Poslanec SL V. Klíma: Chtěl bych využít
toho, jestli bude toto hlasování staženo a
chtěl bych upozornit zástupce studentů, že
tady tím hlasováním si na sebe ušili
pěkný bič. Protože pokud vyjde zákon
o vysokých školách, budou zakázány
na vysokých školách katedry, z toho automaticky
udělá ministerstvo národní obrany
to, že neudělá přípravu vysokoškoláků
na základní vojenskou službu a budou chodit
na 18 měsíců na vojnu. (Potlesk.)
Poslanec SN V. Deyl: Vážení kolegové,
zásadně nesouhlasím se zpochybněním
prvních dvou hlasování. Toto je pouze subjektivní
představa. To bylo uzavřeno, řádně
spočítáno. Čili je tu názor
proti názoru. Třetí hlasování,
to je jiná otázka, ale první dvě hlasování
jsou řádně uzavřena. Děkuji.
(Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Provedeme hlasování ohledně
doplňovacího návrhu č. 3 znovu.
(Faktická poznámka: Tady došlo k jistým
nejasnostem. Navrhoval bych přestávku, aby se to
ještě jednou projednalo. Hlasy: Ne.)
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Prosím skrutátory, aby
se ujali svých funkcí. Nejdříve budou
hlasovat poslanci Sněmovny lidu. K doplňku číslo
3. Kdo je pro? (Hlasy: Text.)
Prosím poslance, aby přednesl text. O faktickou
poznámku se přihlásil poslanec Fišera.
Poslanec SL l. Fišera: Promiňte, že znovu
vystupuji. Já tomu dost dobře nerozumím.
Jestliže něco odhlasujeme, a potom někdo vystoupí,
znovu něco vysvětluje - pak to vypadá, jako
když opravdu nejsme schopni úvahy. Já jsem
rozuměl opravdu věci tak, že vojenská
příprava vysokoškoláků bude zajištěna.
Tak jsem rozuměl i panu ministrovi. Potvrzuje to, jak jsem
tomu rozuměl, i vysokoškolský zákon
a my jsme to nějak uzavřeli. Já nechápu,
jak budeme se chovat dál? Já už jsem hlasoval
a znova hlasovat odmítám.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Fišerovi.
Po jeho vystoupení doporučuji, aby hlasovali pouze
poslanci Sněmovny národů, kde hlasování
nebylo dokončeno.
Poslanec SL M. Kocáb: Možná by se to
vyřešilo trochu tak: nejdříve by se
mělo hlasovat o tom zda máme znovu hlasovat. (Smích
v sále.)
Poslanec SL P. Bagín: Mal by som len jednu
faktickú pripomienku. Nakoľko nezávidím
skrutátorom, ktorí sčítajú
hlasy, je tu ešte jedno technické riešenie. Vzhľadom
na to, že pán predsedajúci má počítadlo
pri sebe, je tu možné, aby súhlasil počet
pred a po hlasovaní. Povstať, a tým pádom
sa mu počítadlo zmení, takže je tu ešte
táto možnosť. Ale musí mu súčet
sedieť. Niekto zdvihne na chvíľu ruku a je pravda
to, čo povedal predrečník. Je tu ešte
táto technická možnosť.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Doporučoval bych, abychom znovu
provedli hlasování ve Sněmovně národů.
(Faktická poznámka: Já bych doporučoval,
aby byl přijat návrh Michala Kocába, abychom
hlasovali o tom, jestli to platí, nebo jestli budeme hlasovat
znova.)
Poslanec SL M. Kocáb: Chtěl bych pouze poznamenat,
že my hlasujeme a jeden poslanec vystoupí a zpochybní
to. To může udělat kdokoliv, ale pak ne můžeme
hlasovat.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Prosím o hlasování
poslance Sněmovny národů.
Kdo je pro přijetí pozměňovacího
návrhu č. 3, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.)
Děkuji.
Kdo je proti? (Deset.) Deset.
Kdo se zdržel hlasování? (Padesát pět.)
Padesát pět.
Vzhledem k tomu, že ve Sněmovně národů
bylo deset poslanců proti a padesát pět se
zdrželo hlasování, pak celkový stav
poslanců v SR a ČR je 120, tedy návrh číslo
3 Sněmovna národů neodsouhlasila. Tedy návrh
číslo 3, tak jak byl zde přednesen, nebyl
Federálním shromážděním
odsouhlasen.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, nyní přistoupíme k samotnému
hlasování zákona dle společné
zprávy 299 včetně promítnutí
doplňků číslo 1 a 2, které
zde byly předneseny.
Ve Sněmovně lidu je přítomno 177 poslanců,
ve Sněmovně národů je přítomno
59 poslanců zvolených v České republice
a ve Sněmovně národů je přítomno
60 poslanců zvolených ve Slovenské republice.
Obě sněmovny jsou usnášení schopné.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny národů.
Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění
společné zprávy výborů Sněmovny
národů a podle doporučení společného
zpravodaje Sněmovny národů, včetně
úprav dodatků číslo 1 a 2, nechť
zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Třicet.)
Třicet.
Poslanci Sněmovny národů zákon schválili.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění
společné zprávy výborů Sněmovny
lidu a podle doporučení společného
zpravodaje výborů Sněmovny lidu včetně
úpravy doplňků číslo 1 a 2,
nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Třicet
pět.) Třicet pět.
Poslanci Sněmovny lidu návrh schválili.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
Československé socialistické republiky schválilo
zákon, kterým se mění a doplňuje
branný zákon.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 144, SL
č. 230, SN č. 240)
Dále máme na pořadu
Za federální vládu odůvodní
tento návrh ministr národní obrany generálplukovník
Miroslav Vacek.
Ministr národní obrany ČSSR generálplukovník
M. Vacek: Vážené poslankyně, vážení
poslanci, než začnu, prosil bych dvě technické
připomínky - prosím, abyste mi prominuli
to, že za prvního místopředsedu federální
vlády pana Čarnogurského toto zdůvodnění
přednesu já. Vzhledem k tomu, že to mám
ve slovenštině a nerad bych způsobil újmu
slovenskému jazyku, tak si to budu převádět
do češtiny. Dále bych prosil, aby to, že
přednáším tento zákon, se kterým
nemám v podstatě nic společného, aby
to nebylo příčinou toho, že někteří
z vás změní své dřívější
postoje k tomuto návrhu.
Vážené Federální shromáždění,
vláda vám předkládá návrh
zákona o civilní službě. Návrh
tohoto zákona je dalším krokem vlády
při plnění jejího programového
prohlášení a dalším krokem na cestě
realizace požadavků naší veřejnosti,
které zazněly v uplynulých měsících.
Uzákoněním civilní služby se
zařadíme po bok demokratických států,
které tuto formu náhrady za vojenskou činnost
službu už dávno mají ve svých právních
zákonech. Nárok na vykonání civilní
služby mohou uplatnit občané podléhající
branné povinnosti, kterým náboženské
nebo morální přesvědčení
brání vykonávat vojenskou činnou službu.
Tito lidé, které doposud očekávaly
trestné soudy, výkon trestu ve vězení
a dlouhodobé osobní diskriminace, dostanou předloženým
zákonem možnost společensky stejně hodnotné
civilní služby. Společenská rovnost
jejich postavení oproti vojákům v činné
službě se má projevit i v tom, že nemají
mít neoprávněné výhody oproti
vojákům v činné službě.
V průběhu tvorby tohoto zákona jsme se seznámili
s obdobnou úpravou v jiných evropských státech,
např. ve Spolkové republice Německo, v Belgii,
ve Francii a v dalších zemích. Předložený
návrh zákona všeobecně tedy přebírá
model právní úpravy civilní služby
v těchto státech.
Vzhledem k odlišné povaze civilní služby
a vojenské činné služby, civilní
služba bude trvat 1,5 násobek vojenské služby,
místo které se bude vykonávat. O žádosti
o výkon civilní služby budou rozhodovat komise
ONV, zřízené pro tento účel.
Komise budou zřízené podle zákona
o národních výborech a na jejich jednání
se bude vztahovat zákon o správním řízení
se všemi zárukami zákonnosti takovéhoto
jednání. V průběhu připomínkového
řízení k tomuto zákonu opakovaně
vyvstala otázka, zda komise jsou schopné zjistit
a zhodnotit existenci důvodů na povolení
civilní služby, neboli náboženské
vyznání nebo morální přesvědčení.
Komise podle našeho názoru jsou pro to způsobilé.
Právo a právní řízení
má dávné zkušenosti se zjišťováním
i subjektivních stránek lidské osobnosti.
Například v odvětví trestního
práva subjektivní stránka skutkové
podstaty je nedělitelnou součástí
zjišťování v každém trestním
řízení. Komise budou zjišťovat
existenci důvodů oprávňujících
k výkonu civilní služby na základě
výpovědi občana, ucházejícího
se o tuto službu, ale i na základě vnějších
projevů jeho dosavadního počínání
i případného členství v církvi
nebo v náboženské společnosti. Ústavně
právní výbor Federálního shromáždění
doplnil ustanovení návrhu zákona o rozhodování
komise tak, že na komisi nebo na vojenské správě
bude důkazní břemeno na vyvrácení
důvodů oprávňujících
k výkonu civilní služby.
Vláda souhlasí s takovým určením
důkazního břemene. Zařazení
občanů do jednotlivých druhů civilní
služby budou provádět národní
výbory. Občané vykonávající
civilní službu ji budou vykonávat v oblasti
zdravotnictví, v jiných sociálních
oblastech, při ochraně životního prostředí
i v jiných všeobecně prospěšných
činnostech určených vládou.
Civilní službu budou vykonávat v organizacích
podle pokynů jejich vedoucích a budou podléhat
disciplinární pravomoci vedoucích těchto
organizací.
Návrh zákona obsahuje skutkové podstaty trestných
činů osob vykonávajících civilní
službu. Skutkové podstaty jsou obdobné analogickým
vojenským trestným činům a analogické
budou i trestní sazby.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, vláda vám předkládá
návrh tohoto zákona jako první návrh
tohoto druhu v našem právním systému.
S uplatňováním zákona nemáme
žádné zkušenosti a mohli jsme čerpat
pouze z obdobných úprav v zahraničí.
Přijetí tohoto zákona bude velkým
pokrokem proti současnému stavu. Mnohé naše
občany uchrání od trestního stíhání,
diskriminace a ponižování. Prosím, abyste
měli na mysli tento aspekt předloženého
návrhu zákona.
Vláda přijímala s porozuměním
výhrady vůči zákonu a podněty
na jejich úpravu nebo na úpravu jednotlivých
ustanovení, protože výhrady a podněty
chápe jako snahu o jeho zlepšení.
Návrh zákona vám však předkládáme
v podobě, kterou považujeme za nejvýhodnější
v současné situaci.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji ministru národní
obrany ČSSR generálplukovníkovi Vackovi za
zdůvodnění vládního návrhu
zákona. Návrhy projednaly, obdobně jako u
předcházejícího návrhu, všechny
výbory obou sněmoven kromě výboru
mandátového a imunitního.
Prosím společného zpravodaje výboru
Sněmovny lidu, poslance Pavola Bagína, aby přednesl
zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výboru SL P. Bagín:
Vážený pán predseda, pani poslankyne,
kolegovia poslanci, milí hostia!
V súčasnom právnom stave, keď pre mužov
platí v podstate bez výnimiek branná povinnosť,
v bežnom živote vznikajú prakticky neriešiteľné
situácie, ktoré sú spôsobené
tým, že aj tí občania, ktorým
náboženské vyznanie alebo morálne presvedčenie
prekáža vo výkone vojenskej činnej služby,
sú rôznymi prostriedkami, vrátane prostriedkov
právnej povahy, k jej výkonu nútení.
Takýto postup sa nedá označiť ako demokratický
a v súčasných podmienkach prijateľný.
Preto schválenie zákona o civilnej službe,
podľa ktorého by títo občania mohli
vykonávať namiesto vojenskej činnej služby
službu náhradnú civilného zamerania,
pokladám za nanajvýš potrebné.
Pokrokovosť návrhu zákona vidím aj v
tom, že ani relatívne vysoko demokratický medzinárodný
pakt o občianskych a politických právach
nestanovuje povinnosť štátov uznať odmietnutie
vojenskej služby na základe presvedčenia a
z toho vyplývajúcu možnosť výkonu
civilnej služby.
Náš právny poriadok sa takto po prijatí
tohto zákona zaradí medzi tie právne poriadky,
ktoré uvedený a nepochybne humánny inštitút
budú obsahovať.
Návrh zákona bol prerokovaný vo všetkých
výboroch Snemovne ľudu a Snemovne národov,
okrem výborov mandátových a imunitných.
Všetky výbory s ním vyslovili súhlas
a súčasne odporučili uskutočniť
v ňom rad zmien a doplnkov. Všetky tieto odporúčania
boli podrobne prerokované vo výboroch ústavnoprávnych,
a to aj s účasťou zástupcov iných
výborov, vrátane zástupcu výborov
hranných a bezpečnostných, ktorým
je táto problematika najbližšia. Výsledkom
tak dôkladného prerokovania návrhu zákona
je spoločná správa výborov, ktorú
máte k dispozícii.
K rokovaniu ústavnoprávnych výborov musím
ešte uviesť ďalšiu skutočnosť.
Poslanci týchto výborov totiž požadovali,
aby bolo aplikované ustanovenie § 99 odsek 3 zákona
o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia. Ide
o možnosť pri rokovaní snemovní zohľadniť
názor členov výborov, odlišný
od mienky väčšiny.
Viac než tretina prítomných členov ústavnoprávnych
výborov totiž nevyslovila súhlas so závermi
výborov k 2. ustanoveniu návrhu zákona, a
preto v zmysle citovaného ustanovenia zákona o rokovacom
poriadku FZ požiadala, aby snemovne boli oboznámené
aj s ich stanoviskom.
Po prvé, išlo o protinávrh, aby v § 1
odsek 2 bolo vypustené slovo "pomocných".
Ústavnoprávne výbory nakoniec pri hlasovaní
toto vypustenie neschválili - preto ani nie je uvedené
v spoločnej správe výborov, nehľadiac
na to, že rad poslancov ústavnoprávnych výborov
zastával iný názor. K tomu by som ešte
poznamenal, že mienka tejto skupiny poslancov ústavnoprávnych
výborov sa v podstate zhoduje s uzneseniami výborov
pre priemysel, dopravu a obchod, výborov pre sociálnu
politiku a výborov pre plán a rozpočet, ktoré
odporučili, aby sa činnosti, vykonávané
v civilnej službe, neoznačovali ako pomocné.
Keďže sa všetky výbory týmto problémom
zaoberali a motiváciu protinávrhu všetci iste
dobre poznáme, nebudem tu rozoberať dôvody pre
a proti označeniu prác vykonávaných
v civilnej službe ako pomocných.
Po druhé, išlo o protinávrh - vynechať
v § 2 v odsekoch 2 a 3 slová "so svojim vyjadrením".
Na rozdiel od prvého prípadu tu ide o záležitosť,
ktorá sa otvorila až pri rokovaní ústavnoprávnych
výborov. V uzneseniach iných výborov tento
protinávrh nebol obsiahnutý. Preto mi dovoľte
aspoň stručné zdôvodnenie. Ako dôvod
pre vynechanie uvedených slov sa uvádzalo, že
veliteľ útvaru, aj náčelník okresnej
vojenskej správy nebudú mať k dispozícii
podklady na to, aby sa kompetentne vyjadrili k žiadosti.
Zároveň bola vyslovená aj obava z toho, aby
ich vyjadrenie neprejudikovalo rozhodnutie komisie.
Opakujem, že v týchto otázkach ústavnoprávne
výbory obidva uvedené protinávrhy neschválili.
Nehľadiac na to však bolo mojou povinnosťou, aby
som vás informoval o mienke menšiny, ako to na základe
ustanovenia zákona o rokovacom poriadku FZ požadovala.
Domnievam sa, že podstatným výsledkom prerokúvania
návrhu zákona vo výboroch je prehĺbenie
demokratických zásad a princípov pri rozhodovaní
o civilnej službe aj v otázkach jej výkonu
všade tam, kde to bolo možné. V spoločnej
správe výborov sú v tomto smere obsiahnuté
oproti vládnemu návrhu zákona ďalšie,
a pre občana vykonávajúceho civilnú
službu, užitočné podstatné zmeny,
ako napríklad to, že dôvody, umožňujúce
zamietnutie žiadosti budú zákonom výslovne
stanovené, že občan nebude odovzdávať
občiansky preukaz, zavedie sa možnosť výkonu
civilnej služby z určených dôvodov a
prepáčenie výkonu predĺženej doby
trvania civilnej služby. Pamätám sa aj na možnosť
poskytnúť dodatkovú dovolnenku, podstatne sa
znižujú v návrhu zákona uvedené
trestné sankcie a podobne.