Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Nechceme v této fázi činit věc složitější, avšak upozorňujeme, že budeme po svobodných volbách trvat na tom, aby institut náhradní civilní služby byl v zákoně zakotven v nárokovém pojetí a nebyl svazován povolovacím řízením. To se týká rovněž i spravedlivého požadavku, aby délka náhradní služby nepřekračovala délku branné služby.

Stěžejní otázkou návrhu branného zákona, která je v poslední době tak často diskutována v řadách široké veřejnosti, je otázka délky výkonu základní vojenské služby. Vládní návrh navrhuje zkrácení vojenské služby z 24 na 18 měsíců. Klub poslanců Československé strany socialistické je toho názoru, že vzhledem k našim historickým tradicím, počtu obyvatel našeho státu a následně pak počtu vojáků a vzhledem k mezinárodně politickému vývoji je toto zkrácení nedostačující. V souladu s požadavkem Ústřední rady národně socialistické mládeže proto v budoucnu - nikoliv nyní budeme požadovat, aby základní vojenská služba byla zkrácena až na 12 měsíců.

Hovoříme-li o této problematice, nemohu se nedotknout závažné otázky - jak už bylo řečeno přede mnou - o depolitizaci armády. Plně se s ní ztotožňujeme. Za neméně důležitou otázku považujeme sledovat vnitřní život armády. Jestliže něco vyvolávalo odpor k armádě v minulosti a přežívá to až do současnosti, byl to právě neutěšený vnitřní život v jednotkách armády, kde často docházelo u mladých mužů ke stresovým situacím.

Výbory Federálního shromáždění, nejen branný a bezpečnostní, ale i ostatní, zejména výbory pro kulturu a výchovu, by měly bedlivě sledovat lidské vztahy a vnitřní život armády. Chtěli bychom konečně i zdůraznit, že naše strana bude prosazovat i požadavek národně socialistické mládeže na postupný přechod k profesionální nebo alespoň poloprofesionální armádě. Je to řešení, které na jedné straně zdůrazňuje dobrovolný charakter branné služby, avšak na druhé straně právě svým profesionálním charakterem zabezpečuje, aby obrana země byla na požadované úrovni.

Na závěr bych chtěl, jménem Klubu poslanců Československé strany socialistické říci, že jsme si vědomi tlaku, který je v současné době vyvíjen na členy naší vlády v souvislosti s ozdravováním naší legislativy, a zvláště pak určitého napětí, které ve veřejnosti panuje při diskusích ohledně novelizace našeho branného zákonodárství. Domníváme se, že se jedná o otázky natolik důležité, že nelze akceptovat snahy po živelnosti a umělém urychlování běhu věcí, které musí být nutně vykoupeny nedokonalostí právní úpravy. Výhrady, které jsme uvedli, považujeme za nepominutelné, ale protože charakter zákona není v zásadním rozporu s našimi požadavky a cíli, doporučujeme jej kromě výše uvedených připomínek podpořit.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Ládrovi. Uděluji slovo poslankyni Čáslavské. Připraví se poslanec Valko.

Poslankyně SN P. Čáslavská: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, milí hosté, jménem Klubu komunistických poslanců doporučuji předložený vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje branný zákon, ke schválení. Návrh vychází z pozitivních změn v mezinárodních vztazích i z mezinárodních úmluv, které už byly uzavřeny. Reaguje na nové zahraničně politické a vnitropolitické momenty vývoje v ČSSR. Je třeba jejich provedení přivítat jako pozitivní krok. Navržené zkrácení doby trvání základní vojenské služby i umožnění náhradní civilní služby vychází z návrhů, které byly připravovány už v roce 1989. S pokračujícím procesem odzbrojování bude potřebné v nejbližší době se znovu vrátit k novelizaci branného zákona a přehodnotit možnosti dalšího zkrácení délky základní vojenské služby, jak to bylo ve výborech poslanci doporučováno, na 12 a 6 měsíců.

Určité pochybnosti vzbuzuje ustanovení § 9 odst. 2 a ustanovení § 9 odst. 1 novely branného zákona, kterým se zdůrazňuje, že po dobu výkonu vojenské služby jsou vojákům zachována ústavní práva a svobody. Zvláště se uvádí svoboda projevu náboženského vyznání. I když svobodu projevu náboženského vyznání považujeme za velmi významnou, nejsme přesvědčeni, že totéž neplatí o ostatních občanských právech a svobodách. Na druhé straně přijetím navrhované úpravy bude svoboda projevu náboženského vyznání zákonem limitována na rozdíl od ostatních práv a svobod.

Úprava ústavních práv náleží již podle svého názvu přímo do ústavy. V branném zákoně by pak měla být uvedena specifika uplatňování těchto práv a svobod a případné odchylky od obecné úpravy. Měla by být také řešena otázka základních ústavních svobod a jejich specifických projevů, někdy i nutných omezení v armádě. Jedná se o právo shromažďovací, sdružovací, právo být volen do zastupitelských sborů, právo petiční atd.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslankyni Čáslavské, uděluji slovo poslanci Valkovi. Připraví se jako poslední přihlášený poslanec Rudolf Battěk.

Poslanec SL E. Valko: Vážený pán predseda, vážný pán predsedajúci, vážené pani poslankyne, vážení páni poslanci, zo spoločnej správy výborov, ktorú predniesol spravodajca poslanec P. Balgavý, vyplynulo, že v bode sedem sa doterajšie znenie mení. Doterajšie odseky 3 a 4 sa prečíslujú na odseky 2 a 3. Táto zmena si však vyžaduje i ďalšiu zmenu, a to v § 11 ods. 1. Preto navrhujem, aby sa citovaný bod 7 doplnil o nasledujúci text: V § 11 ods. 1 sa slová ods. 4 nahradzujú ods. 3, a slová ods. 3 alebo 4 sa nahradzujú slovami odseku 2 alebo 3. Týmto prečíslovaním nastane súlad s prednesenou správou.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Valkovi. Uděluji slovo poslanci Battěkovi.

Poslanec SL R. Battěk: Pane předsedo, paní poslankyně a páni poslanci, dovolte mi stručnou poznámku. Nebudu se vyjadřovat k žádnému konkrétnímu bodu navrhované novely branného zákona. Jsem sice zcela jednoznačně pro odstranění vojenských kateder z vysokých škol, pro zavedení náhradní vojenské služby i pro zkrácení vojenské základní služby alespoň na 12 měsíců, ale všechno to je pouze výraz určité pozitivní tendence. Každá forma autokratické vlády klade enormní důraz na ozbrojené mocensko-represivní složky ve svém systému. Není snad nutné zdůvodňovat proč. Demokratický stát, v němž tak řečený svrchovaný lid je zdrojem veškeré moci ve státě, opírá potřebu armády o hrozbu vnějšího napadení a nutnost obrany. Víme ovšem jak dialektika pojmu obrana a útok, vnější a vnitřní nepřítel či útočník umožňuje akcentovat tu či onu stranu pojmové dvojice. Fakt, že prakticky všechny státy považují za nutné udržovat armády, svědčí o tom, že lidské dějiny se nacházejí dosud jaksi v předcivilizačním období. Všechny vojenské doktríny, včetně naší, se prohlašují za obranné, takže z pohledu svrchovaného lidu jednoho státu je svrchovaný lid každého jiného státu potencionálním útočníkem a hrozbou. Všechny vojenské pakty jsou pak jen koalicemi pro zvětšení (jak jinak) obranného potenciálu.

Z tohoto začarovaného kruhu generalit vojenských štábů, které až dosud dokázaly vždy přesvědčit politické vedení o své nepostradatelnosti, nevidím prozatím žádné východisko. Vždyť i mezinárodní společenství, jakým je např. OSN, by nebylo schopno za daného stavu doporučit všeobecné odzbrojení, odzbrojení jako cestu do pravé civilizace. Nezapomeňme totiž, že hrozba ekologické katastrofy má svoje zdroje především v neustálém přezbrojování a dozbrojování armád.

Mohl bych tento svůj pacifisticky orientovaný příspěvek rozvíjet ještě v mnoha směrech, ale protože bych se měl vyjádřit k navrhované novele branného zákona, konstatuji, že mě na ní uspokojuje pouze ona pozitivní tendence, kterou bude nutno ovšem v dalším vývoji prohlubovat. Je to omezování výdajů na armádu a směřovat k demilitarizaci společnosti. Jen to je důvod, proč doporučuji schválení navrhované novely zákona. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Battěkovi. Dodatečně se do rozpravy přihlásil poslanec MUDr. Muraško. Uděluji mu slovo.

Poslanec SN P. Muraško: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, při projednávání novely branného zákona v ústavně právních výborech jsem vyslovil myšlenku a návrh na ještě větší zkrácení vojenské služby. Tato novela branného zákona je projevem toho, že v naší společnosti jsme se pevně vydali cestou demokratizace. Já si velmi vážím toho, že dnes tuto novelu zde projednáváme. Myslím, že v kontextu současné politické situace Československa i mezinárodní situace můžeme být velkorysejší a jít poněkud dále.

Podporuji předcházející vystoupení v rozpravě (poslance Bakšaye). Hovořil o požadavku na zrušení vojenských kateder. Já sám jsem absolventem vojenské katedry a prošel jsem tedy celou touto procedurou. Dnes jsem nabyl pevného přesvědčení, že naše společnost se bez vojenských kateder obejde.

Dále bych chtěl zdůraznit, že mnozí z nás dnes dostali požadavky studentů uměleckých směrů, kteří na nás čekali před vchodem do budovy, kteří velmi argumentovaně vyjádřili požadavek zrušit brannou povinnost pro všechny absolventy středních a vysokých uměleckých škol. Protože se jedná o velmi nepočetnou skupinu vysokoškoláků v Československu a protože jejich argumentace je velmi seriózní, podporuji tento požadavek a navrhuji, aby tento požadavek byl doplněn do projednávané novely branného zákona.

Jsem téhož názoru, že celá problematika vysokoškoláků by měla být obsažena přímo v zákoně, nikoliv ve vyhlášce nebo v dalších prováděcích předpisech. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Muraškovi. Ještě se přihlásil poslanec Fišera a poslanec Jansta. Uděluji nejprve slovo poslanci Fišerovi.

Poslanec SL I. Fišera: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, ve výboru pro kulturu a výchovu jsme projednávali otázku, kterou můžeme považovat v dnešní době za velmi závažnou. Uvažovali jsme v dlouhé diskusi, poměrně odpovědné, o tom, zda by nebylo správné omezit právo vojáků v činné službě na politickou příslušnost, na členství ve stranách.

Tento návrh jsme předložili. Ve společné zprávě výborů jsme se s ním nesetkali. Domnívám se, že bychom tento návrh měli zvážit, protože by pro naši veřejnost znamenal za prvé velké uklidnění a za druhé by znamenal skutečně to, co všichni potřebujeme - vytvořit z armády demokraticky důvěryhodný nástroj obrany tohoto státu. Děkuji vám.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Fišerovi. Uděluji slovo poslanci Janstovi. Dodatečně se přihlásil poslanec Glac.

Poslanec SL M. Jansta: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych jen drobnou poznámku k tisku 299. Navrhl bych v bodě 6 vypuštění formulace, kde je umožnění vstupu do vojenských objektů duchovním - vypuštění formulace státem uznaných církví. Věta by zněla: "... vojenských objektů duchovním, pokud tomu nebrání povinnost při výkonu služby."

Jde mi o to, že kategorii státem uznané církve čs. právní řád nezná od 31. 10. 1949, kdy byl zrušen zákon č. 68/1874. Zákon, který jsme před nedávnem novelizovali, kdy jsme rušili státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti, diskutovali jsme i o tomto problému. Jistě si vzpomínáte, že po delší diskusi jsme záležitost formulovali tak, že církve, jejímž duchovním byli uznány obdobné požitky státem ke dni 31. 12. 1989 - proto by byl branný zákon v nesouladu s tímto zákonem.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Janstovi. Uděluji slovo poslednímu z přihlášených poslanci Glacovi.

Poslanec SN J. Glac: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, problém vojenských kateder na vysokých školách je zřejmě vážný problém, protože se už několikrát objevil. Dovolte mi, abych přednesl stanovisko studentů Vysoké školy báňské v Ostravě: "Vážený pane poslanče, my, studenti Vysoké školy báňské v Ostravě, se na vás obracíme se žádostí, abyste podpořil ve Federálním shromáždění naši snahu o zachování akademické půdy na vysokých školách v souvislosti s existencí vojenských kateder.

Nejpoužívanějším argumentem pracovníků ČSLA, že příprava velitelských kádrů na vojenských fakultách je nejúčinnější formou, pokládáme za naprosto mylný.

Potvrzují nám to také absolventi vojenských kateder v praxi, vojáci základní služby i mnozí vojáci z povolání. Výuka je především silně odtržena od praxe. Kromě některých teoretických znalostí jsou absolventi vojenských kateder u útvarů zcela nepřipraveni na život ve vojenských podmínkách.

Dalším důležitým faktorem je, že povinnost navštěvovat vojenské katedry znemožňuje studentům využívat studijní pobyty a stáže, které se v souvislosti s vojenskými vysokoškolskými podmínkami určitě budou rozvíjet. Bylo by asi škoda, kdyby pro několik zameškaných hodin vojenské výuky nemohl student např. pracovat na diplomové práci na některém uznávaném ústavu v zahraničí.

Podstatné je také to, že do ukončení výuky na vojenské katedře a nastoupení k útvaru uplynou jeden až tři roky vzhledem ke studijním možnostem. To samozřejmě silně ovlivní úroveň získaných znalostí, a to už nechceme mluvit o tom, že úroveň výuky je mnohdy více než pochybná. Často se stává, že vojenský pedagog pro svou indispozici výuku omezí na samostudium. Výsledkem absolvování vojenské katedry pak není připravenost k výkonu velitelské funkce, ale potlačení svobodného cítění mladého člověka. Vždyť se od něj po celou dobu studia nevyžaduje tvůrčí přístup, myšlení, logika, na druhé straně vojenská příprava právě tyto cenné vlastnosti potlačuje a vede jej k poslušnosti, k absolutní podřízenosti a vyžaduje plnění příkazů, které často odporují zdravému rozumu.

Jsme přesvědčeni, že existence vojenských kateder na vysokých školách je přežitek totalizované společnosti posledních 40 let.

Hlavním záměrem předešlého vedení bylo přetvořit nastupující inteligenci v další ochranitele svých cílů, k čemuž využívalo právě akademickou půdu, jejíž princip je v naprostém rozporu s jakýmkoli vojenským či politickým působením. Připadá nám absurdní, aby v naší republice, která se snaží vrátit se mezi demokratické společnosti, ve kterých však pojem vojenská katedra nikdo nezná, i nadále figuruje tento přežitek absolutní nadvlády.

Dalším požadavkem je zkrácení vojenské prezenční služby vysokoškoláků na dobu maximálně 6 měsíců a vojáků základní služby na 12 měsíců. Všichni si totiž musíme uvědomit, co ztrácí naše společnost tím, že lidé schopní tvořit hodnoty, ať již duchovní či hmotné, zbytečně dlouho marní svůj čas na vojně. Čím totiž bude delší doba mezi ukončením studia a nástupem do praxe, tím více se sníží efektivnost studia a vědomosti ztrácejí na aktuálnosti. Bylo by proto vyloženě absurdní právě v této době, kdy se snažíme vrátit se mezi ekonomicky nejsilnější mocnosti světa, kam jsme dříve bezesporu patřili, takto si ničit náš duchovní a pracovní potenciál. Tak se asi cesta na ekonomické výsluní citelně prodlouží a to náš už beztak těžce zkoušený lid nepotěší. Sám prezident nás všechny vyzval, abychom využili všechny možnosti k posílení společného bohatství. Myslíme si, že právě toto je jedna z cest k našim smělým cílům. Děkujeme vám za pochopení a věříme ve vaši podporu ve Federálním shromáždění. Studenti Vysoké školy báňské."

Tento dokument je podpořen 1500 podpisy a rád bych ho předal předsednictvu.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Glacovi, který byl posledním z přihlášených. Dodatečně se přihlásil poslanec Bubeník. Uděluji mu slovo.

Poslanec SL J. Bubeník: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Jsem moc rád, že jsem vlastně jako představitel studentů v tomto shromáždění nemusel mluvit a upozorňovat na problémy, které studenty pálí, jako první. Veškerá problematika, která tady byla řečena, byla jejím vyčerpávajícím výčtem. Již ve výborech jsme upozorňovali na to, že vojenské katedry jsou pozůstatek z doby minulé, z doby totality. Pan ministr Vacek řekl, že byly zneužívány vlastně jako politický strašák nebo určitý nástroj k zastrašování politicky nepohodlných studentů. Argumentoval také tím, že přetrvávání vojenských kateder i v této době je vyžádáno tím, že absolventi vojenských kateder - a že nám to ukáže i v praxi - nejsou podle předpisu připraveni na výkon důstojnického či poddůstojnického zařazení, jak jim to předpis přikazuje.

Myslím, že bychom se měli opravdu rozloučit s vojenskými katedrami, jelikož i odpověď pana ministra ukazuje na úroveň vojenských kateder, na styl jejich výuky, na úroveň jejich pedagogů.

Myslím tedy, že by bylo vhodné

a) zařadit problematiku vojenských kateder do branného zákona a

b) zdůraznit, že bez vojenských kateder.

Děkuji.

Předsedající místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Bubeníkovi, který byl posledním z přihlášených do rozpravy.

Ptám se, zda chce ještě někdo z poslanců vystoupit v rozpravě. Poslanec Balgavý.

Poslanec SL P. Balgavý: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené pani poslankyne, páni poslanci, vážení hostia, dovoľte mi, aby som vystúpil ako poslanec nominovaný do Federálneho zhromaždenia Verejnosťou proti násiliu a pracujúci v Akademickom fóre Slovenska, ktoré združuje pracovníkov a učiteľov vysokých škôl na Slovensku.