Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslancovi Dolníkovi. Prosím poslanca
Lentvorského, pripraví sa poslanec Kudláček.
Poslanec SN J. Lentvorský: Vážený
pán predseda, vážené pani poslankyne,
vážení páni poslanci, som za volebný
obvod 123, Veľký Krtíš, Strana slobody.
Rešpektujem pripomienku skrátenia vystúpenia
v rozprave, preto len stručne. Predloženie správy
o stave a vývoji čs. federácie, ako vyplýva
z jej obsahu, vláda národného porozumenia
pokračuje v práci tak, že v živote našej
spoločnosti sa už rysujú nádeje na konkrétne
vybudovanie právneho štátu, na vybudovanie
humánnej demokratickej a sociálne spravodlivej spoločnosti.
Dovoľte, aby som sa v krátkosti dotkol pripravovanej
zmeny daňového systému. Daňová
reforma je pripravovaná a koncipovaná tak, aby nedošlo
k podstatným posunom v daňovom zaťažení
a tým aj zníženiu životnej úrovne.
V prednesenej správe nie je uvedené, a preto sa
pýtam prvého podpredsedu vlády, alebo pána
ministra Klausa, akým spôsobom, alebo či bude
jednoznačne zavedený územný princíp
daňového systému. Ide mi konkrétne
o to, či dane z územia republík budú
odvádzané do republikového rozpočtu
a rozpočtov národných výborov s tým,
že potreby federácie budú zabezpečované
súhrnným vzťahom rozpočtov republík
k rozpočtu federácie. Myslím si, že
tak je možné zvýšiť autoritu štátnych
rozpočtov republík, tak Českej, ako aj Slovenskej
republiky. Dúfam, že som bol stručný.
Ďakujem.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem. Prosím poslanca Kudláčka. Pripraví
sa poslanec Vébr.
Poslanec SL L. Kudláček: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
dámy a pánové, vítám obsáhlost
a závažnost přednesené zprávy
o stavu federace, zvláště víme-li v
jak náročném prostředí vznikala.
Podporuji též výzvy poslance Kocába,
Tomana a Malého a další připomínky
k usnesení Federálního shromáždění,
které společně podá iniciativní
skupina poslanců Občanského fóra.
Chci však připomenout některé aspekty,
které jsou ve zprávě poněkud opomíjeny.
V obecné poloze mám na mysli otázku územní
samosprávy a těch rovin vládních reforem,
které s ní souvisejí. Národní
bohatství se skládá nejen z továren,
železnic a lesů, ale i z několika tisíc
obcí a měst - základních stavebních
kamenů všech sociálních a ekonomických
aktivit. Lidskými a územními zdroji představují
obce umrtvenou sílu, kterou lze oživit zdola. Jednou
z motivací bude nesporně vyšší
podíl spotřeby výsledků práce
tam, kde je vykonávána. Integrujícím
momentem bude potom zájem občanů o věci
veřejné. O tom je nutné přemýšlet,
aby se naše úvahy neomezily na resortní či
centralistické myšlení.
Říkám to s vědomím, že
veškeré naše problémy může
odstraňovat pouze podstatně silnější
ekonomika. Nechci tedy jen žádat, aby státní
rozpočet sám o sobě zachraňoval úpadek
našich měst a vesnic. Jde o to využít
pro společenský zájem ony vnitřní
zdroje, které jsou minulým resortismem paralyzovány.
Spojují se zde nejen naléhavá potřeba
ústavní reorganizace státní správy
- což spíš spadá do kompetence národních
rad a republikových vlád - ale také uvolnění
vlastnických vztahů, urychlení cenové
a daňové reformy, respektive celková parametrizace
ekonomického prostředí, v němž
bude možno místní územní potenciál
- hmotný i duchovní - probudit a aktivovat. Potom
se stane vstřícnou silou, která půjde
naproti bezpochyby statečné reformní politice
naší vlády. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslancovi Kudláčkovi, slovo má
poslanec Vébr, pripraví sa poslanec Fojtík.
Poslanec SL K. Vébr: Jsem poslancem Sněmovny
lidu, volební obvod č. 59 Liberec-jih, Československá
strana socialistická.
Vážený pane předsedo, vážené
Federální shromáždění,
nechci zde klást žádné ultimativní
požadavky, týkající se mého volebního
obvodu. Bylo by to proti tomu, k čemu jsem vyzýval
poslance právě při prosincovém zasedání,
když jsem žádal od všech poslanců,
abychom naší nové vládě nechali
100 dnů hájení a klidu pro její práci.
Můj diskusní příspěvek se v
podstatě týká kritické situace na
našem venkově, především u JZD,
kde v souvislosti s pohybem v politickém dění
(i když jsme říkali, že vesnice postupuje
pomalu, přece jen se rozbíhá a dochází
k polarizaci politických sil) odstupují nebo lépe
řečeno jsou odvoláváni představitelé
představenstev a předsedové JZD. V současné
době se jako nevyhovující zdá požadovaná
dvoutřetinová většina při volbě.
Zemědělská družstva jsou bez pevného
vedení právě v období, kdy by se měla
připravovat na tvrdé podmínky tržního
hospodářství a jsou před jarními
pracemi.
Dovolte mi ještě dvě připomínky,
respektive přímluvy. V prvé řadě
bych chtěl podpořit všechny poslance, kteří
tady vystoupili jménem Severočeského kraje.
Ano, podporuji je, ale prosím vás, dovolte mi jednu
otázku na zástupce vlády. V minulosti jsme
projednávali několikrát za sebou vládní
prohlášení. Někdy se v nich objevoval
(a někdy také ne) oblastní plán Severočeského
kraje jako pevná součást. Bohužel, ve
vystoupení premiéra, pana Mariána Čalfy,
jsem toto nepochopil nebo jsem to neslyšel. Omlouvám
se a ptám se proto, jak bude přistupováno
k tomuto oblastnímu plánu rozvoje. To za prvé.
Za druhé - federální i česká
vláda přijaly několik usnesení, týkajících
se právě Severočeského kraje. Rovněž
mám otázku, jaký osud budou mít tato
usnesení. Pokud jsem u oblastního plánu rozvoje
Severočeského kraje, vždy mě jako zástupce
libereckého okresu, ale i celé aglomerace Liberec-Jablonec
nepříjemně zaráželo, že
v oblastních plánech a ve všech dokumentech
(i resortních) byla prakticky jedna holá věta,
kde se říkalo, že aglomerace Liberec-Jablonec-Jizerské
hory (týká se to však sousedních Východočechů
a Krkonoš) bude řešena vládní úmluvou
mezi vládou PLR a NDR. Mám otázku, respektive
přímluvu, protože naše veřejnost,
především v aglomeraci Liberec-Jablonec byla
v minulých dnech znepokojena tím, že má
dojít k prudkému rozšíření
energetických kapacit na území PLR a NDR,
kde má být spalováno nekvalitní uhlí.
Vážení kolegové, kolegyně, domnívám
se, že jsou to určitě věci, které
řada z vás zná a že vidíte, jak
vypadá současný stav Jizerských hor,
ale v podstatě už i Krkonoš.
Ještě jednu otázku mám na vládu.
Několikrát jsem se obracel na představitele
resortu paliv a energetiky s otázkou, jak hodlají
zajistit v souvislosti s chemickou těžbou Uranových
dolů v naší oblasti především
otázku pitné vody. Dostal jsem několik rozličných
odpovědí, ale ani jedna nemířila k
tomu, nač jsem se ptal.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslancovi Vébrovi. Slovo má poslanec
Fojtík, pripraví sa poslanec Tolar.
Poslanec SL V. Fojtík: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
zastupuji volební obvod číslo 120 a Občanské
fórum.
Včera jsme vyslechli zprávu, která svým
rozsahem a významem bude bez pochyby patřit k mezníkům
naší společnosti. Jednoho problému se
však dotýká pouze okrajově. Je to problém
horníků. Stalinská orientace našeho
hospodářství vedla k bezhlavému rozvoji
těžkého průmyslu. Hornictví se
stalo oborem, který bez ohledu na náklady tlačilo
vedení tohoto státu k co největším
těžbám. Tato těžba se však
s nárůstem drahé mechanizace a jejím
nedostatečným využitím stala výrobou
pro výrobu. Její negativní dopady se glorifikací
jejího významu stále odsouvaly na vedlejší
kolej. Poměrně vysoké platy na produktivních
kontech vedly k podstatnému nárůstu pracovních
sil v těchto pro zdraví velmi nevýhodných
pracovních oborech. Aniž by si to sami horníci
uvědomovali, stali se účastníky velmi
špatného obchodu, stali se výprodejci svého
vlastního zdraví. V této situaci se ocitli
ne vlastní vinou. Stali se obětí falešné
ideologie, která si těžce zahrála s
jejich osudy.
Dnes se situace vyhrotila do problému, kdy vznikají
programy na omezování těžby, aniž
bychom vysvětlili ostravsko-karvinským horníkům
co s nimi bude. Z této nejistoty vyplývají
někdy dosti přemrštěné a zpravidla
neuskutečnitelné požadavky. Zde je třeba
rozlišit - a to velmi citlivě - jak tuto situaci řešit.
Dávám konkrétní návrh - zcela
seriózně přezkoumat v co nejširším
měřítku zdravotní stav horníků
nad 50 let zdravotními komisemi nezávislými
na vedení dolů. Na základě výsledků
pak rozhodnout o následném přidělení
důchodů. Toto opatření by nepochybně
vedlo ke zvýšení sociálních jistot
a posílilo by pozici vlády v tomto kraji. Nedomnívám
se, že finanční náklady tím vzniklé
y byly pro naše národní hospodářství
nezvládnutelné. Dále pak dávám
k úvaze, zda problém dále nevyhrocujeme tím,
že nebyl vypracován pevný konsolidační
harmonogram s jasným vymezením zásad činnosti
Ostravsko-karvinského revíru. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslancovi Fojtíkovi, prosím poslanca
Tolara, aby sa ujal slova.
Poslanec SL V. Tolar: Pane předsedo, vzhledem k
tomu, že pan poslanec Dolník vyčerpal problematiku,
o které jsem chtěl hovořit, vzdávám
se slova.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem. Ďalej sa do rozpravy prihlásil poslanec
Hladík. Prosím poslanca Hladíka, aby sa ujal
slova. Pripraví sa poslanec Červenka.
Poslanec SN J. Hladík: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
paní poslankyně a poslanci, jmenuji se Jaroslav
Hladík, jsem poslancem za volební obvod číslo
51 - okres Břeclav, Občanské fórum.
Dovolte mi, abych citoval ze strany 17 zprávy o stavu a
vývoji československé federace přednesené
předsedou vlády ČSSR panem Mariánem
Čalfou: "Připravuje se zřízení
Ústavu pro správu národního majetku
a jeho postupnou privatizaci, která bude nejen evidovat
majetek státních podniků, ale též
uvážlivě řešit případy
konkrétního prodeje či jiné formy
privatizace."
Jde o to zabránit tomu, aby nedocházelo ke zbytečnému
výprodeji národního bohatství. Považuji
za vhodné, aby z výše uvedených důvodů
tento úřad vznikl co nejdříve.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslancovi Hladíkovi, slovo má
poslanec Červenka, pripraví sa poslanec Stome.
Poslanec SN Z. Červenka: Jsem poslancem za obvod
137 Michalovce, i když jsem Moravák. Je to nejvýchodnější
oblast naší republiky.
Pane předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, zpráva, kterou přednesl
premiér pan Čalfa je dobrým analytickým
materiálem o stavu našeho hospodářství
a vhodným výchozím podkladem pro hospodářskou
reformu. Nemohu se ale zbavit dojmu, že naše sametová
politická revoluce přechází pomalu,
ale jistě v sametovou revoluci našeho hospodářství.
Takových "sametových reforem" národního
hospodářství jsme v minulých letech
zažili několik. Bohužel, všechny skončily
obrovským fiaskem. Jejich výsledkem je situace taková,
o jaké jsme slyšeli ve zprávě.
Žádám proto, aby vláda urychleně
projednala možnosti skutečně radikální
reformy našeho hospodářství, včetně
radikálních zásahů do cen. Domnívám
se, že je rozumnější udělat radikální
řez ihned, i když to bude bolestné pro nás
všechny a pocítíme to na našich peněženkách
a na našich stolech.
Mám totiž obavy, že při pomalém
zavádění reforem parlament, který
bude zvolen ve svobodných volbách po dvou letech
své funkce bude konstatovat, že ekonomické
reformy, které vláda používala, nepřinesly
- žel - žádný efekt.
Za druhé - k radikální reformě hospodářství
je potřeba účinné spojení mezi
ministerstvem financí a Federálním cenovým
úřadem. Je přece nelogické, aby na
federální úrovni fungovala 2 ministerstva,
když na úrovni republik jsou tyto výkonné
orgány spojeny. Když se podíváme na
okolní země, tam takové spojení existuje
a. tyto úřady spolehlivě fungují.
Za stávající existence dvou ministerstev,
která by sice měla pracovat spolu, ale nikdo to
nemůže spolehlivě zajistit, nezávidím
panu ministru Klausovi jeho postavení. Bez možnosti
účinného ovlivnění cen, není
možné udělat reálný účinný
rozpočet.
Věřím, že vláda zváží
moje připomínky a přispěje svým
rozhodnutím k účinným, i když
ne vždy populárním reformám naší
ekonomiky.
Vím, že jsme na prahu volební kampaně,
ale ani to by nemělo vadit. Když naši lidé
pochopili radikální politické reformy, potom
jistě pochopí i nutnost tvrdých hospodářských
opatření vedoucích k tak potřebnému
urychlení a ozdravění naší ekonomiky.
Nakonec bych se chtěl dotknout ještě jednoho
vážného problému. Zdravotnictví
v okrese Michalovce je co do materiálního vybavení
v katastrofálním stavu. Nemocnice před několika
lety oslavila stoleté výročí založení.
Má zastaralé budovy a tyto jsou v nevyhovujícím
stavu pro výkon zdravotnické péče
a navíc je jich nedostatek. V souvislosti s odchodem sovětských
vojsk se uvolní kasárna v oblasti výcvikových
prostorů. V Michalovcích je umístěna
poddůstojnická škola, kam chodí mladí
chlapci hlavně z Čech a Moravy. Vzhledem k poloze
35 km od sovětských hranic, jistě to není
potřebné vydržovat tam takovou posádku.
Navíc - Michalovce jsou rekreační oblastí
- a není tedy vhodné, aby se tam pohybovaly velké
vojenské jednotky.
Navrhuji proto zvážit požadavky na odsun posádky
z Michalovců pod heslem, které jsme už slyšeli
a já ho trochu zrenovuji "překovejme meče
na zdraví".
Do uvolněných prostor bychom potom mohli umístit
část nemocnice, která pracuje v nevyhovujících
prostorách. Vzhledem k značnému ekologickému
poškozování, ke kterému došlo při
industrializaci a hlavně chemizaci východního
Slovenska, je tento návrh jistě opodstatněný.
Děkuji vám.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslancovi Červenkovi. Prosím o slovo
poslanca JUDr. Stome. Pripraví sa poslanec Hranai.
Poslanec SN K. Stome: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně a kolegové poslanci, vážení
hosté, já jsem uvítal debatu, která
zde v parlamentu probíhá, a to proto, že jsme
přece jen dokázali převrátit lokální
zájmy na zájmy celostátní, alespoň
zčásti. Uplatňování lokálních
zájmů mělo svou logiku. Nebylo totiž
v minulosti kam jít, a chtěl-li člověk
najít řešení, protože mechanismy
k tomu určené ve státní správě
ani v parlamentě nefungují, musel jít až
nejvýše, kde někdo buď rozhodl nebo nerozhodl.
Chápu tedy tyto debaty jako důkazy tradic nekompetentnosti
bývalé struktury. Nicméně přetrvávají
a znamenají pro nás: urychleně vybudovat
nové struktury, novou státní správu
a dát parlamentu to místo, které v republice
parlamentu náleží.