Středa 28. února 1990

Chci se sejít, jako předseda Státní plánovací komise, s jednotlivými resortními ministry. Je nutno najít i určitá řešení této situace státní priority, patrně i oblast komunikací, spojů je jedním ze základních startovacích bodů k ekonomické reformě, vůbec celý rozvoj spojové techniky, telefonizace a nad tím definovaných spojovacích sítí, musí například dostat přednost. To je jeden příklad. Prostě musí zde i centrum hrát určitou roli a především se musí respektovat situace, kdy je nutno začít sám u sebe, tlačit sám u sebe, chápat celkovou efektivnost z pohledu nalezení efektivnosti sám u sebe.

Chtěl bych reagovat na dopolední vystoupení poslance Comby, týká se to problému rudného hospodářství, především podniku Spišská Nová Ves. Dovolte mi to ilustrovat jako příklad. Jedná se o podnik s kombinovanou výrobou železo, měď, baryl, mangan a částečně strojírenská výroba. Na výrobu kovu dostává podnik ročně 600 mil. Kčs dotací jako rozdíl mezi nákladovým limitem a velkoobchodními cenami. Při přechodu na ceny uvažované od 1. 1. 1991, které budou odvozeny již od světových cen, se zvýší ceny těchto kovů tak, že pro podnik to bude znamenat přínos zhruba 300 miliónů. Na železe to bude dělat -+114 mil., na mědi + 50 mil. atd. Jestliže dnešní dotace je 600 mil., znamená to i při přiblížení se k světovým cenám přínos, i když jen 300 mil., tak stále je tam prostor pro 300 mil. dotací. Jinak řečeno, podnik bude nepochybně neefektivní, i když mu přihodíme světové ceny.

V republice máme obrovské množství výrob, které jsou neefektivní. Řešením je najít cestu, jak tyto podniky omezit. Ministr Klaus třeba navrhuje v rozpočtu 440 mil. škrtů dotací. Na SPK jsme spočítali, že kolem 150 mil. podnik nemusí okamžitě ucítit, je tam asi 300 mil. rezerva. Vždyť to může být okamžik, který může sloužit jako financování útlumového programu, rekvalifikačních programů atd.

Chtěl bych se vrátit k tomu, co jsem už říkal. Domnívám se, že s reformou není třeba příliš váhat. Politické ovzduší je rozhodně příznivější dnes, než bude někdy za 2 roky.

Na závěr bych se zmínil o jedné věci, která příliš nespadá do mojí kompetence, není to odpověď, jen komentář k panu poslanci, který hovořil před přestávkou a myslím, že patří ke KSČ. Vznesl dotaz na ministra zahraničních věcí ČSSR a kritizoval, že nejsou dostatečně rozvíjeny vztahy Československa s Francií a Velkou Británií. Myslím, že to je nedorozumění. Shodou okolností dnes přijel francouzský ministr plánování a náhodou jsem od francouzského velvyslance dostal seznam konktaktů mezi Československem a Francií v prvních 4 měsících t. r. Z Československa do Francie vycestuje celkem 15 návštěv našich předních představitelů včetně plánované návštěvy prezidenta republiky a řada z nich uzavře významné dohody, do Československa přijede takových návštěv 12. Nechci odpovídat za ministra zahraničních věcí, náhodou se mi tato informace dostala do ruky, takže si to dovolím takto komentovat. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem predsedovi Štátnej plánovacej komisie a prosím o vyjadrenie ministra národnej obrany generálplukovníka Vacka.

Ministr národní obrany ČSSR genplk. M. Vacek: Vážené poslankyně, vážení poslanci, těší mně přetrvávající zájem o ČSLA, někdy je to méně příjemné, ale je to lepší, než kdyby v naší společnosti vládla lhostejnost ve vztahu k armádě. Proto rád odpovídám na vaše otázky. Nebudu se ale omlouvat za to, že vás zdržuji takhle pozdě večer, protože nedělám nic jiného, než plním svoji povinnost.

Dostal jsem celkem čtyři otázky, z toho dvě interpelace. Interpelace vyřídím tak, jak mi přísluší. Některé věci z interpelací, které jsou obecnější, budou možná zajímat i vás.

Poslankyně Parkánová z volebního obvodu Tábor a rada ONV z Přerova požadují, abych odpověděl na otázku, jaké jsou perspektivy omezování provozu na letištích, konkrétně - Bechyně - Přerov, ale v průběhu přestávky se dostavili i jiní, kteří měli obdobné požadavky. Ne nadarmo hovořil ve svém vystoupení předseda vlády včera o tomto problému.

Já bych to charakterizoval stručně tak, že jsme se dostali do problematiky, kterou nejsme v rámci velení Československé lidové armády schopni řešit. Promiňte mi, že říkám holou skutečnost, všude buď už demonstrace na našich letištích proběhly nebo se jejich provedení chystá. Chtěl bych ubezpečit vás, poslance, i naše obyvatele, že jsme udělali hodně opatření a slevili jsme ze svých požadavků na výcvik pilotů. Víme také to, že životnímu prostředí v místech dislokace našich letišť to nepřispívá.

Při mnoha jiných příležitostech jsem hovořil a nabízel to, že bychom chtěli uskutečnit některé možná drobné kompenzace pro obyvatelstvo, které se nachází v těchto lokalitách. Chtěl bych říci, že kdyby se jednalo jen o letiště Přerov a Bechyně, že bych řešení našel. Pokusil jsem se o něco podobného na letišti Brno, ale se zlou jsem se potázal. Bral jsem v úvahu, že Brno, jakožto město větší na naše poměry, by si zasloužilo více klidu. Oznámil jsem zcela čestně, kam dislokujeme část letectva z Brna a než jsme tam přeletěli s celým letectvem z Brna, byly tam opět obvyklé problémy. Moje odpověď je ta: i nadále půjdeme cestou omezování provozu na těchto letištích, samozřejmě zodpovím, co konkrétně se bude dít v Přerově. Snad když dám naději, že by se měl provoz snížit na polovinu v dohledné době, že to uspokojí. Pro tentokrát nebudu říkat, kam to dáme a snad to potom i ostatní nepoznají.

Máme i jiná opatření. Chtěl bych říci, že výhled je skutečně příznivý. Očekáváme, že někdy v září nebo říjnu by mělo dojít k zásadnímu dohovoru o snížení počtu armády. V tom případě by se i značně - možná téměř o polovinu - snížilo československé vojenské letectvo. Zatím nic moc, ale perspektivy jsou skutečně dobré.

Druhá otázka byla od poslankyně Řičánkové, volební obvod 138. Vojenská výstavba v prostoru Sokolnice. Podstata této interpelace spočívá v tom, že v době, kdy nejsou peníze, něco stavíme, zatímco by byly věci potřebnější. Prosil bych, abyste pochopili jednu věc. Nemůže být mírumilovnější zbraň, pokud o mírumilovnosti se dá hovořit, jako je vojsko protivzdušné obrany státu. Já oficiálně prohlašuji, že to, co se staví v lokalitě Sokolnice, patří protivzdušné obraně státu, a je to radiotechnické středisko. K čemu to slouží. Sleduje to obzor a vzdušný prostor, kromě jiného po celé Moravě, a slouží to i vnitřnímu leteckému provozu vojenskému i civilnímu. Prosil bych, aby občané Sokolnice přijali omluvu, jestliže jsme zasáhli do některých lokalit, které se jim zdají dnes méně pochopitelné. Začalo se před 10 lety s projekcí, s přípravou. Všechny orgány, které se k tomu v té době vyjadřovaly, daly kladná stanoviska, včetně hygieniků. Dnes možná je oprávněně zpochybňováno místo, kde jsme stavbu postavili. Je před dokončením. Co nám zbývá. Rozhodli jsme, že dostavíme. Prosil bych, aby to nebylo bráno jako trucpodnik, ale skutečné hospodaření s prostředky, které jsme vynaložili.

Součástí interpelace jsou také výčitky k tomu, že vynakládáme prostředky na takovéto zbytečnosti, zatímco občané přilehlých obcí nemají vodu a čističky. Já samozřejmě vynakládám prostředky především na to, na co mně je tato vláda dává, ale chtěl bych skromně, ale přece jen uvést, že je to nespravedlivé vůči Čs. lidové armádě a měli bychom si říkat úplnou pravdu. Chtěl bych říci, že například v oblasti Sokolnice a osady Újezd jsme sdružili investice a dali jsme 11,7 miliónů Kčs na výstavbu vodovodu a 5 miliónů Kčs na výstavbu čističky odpadních vod, která má sloužit především obci Újezd. Jestli je to málo, neposloužím, ale přece jen jsme dali peníze. Myslím, že národní výbory v těchto obcích by možná prostředky k dispozici neměly.

Další požadavky v souvislosti s odchodem sovětských vojsk vznesli poslanci M. Dymáček, L. Lis a M. Palouš. Jedná se o dvě zásadní otázky. Jakým způsobem chceme zabezpečit, aby nedocházelo ke znečišťování životního prostředí v prostorách, kde budou Sověti likvidovat munici neboť je podezření, že by mohli likvidovat některé chemické látky nebo oleje. Chtěl bych říci, že dlouhodobě sledujeme tyto výcvikové prostory, jsou pod péčí ČSLA, jsou tam naši správci, dbáme o to. Je pravdou, že ne všechno se v minulosti podařilo. Vytvořil jsem celou správu z ostatních příslušníků Správy MNO, která bude řídit odchod sovětských vojsk. Jsou v ní m. j. z rozhodnutí předsedy vlády i někteří funkcionáři jiných resortních orgánů, včetně těch, kteří se starají o životní prostředí. Horší je to možná ve vlastních objektech kasáren, kde jsem stanovil, že budou vojenské komise pracovat společně s národními výbory. Vytvořil jsem základní předpoklady pro to, aby k nadměrnému znečišťování nedocházelo.

Další část otázky poslanců se týkala toho, že prý dochází k odprodeji zbraní sovětskými vojáky našim občanům. Udělám opatření, aby naši občané ze sdělovacích prostředků se o těchto možnostech dověděli, aby jim zabránili. Pro pravdu bych chtěl říci tolik, že orgány vojenské kontrarozvědky máme zjištěn pouze jeden případ, kdy sovětský voják se snažil prodat našemu vojákovi samopal a bylo tomu zabráněno. Další opatření k tomu uděláme.

Čtvrtá otázka se týkala vojenského cvičení Československé armády a Střední skupiny vojsk ve dnech 1.-4. března. Pokud někdo nestačil sledovat informace, chtěl bych říci, že skutečně se zítra zahajuje cvičení ČSLA při symbolické účasti Střední skupiny vojsk. Oprávněně položená otázka, proč dnes, v době odsunu. Je skutečností, že některá opatření se plánují dlouhodoběji. Chtěl bych říci, že opatření, která mně poslanec Lis doporučuje, jsem už učinil. Pro vaši představu uvedu, že každoročně se tato cvičení konala, letos jsou za řízení velitelů ČSLA. Toto cvičení řídí velitel Západního vojenského okruhu generálporučík Zachariáš.

Z počtů, které dosahovaly asi 25 tisíc osob, je cvičení zmenšeno na minimum a účastní se ho celkem 6 tisíc vojáků ČSLA a 1 tisíc vojáků sovětských. Snad rozumíte některým počtům techniky, tak slovy říkám, že tam bude 7 tanků sovětské armády, 36 bojových vozidel pěchoty, 10 děl a 159 aut. Chtěl bych připomenout, a tím nechci tady v parlamentě navozovat nějakou psychiku válečného nebezpečí, v nedávných dnech skončilo cvičení na území Německé demokratické republiky, které bylo nahlášeno, že bude na podstatně nižších počtech než jiná léta. Skutečně bylo a zúčastnilo se ho kolem 70 tisíc osob, tedy v podstatě desetkrát více. Tolik v odpovědi na otázku poslance Lise.

Jinak celé cvičení bude probíhat s vojsky. Technika, kterou jsem uváděl, bude ve vojenském výcvikovém prostoru Doupov, některá kolová technika bude v přilehlých okrajích prostoru Kralupy, Karlovy Vary a jižně od Karlových Varů.

Hovořil zde poslanec Konečný, že vojáci nejsou ti nejpotřebnější, kteří mají dostávat v Karlových Varech byty. Strašně moc mě to mrzí. Já jsem v posádce Karlovy Vary velel svazku a vím, kolik bytů jsem předal národnímu výboru. Nechci brát pana poslance Konečného za slovo, ale snad jsem slyšel dobře, že 90 % bytů z komunální výstavby dostává Čs. lidová armáda a Bezpečnost. Za Bezpečnost nemohu mluvit, to by musel pan ministr Sacher, já za ČSLA - dovolte otravovat vás některými čísly. V Karlových Varech v roce 1986-1990 bude postaveno 1158 bytů, včetně rodinných domků. Z toho v komunální bytové výstavbě je to 669 bytů. Pro ČSLA za těchto pět let je plánováno 155 bytů, z kterých jsme dostali 104 a zbytek nevíme, jestli dostaneme. Jestli jsem to správně spočítal, je to nějaké drobné přes 22 %, tedy nikoliv 90 %, což si myslím, že je podstatný rozdíl. Když to ti lidé slyší, tak nás skutečně nemohou mít rádi. Já bych vás prosil, pokud někde argumentujete, buďme k sobě upřímní. My máme dost špatných věcí, na které oprávněně poukazujete. Jestli k tomu přidáme ještě to, co je zkresleno, dobré to není.

Snad ještě pro úplnost: v Karlových Varech čeká 65 vojáků z povolání na byty. Když dopustíme tu praxi, že národní výbory nám byty nedají, zařadí naše vojáky do pořadníku, chci říci, že každý voják z povolání ne proto, že my bychom si to vymýšleli, se stěhuje za život 10 až 15krát. To znamená, že nikde, v žádné posádce se nemůže bytu dočkat a představuje to pro něho a jeho rodinu celoživotní odloučení. Děkuji za pochopení. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem ministrovi Vackovi a prosím ministra palív a energetiky pana Sůvu, aby sa vyjadril k otázkam.

Ministr paliv a energetiky ČSSR J. Sůva: Vážené předsednictvo, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych ve stručnosti souhrnně reagoval na připomínky, vznesené k činnosti resortu paliv a energetiky.

Jak velice dobře víte, resort se nachází ve velice složité situaci, neboť jde především o vysokou náročnost naší ekonomiky na palivoenergetické zdroje, která byla zabezpečována s nasazením značných prostředků, v některých případech i na úkor zdraví pracujících, jak se tady o tom hovořilo na příkladu hlubinného dobývání. Jde o činnost s rozsáhlými dopady na životní prostředí a je tedy i předmětem náročné kritiky. Samozřejmě tato politika by však neměla vyústit v narušení perspektivního optimálního uspokojování potřeb palivy a energií, samozřejmě při respektování ekologických požadavků, neboť jak se správně zdůrazňuje na světových fórech, každá země má nárok na takový ekonomický rozvoj, pro nějž je schopna vytvořit ekologické požadavky.

K zabezpečení optimálního rozvoje je třeba vytvořit pro výrobce paliv a energie náročné ekonomické klima po vzoru vyspělých států. Jak tedy dále postupovat? Abychom přispěli velice rychle k zmírnění ekologické zátěže a ke zvýšení efektivnosti národního hospodářství, považujeme za nejrychlejší a nejsnáze mobilizovatelnou rezervu úspory paliv a energie. Nástrojem, který máme momentálně k dispozici a který nám pomůže řešit tento úkol, jsou rozepsané limity pro velkoodběratele, které budou ještě tento rok sníženy.

Dále pracujeme na nepřímých nástrojích, především na úpravě cen a tarifů pro velkoodběratele, které by měly působit na úroveň spotřeby a pomohly řešit ekonomickou situaci našich fondově náročných odvětví. Jinak komplex opatření ke snížení energetické náročnosti bude součástí programu státní energetické politiky. Jde o opatření v účinnosti energetických spotřebičů, jejich rekonstrukce a další opatření v oblasti měřící, řídící a regulační techniky.

Pokud jde o úroveň spotřeby, jestliže hovoříme o nadměrné spotřebě našeho průmyslu, tak je třeba říci, že ve spotřebě elektřiny, například pro domácnosti, jsme daleko za světem. Naše spotřeba v domácnostech představuje asi 50 % spotřeby vyspělých států.

Dále, jak tady bylo řečeno, chceme rozvíjet jadernou energetiku a zásobování plynem jako dva rozhodující směry zabezpečování našich energetických potřeb v nejbližší perspektivě. Tímto programem se samozřejmě nechceme vzdát myšlenky dalších drobných obnovitelných a netradičních zdrojů. Zkušenosti ze zahraničí, například z Dánska, ale i z dalších států ukazují, že i touto cestou lze přispět k řešení energetického problému.

Několik poznámek k jaderné energetice. Chtěl bych poděkovat i za kritické připomínky k jaderné energetice, neboť si myslím, že vše je vedeno s cílem, aby tento program byl maximálně bezpečný, a na tom máme všichni zájem.

Podle mého názoru na připomínky pana Šremera odpověděla velmi fundovaně paní poslankyně Moltašová. My jsme problematiku rozvíjení jaderné energetiky ve vazbě na životní prostředí podrobně osvětlili na jednání výborů sněmoven Federálního shromáždění pro životní prostředí.

Pokud jde o problematiku vyhořelého paliva, sděluji, že vyhořelé palivo je po dobu 3 let skladováno v bazénu vyhořelého paliva na jaderné elektrárně, následně je převezeno do meziskladu v Jaslovských Bohunicích a po krátkodobém skladování v tomto objektu je ve smyslu mezivládních dohod se Sovětským svazem dováženo do Sovětského svazu ke konečnému uložení. To platí i o problematice paliva A 1.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP