuje v roce 1990 proces postupného snižování podílu Slovenské republiky na těchto dotacích a naopak zvýšení podílu Republiky české. Jestliže v roce 1980 - tedy před 10 lety - připadalo na Slovenskou republiku 42,9 % dotací a na Českou republiku tedy zbytek do sta, pak na rok 1990 se počítá s poklesem Slovenské republiky na 38,5 % a adekvátní relativní zvýšení dotace do České republiky.

V absolutní částce vůči loňskému roku došlo k relativnímu snížení dotací do rozpočtu Slovenské republiky o zhruba 1 mld. Kčs.

Protože jsou tyto otázky předmětem zvýšeného zájmu poslanců všech zákonodárných sborů, chci znovu zdůraznit, že návrh státního rozpočtu federace na rok 1990 je vypracován v souladu se stávající právní úpravou a že si nekladl za cíl nad její rámec zcela novým způsobem řešit vztahy v rozpočtové soustavě, jak to bylo někdy požadováno. Uvádím to z toho důvodu, že ze strany České národní rady byl tento požadavek vznesen.

Nyní lze říci jen tolik, že vláda připravuje velmi rychle úpravu zákona o rozpočtových pravidlech, kterou by projednaly zákonodárné sbory vzešlé z červnových voleb. Na tomto základě by již byly vypracovány nové návrhy státních rozpočtů na následující rok - tedy na rok 1991.

Zřetelný směr k novému koncipování ekonomických vztahů a pravomocí v rámci federace se netýká jen státních rozpočtů, ale celé oblasti rozpočtového hospodaření národních výborů v návaznosti na jejich nové organizační uspořádání, které se připravuje. Všechny tyto otázky jsou ekonomicky mimořádně závažné a politicky citlivé. Nemůžeme se však vyhnout jejich řešení, ať jsou sebesložitější. Jde o to - a to bych chtěl zdůraznit - aby se v ekonomickém a politickém kvasu, který lze v této souvislosti očekávat, neztratilo ze zřetele, že přes svou důležitost jde pouze a jenom o jednu dimenzi celého daleko obecnějšího reformního procesu.

Proto je důležité, aby se v konečných rozhodnutích o všech těchto otázkách prosadila racionalita a ne emoce, které jsme někdy svědky. Přechod naší ekonomiky na tržní principy a dosažení její výrazně vyšší výkonnosti vyžaduje zachovat její jednotu a k tomu je nezbytná jednotná měnová, daňová a rozpočtová politika.

I když se předložený státní rozpočet liší v řadě aspektů od rozpočtů minulých let, musím konstatovat, že v současném přechodném období ještě zcela nepřekonal stín minulých období. Proto je nezbytné v nejbližší době urychlit postup celé naší ekonomické reformy, o čemž jsem se zmiňoval již na počátku.

Je však zřejmé, že přísná restriktivní finanční politika, spolu s podobně koncipovanou politikou měnovou, musí být permanentní organickou součástí celého reformního procesu. Jejím cílem bude zabezpečení elementárního stupně měnové stability a vytváření předpokladů pro další reformní kroky jako je liberalizace cen měnového kursu, zahraničního obchodu apod.

Proto je nebytně nutné nejen letos, ale také v dalších letech udržet - přes všechny ekonomické a sociální platy - přebytkový státní rozpočet, protože jen tak spolu s restriktivní měnovou politikou může být omezována dosavadní nadměrná poptávka v ekonomice.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji vám za dosavadní aktivní spolupráci při projednávání nového návrhu státního rozpočtu na rok 1990. Jménem vlády navrhuji, aby Federální shromáždění předložený návrh zákona o státním rozpočtu federace na rok 1990 schválilo. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji ministru financí ČSSR panu Klausovi za jeho výklad k návrhu zákona o státním rozpočtu. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu čs. federace na rok 1990 projednaly výbory ústavně právní a výbory pro plán a rozpočet obou sněmoven za účasti delegovaných poslanců z ostatních výborů sněmoven.

Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Jiřího Bezecného, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Bezecný: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, státní rozpočet federace, který je nám dnes předkládán ke schválení, má nahradit rozpočtové provizórium prvního čtvrtletí. Zůstává však sám o sobě provizóriem. Bez znalosti jednotlivých kroků vlády, směřujících k rychlému a organizovanému uplatnění ekonomické reformy, přechodu k tržní ekonomice a jejich přesného časového vymezení, které jsme ostatně požadovali již 27. 2. t. r. při schvalování zprávy, přednesené předsedou federální vlády Mariánem Čalfou ve Federálním shromáždění, lze totiž těžko objektivně posoudit jejich dopad na příjmovou a výdajovou část státního rozpočtu, i když je nutno samozřejmě očekávat, že u některých rozpočtových položek může být velmi výrazný.

Myslím proto, že je nutno přijmout doporučení výborů pro plán a rozpočet a výborů ústavně právních, aby závazné bylo celkové saldo státního rozpočtu a nikoliv jeho příjmová a výdajová část, která může v průběhu roku doznat závažných změn.

Na rozdíl oproti původnímu návrhu státního rozpočtu na rok 1990 projednávaném ve výborech v listopadu minulého roku, který byl předkládán jako schodkový ve výši 5,1 mld. Kčs a se zřejmě dalším skrytým schodkem, je nový návrh rozpočtu koncipován jako přebytkový částkou 5,4 mld. Kčs a navíc určitou vládní rezervou pro řešení otázek zaměstnanosti, rekvalifikace, ekologie a vládních úvěrů.

Přebytkovosti bylo přitom dosaženo při prakticky nevýznamných zásazích do příjmové části a výrazným krácením v části výdajové. Jestliže zcela nesporné je krácení výdajů na obranu a bezpečnost, které úzce souvisí s přijatou novelizací branného zákona a bylo poslanci všech výborů kladně hodnoceno s doporučením hledat v této kapitole další rezervy s přihlédnutím k současné mezinárodně politické situaci, dále snížení dotací pro KSČ a dřívější Národní frontu, ne tak jednoznačně bylo přijato krácení dotací do hospodářství.

Výrazná kritika zazněla především ve výborech pro zemědělství a výživu. V souvislosti s tím, že krácení postihlo nejvíce právě Agrokomplex a ohrožuje možnosti dokončení řady investičních akcí potravinářského průmyslu. Možnosti získání potřebných zdrojů prostřednictvím finančního trhu jsou zatím velice nejasné a pomineme-li možnost získání zahraničního kapitálu a celkem nepodstatné dlouhodobě nevyužité prostředky státních podniků a družstev, lze pro tyto potřeby mobilizovat pouze prostředky obyvatelstva, které ovšem na druhé straně zase sníží úvěrové zdroje.