Mnoho dotazů je na to, kam příjmy z daní,
kdo je má dostávat. Nepřetržitě
jsme tázáni, jestli budou dostávat daně
národní výbory nejnižších
stupňů, vyšších stupňů,
republiky, zda to prostě všechno bude na úkor
federace. Prohlašuji, že takovouto základní
změnu veškeré daňové soustavy
slibujeme udělat v období - když se nám
to hodně rychle podaří - dvou let. Globální
změnu, přechod na úplně jiný
systém zdanění, přechod na daň
z přidané hodnoty, prostě naprosto koncepčně
jiný systém zaváděly země evropského
společenství a přecházely na něj
s ekonomikou ve zcela jiné situaci pět až sedm
let. My se pokusíme něčeho takového
dosáhnout za dva až tři roky. Prohlašuji,
že nyní můžeme udělat jen změny
a novely různých daňových zákonů,
ale novou daňovou soustavu od začátku až
do konce s vytvořením všech nezbytných
podmínek opravdu nemůžeme hned docílit.
Chtěl bych říci, že mě velmi
potěšilo vystoupení, ve kterém se říkalo,
že musíme uplatňovat své lokální
zdroje. Myslím, že to je naprosto jasné. Není
možné čekat na řešení všech
otázek od federální vlády a myslím,
že skutečně jde o to nacházet alternativní
formy peněžních zdrojů. Jsou přece
jiná řešení než pomoc ze státního
rozpočtu a víte dobře, že jsme umožnili
jiné zdroje financování. V Československu
je možné vydávat obligace různých
typů různými institucemi a využívat
to jako alternativní zdroje financování.
Já bych v této chvíli skončil, ale
budeme pokračovat detaily, na které jistě
čekají někteří z vás,
ve speciálním semináři o státním
rozpočtu. (Potlesk.) .
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem ministrovi financií. Hovoriť bude
prvý podpredseda vlády ČSSR dr. Ján
Čarnogurský.
První místopředseda vlády ČSSR
J. Čarnogurský: Vážené poslankyne,
vážení poslanci, pán poslanec Kontra
mal námet, prečo vláda nepripravuje všeobecný
kódex podnikania, ale volí cestu vydávania
oddelených zákonov o jednotlivých druhoch
podnikania a za druhé - keď už sa vydávajú
jednotlivé zákony, aby sa tieto zákony pripravili
a prerokovali naraz a nie postupne.
K prvej otázke. Dobré a stabilné zákony
vyžadujú splnenie dvoch podmienok:
1. aby vláda poznala spoločenské podmienky,
na ktoré tieto zákony chcú reagovať
2. aby tieto podmienky boli stabilné.
Pre vydanie kódexu nielen v hospodárstve, ale i
iných zatiaľ u nás v Československu
nie je splnená ani jedna z dvoch podmienok, osobitne pokiaľ
ide o hospodárske kódexy. Predovšetkým
vláda nepozná dokonale spoločenské
podmienky v oblasti hospodárenia z toho dôvodu, že
predovšetkým sféra súkromného
podnikania dosiaľ prakticky nebola predmetom štúdia,
výskumu a vlastne ani len odbornej diskusie teoretických
a legislatívne právnických pracovísk.
Sústavnejšie štúdie v tejto oblasti sa
len teraz rozbiehajú. Ani stabilita podmienok nie je zachovaná.
Stačí, keď sa zamyslíte nad tým,
aká bola situácia v republike povedzme pred dvoma
mesiacmi a aká je dnes. Myslím, že je jasné,
že situácia sa ustavične vyvíja. Za
tejto situácie potom vláda volí cestu úpravy
jednotlivých viacmenej stabilných a známych
hospodárskych odvetví, pretože poznanie podmienok
v týchto relatívne užších sférach
a odvetviach je ľahšie a skôr dosiahnuteľné,
vlastne tieto podmienky už poznáme. Taktiež tieto
podmienky sú už dnes pomerne stabilizované.
Preto volíme úpravu jednotlivých odvetví
podnikania tým viac, že sú vo svojom rámci
pomerne špecifické a vyžadujú i pomerne
špecifickú právnu normu. Dokonca ideme ďalej,
že v niektorých prípadoch dokonca ani nevolíme
zmenu celého zákona, ale len novelizáciu
zákona a jeho čiastkových ustanovení
podľa toho, ako zmena týchto čiastkových
ustanovení je známa a sú odhadnuteľné
dôsledky tejto zmeny. To na vysvetlenie, prečo ideme
cestou vydávania skôr jednotlivých zákonov
a nie uceleného kódexu. Jednoducho - vydanie uceleného
kódexu by ďalej oddialilo právnu úpravu
a ani v takom prípade by nebola zabezpečená
stabilita takého kódexu.
Pokiaľ ide o vydávanie jednotlivých zákonov,
vláda sa snaží o vcelku ucelené vydávanie
prinajmenšom súvisiacich a nadväzných
zákonov. Takým spôsobom bude vlastne zajtra
doručený celý balík politických
zákonov Federálnemu zhromaždeniu. Vláda
zajtra tiež prerokuje najdôležitejšie ekonomické
zákony, a to
- zákon o individuálnom podnikaní fyzických
osôb (živnostenský zákon),
- nový zákon o štátnom podniku,
- nový zákon o akciových spoločnostiach.
Toto je trojica najdôležitejších ekonomických
zákonov. Spolu s nimi vláda prerokuje a zrejme i
Federálnemu zhromaždeniu postúpi naraz najdôležitejšie
súvisiace zákony, a to predovšetkým
novelu Hospodárskeho zákonníka. Táto
novela bude obsahovať len zmenu tých ustanovení
Hospodárskeho zákonníka, ktoré je
potrebné nevyhnutne zmeniť v súvislosti s prijatím
uvedených troch základných ekonomických
zákonov. Zajtra vláda tiež prerokuje novelu
zákona o sociálnom zabezpečení a nemocenskom
poistení, opäť tie ustanovenia tohto zákona,
ktoré nevyhnutne nadväzujú na uvedené
tri základné ekonomické zákony.
V priebehu marca by ešte mali byť na programe vlády
a postúpené Federálnemu zhromaždeniu
dva zákony, a to zákon o majetkovom podiele pri
zahraničnej účasti našich podnikov a
o hospodárskych stykoch so zahraničím. Opäť
pôjde len o novely týchto zákonov, ktoré
upravia základné podmienky účasti
zahraničných firiem v našom hospodárení.
Toľko na vysvetlenie k dotazu poslanca Kontru.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem prvému podpredsedovi federálnej
vlády a prosím o slovo ministra zahraničného
obchodu A. Barčáka.
Ministr zahraničního obchodu A. Barčák:
Ja by som mal tri okruhy otázok. Prvého okruhu
sa dotkol poslanec Tahy. Ide o informácie o podnikoch,
ktoré chcú podnikať v Československu
a nevieme o nich, či sú v poriadku alebo nie. Tieto
informácie sa dajú získať prostredníctvom
Československej obchodnej banky, ktorá za bankové
alebo kancelárske informácie síce účtuje
nejaký poplatok, ale zatiaľ je to jediná cesta
ako overiť, či podnikatelia, ktorí k nám
prichádzajú, sú čierni zástupcovia
firmy bez peňazí, alebo firmy s peniazmi, ktorá
tu chce niečo robiť a podnikať.
Chcel by som, aby všetci, ktorí sa chcú pustiť
do podnikania so zahraničím, si tieto informácie
opatrili, lebo sa vyskytuje už teraz celý rad firiem,
ktoré nemajú to, čo prezentujú, že
majú.
Prerokúvame systém napojenia na platený systém
koncelárskych informácií z celého
sveta, aby to bolo prístupné i československým
podnikom, ktorý je vo svete bežný. Musíme
pre to nájsť prostriedky a formu, pretože niektoré
tieto informácie stoja až 200 dolárov.
To je prvá odpoveď. Druhý okruh otázok
by bolo embargo na dovoz vyspelej techniky (to boli poslanci Palouš
a Dymáček). Mali sme rokovanie aj počas pobytu
v Spojených štátoch a najmä teraz, keď
tu bol minister obchodu Spojených štátov tento
týždeň. Toto embargo na niektoré vyspelé
techniky platí. Vláda Spojených štátov
je pripravená predložiť zmenu zákonov,
resp. obmedzenia, ktoré prerokúvajú v onom
známom COCOM za predpokladu, že prijmeme písomne
záväzok a záruky vlády, ktoré
sú vo svojich jednotlivých bodoch prijateľné.
Ide o to, že zabezpečíme, že to nebude
reexportované, zneužívané pre vojenskú
výrobu a niektoré ďalšie obmedzenia, o
ktorých si myslíme, že sú z pohľadu
vlády akceptovateľné. Ak by sme nesedeli včera
a dnes tu, mohol som predložiť tento návrh do
rokovania vlády už teraz (bude to teda na budúci
týždeň). Vyžaduje to ešte dosť
značné administratívne opatrenia, ktoré
budeme musieť zabezpečiť tak, aby sme mali pod
kontrolou eventuálne reexporty, úverovanie, používanie
týchto prístrojov, resp. tejto technológie
v Československu. Toto sa pripravuje a myslím, že
bude možné, aby sme koncom budúceho týždňa
to základné vyhlásenie, ktoré od nás
americká vláda žiada, aby sme ho zabezpečili.
Keď sa nám ho podarí zabezpečiť,
môže byť v apríli (najneskoršie júnové
zasadanie COCOM) by malo zabezpečiť zníženie
hladiny, resp. zvýšenie úrovne technológie,
ktorá by sa mohla do Československa vyvážať.
Chcel by som povedať, že Maďarsko a Poľsko
už tieto záruky poskytli. Naše záruky,
domnievam sa, budú šíršie a preto sa dá
predpokladať, že by sme mali mať prístup
k ešte lepšej technike.
Tretí okruh otázok sa týkal niektorých
oblastí vykupovania nášho vnútorného
trhu. Pýtali sa na to poslankyňa Minárová
a poslanec Kmeť. Písomne poslanec Viktorín,
Rašín a ďalší. Opatrenia sa prerokúvajú
zajtra na zasadaní federálnej vlády. Predkladáme
materiál, v ktorom bude zabezpečené, že
niektoré negatívne javy, ktoré sa objavujú,
budú obmedzené.
Treba si ale uvedomiť, že niektoré opatrenia,
ktoré sa vyhlásili, mali politické aj ekonomické
zdôvodnenie. Boli to opatrenia na podporu turistického
ruchu - napríklad príjem v devízach, ktorý
prijala banka, sa zvýšil v markách na dvojnásobok,
v šilingoch na štvornásobok. Znamená to,
že nejaké efekty tu sú. Ak by sme mali správnu
cenovú hladinu našich výrobkov - tzn. neboli
by tam tie dotácie, mali by sme zisky, bol by to ten správny
prístup k tomu, aby sme ekonomike dali tú injekciu,
ktorú potrebujeme. Tu treba sa pozrieť na tieto opatrenia
ako na opatrenia, keď jednu chybu naprávame v podstate
druhou, obmedzujúcou akciou, a to je obmedzenie a zákaz
vývozu tovaru.
Zákaz vývozu tovaru bude rozložený na
dve skupiny. Prvý zoznam, v ktorom bude totálne
zakázané vyvážať - sú tam
potraviny, alkohol a kopa iných vecí. Druhý
zoznam by predstavoval vývoz za podmienky zaplatenia správneho
poplatku. Správny poplatok bude na základe dohody
s ministerstvom financií stanovený na trojnásobok
ceny toho tovaru. Znamená to, že by sme tým
mali vyrovnať cenovú hladinu asi 1 : 4. Ďalšie
opatrenia, ktoré sa tam pripravujú, sú opatrenia
v hospodárení s pohonnými hmotami, i keď
sa opatrenie, vyhlásené voči Maďarskej
republike neukazuje príliš efektívne, asi budeme
o nejakom podobnom opatrení uvažovať vo vzťahu
aj k iným nesocialistickým štátom.
Dohodli sme sa, že budú prebiehať aj spoločné
kontroly colníkov. Vládou už máme schválené
opatrenie na zvýšenie počtu colných
pracovníkov o 400 ľudí. Ďalších
200 prerokúvame.
Je potrebné si uvedomiť, že nie sú schopní
colníci kontrolovať každého vyvážajúceho
- buď československého či zahraničného
návštevníka.
Chcel by som ešte pripomenúť, že tu majú
svoju právomoc aj národné výbory -
na to, aby si vydali normy podľa platných zákonov,
aby obmedzili nadmerné vykupovanie niektorých druhov
tovaru. Ide o to, aby si národné výbory svoje
miestne obmedzenia zaviedli.
Bude pripravený i ďalší návrh,
a to sú vývozné clá. Tým by
sme mali asi skončiť, i keď je tu celý
rad ďalších opatrení, o ktorých
sme diskutovali - súkromná zmenárenská
služba, rozvoj niektorých služieb na hraničných
prechodoch a to by malo smerovať k zlepšeniu vzájomných
stykov.
Toto opatrenie sa musí zverejniť, musí byť
všeobecne známe a predpokladáme, že by
sa mohlo podariť do 15. 3. uviesť tieto obmedzenia do
takej polohy, aby k tomu vykupovaniu, ku ktorému dnes dochádza
naďalej nedochádzalo.
Chcel by som povedať, že bude platiť pre všetkých
turistov, bez ohľadu na to, z ktorých krajín
pochádzajú (pre turistov západných,
východných, všetkých).
Uvažovali sme taktiež o zavedení poplatkov, že
by sme inkasovali tie správne poplatky pri kurze platnom
neobchodnom - tzn. nie v tom výhodnom turistickom. Na toto
sú už zákony stanovené a predpokladáme,
ak sa budú ľudia slušne a správne chovať,
ak budú dodržiavať platné zákony,
situáci aby sa mala v priebehu niekoľkých týždoňv
upokojiť. Ďakujem pekne.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem ministrovi Barčákovi, prosím
podpredsedu vlády ČSSR pána Dlouhého.
Místopředseda vlády ČSSR V. Dlouhý:
Vážený pane předsedo, vážené
Federální shromáždění,
dovolte mi, abych se stručně vyjádřil
ke 2 bodům.
Z rozpravy a ze všech připomínek, které
jsme dnes vyslechli, cítím především
následující dvě skutečnosti.
Stále zde panuje určitá nespokojenost s tím,
že vláda dostatečně neuvádí
konkrétní kroky a jejich časovou posloupnost
hospodářské reformy. V návrhu usnesení,
který nám byl rozdán během odpoledního
jednání se konstatuje, že není k dispozici
konsistentní strategie včetně strukturálních
změn a koncepce vnějších ekonomických
vztahů v naší zemi.
Za druhé - jsou neustále předkládány
otázky o sociálních důsledcích
započaté a dále prohlubované reformy,
především v oblasti udržení životní
úrovně, v oblasti zabránění
nezaměstnanosti, v oblasti udržení sociálních
jistot obecně, ale i financování rekvalifikačních
programů atd.
Chtěl bych se k těmto dvěma hodům
vyjádřit. Domnívám se, že už
na základě vládního prohlášení
z 19. prosince minulého roku dala vláda jasně
najevo, že má k dispozici ucelenou strategii a snad
ani nechce zakrývat sociální důsledky.
Domnívám se. že touto strategií je jasná
konkrétní hospodářská reforma
a touto cestou chce vláda jít. To samozřejmě
vyžaduje konsensus mezi národem a vládou k
této reformě a vyžaduje to samozřejmě
konsensus mezi parlamentem a vládou. Věřím,
že zde tento konsensus je.
V této souvislosti bych se chtěl krátce zmínit
o svém názoru na rychlost postupu hospodářské
reformy. Domnívám se, že ne vždy postupujeme
rychle (nechci k tomu zaujímat nějaké příliš
radikální stanovisko). Domnívám se,
že právě dnes je naše obyvatelstvo připraveno
nést určitý dopad, sociální
důsledky především z hlediska politické
atmosféry. Ne někdy za 2 roky, ale je to, prosím,
dnes. Dnes je nejlepší ovzduší na to,
abychom přistoupili poměrně razantně,
i když byste znovu mohli namítnout, co je to razantně,
ale s dostatečnou rychlostí a rozhodností
k základním krokům hospodářské
reformy.
Domnívám se, že to má dva aspekty. Tím
prvním je přednost dlouhodobých řešení
před některými levnými, krátkodobými
efekty. Druhý aspekt je přednost celospolečenských
zájmů před zájmy lokálními.
Především lze z hlediska dlouhodobého
řešení využít veškeré
zkušenosti ostatních východoevropských
zemí, které přistoupily k hospodářské
reformě a ukazují, že oba strašáky,
kterými se neustále strašíme, a právem,
tedy inflace na jedné straně a nezaměstnanost
na druhé straně, je nutno odvíjet od protiinflačního
prostředí v ekonomice. Z hlediska inflace je to
jasné, je nutno podvázat monopolní podniky,
jediným výchozím možným bodem
je vytvoření protiinflačního prostředí,
kdy se omezuje vysoká neefektivnost stávajících
výrob, plýtvání zdroji atd. a teprve
potom v tomto antiinflačním prostředí
nebo současně s tím je nutno postupovat k
dalším krokům. Ze zprávy, kterou včera
přednesl předseda vlády, ale i z dalších
diskusí je jasné, ke kterým krokům
vláda chce poměrně rychle přistoupit.
Ano, budeme privatizovat. Bylo řečeno, že příští
týden, pokud návrh projde vládou, bude zřízen
státní výbor pro správu státního
majetku a privatizaci. Budeme vytvářet konkurenční
prostředí, vláda už projednává
řadu ekonomických zákonů, které
v nejbližší možné době budou
předloženy vám a záleží
na vás, jak rychle a odpovědně je dokážete
projednat, třeba i dřív, než zákonná
lhůta, to je 60 dní, dovoluje.
Budeme otvírat ekonomiku, přistoupili jsme třeba
i k poněkud rychlým, ale podle mého názoru
nutným krokům z hlediska devalvace a revalvace vůči
dvěma měnovým teritoriím. Domnívám
se, že bychom měli otevřít úřad
pro zahraniční investice, buď při plánovací
komisi nebo při vládě. Jsme připraveni
dělat řadu dalších kroků, strukturní
politiku, stabilizační program, nemáme představu,
že se bude privatizovat celá ekonomika. Tady bude
balík těch veřejně prospěšných
statků, ale patrně 10-20 velkých podniků,
se kterými vláda musí vstoupit do styku a
vytvořit pro ně stabilizační programy.
Budeme liberalizovat ceny, přistoupíme ke změně
struktury. Je nutno k tomu přistoupit spíš
dříve než později z hlediska jak odbourání
záporné daně z obratu, tak později
i k cenové liberalizaci. Toto však, pokud se to nemá
vymknout z rukou, je možné jedině v protiinflačním
prostředí a ti, co hovoří o inflaci,
musí podpořit ministra Klause a jsem rád,
že to tady několikrát zaznělo. Musí
ho podpořit však i ti, kteří zde hovoří
o strašáku nezaměstnanosti. Vidíme,
že s touto strukturou výroby a zaměstnanosti
nelze dosáhnout ani budoucí prosperity ani hospodářského
růstu. K tomu, abychom nastartovali skutečně
efektivní hospodářský růst,
musíme mít k dispozici kritéria, jednotliví
výrobci musejí mít kritéria, a to
jsou především ceny. Tyto ceny musejí
být jiné ceny v jiné struktuře a změnu
této struktury dosáhneme především
ne změnou z centra, ale liberalizací a tuto liberalizaci
můžeme udělat opět jen v antiinflačním
prostředí a při antiinflačním
rozpočtu. I z hlediska dlouhodobého řešení
nezaměstnanosti je výchozí bod, tedy protiinflační
prostředí, rozhodující.
Není možno si namlouvat, že sociální
dopady těchto kroků na naši ekonomiku nebudou.
Je nutno říci jasně, že ano, budou.
Nechci mluvit o inflaci, ale jednorázovému zvýšení
cen se možná nevyhneme. Jde především
o to, aby toto jednorázové zvýšení
cen i nenastartovalo inflační spirálu, kde
se zvýšení cen může promítnout
především do mezd atd.
Domnívám se, že se objeví i problém
strukturální nezaměstnanosti, ale je především
na vládě, tak jak řada z vás zde správně
říkala, aby byl rozvinut široký program
sociální sítě, který by tyto
skutečnosti mohl řešit.
Pro všechny ty, kteří zde vznášejí
určité lokálně orientované
dotazy o podnicích, které patrně leží
v jejich volebním obvodu, chtěl bych připomenout
druhou zásadu. Nutnost stavět společenské
zájmy nad zájmy individuální. Netlačit
na ministra, aby jim dal dotace, ale sami na sebe, aby se dokázali
s danou situací vypořádat, případně
tlačit na stát, aby hospodářské
centrum, patrně v určitém přechodném
období, dokázalo najít státní
prioritu v daném okamžiku, jestliže je tam rozpočet,
který škrtá dotace jednotlivých odvětví
a oborů atd.