Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci:

Sněmovny lidu:

Bartončík, Bartošková, Fanta, Geci, Kontríková, Kováč, Kubinský, Madarász, Malina, Müller, Šabata, Štern, Štrbová

3 poslanci rezignovali

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Klůzová, Kos, Mikule, Peklo, Pithart, Řehková

1 poslankyně rezignovala

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Daráž, Kováč, Mede, Popély, Rusnák

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Vážené Federální shromáždění, vážené poslankyně a poslanci, vážení hosté, všechny vás srdečně vítám. Zahajuji 25. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů V. volebního období Federálního shromáždění Československé socialistické republiky. Vítám rovněž členy federální vlády.

Vážené poslankyně a poslanci, předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla na svých schůzích konat společnou schůzi sněmoven s pořadem uvedeným na pozvánce, kterou jste obdrželi. Zároveň bych chtěl informovat, že příští společná schůze sněmoven se bude konat ve dnech 27.-29. března a bude mít na programu všechny, tzv. politické zákony, tj. návrh zákona o sdružování občanů, o právu shromažďovacím, o právu petičním, novelu tiskového zákona, návrh zákona o nabývání a pozbývání státního občanství a zejména návrh zákona o názvu republiky a návrh zákona o znaku republiky.

Jsou k tomuto návrhu předsednictev a k navrženému programu nějaké připomínky? Místopředseda FS pan Kučera.

Místopředseda FS B. Kučera: Pane předsedo, pane předsedající, kolegové a kolegyně poslanci, jménem Klubu poslanců Československé strany socialistické doporučuji, aby na závěr pořadu naší schůze byl zařazen tentokrát, ale i do budoucna bod "Otázky a podněty poslanců", abychom zbytečně nezatěžovali projednávání ostatních bodů četnými dotazy, které jinak poslanci nemohou samozřejmě na půdě Federálního shromáždění přednést. Domnívám se, že by to byla velice racionální forma naší práce. Děkuji vám.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji místopředsedovi FS B. Kučerovi.

V zasedací síni je přítomno 170 poslanců Sněmovny lidu, 62 poslanci Sněmovny národů zvolení v České republice a 64 poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice.

Nyní dám hlasovat o doplňujícím návrhu, který přednesl místopředseda Federálního shromáždění poslanec Kučera.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Jeden.) Jeden.

Sněmovna lidu odsouhlasila doplňující návrh místopředsedy Federálního shromáždění poslance Kučery.

Nyní se ptám poslanců Sněmovny národů, kdo z nich souhlasí s doplňujícím návrhem pana místopředsedy Kučery, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Není.

Zdržel se někdo hlasování? (Jeden.) Jeden.

Rovněž Sněmovna národů doplňující návrh programu místopředsedy Federálního shromáždění odsouhlasila.

Nyní budeme hlasovat o původním návrhu programu. Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.

Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí s navrženým programem, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Není tomu tak.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Poslanci Sněmovny národů program dnešní schůze schválili.

Nyní prosím poslance Sněmovny lidu, kdo souhlasí s navrženým programem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Není tomu tak.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

I Sněmovna lidu návrh schválila.

Konstatuji, že obě sněmovny Federálního shromáždění se usnesly podle čl. 34 odst. 2 ústavního zákona o československé federaci na konání společné schůze a schválily její program.

(Poznámka redakce: usnesení SL č. 229, SN č. 238)

Než přistoupíme k projednávání jednotlivých bodů schváleného programu, chtěl bych vás informovat, že po skončení dnešní schůze sněmoven se uskuteční v této zasedací síni odborně politický seminář

- k návrhu ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje Ústava Československé socialistické republiky a ústavní zákon o čs. federaci,

- k vládnímu návrhu zákona a individuálním podnikání fyzických osob a

- k vládnímu návrhu zákona o akciových společnostech.

Výklad k návrhu ústavního zákona přednese místopředseda Federálního shromáždění profesor Jičínský, výklad k dalším dvěma návrhům podá představitel národohospodářské rady vlády ČSSR.

Jako prvý bod schváleného pořadu projednáme

Prosím ministra národní obrany generálplukovníka ing. Miroslava Vacka, aby návrh odůvodnil.

Ministr národní obrany ČSSR generálplukovník M. Vacek: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, vážení hosté, dovolte mi v souladu s rozhodnutím federální vlády odůvodnit návrh zákona, kterým se mění a doplňuje branný zákon č. 92/1949 Sb., jehož úplné znění bylo vyhlášeno pod č. 121/1978 Sb.

Chci vám, poslancům, poděkovat za mimořádný zájem a odpovědnost, s jakou jste k projednání návrhu novely zákona přistupovali v jednotlivých výborech. V návaznosti na tato jednání mi dovolte připomenout a objasnit nejdůležitější navrhované změny.

Novelizace branného zákona, jak je vám předkládána k projednání, řeší jen nejaktuálnější právní vztahy, týkající se realizace branné povinnosti občanů, zejména pak mladé generace a respektuje přitom zásadu, že jejich úpravou by neměla být oslabena, takzvaná rozumná obranná dostatečnost a bojeschopnost ozbrojených sil.

K podstatným změnám dochází ve stanovení úkolů ozbrojených sil v § 1 branného zákona. Cílem navrhované úpravy je nově stanovit úkoly ozbrojených sil a omezit jejich úlohu při udržování bezpečnosti uvnitř státu. Ozbrojené síly smí býti napříště použity jen v případě přímého násilného útoku proti ústavnímu zřízení Československé republiky. Dosavadní znění branného zákona umožňovalo použití ozbrojených sil v širokém rozsahu i k plnění úkolů v národním hospodářství.

Vládní návrh novelizace respektuje ustanovení mezinárodní úmluvy o povinné a nucené práci číslo 29 a mezinárodního paktu o občanských a politických právech a upravuje, respektive snižuje a omezuje rozsah používání vojáků v základní službě k různým výpomocem v národním hospodářství, kromě pomoci při živelných pohromách.

V návaznosti na změny v úkolech ozbrojených sil se upravuje odvodní a služební povinnost žen jen na dobu mimořádných opatření, pokud ji nepřevzaly dobrovolně, to je řešeno v § 5 odst. 3 branného zákona. V souvislosti se zrušením odvodní a služební povinnosti žen v míru byl výborem pro plán a rozpočet předložen návrh, aby i duchovní státem uznávaných církví měli odvodní a služební povinnost jen v době mimořádných opatření.

Přijetí tohoto návrhu by bylo podle našeho názoru v rozporu se všeobecnou brannou povinností, zakotvenou v ústavě a kromě toho nebylo - tak jak je mi známo - ani duchovními požadováno. Možnou alternativou pro mnohé občany se však stává civilní služba za předpokladu schváleného příslušného zákona.

Nově se v branném zákoně stanoví ústavní práva a svobody vojáků v činné službě (§ 9 branného zákona). Tímto ustanovením je jim zaručena svoboda projevu náboženského vyznání, včetně účasti na náboženských obřadech. Požadavek vstupu duchovních do vojenských objektů za účelem náboženských obřadů, který vyplynul z jednání některých výborů Federálního shromáždění, by představoval pro armádu řešení složitých organizačních otázek co do místa, materiálního zabezpečení i organizace života jednotek a útvarů. Armáda není v současné době schopna převzít na sebe odpovědnost za organizaci náboženských obřadů v kasárenských objektech a prosím, abyste tuto skutečnost posoudili. Dovolte mi připomenout, že takovou úpravu neznala ani armáda za první republiky. V závažných případech, zasluhujících zvláštního zřetele, však vstup duchovních do vojenských objektů chceme umožňovat.

Přestože vládní návrh novely branného zákona se znění § 24 branného zákona nedotýká, doporučení vzešlá z jednání výborů Federálního shromáždění, týkající se jeho doplnění a úpravu služební povinnosti osob zvolených do zákonodárných sborů, včetně funkcionářů a kandidátů na poslanecké funkce v době volební kampaně a odborových funkcionářů v době stávky, lze plně akceptovat. Povolání těchto osob na vojenská cvičení je podle našeho názoru dostatečně upraveno v § 39 branného zákona a v § 40 prováděcího vládního nařízení. Odklad těchto cvičení z důvodu výkonu jejich mandátu či funkcí lze realizovat například tím, že seznamy těchto osob budou včas předávány příslušné místní vojenské správě, případně na osobní žádost poslance či funkcionáře.

Jednou z nejvíce diskutovaných otázek projednávaného návrhu zákona je délka základní služby, jak je upravena v § 27 branného zákona. Návrh předpokládá její stanovení v délce 18 měsíců. Absolventům vojenských kateder vysokých škol byla vládou ČSSR stanovena její délka na 9 měsíců. Stalo se tak nařízením vlády ze dne 18. 1. 1990, které bylo uveřejněno pod číslem 17/1990 Sb. K této problematice bylo již ve Federálním shromáždění mnohé řečeno. Další zkrácení základní služby je závislé na dvou základních faktorech. Za prvé na snížení ozbrojených sil a to zvláště v návaznosti na Vídeňská odzbrojovací jednání a za druhé na počtech branců, které je možno povolat k výkonu základní služby. Do úvahy při druhém faktoru je třeba vzít i počty branců, kteří jsou a budou určováni k náhradní službě z důvodů rodinných a sociálních, to jest na dobu 5 měsíců. Také zvýšení zájmu o studium na vysokých školách přinese s sebou pravděpodobně ve svém důsledku zřejmě velký počet odkladů základní služby.

V neposlední řadě je zde zatím velmi neurčitý a nepředvídatelný počet občanů, kteří budou žádat o civilní službu a kteří se v případě, že jim bude vyhověno, stanou pro československou armádu nepoužitelnými. Vznikne-li však v budoucnu přebytek branců při dalším snižování ozbrojených sil, nebude důvodu, aby ministerstvo národní obrany nepředložilo federální vládě návrh na další zkrácení základní vojenské služby.

Pokud jde o vojenské katedry vysokých škol, dovolte, abych upozornil na skutečnost, že příprava na vojenských katedrách vysokých škol není plněním branné povinnosti a nemůže být proto předmětem právní úpravy branného zákona.

Dále se v předmětném návrhu novelizace upravuje nástup základní nebo náhradní služby po uplynutí doby odkladu (řešeno v § 34 branného zákona) tak, aby nástup této služby byl možný také v roce následujícím po skončení odkladu.

V souvislosti s tím byly vzneseny připomínky požadující umožnění odkladu nástupu základní vojenské služby těm středoškolákům, kteří nebyli přijati na vysoké školy o další rok, aby se mohli znovu ucházet o přijetí.

Odklady odvedencům, kteří se připravují na určité povolání, jsou povolovány podle našeho názoru v dostatečné míře, a to do věku 22, 24 až 28 let. Proto individuální případy žádostí o odklad z tohoto důvodu budou řešeny jako doposud cestou vojenských správ.

Navrhovaná právní úprava povolovacího režimu při cestování občanů do ciziny a v případě vystěhování bude v praxi znamenat zrušení povinnosti občanů žádat orgány vojenské správy o povolení, respektive souhlas. Přispěje to k dalšímu zjednodušení cestování do zahraničí v době míru a zruší se s tím související dosud platné administrativní normy.