Treba si však uvedomiť, že uvedené zvýhodnenia
majú svoje hranice, že aj otázky disciplíny
a zabezpečenia riadneho výkonu civilnej služby
musia nájsť zodpovedajúci právny výraz.
Preto si tiež myslím, že s niektorými
radikálnymi, "líbivými" návrhmi
absolútnej liberalizácie vzťahov pri výkone
civilnej služby zatiaľ treba trochu pozhovieť.
Z hľadiska ústavnoprávneho sa návrhu
nedajú vytknúť nedostatky.
Vážené pani poslankyne, páni poslanci,
ako spoločný spravodajca výborov Snemovne
ľudu odporúčam Snemovni ľudu vládny
návrh zákona o civilnej službe (tlač
282) schváliť, a to v znení spoločnej
správy výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov
(tlač 298).
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Bagínovi.
Za výbory Sněmovny národů přednese
zpravodajskou zprávu poslankyně Dana Trochtová.
Uděluji jí slovo.
Společná zpravodajka výborů SN
poslankyně D. Trochtová: Vážený
pane předsedající, vážené
poslankyně a vážení poslanci, vládní
návrh zákona o civilní službě
je zcela novým zákonem. V současné
době není ani možno odhadnout, jak velká
část branecké, eventuelně odvedenecké
populace vůbec využije této možnosti konat
civilní službu.
Při projednávání návrhu zákona
ve výborech branných a bezpečnostních
Sněmovny lidu a Sněmovny národů se
vyskytlo několik vážnějších
problémů. Jeden z nich je problém komisí.
Týká se to především § 2
a § 3 a následně § 4. Jsme toho názoru,
že zákon musí přesně odlišovat
kategorii branců a kategorii odvedenců. Vážnou
otázkou zůstává zkoumání
důvodů, proč branec nebo odvedenec žádá
o civilní službu, to znamená zkoumání
jeho náboženského vyznání nebo
morálního přesvědčení
před komisí. Musíme zcela jednoznačně
přiznat, že zkoumání, či zjištění
skutečných důvodů je prakticky nezjistitelné,
a tedy že komise musí brát v úvahu jenom
jeho žádost s uvedenými důvody, eventuelně
s čestným prohlášením, že
tyto už dále nezkoumá a ani zkoumat nemůže,
může tuto žádost jenom registrovat nebo
evidovat. Dále pak pokračuje ve smyslu zákona.
Druhým vážným problémem jsou
otázky vyvolané částí třetí:
"Trestné činy osob vykonávajících
civilní službu." Je sporné, zda navrhované
sankce v § 16, § 17, § 18 a § 19 jsou adekvátní
této civilní službě, zda uvedené
paragrafy nejsou převzaty prostě pro trestné
činy vojáků v činné službě,
kteří jsou vázáni zněním
vojenské přísahy na rozdíl od civilní
služby, kde jejich příslušníci
vojenskou přísahu neskládají.
Výbory branné a bezpečnostní Sněmovny
lidu a Sněmovny národů a ostatní výbory,
kterým byl návrh zákona přikázán
k projednání, návrh zákona podrobně
posoudily a podaly připomínky. Vyjádřily
s ním souhlas a já doporučuji jako zpravodajka
všech výborů Sněmovny národů
návrh zákona o civilní službě
Federálnímu shromáždění
přijmout.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslankyni Trochtové.
Písemně se do rozpravy přihlásili:
poslanec Brodský, poslanec Sychra, poslanec Pospíšil,
poslanec Takács a poslanec Andrejsek. Uděluji slovo
poslanci Brodskému, připraví se poslanec
Sychra.
Poslanec SN P. Brodský: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně poslankyně a kolegové poslanci.
Přijetím zákona o civilní službě
vstupuje naše společnost na půdu dosud neprozkoumanou.
Není představa o tom, kolik občanů
využije tohoto zákona, nejsou ujasněny mnohé
skutečnosti související s prováděcí
praxí. Nesporné je jediné: Na zákon
o civilní službě naše společnost
netrpělivě čeká. Jeho přijetí
bude dalším z malých krůčků
k uskutečňování demokracie v naší
zemi a naplňování mezinárodního
paktu o občanských a politických právech.
Každý zákon zaručuje jasná určitá
práva a povinnosti. Bývali jsme zvyklí na
to, že každý zákon měl svůj
osobitý výklad. Bývaly doby - a tyto zkušenosti
máme všichni - že lze "i dobrý zákon
různě v praxi vyložit a hlavně aplikovat".
Nemohu se ubránit dojmu, že právě v
prováděcí praxi tohoto zákona bude
nejvíce záležet na tom, jak se bude v praxi
realizovat. Lze si jen přát, aby komise byly citlivé
a citlivě posoudila žádosti těch, kteří
z různého přesvědčení
projeví zájem o civilní službu. Lze
si jen přát, aby civilní služba probíhala
důstojně a v oblastech zákonem stanovených.
A zde bych se především přimlouval zejména
za oblast zdravotnictví a sociální oblasti.
Lze si jen přát, aby civilní služba
byla přece jen něco víc, než námezdní
levná pracovní síla soustředěná
v civilizovaných pracovních táborech. S nadějí
vzhlížím k tomu, že nebude zneužívána
tzv. doba služební pohotovosti, jak o tom hovoří
§ 13, či kárné opatření
spočívající v prodloužené
době trvání civilní služby až
o 17 dní (§ 17) atd.
Apeluji již dnes na vedoucí organizací, kteří
budou mít co do činění s občany
ve výkonu civilní služby, aby byli důslední,
nároční, ale i lidsky spravedliví.
Naposled na nich bude záležet, jak v praxi tento nově
přijímaný zákon bude realizován.
Apeluji již dnes i na ty, kteří využijí
zákona o civilní službě, aby hájili
svá práva a dbali přitom i svých povinností
ze zákona vyplývajících.
Vzhledem k tomu, že vstupujeme na novou půdu neprozkoumané
oblasti, navrhuji, zda by nebylo účelné při
Federálním shromáždění
ustavit komisi, která by ihned po vydání
zákona o civilní službě důsledně
sledovala uplatňování zákona v praxi
a na základě všech shromážděných
poznatků by bylo nutné co nejrychleji reagovat na
případné nedostatky, které se mohou
ukázat jako odůvodněné. Vznikly by
pak solidní podklady k tomu, aby po určité
době bylo možné legislativně napravit
to, co jsme možná z nezkušenosti dnes přehlédli.
Považoval bych to za užitečné pro celou
naši společnost.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Brodskému,
uděluji slovo poslanci Sychrovi. Připraví
se poslanec Pospíšil.
Poslanec SN M. Sychra: Vážené předsednictvo,
dámy a pánové, byl jsem také zpravodajem
zahraničních výborů obou sněmoven,
a jsem nyní přesně ve stejné situaci
jako pan poslanec Fišera, protože naše zásadní
připomínky, které jsme ve výborech
měli, nebyly akceptovány. Myslím, že
by zde mohli vystoupit i ostatní zpravodajové a
že by řekli zhruba totéž.
Měli jsme konkrétní výhrady proti
§ 11, odstavec 3. Tam se hovoří o tom, jak
budou postihováni "ti odpírači"
a my jsme zásadně namítali, že se zde
tím, že nemají možnost se odvolat, skýtá
možnost neomezeného šikanování
ze strany vedoucího, a to bez možnosti odvolání
k civilnímu ani jinému soudu.
Naše připomínka, ačkoli jsem ji jako
zpravodaj formuloval a písemně předal, se
projevila pouze kosmetickou úpravou: slova "... a
příslušného civilního soudu"
se tam neobjevila; za to se tam objevil celý nový
odstavec 4, který ovšem zase situaci neřeší.
Paragraf 11 skýtá skutečně možnost
zneužití zákona proti odpírači,
jestliže ústavně právní výbor
řekne, že jsme to ne zcela správně formulovali,
tak bude mít možná pravdu. Já se ale
musím hájit tím, co zde řekl pan Fišera
- ráno jsme to dostali do lavic a v poledne jsme to museli
schválit.
Jestliže ústavně právní výbor
má - abych tak řekl - vedoucí úlohu
při schvalování nově přijímaných
zákonů, je třeba se zamyslet nad tím,
zda v ústavně právním výboru
nehraje vedoucí úlohu také nějaká
strana. Chtěl bych se zde zeptat pana poslance Masopusta,
zda by nám nemohl zjistit a případně
říci, jaké je politické složení
ústavně právního výboru.
Protože mám i příště zase
dělat zpravodaje, požaduji - a formuluji to jako návrh
předsednictvu - aby zpravodajové z každého
výboru - nejen z těch důležitých
- měli povinnost svoje připomínky ústně
přednést ústavně právnímu
výboru, být přítomni při jeho
jednání a potom zde, na schůzi obou sněmoven,
říci do mikrofonu nejen své připomínky,
ale i případné argumenty, které byly
proti. Pokud tomu tak nebude. tak práce méně
důležitých výborů bude úplně
zbytečná. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Sychrovi, uděluji
slovo poslanci Pospíšilovi, připraví
se poslanec Takács.
Poslanec SL J. Pospíšil: Pane předsedající,
dámy a pánové, musím zde především
reagovat na to, co zde řekl pan ministr, i když jen
tlumočil, a to, že soudy jsou schopny, a že běžně
zjišťují, subjektivní podstatu trestného
činu. Není tomu tak přesně. Soudy
zjišťují subjektivní podmínky,
nezjišťují, zda věděl pachatel,
ale jestli mohl vědět. V tom je zásadní
rozdíl. Jsem soudním znalcem z oboru psychologie
a na otázku, jestli věděl, bych každému
soudu odmítl odpovědět, protože jako
odborník nevím, jestli věděl, mohu
zjišťovat podmínky, jestli mohl vědět.
Nyní vám přečtu to, co jsem si připravil
jako člen branného a bezpečnostního
výboru, protože náš výbor tento
zákon projednával dvakrát. Dvakrát
k němu zaujal stanovisko, dvakrát o něm hlasoval.
Nemusíme zjišťovat členské složení
jednotlivých příslušníků,
na těchto připomínkách jsme se shodli
všichni.
Jedna - ta z nejzávažnějších -
přestože jsme ji měli poměrně
dobře vyargumentovanou, se nikde neobjevila, naopak jsme
byli napadeni, v televizi jistými členy vlády
nám byly dávány různé nálepky.
K tomu zaujmu stanovisko: tento obrozený parlament se chystá
přijmout zákon, ve kterém má jakási
komise rozhodnout o víře a mravním přesvědčení
člověka. To žádná komise neumí
a já se domnívám, že ani nesmí.
Komise by měla žadatele poučit, pohovořit
s ním, vysvětlit mu obtíže civilní
služby a jeho závěrečné rozhodnutí
přijmout. Nelze zajistit, aby komise byly složeny
z osobností stejného založení. To znamená,
že podle složení komisí by přesvědčení
člověka na jednom místě mohlo a na
druhém místě by nemuselo být uznáno.
Dále hrozí nebezpečí, že kdyby
třeba bylo méně branců, komise by
na základě instrukcí shora mohla zpřísnit
kritéria tak, aby stavy armády neutrpěly.
Zase by zde bylo uznáno přesvědčení
za pravé nebo nepravé - podle potřeby.
Dále se domníváme, že tam, kde se sejde
komise, která rozhoduje o důležité věci
- a toto je důležitá věc - je nebezpečí
protekce a korupce. Argumentů bych mohl uvést daleko
více.
Nejdůležitější nám připadá
ten první, že o víře, o přesvědčení
člověka nemůže rozhodovat žádná
komise. Nyní zákon umožňuje, aby člověk
sloužil své vlasti dvěma způsoby: se
zbraní a beze zbraně. Oba způsoby jsou čestné.
Přitom civilní služba bude delší,
za stejných podmínek - a v tom jsme nevyhověli,
jako branná a bezpečnostní komise, volání
studentů po tom, aby byly různé úlevy.
Čili za stejných podmínek bude delší,
to znamená, že fakticky budou lidé v civilní
službě znevýhodněni. Toto znevýhodnění
nám připadá dostatečným dokladem
víry nebo přesvědčení odmítat
nosit zbraň. Proto navrhuji, aby u branců komise
na závěr jednání - pokud branec setrvá
u své žádosti po projednání -
vyslovila, že branec bude vykonávat civilní
službu. Komise dále rozhodne, zda je civilní
služby schopen nebo neschopen.
Navrhuji, aby v tisku 298 znění v bodě čtyři
bylo toto: " § 4 odstavec 1: Komise po projednání
žádosti s občanem přijme rozhodnutí
občana a vysloví, že občan, který
podal žádost... Na konci odstavce jedna místo
čárky bude tečka a slovo "něho"
se vypouští. Písmeno b) se ruší
a připojuje se odst. 2: Komise rozhodne, zda je občan
civilní služby schopen nebo neschopen." Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Pospíšilovi,
uděluji slovo poslanci Takácsovi, připraví
se poslanec Andrýsek.
Poslanec SL I Takács: Vážený
pán predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, dovoľte mi, aby som sa v mene Klubu komunistických
poslancov vyjadril k návrhu zákona o civilnej službe.
Civilná služba sa zavádza ako nový spôsob,
ktorý nahrádza výkon základnej vojenskej
služby. Podľa § 37 odst. 1 Ústavy ČSSR
je vrcholnou povinnosťou a vecou cti každého
občana obrana vlasti. Preto sa domnievam, že civilná
služba by mala byť chápaná ako jeden z
druhov brannej povinnosti v zmysle branného zákona
(popri odvodovej povinnosti, služobnej povinnosti, zvláštnej
služby a osobných úkonov) pre potreby ozbrojených
síl. To si vyžiada uviesť v zákone o civilnej
službe, že ide o druh brannej povinnosti a v poznámkach
odkázať na branný zákon.
V § 1 návrhu je civilná služba uvedená
ako určitá ohčianska povinnosť. Táto
povinnosť vzniká na základe právomocného
rozhodnutia príslušného štátneho
orgánu. Súčasne by bolo potrebné výslovne
upraviť právo a právny nárok niektorých
kategórií občanov na civilnú službu,
napr.: "Občan, ktorému bráni jeho náboženské
vyznanie, alebo morálne presvedčenie vo výkone
vojenskej služby a ktorý inak podlieha povinnosti
nastúpiť a vykonávať vojenskú činnú
službu, môže vykonať civilnú službu."
Vzhľadom na uvedené všeobecné podmienky,
na základe ktorých možno priznať civilnú
službu, je sporné, či o morálnom presvedčení,
alebo náboženskom vyznaní má rozhodovať
akýkoľvek štátny orgán. Je sporné,
či toto nezapríčiní formálnosť
prerokúvania, konania, alebo nespôsobí diskrimináciu
a neprimerané zasahovanie do osobných práv
občanov. Podľa návrhu má o žiadosti
občana rozhodovať komisia národného
výboru pre civilnu službu. Ak už má o
žiadosti rozhodovať národný výbor,
bolo by vhodnejšie, keby o tom rozhodovala správna
komisia. Navrhovaný zákon by mal stanoviť tiež
zloženie tejto komisie, ako i vysvetliť postavenie predstaviteľa
cirkví podľa § 3 odsek 3. predovšetkým
z procesne právneho hľadiska.
V § 5 - odvolanie proti rozhodnutiu komisie - by som navrhoval
nahradiť "opravný prostriedok proti rozhodnutiu
komisie". Nejde totiž o odvolanie podľa správneho
poriadku, ale o opravný prostriedok, ktorý vedie
k preskúmaniu správneho rozhodnutia podľa §
244 Občianskeho súdneho poriadku. V zákone
o civilnej službe je potrebné upresniť postavenie
vojakov v zálohe predovšetkým pokiaľ im
bude povolená civilná služba; podľa §
2 odsek 3 zákona o civilnej službe by sa i v tomto
prípade na nich mala vzťahovať dĺžka
zodpovedajúca tejto službe, to znamená jeden
a pol násobok. Inak môže dôjsť k
obchádzaniu zákona o civilnej službe a na vojenské
cvičenie by mnohí odmietali nastúpiť.
Do § 12 odsek 2 navrhujem doplniť "vrátane
dodatkovej dovolenky".
Vážené Federálne zhromaždenie,
odporúčam vám navrhované úpravy
zvážiť a návrh zákona o civilnej
službe schváliť. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Takácsovi.
Slovo má poslanec Andrýsek, připraví
se poslanec Fojtík, který je posledním z
přihlášených poslanců.
Poslanec SN M. Andrýsek: Vážený
pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
dámy a pánové, za Klub poslanců Čs.
strany lidové, Křešťansko-demokratického
hnutí, Strany sľobody a Křesťansko-demokratické
strany vám předkládám návrh
změny zákona o civilní službě:
1. V § 10 odst. 2 navrhujeme změnit text takto: Občan
vykonávající civilní službu může
opustit obec, kde vykonává civilní službu,
jen se souhlasem vedoucího organizace nebo jeho statutárního
zástupce.
2. Paragraf 10 odst. 3 doplnit tak, že nový text odst.
bude znít: Občan vykonávající
civilní službu nesmí být výdělečně
činný v pracovním nebo obdobném poměru.
Tady bych chtěl upozornit, že oba tyto návrhy
byly projednány, schváleny a předloženy
výborem branným a bezpečnostním, nebyly
však zahrnuty do konečného návrhu. Zaručují
v novém znění stejná práva
a povinnosti pro vojenskou i civilní službu.
3. Navrhujeme doplnit § 10 odstavec 4 v tomto znění:
Duchovní státem uznaných církví
a náboženských společností mají
právo vykonávat pastorační činnost
po splnění povinností uložených
v tomto zákoně.
Tento doplněk předkládáme z toho důvodu,
že návrh výboru branného a bezpečnostního,
který se týkal této problematiky neboli činnosti
duchovních, nebyl v ústavně právním
výboru schválen a byl nyní přeformulován
jako nový návrh.
4. V § 11 odstavec 2 doplnit text o větu: Úhrnem
nesmí tato prodloužení přesáhnout
21 dní. (V podstatě se to kryje s vojenským
řádem, podle kterého velitel útvaru
může udělit vězení maximálně
21 dní.)
5. K problematice komise ve smyslu tohoto zákona naše
křesťanské strany trvají na stanovisku,
že žádná komise nemůže posuzovat
náboženské a morální přesvědčení
občana a zejména nemůže z tohoto pohledu
rozhodovat o zamítnutí žádosti o výkon
civilní služby. Proto budeme podporovat návrh
poslance Pospíšila. Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Andrýskovi.
Slovo má poslanec Fojtík.
Poslanec SL V. Fojtík: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
zákon o civilní náhradní službě
umožňuje legalizovat myšlení té
části občanů, kteří
na základě víry a svého morálního
přesvědčení odmítají
vzít do ruky zbraň. Tato část občanů
byla v dobách minulých za svůj postoj postihována.
Byla nucena k zapírání své víry
a k využívání toho vládního
nařízení, které z hospodářských
důvodů umožňovalo uzavřít
dohodu s důlní organizací a odpracovat na
základě této dohody 10 let v podzemí
jako náhradu za dvouletou prezenční službu.
Tuto dohodu považuji za diskriminující. Navrhuji
na základě vládního nařízení
zahrnout a započítat do budoucí náhradní
civilní služby dobu, kterou již občané
vykonali tím, že na základě v minulosti
uzavřené dlouhodobé smlouvy odpracovali již
alespoň 4 roky v podzemí. Domnívám
se totiž, že tito občané vzhledem k délce,
namáhavosti a obtížnosti této práce
již svůj dluh této společnosti splatili.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Fojtíkovi,
který byl posledním přihlášeným
do rozpravy. Ptám se, zda chce ještě někdo
vystoupit v rozpravě? (Ne.) Není tomu tak. Prohlašuji
rozpravu za skončenou. Dávám slovo poslanci
Masopustovi.