Navrhovaná zákonná úprava ve svém
celku vytvoří příznivější
podmínky pro službu občanů v ozbrojených
silách a měla by posílit i úlohu a
místo ozbrojených sil ve společnosti. Předpokládá
se, že v této souvislosti se změnou ústavy
a dalších zákonů na ní navazujících
dojde i k úplné novelizaci branného zákona.
Teprve po té bude ve všech souvislostech možné
zohlednit i připomínky, na které zatím
není reagováno a které při projednávání
ve výborech Federálního shromáždění
byly vzneseny. Jde i o souvislost s předpokládanou
novelou zákona o některých služebních
poměrech vojáků.
Ve federálním ministerstvu národní
obrany jsou v současné době zahájeny
práce na komplexních analýzách všech
obecně závazných předpisů souvisejících
s obranou státu, výkonem branné povinnosti
a služebními poměry vojáků.
Závěrem mi dovolte ještě jednu poznámku.
V důvodové zprávě k novele branného
zákona, která vám byla předložena,
byly vytrženě ze souvislostí uvedeny některé
údaje, které ukazovaly na zvýšení
nákladů při zkrácení základní
vojenské služby. V diskusi ve výborech jsme
tuto otázku osvětlili, já se ještě
jednou omlouvám, že mnohé z vás zavedla
zcela logicky svojí formulací na nesprávná
stanoviska a prosím, aby tak, jak jsme ji ve výborech
osvětlili, byla i chápána.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, žádám vás o posouzení
předloženého návrhu novelizace branného
zákona a o jeho schválení.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji ministru národní
obrany Miroslavu Vackovi. Návrhy projednaly všechny
výbory obou sněmoven kromě výborů
mandátových a imunitních.
Prosím společného zpravodaje výborů
Sněmovny lidu poslance Pavola Balgavého, aby přednesl
zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů poslanec
SL P. Balgavý: Vážený pán
predseda, vážený pán predsedajúci,
vážené pani poslankyne, vážení
páni poslanci. Výbor ústavnoprávny,
zahraničný, branný a bezpečnostný,
pre plán a rozpočet, pre priemysel, dopravu a obchod,
pre poľnohospodárstvo a výživu, kultúru
a výchovu, pre sociálnu politiku a pre životné
prostredie Snemovne ľudu a Snemovne národov podávajú
k vládnemu návrhu zákona, ktorým sa
mení a doplňuje branný zákon, tlač
283, túto spoločnú správu:
Výbory ústavnoprávny, zahraničný,
branný a bezpečnostný, pre plán a
rozpočet, pre priemysel, dopravu a obchod, pre poľnohospodárstvo
a výživu, pre kultúru a výchovu, pre
sociálnu politiku a pre životné prostredie
Snemovne ľudu a Snemovne národov prerokovali na svojich
schôdzach v marci 1990 vládny návrh zákona,
ktorým sa mení a dopĺňa branný
zákon, tlač 283, a odporúčajú
ho Snemovni ľudu a Snemovni národov Federálneho
zhromaždenia schváliť s týmito zmenami:
V článku I:
bod 1 - v § 1 odst. 1 za slovom "zřízení"
záver vety znie: "... vytváří
československý stát ozbrojené síly."
bod 4 - v § 1 odst. 3 prvá veta znie: "Vojáků
v činné službě smí být
použito také při pohromách ohrožujících
lidské životy nebo důležité hospodářské
statky."
bod 5 - v § 5 odst. 3 znie: "(3) Ženám může
být uložena odvodní a služební
povinnost jen v době branné pohotovosti státu,
pokud ji převzaly dobrovolně."
bod 6 - § 9 odst. 2 znie: "Vojákům v činné
službě je zaručena svoboda projevu náboženského
vyznání, včetně účasti
na náboženských obřadech a umožněn
vstup do vojenských objektů duchovním státem
uznaných církví, pokud tomu nebrání
povinnosti při výkonu služby."
bod 7 - za text tohoto hodu sa dopĺňa ďalšia
veta tohto znenia: "Dosavadní odstavce 3 a 4 se přeznačí
na 2 a 3."
bod 9 - v § 22 odst. 1 v texte písmena e) sa za slovo
"orgánu" vkladá poznámka 1), ktorá
sa vyznačí pod čiarou s týmto textom:
1) "§ 4 a 5 zákona o civilní službě."
Za bod 9 sa vkladá nový bod 10 s týmto textom:
hod 10 - § 24 odst. 1: "U poslanců zákonodárných
sborů se vojenská činná služba
odloží, případně se jejich vojenská
činná služba přeruší na
dobu, po kterou jsou poslanci zákonodárných
sborů. Vojenské cvičení takto zmeškané
se promíjí. Ustanovení o promíjení
neplatí, byl-li vyhlášen stav branné
pohotovosti státu."
odstavec 2: "Odboroví funkcionáři se
nepovolávají na vojenské cvičení
a k výkonu vojenské základní služby
po dobu trvání stávky nebo stávkové
pohotovosti."
odstavec 3: "Funkcionáři politických
stran a hnutí a kandidáti do zákonodárných
sborů se nepovolávají na vojenská
cvičení a k výkonu vojenské základní
služby po dobu trvání volební kampaně
až do skončení voleb."
odstavec 4: "U kandidátů do zastupitelských
sborů se nástup vojenské služby odloží,
popřípadě se jejich činná služba
přeruší na dobu volební kampaně
až do skončení voleb."
Doterajšie body 10 a 14 sa preznačujú na 11
až 15.
bod 13, ktorý sa novo označuje ako bod 14 znie:
bod 14 - v § 44 odst. 1 sa slová "Ústavu
a republikánskou státní formu a socialistické
zřízení" nahradzujú slovami "nebo
ústavní zřízení".
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Balgavému.
Slovo má společný zpravodaj výborů
Sněmovny národů poslanec generálmajor
doktor Nemec.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
A. Nemec: Vážený pane předsedo,
vážené paní poslankyně, páni
poslanci. Vyslechli jsme odůvodnění vládního
návrhu zákona, kterým se mění
a doplňuje branný zákon, nesporně
jeden z významných a aktuálních návrhů,
zvláště nyní, kdy se v Evropě
formuje úzká spolupráce států
Západu i Východu na nových politických
základech, a když z tohoto titulu pokračuje
uvolňovací proces mezi národy. Tento proces
vytváří mimo jiné též
příznivé podmínky pro další
útlum ve zbrojení a snižování
výdajů na ně, a to při zabezpečení
potřebného stupně ochrany státu.
Z uvedených poznatků vychází i předložený
vládní návrh. Chtěl bych v této
souvislosti vyjádřit souhlas s odůvodněním
novely branného zákona, tak jak je zde podal pan
ministr národní obrany generálplukovník
Vacek. Dovolte mi vyjádřit souhlas rovněž
se zpravodajskou zprávou pana poslance Balgavého,
k němuž se připojuji.
Předložený vládní návrh
zákona projednaly všechny výbory sněmoven,
až na výbory mandátové a imunitní.
I když návrh byl předložen poslancům
velmi pozdě - u prvních výborů, které
je projednaly prakticky těsně před
jednáním - byl podroben odpovědnému
posouzení. Každé navržené ustanovení
bylo zvažováno ze všech možných hledisek
tak, aby odpovídalo současným potřebám
a současné mezinárodní i vnitrostátní
politické situaci. Kromě některých
drobných legislativně technických úprav
byla zaměřena pozornost zvláště
na některé skutečnosti, u nichž pak
byly doporučeny pozměňovací návrhy
promítnuté do společné zprávy
výborů (tisk 299), kterou máte k dispozici.
Je třeba připomenout, že všechny návrhy
na změny návrhu zákona z výborů,
které se soustředily ve výborech ústavně
právních, byly zváženy z hlediska věcného
i právního a výsledek zapracován do
uvedené společné zprávy. Mimořádnou
pozornost a změny v návrhu si vyžádaly
otázky, jako například, kdy lze použít
vojáků v činné službě,
kdy může být uložena odvodní a
služební povinnost ženám, jak se vypořádat
s požadavkem zaručení svobody projevu náboženského
vyznání vojákům v činné
službě i nemálo diskutovaným otázkám
prominutí nebo odložení branné povinnosti
poslancům, odborovým pracovníkům,
funkcionářům politických stran a hnutí,
jakož i kandidátům na poslanecké funkce.
Bohužel se musím zmínit i o jevu, který
není v souladu s jednacím řádem Federálního
shromáždění. V některých
výborech se opět objevila praxe, že výbory
doporučují, často i zásadní
změnu po věcné stránce, ale její
konkrétní formulaci přenechají výborům
ústavně právním. Uvedená praxe
výborům ústavně právním
značně ztěžuje práci.
Z hlediska ústavně právního nelze
návrhu vytknout nedostatky.
Vážené paní poslankyně, páni
poslanci, jako společný zpravodaj výborů
Sněmovny národů jsem přesvědčen
o tom, že návrh branného zákona splní
požadované záměry, a proto doporučuji
sněmovně tento návrh, ve znění
pozměňovacích návrhů uvedených
v tisku 299, schválit.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Nemcovi. Nyní
přistoupíme k rozpravě. Písemně
se do rozpravy přihlásili: poslanec Bakšay,
poslankyně Silvanová, poslanec Ládr a poslankyně
Čáslavská.
Uděluji slovo poslanci Bakšayovi, připraví
se poslankyně Eva Silvanová.
Poslanec SL J. Bakšay: Vážený pán
predseda, pán predsedajúci, pani poslankyne, páni
poslanci, dámy a páni, podľa § 1 odsek
1 navrhovaného branného zákona k obrane slobody
a nezávislosti Československej socialistickej republiky
a k ochrane jej ústavného zriadenia vytvára
Československý štát ozbrojené
sily. Podľa § 21 odsek 2 povinnosť k základnej
náhradnej službe sú muži povinní
plniť po dovŕšení veku 18 rokov, pokiaľ
ju neprevzali dobrovoľne. V celom zákone nie je ani
zmienka o veľkej skupine odvedencov - a to skupine vysokoškolákov.
Prečo?
Na zasadnutí Výboru pre plán a rozpočet
bolo predstaviteľom Federálneho ministerstva národnej
obrany argumentované, že vysokoškoláci
ani v minulosti neboli riešení branným zákonom,
a že ich problematiku bude riešiť vládna
vyhláška. Opäť sa pýtam, prečo?
Má azda branný zákon riešiť len
časť populácie a druhú časť
populácie zase len ďalšia vyhláška?
Myslím si, že nie. Branný zákon má
komplexne riešiť všetkých občanov
republiky, ktorých sa dotýka branná povinnosť.
Všetci dobre vieme od našich voličov, že
vysokoškoláci majú jednu základnú
požiadavku: aby na akademickej pôde nespočinula
noha uniformovaného príslušníka. Je
to plne oprávnená požiadavka, ktorú
ctili aj naši otcovia či naši dedovia a ctia
ju i všetky vyspelé štáty sveta.
Preto navrhujem, aby sa branný zákon doplnil nasledovne:
Do § 9 vložiť nový odsek 3 s týmto
textom: "Študentom vysokých škôl sa
zaručuje čistota akademickej pôdy zrušením
vojenských katedier vysokých škôl."
Ďalej do § 9 vložiť nový odstavec 4
s textom: "Spôsob vykonania prípravv študentov
vysokých škôl pre základnú vojenskú
činnú službu v poddôstojníckej
a dôstojníckej funkcii určí Federálne
ministerstvo národnej obrany prostredníctvom mestských
vojenských správ v mieste pôsobiska vysokej
školy v súčinnosti s vojenskou komisiou študentskej
únie."
A tretia úprava - § 27 odstavec 2 doplniť: "Základná
služba trvá 18 mesiacov a u absolventov vojenskej
prípravy študentov vysokých škôl
9 mesiacov."
Dámy a páni, pred skoro 4 mesiacmi pár
stovák metrov odtiaľto tiekla krv. Nevinná
krv našich študentov. Prečo tiekla? Aby sme sa
konečne odkliali, aby sme boli konečne slobodní,
aby sme striasli jarmo neslobody, útlaku a totality. Cestu
nám ukázali naši študenti. A čo
im zatiaľ vraciame my? Sedíme tu, v zákonodarnom
orgáne a tíško, pasívne počúvame,
že otázku vysokoškolákov bude riešiť
vládna vyhláška. Nie, dámy a páni!
Vysokoškolskí študenti musia mať zákonnú
istotu, že vojenské katedry odídu z akademickej
pôdy. Prosím, aby ste sa všetci v prípadnom
hlasovaní, keď nebude návrhová komisia
akceptovať tento návrh, zamysleli nad tým,
komu vďačíme, že tento parlament je konečne
aktívnym pracovným a slobodným parlamentom.
Dovoľte ešte jednu poznámku. V správe
pána premiéra Čalfu sme sa minule dozvedeli,
že sme suverénne "svetové jednotky"
v počte vojakov na 100 obyvateľov a taktiež "svetoví
rekordmani" v počte tankov na 100 tisíc obyvateľov.
Sú to, tak povediac, smutné primáty. Práve
preto žiadam, keď budem naďalej pracovať v
novom parlamente, budem sa veľmi ostro zasadzovať o
ďalšie výrazné skrátenie vojenskej
základnej činnej služby v nadväznosti
na výsledky viedenských rozhovorov.
Pre zaujímavosť vám uvádzam dĺžky
brannej povinnosti štátov v našom okolí:
v Západnom Nemecku je to 15 mesiacov, v Rakúsku
6 mesiacov, vo Švajčiarsku 17 týždňov
a 8krát tri týždňové cvičenie,
v Dánsku 9 mesiacov, v Belgicku 12 mesiacov; Veľká
Británia, Írsko a Lucembursko nemajú brannú
povinnosť. Sovietsky zväz 24 až 36 mesiacov podľa
druhov zbraní. NDR 18-36 mesiacov podľa druhov zbraní.
Poľsko 24 mesiacov, Bulharsko 24-36 mesiacov podľa druhov
zbraní. Údaje sú z časopisu WUI č.
4 z roku 1989, str. 14.
Pani poslankyne, páni poslanci, snažme sa myšlienky
našej nežnej revolúcie dostať v zmysle humanity,
demokracie a otvárania sa svetu aj do našich kasární
a myslenia nás všetkých. Snažme sa dôsledne
odpolitizovať armádu, aby nikdy nebola zneužitá
proti ľudu tejto republiky, ale nie metódou, že
zo zástupcov veliteľov pre politickú prácu
- známych politrukov - sa z noci na ráno stanú
zástupcovia veliteľov pre kultúrnovýchovnú
prácu, že vysokí vojenskí dôstojníci,
ktorí ešte v novembri vyhlasovali tvrdosť voči
živlom a v televíznych interview mávali papiermi
o príjmoch pána Kňažka či iných
umelcov, zostávajú i naďalej vo svojich funkciách.
Chceme čistú, odbornú a, nahlas by som povedal,
našu armádu. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Bakšayovi,
slovo má poslankyně Eva Silvanová, připraví
se poslanec Ládr.
Poslankyně SN E. Silvanová: Vážený
pán predseda Federálneho zhromaždenia, poslankyne,
poslanci, milí hostia, k dnešnému vládnemu
návrhu zákona, ktorým sa mení a dopĺňa
branný zákon, dovoľte mi prispieť pohľadom
mladých rodín vojakov, ktorých sa skrátenie
vojenskej služby osobitne dotýka.
Už prvé januárové dni sa na mňa
obraceli moje voličky z Bratislavy, ktoré majú
manželov na vojne, s prosbou, aby som presadzovala zmenu
branného zákona. Vyzbrojili ma argumentáciou,
ktorá posudzuje branný zákon nielen z hľadiska
vojenského a štátneho, ale aj z hľadiska
spoločenských súvislostí s dopadom
na ekonomickú a sociálnu situáciu mladých
rodín vojakov. Ako členka výboru pre sociálnu
politiku Snemovne národov chcem práve tento aspekt
zdôrazniť. Vo všeobecne známych neutešených
ekonomických a sociálnych podmienkach a citovej
kríze žije väčšina mladých
rodín. Je v záujme nás všetkých
prispieť k zlepšeniu týchto podmienok. Z ekonomického
hľadiska pre mladú rodinu výkon základnej
vojenskej služby otca znamená aj zníženie
príjmov pre rodinu. Keďže napríklad mesačná
mzda absolventa vysokej školy v civile je okolo 1700 Kčs,
ale počas vojenskej služby príspevok štátu
rodine je 1050 Kčs. Tieto rodiny majú mladomanželské
pôžičky, prevádzkové náklady
na byt a iné výdavky, a tak skorší návrat
z vojenskej služby znamená aj zlepšenie finančnej
situácie tejto rodiny.
Ešte významnejší je dôsledok účasti
otca na výchove a starostlivosti o novonarodené
dieťa. Starostlivosť o malé dieťa je časovo
i fyzicky náročná pre prakticky osamelú
matku a nutnosť vytvorenia čo najhlbšieho vzťahu
medzi otcom a dieťaťom už v ranom období
vývoja dieťaťa je všeobecne známa.
Keď chcem pozdvihnúť citový a morálny
kredit mladých rodín, tak skrátenie vojenskej
služby k tomu určite prispieva. Preto mi dovoľte
len poďakovať sa v mene tisícov mladých
rodín, ktorým sa otcovia vrátia skôr
z vojenskej služby, ministerstvu národnej obrany,
ako aj federálnej vláde za predložený
návrh a rada svojím hlasom prispejem k jeho schváleniu.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslankyni Silvanové,
hovořit bude poslanec Ládr, připraví
se poslankyně Čáslavská.
Poslanec SL J. Ládr: Vážený
pane předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, dovolte mi, abych vyjádřil
stanovisko Klubu poslanců Československé
strany socialistické k návrhu branného zákona
a z úsporných důvodů mi dovolte, abych
zároveň vyslovil i stanovisko k návrhu zákona
o civilní službě.
V současné době dochází k pozitivním
změnám v mezinárodních vztazích,
zejména ve vývoji vojensko-politické situace.
Z těchto důvodů před námi vyvstala
nutnost novelizovat v rámci obsáhlé rekonstrukce
našeho právního řádu branný
zákon č. 121/1978 Sb., který byl důsledně
uveden do souladu s mezinárodními úmluvami
a mezinárodním paktem o občanských
a politických právech.
Oceňujeme, že návrh novelizace branného
zákona, který nám byl předložen,
již počítá i s institutem náhradní
civilní služby, s institutem, který má
ve svých branných zákonech zakotvena takřka
celá západní Evropa, s institutem, po kterém
se tak naléhavě volalo.
Za zápor navrhované právní úpravy
pokládáme, že civilní služba je
upravena ve zvláštním zákoně.
Máme za to, že mohlo prospět věci, kdyby
i institut náhradní civilní služby byl
začleněn do jednoho právního předpisu.
V této fázi však již nechceme tuto otázku
námitkovat.
Jsou zde však i závažnější
problémy, na které nás upozorňuje
naše Ústřední rada národně
socialistické mládeže, spočívající
v tom, že návrh zákona o civilní službě
je upraven ve smyslu povolovacího řízení,
s čímž nemůžeme souhlasit, neboť
osobám, kterým jejich náboženské
vyznání nebo vyznávané morální
přesvědčení nedovoluje vykonávat
vojenskou službu se zbraní, by možnost vykonávat
náhradní civilní službu neměla
být svazována povolovacím řízením.
Takto je tento institut upraven v základním zákoně
Spolkové republiky Německo, tedy v její ústavě,
kde článek číslo 4 odst. 3 zní:
"Nikdo nesmí být proti svému svědomí
nucen k válečné službě se zbraní."
Bližší pak upravuje spolkový řád.
Na tento článek pak navazuje článek
12 téhož zákona, kde se v odstavci 2 praví
následující: "Kdo z důvodu svědomí
odmítá válečnou službu ve zbrani,
může být povolán k náhradní
službě. Délka náhradní služby
nesmí překračovat délku branné
služby." Bližší upravuje zákon,
který nesmí omezovat svobodu rozhodování
podle svědomí a musí také upravovat
možnost náhradní služby, která
nemá žádnou souvislost s útvary ozbrojených
sil a pohraniční služby.