Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Chcel by som zaujať stanovisko k tomu, čo sa tu hovorilo o akademickej pôde a o otázkach vojenských katedier.

V spolupráci s poslancami Občianskeho fóra poslanci Verejnosti proti násiliu otázku vojenských katedier na brannom a bezpečnostnom výbore otvorili už dávnejšie, zhruba pred troma týždňami. V diskusii sme zaujali stanovisko, ku ktorému sa pripojili aj ostatní poslanci, ktorí v tomto výbore pracujú. Toto stanovisko je nasledujúce:

Navrhujeme odčlenenie vojenských katedier od civilných vysokých škôl, lebo ich zaradenie do civilných vysokých škôl sa nezlučuje s pojmami akademickej pôdy a akademických slobôd.

Ďalej sme v našom výbore dospeli k ďalšiemu záveru. Navrhujeme, aby vojenské katedry boli pričlenené k vysokým vojenským školám, pretože ich pričlenenie k vysokým vojenským školám zásadným spôsobom umožní zvýšiť ich profesionalitu.

Tretie zásadné stanovisko, ku ktorému sme dospeli na brannom a bezpečnostnom výbore, je otázka účasti poslucháčov vysokých škôl vo výuke na vojenských katedrách. Po dôkladnej diskusii sme navrhli nasledujúce - a opäť upozorňujem, že ide o spoločný názor väčšiny poslancov, ktorí pracujú vo výbore brannom a bezpečnostnom - navrhujeme, aby poslucháči vysokých škôl navštevovali výuku na vojenských katedrách nie povinne, ale dobrovoľne.

Navrhujeme, aby poslucháči vysokých škôl sa mohli slohodne rozhodnúť, či budú absolvovať predpísané skúšky z vojenskej prípravy v predpísanom termíne a v predpísanom rozsahu bez ohľadu na to, či vojenské katedry navštevujú alebo nenavštevujú, pretože z pojmu akademických slobôd, aplikovaného na ostatné predmety, ktoré sa vyučujú na vysokých školách, vyplýva, že študent má mať slobodu voliť si výuku podľa svojho uváženia. V tom prípade, keď študent sa rozhodne, že je schopný zvládnuť vojenskú prípravu aj bez toho, aby povinne navštevoval vojenskú výuku, a preukáže to patričným spôsobom na predpísanej skúške a v predpísanom termíne, nevidíme dôvod, prečo mu v tom brániť.

Chcel by som ešte osobnú poznámku k tomu, čo povedal pán spravodajca Nemec. Pán spravodajca Nemec - bohužiaľ som nestačil zachytiť presnú formuláciu - vyslovil sa v tom duchu: ostatné výbory odporúčajú výboru ústavnoprávnemu rôzne formulácie, ale tú najťažšiu robotu nechajú na výbor ústavnoprávny.

Dovolím si zdôrazniť, že v správe, ktorú som predložil - veľká časť textu, konkrétne bod 9, ktorým sa upravuje § 24, bol od slova do slova prevzatým výborom ústavnoprávnym v znení, ktoré predložil výbor branný a bezpečnostný.

Ďaľšia moja poznámka, nie ako spravodajcu, ale ako poslanca a člena výboru ústavnoprávneho. Domnievam sa, že pri takýchto zákonoch, ako je novela branného zákona a zákon o civilnej službe, ktorý budeme v dohladnej dobe prerokúvať, je potrebné, aby výbor ústavnoprávny zoznámil členov výboru bezpečnostného a branného, ktorí sa v tejto ohlasti špecializujú, prečo mnohé ich pripomienky výbor ústavnoprávny neakceptuje.

Z toho dôvodu navrhujem, aby formulácie, ku ktorým sme dospeli vo výbore brannom a bezpečnostnom, boli prijaté ako pozmeňovací návrh. Konkrétne navrhujem do článku 1 zaradiť bod 15, ktorý znie takto: "V § 8, odst. 1 hranného zákona č. 121/1978 Zb. na str. 531 sa odstavec 1 vypúšťa. Doterajší odst. 2 platí bez označenia. Aby som vám ozrejmil situáciu, dovolím si odcitovať z doterajšieho znenia branného zákona § 8, ktorý znie:

§ 8 - Zhodnocení výkonu branné povinnosti, odst. 1: " (1) Předpokladem zastávání jakýchkoli veřejných funkcí je řádné plnění veškerých povinností, které dotčené osobě tento zákon ukládá."

Vo výbore brannom a bezpečnostnom sme dospeli k záveru, že považujeme za potrebné tento odstavec vypustiť. Zdôvodnenie znie: "Pretože predpokladom zastávania akýchkoľvek verejných funkcií je riadne plnenie všetkých zákonov, nie je potrebné v brannom zákone tento predpoklad zvlášť zdôrazňovať." Okrem toho sa domnievam, že pokiaľ by tento odstavec v brannom zákone zostal, je potrebné ho upraviť tak, aby obsahoval výnimky pre osoby, ktoré plnia všetky povinnosti, ktoré dotyčnej osobe ukladá zákon o civilnej službe, prípadne, aby v zákone o civilnej službe bol príslušný paragraf zaradený. Domnievam sa, že je jednoduchšie a správnejšie jednoducho odst. 1 § 8 vypustiť.

Okrem toho vo výbore brannom a bezpečnostnom sme dospeli k záveru - citujem z uznesenia: K § 25 branného zákona za tabuľkou v odst. 2 je treba vložiť nový text: "Vláda ČSSR může v mimořádných případech na přechodnou dobu uvedené věkové hranice prodloužit."

Upozorňujem na Zbierku zákonov č. 121/1978 str. 533, čoho sa táto formulácia dotýka. Dotýka sa § 25, ktorý znie: "Služební povinnost vojáků z povolání a ve výslužbě." V odst. 2 je uvedená tabuľka, kde sú pre činnú službu, zálohy 1., 2. a 3. kategórie uvedené príslušné vekové hranice. V brannom a bezpečnostnom výbore sme v zaradenom texte - "Vláda ČSSR může v mimořádných případech na přechodnou dohu uvedené věkové hranice prodloužit" - vychádzali predovšetkým z toho, aby vojakov, ktorí boli z armády odstránení pri previerkach po roku 1968, majú vysokú vojenskú kvalifikáciu a v súčasnosti by mohli prispieť k demokratizácii našej armády, bolo možné do činnej služby zaradiť, i keď ich vek presahuje príslušné vekové hranice.

Z uvedeného vyplýva, že by bolo vhodné tento pozmeňovací návrh akceptovať.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Balgavému. O faktickou poznámku se přihlásil pan poslanec Masopust.

Poslanec SL Z. Masopust: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, to co jsme vyslechli, je matoucí situace. (Potlesk.) Úvodem jsme vyslechli k tomuto bodu zprávu pana poslance Pavola Balgavého, který byl určen jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu. V jeho nynějším vystoupení jsme vyslechli snad poslance Pavola Balgavého nebo snad zpravodaje nějakého jiného výboru.

Společný zpravodaj má tu funkci, pokud věci rozumím jako poslanec i trochu jako právník, aby seznámil sněmovny s připomínkami, které vzešly z jednání výborů. Myslím, že tento smysl vystoupení byl tím, které jsme právě vyslechli, značně setřen. Za druhé bych vás chtěl, jako předseda ústavně právního výboru Sněmovny lidu informovat, že po celou dobu, kdy tato zákonná předloha byla předmětem jednání společného zasedání ústavně právních výborů byli s námi v jednací síni přítomni představitelé branného a bezpečnostního výboru, kteří se také aktivně do našich diskusí zapojovali. Domnívám se tudíž, že eventuální narážka na nedostatek komunikace a neinformovanost není zdůvodněna. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Masopustovi. Dále se ještě přihlásil poslanec Dvořák. Uděluji mu slovo.

Poslanec SL L. Dvořák: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, po této vzrušené atmosféře mám poněkud složitější situaci, ale pokusím se vrátit k pramenům, k vystoupení poslance Bakšaye. Všichni víme z vlastní praxe, že na to, aby se mohl někdo něco učit, je třeba, aby se naladil na určitou vlnovou délku s učebním materiálem, aby si něco zapamatoval. Je iluzorní si myslet, že toto se děje při výuce na vojenských katedrách vysokých škol. Sám jsem jejich absolventem a tolik Švejků jsem ještě v rotě neviděl, a jenom budeme vytvářet další. Domnívám se, že vojenské katedry jako takové, jsou jalové zařízení, které naprosto ztratilo jakékoliv opodstatnění, nota bene ještě aby fungovala na akademické půdě.

Dále si myslím, že bychom si měli uvědomit jednu věc, a to, že vůči studentům máme spoustu dluhů a toto je první příležitost k první splátce. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Dvořákovi, který byl posledním z písemně přihlášených do rozpravy. Chce ještě někdo z poslanců vystoupit? O faktickou poznámku požádal poslanec Balgavý.

Poslanec SL P. Balgavý: V úvode svojho vystúpenia som povedal, že nehovorím ako zpravodaj, ale že hovorím ako poslanec.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji Poslanci Balgavému. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Hlásí se poslanec Rašev.

Poslanec SN P. Rašev: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, dámy a páni, pri vystúpení pána poslanca Murašku, ktorý obhajoval požiadavky poslucháčov vysokých škôl, aby boli uvoľnení z brannej povinnosti, som si všimol ro ruch v tejto sále, ba dokonca aj pobavené úsmevy. Priznám sa, že ja osobne ako profesionálny umelec som túto reakciu dosť dobre nepochopil. Ak totiž stále platí starý múdry výrok, že umelci sú pokladom každého národa, - zrejme už neplatí - nevidím dôvod, prečo by žiadosť o uvoľnenie priemerne maximálne 400 absolventov umeleckých škôl ročne z brannej povinnosti mala vyvolávať pobavenie a nepochopenie v tejto sále. Ak si totiž uvedomíme, že na rozdiel od mnohých iných povolaní sú umelecké povolania viazané na neustále pravidelné, ba možno povedať každodenné rozvíjanie talentu, ktoré základná vojenská služba neumožňuje, určite pochopíme, akým vážnym, a niekedy aj nenapraviteľným, zásahom môže byť vykonávanie vojenskej služby v tomto procese vývoja každého umelca. Hrozím sa predstavy nádejného mladého huslistu, ako opravuje tank, alebo speváka, mladého tenoristu, ktorý je na vojenskom cvičení v zime. Vy sa toho nehrozíte?

Ja sa teda pripájam k požiadavkám umeleckých škôl, aj keď vidím, že je nás v sále málo.

K vojenským katedrám: Ja som na vojenské katedry nechodil, ja som slúžil normálne dva roky, počas Vysokej školy múzických umení, ale doteraz nezabudnem na výrok jedného majora, ktorý sa tradoval u nás na škole, keď tíšil mojich kolegov-vysokoškolákov, tíšil ich touto vetou: "Súdruhovia, ukľudnite sa, ste predsa vysokoškoláci. A dokonca niektorí z vás majú aj maturitu". Ďakujem.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Raševovi. Přeje si ještě někdo vystoupit? Poslanec Kryll.

Poslanec SL J. Kryll: Dovolte mi několik vět jako reakci na probíhající rozpravu. Současná doba povýšila mnoho věcí na vysoké ideály. Já si myslím, že mezi vysoké ideály patří i láska k vlasti, která se ovšem musí projevit aktivními činy, včetně připravenosti k obraně vlasti.

Práva a povinnosti by samozřejmě měly být pro všechny stejné. Proto si myslím, že branná povinnost nemůže být povinností jen dělnické a rolnické mládeže a že se tedy na ní musí podílet svým způsobem a určitým podílem všichni. (Potlesk.)

Jsem proto, aby se vytvářely všem podmínky pro jejich profesní uplatnění. Na druhé straně si současně uvědomuji, že vytvořit správný vztah k naší armádě bude dlouhodobá a trpělivá práce jak ze strany veřejnosti, tak ze strany samotné armády. Navrhuji proto projednat návrh v předloženém znění, ve smyslu zpravodajské zprávy a postavení vojenských kateder civilních škol řešit ve smyslu výroků ministra národní obrany, které pronesl ve svém úvodním slově.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji Poslanci Kryllovi. Ještě se někdo hlásí o slovo? (Nikdo.) Není tomu tak. Prohlašuji rozpravu za skončenou.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, doporučuji 20minutovou přestávku. Jednání bude zahájeno v 11.55 hodin.

(Jednání přerušeno v 11.35 hodin.)

(Jednání opět zahájen o v 11.57 hodin.)

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Vážené paní poslankyně a páni poslanci, budeme pokračovat v jednání. O slovo se přihlásil ministr národní obrany generálplukovník Miroslav Vacek.

Ministr národní obrany ČSSR generálplukovník M. Vacek: Vážené poslankyně, vážení poslanci, považuji za svoji povinnost vyjádřit se k některým dotazům, které poslanci vznesli k novele branného zákona.

Prosil bych, abyste znovu zvážili, vy, kteří jste měli připomínky nebo dotazy k novele branného zákona a brali v úvahu to, co jsem v úvodu svého vystoupení říkal, že se skutečně jedná o novelu, která má zachytit to podstatné, co pro současný život je nezbytné a že nový branný zákon, který vyjde po vydání Ústavy ČSSR a ústav obou republik bude možná z jiných pohledů mnohé řešit. Dovolte mi přistoupit k odpovědím na dotazy poslanců.

Poslanec Bakšay hovořil, tak jako i jiní další, o otázce existence či neexistence vojenských kateder na civilních vysokých školách. Omlouvám se za to, jestli se budu ve svých odpovědích opakovat. Já totiž skutečně nemohu nalézt jiné argumenty než ty, o kterých jsem hovořil před měsícem nebo bezprostředně teď v jednotlivých výborech Federálního shromáždění. My totiž nenalézáme způsob jak odpovědět jiné části naší mládeže, že existuje nerovnost před zákonem. Tedy mladý člověk na základě možností, které v současné době náš stát má, má sloužit 18 měsíců. Další kategorie lidí, to jest vysokoškoláci, z důvodů, které sice oni uvádějí, ale podle mě je nelze brát zákonně, to znamená otázky, jakési akademické svobody, dál potom z důvodů, že pozdě vstupují do občanského života, a tím jsou vlastně oproti středoškolákům nebo dělnické mládeži poškozeni, žádají zkrácení vojenské služby. To jsou jistě důvody jejich, ale nelze s nimi argumentovat celospolečensky.

Vím, že pravděpodobně neuspokojím ty, kteří vznášejí připomínky k existenci kateder. Mohu odpovědět jedno: že totiž to, co znají, to co platí, je možno realizovat. Nikdo nemůže vysokoškolského studenta donutit, aby na vojenskou přípravu, na vojenských katedrách chodil. To existuje i nyní, nemusí chodit. Bohužel tady je to druhé co je pro studenty nepřijatelné, že totiž v tom případě se musí podrobit délce základní vojenské služby v rozsahu, tak jak je stanovena, v našem případě 18 měsíců. Mne strašně mrzí jedna věc, ale už jsem si na ni za dobu svého pobytu v armádě zvykl: Že všechno je stavěno tak, jako by to byl jen zájem generality nebo vojáků z povolání Československé armády. Samozřejmě nás to mrzí, ale věřím, že časem snad, bude-li ještě armáda existovat, by se tyto otázky měly stát zájmem všech našich občanů a celého našeho státu. Já totiž potom těžko hledám argumenty, protože čím více argumentuji jako člověk oblečený do zeleného, tím více jsem podezřelý.

Chtěl bych říci, aniž bych vás chtěl zdržovat, že samotná podstata vznikla kdysi v minulosti. Totiž vysokoškoláci sloužívali v naší republice stejně dlouhou dobu jako ostatní mladí lidé. V 50. letech potom potřeba vysokoškoláků pro naši ekonomiku vyvolala určité úlevy, které potom přetrvávají až do této doby. Chtěl bych říci, že to není potřeba Čs. armády. Chtěl bych říci, že formálně vojenské katedry na vysokých školách spadají do kompetence obou ministrů školství, mládeže a tělovýchovy, a Československá armáda tam pouze vyčleňuje vojáky z povolání.

Snad jeden moment: Z mnohého, co říkají studenti nejenom z dnešního vystoupení - to by bylo nespravedlivé moje tvrzení vůči nim, - jsem si udělal jeden dojem, že lépe vědí co nechtějí než to, co chtějí, pokud se týká výkonu základní vojenské služby. Pokud hovoříme o kvalitě vojenských kateder na vysokých školách, chtěl bych říci, že máme na tom svůj podíl, část viny, ale na druhé straně mi dovolte, abych připomněl, co zde řekl poslanec Kryll, že skutečně už a priori vzniká napjatost tím, že někteří mladí lidé mají odpor k vojenské službě. Odpor z hlediska lidského je pochopitelný. Vždyť každý mladý člověk ztrácí ekonomicky. Paní poslankyně zde o tom hovořila, co znamená pro mladou rodinu, když už je ženatý, když je svobodný, je to totéž, když se připravuje třeba k tomu, aby rodinu založil. Čili je mnoho důvodů, které když se spojí i s některými názory, které jsou vyloženě - omlouvám se, pokud bych tím někoho napadl - pacifistické, to jest, že momentálně neodpovídají situaci, která ve světě je, tak se dostáváme trochu na scestí.

Na adresu poslance Bakšaye bych chtěl říci jednu věc. Chtěl bych potvrdit, že všechny údaje, které pan poslanec Bakšay uváděl o délce základní vojenské služby v jiných státech, jsou skutečně pravdivé. Myslím si však, že srovnávat je možné to, co se srovnávat dá. Nechci obviňovat, protože nevím, jestli pan poslanec Bakšay neměl jiné k dispozici, ale že si vybral státy, jako je Lucembursko, i když je členem Severoatlantického paktu, Island, Lichtenštejnsko a jiné. Nechci argumentovat tím, co je známo, ale dovolte, abych doplnil pana poslance Bakšaye a posuďte sami, jestli s 18 měsíci základní služby se nyní tak příliš lišíme: Portugalsko - 16 měsíců pozemní vojsko, 21-24 měsíců vojenské letectvo a vojenské námořnictvo, Řecko - také země, ke které se můžeme rovnat - pozemní vojsko 21 měsíců, vojenské letectvo 23 měsíců a vojenské námořnictvo 25 měsíců, Turecko - velmi silný vojenský stát - 18 měsíců u všech druhů ozbrojených sil.

Abych se nechoval jako pan poslanec Bakšay a nevytrhoval souvislosti a jen to, co mi vyhovuje, pro úplnost uvádím Nizozemí - 14-16 měsíců pozemní vojsko, vojenské letectvo a vojenské námořnictvo 14-17 měsíců. To jsou pro úplnost některé údaje, takže posuďte sami. Byl bych rád, kdybychom používali údajů skutečně objektivních.

Pokud se týká dalších dotazů poslanců - přechod k profesionální armádě do budoucna. Snad bych na to ani nemusel odpovídat, ale je to otázka, která hodně přichází v současné době na přetřes. My se přece nebráníme tomu, aby došlo k profesionalizaci. Podle názorů nás, vojáků, je k tomu potřeba jedno: aby armáda byla úměrná počtu obyvatel a snad i síle ekonomiky státu. To znamená, že musíme hodně naši armádu snížit, abychom si mohli dovolit profesionální armádu. Kromě toho to chce i jiné věci. Obnovit i prestiž armády ve společnosti, protože jinak nebudou lidé ochotni sloužit nám jako profesionálové. Pro úplnost uvádím, že když budeme o profesionalizaci hovořit - tj. poměr vojáků z povolání k vojákům základní služby - hovoříme u nás asi o 28 % profesionalizaci. Neodmítáme tedy profesionalizaci, ale tvrdíme, že to je dosti drahá záležitost.