Proto vítám byť i nepatrnou, ale podstatnou
zmínku ve zprávě premiéra Mariána
Čalfy o vládní komisi, jejímž
výsledkem práce by mělo být snížení
investičních výdajů už v tomto
roce a zejména v roce dalším. Když vezmeme
jen závěry Výborů lidové kontroly
z prověrky snižování investiční
činnosti, dozvíme se, že rozvojové
investice jsou realizovány i v oblasti nedostatečně
využitých stávajících základních
fondů, že trvá nezajištěnost odbytů,
že je zjišťována nedostatečná
technická a technologická úroveň připravované
výroby, dochází k neprovázanosti perspektivních
výrob atd.
Neúměrná rozestavěnost napadá
celé stavebnictví, proniká do investiční
výstavby jako celku a řetězovitě zanáší
další nepředstavitelné ztráty
do ostatních odvětví národního
hospodářství.
V investicích nelze rozhodovat dřívějšími
metodami jako například loňské moratorium,
které vyznělo naopak negativně. Rozestavěnost
200 mld. Kčs se snížila pouze na 7 mld. Kčs
a vyvolala tlak na přípravu nově zahajovaných
staveb odhadem v rozsahu až 100 mld. Kčs. Toto částečně
omezí opatření vlády o zajištěnosti
finančních prostředků pro výstavbu
50 % složení vkladu o povinné úložce
prostředků před zahájením stavby.
Je však k tomu ještě zapotřebí,
aby vláda provedla urychleně prověrku všech
investic se zaměřením, zda zahajovaná
investice splňuje požadavky tržního hospodářství
založeného na samofinancování bez nároku
na dotace. U rozestavěných investic je nutno zvážit,
zda účast státu přinese pro další
rozvoj naší ekonomiky očekávané
výsledky i za očekávaného pohybu cen
a přizpůsobení se relacím na světovém
trhu. V této souvislosti bude nutno zvážit,
zda není levnější zrušit spoluúčast
státu na jejich financování a tím
buď stavbu zastavit nebo přenechat její financování
plně podnikové sféře i za cenu změny
výrobního programu.
U staveb, které jsou převážně
financovány ze státních prostředků
ověřit, zda tento zásah z centra přispívá
k dalšímu rozvoji tržní ekonomiky anebo
ji omezuje. Je také možno zvážit, zda
vhodná investice by po jejím uvedení do provozu
neměla být vhodnou formou privatizována.
Tato individuelní prověrka by měla podstatně
efektivně přispět ke snížení
dotací proti částkám v nově
navrhovaném státním rozpočtu.
Je nutno vzít v úvahu i další překážky
v efektivitě projektování a řízení
investiční výstavby, jak státními
podniky, tak i soukromými společnostmi. Jde zejména
o existenci doposud platné vyhlášky o dokumentaci
staveb č. 5, jejích 16 příloh a 65
dalších navazujících předpisů.
Všichni, kteří s investiční výstavbou
přicházejí do styku, vědí přesně,
co mám na mysli. Z tohoto důvodu doporučuji
vládě, aby při nejbližší
příležitosti byla tato vyhláška
novelizována. Ovšem kvalitní novelou, ne tou,
která je už rok připravovaná a zatím
nepředstavuje to, co by naše investiční
výstavba potřebovala.
Obdobnou brzdou modernizace se stala devalvace koruny, která
zdražila dovozy vyspělých technologií
o 18,6 %, s čímž původní projekty
v ekonomické kalkulaci nepočítaly. Nejtíživěji
to nesou podniky, u nichž byly zahraniční kontrakty
již uzavřeny za pevné ceny a uskutečněný
dovoz v korunovém vyjádření je pro
podnik prokazatelnou ztrátou.
Obdobné důsledky má i změna velkoobchodních
cen stavebních prací. Podle posledních informací
se provádí Dle cenového věstníku
FCÚ 3 přepočet rozpočtových
nákladů staveb na nové podmínky a
při zvýšení rozpočtu o více
jak 4 % mají investoři možnost požádat
dle usnesení vlády ČSSR č. 232 s předložením
žádosti do 28. 2. 1990 o zvýšení
těchto rozpočtových nákladů.
Vnucuje se otázka účinnosti celého
opatření bez příslušného
předběžného vyhodnocení výsledků
prověrek. Tím se totiž může stát,
že budou opět dotovány investice, které
nejsou pro další rozvoj ekonomiky nutné anebo
jsou i neefektivní.
Vzhledem k tomu, že sdělení SKVTIR o úpravě
souhrnných rozpočtů staveb je ze dne 21.
12. 1989, dochází naopak i k situaci, že mnozí
investoři, kteří mohou mít i efektivní
stavby, nestihnou tuto žádost k dnešnímu
dni podat.
Samozřejmě, že řešení rozestavěnosti
a celé problematiky investiční výstavby
nelze postihnout v několikaminutovém vystoupení.
Je na to zapotřebí odborná práce mnoha
specialistů, kteří budou schopni připravit
podklady pro vládní komisi tak, aby mohla udělat
hodnotné závěry z prověrek.
Ten, kdo ovládne řízení a správné
působení investiční výstavby
a investic, včetně stavebnictví, ovládá
téměř 50 % problémů ekonomiky
národního hospodářství.
Je samozřejmé, že jakmile vložím
korunu do investic, tak se mi ta koruna musí vracet. A
tady to bude platit dvojnásob.
Chtěla bych tedy rekapitulovat. Doporučuji urychleně
provést důkladnou analýzu připravovaných
rozestavěných investic a vyloučit účast
státu na neperspektivních, neefektivních
nebo zbytečných investicích a tím
donutit investory své záměry přehodnotit.
Přitom není možné vyloučit, abychom
byly naopak nápomocny těm investorům, kteří
mají zajištěný odbyt a kteří
mají kvalitní výstavbu. Odstranit závažné
překážky týkající se zejména
vyhlášky a dokumentaci staveb č. 5 Státní
komise pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj.
Dále se chci připojit ke stanovisku, které
zde přednesl poslanec Téra a které
se stejným způsobem dotýká i investiční
výstavby ve smyslu nejistoty v dalším vývoji
velkoobchodních cen a kursu československé
koruny. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslankyni Frýbortovej, ďalej bude
hovoriť poslanec Klíma, pripraví sa poslanec
Minka.
Poslanec SL V. Klíma: Jmenuji se poslanec Klíma
a zastupuji obvod 29 - Příbram, Občanské
fórum.
V rychlosti bych se chtěl dotknout problematiky, týkající
se hornictví, o kterém je hovořeno i v projevu
pana premiéra Čalfy. Připadá mi, že
veškeré postoje kolem této problematiky jsou
dosti alibistické, konkrétně kolem uranového
průmyslu. Už zde byla vzpomínána jaderná
katastrofa, která se udála v Černobylu v
roce 1986. Co tento výbuch provedl s celou naší
veřejností? Lidé odmítali kupovat
zeleninu, psali různé panické petice a dělali
různé podpisové akce. Proč? Protože
se to týkalo celé široké veřejnosti,
která měla strach z radioaktivního spadu
a ionizačního záření. Ale to,
že v uranových dolech je tisíce horníků
a ostatních zaměstnanců navazujících
na doly, kteří jsou v tomto záření
dnes a denně, už tak moc nikoho nepálí.
Jenom nutnost odpracovat 3200 směn, což skýtá
zhruba 15-17 let v podzemí, aby měl horník
všechna už tak slabá sociální zabezpečení
je přímo zločinem na zdraví těchto
lidí. Děkuji.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslancovi Klímovi, slovo odovzdávam
poslancovi Minkovi a pripraví sa poslanec Dolník.
Poslanec SL J. Minka: Vážený pán
predseda, vážené poslankyne, vážení
poslanci, som Minka za občiansku iniciatívu - Verejnosť
proti násiliu.
Pred odchodom predsedu federálnej vlády pána
Čalfu som mu odovzdal list, v ktorom interpelujem vo veci
modernizácie výroby hliníka v Závode
SNP v Žiari nad Hronom. Požiadavka na modernizáciu
je podmienená ekologickou situáciou v Žiarskej
kotline. Chcem len v krátkosti informovať o situácii
v Žiarskej kotline, aj keď pôvodne som mal pripravený
dlhší príspevok.
V roku 1953 sa v Závode SNP vyrobil prvý hliník.
Po niekoľkých rokoch začali v blízkom
okolí vysychať stromy a čím ďalej
tým viac sa prejavovali zmeny v prírode, o zmenách
na ľuďoch ani nehovoriac. Najviac bola postihnutá
obec Horné Opatovce, vzdialená od podniku asi 400
m. Riešenie sa našlo typické pre minulý
režim, odstránili následky a nie príčiny.
Obyvatelia Horných Opatoviec museli odísť a
obec zanikla.
Trvalé pôsobenie fluóru a karcinogénnych
exhalátov sa prejavuje na zdraví pracovníkov
závodu SNP a občanov v celom okrese. Klesol priemerný
vek obyvateľov, najmä u mužov, je vysoký
výskyt rakovinových ochorení, vysoký
výskyt chronických ochorení horných
dýchacích ciest a kožných ochorení.
A čo je najhoršie a neodpustiteľné minulému
režimu, je to, že z chorých rodičov sa
rodia choré deti s psychickými a fyzickými
poruchami.
Toto je jeden z príkladov, ako sa slová z tribún
zhodovali s činmi tých, ktorí tvrdili, že
cieľom ich snažení je človek.
Dúfam, že federálna vláda potom zaujme
stanovisko jednoznačné, pretože v Žiari
nad Hronom a v Závode SNP vládne určitá
neistota ohľadne budúcnosti fabriky.
Pán predseda vlády včera, okrem iného,
hovoril o prechode na trhové hospodárstvo a o súkromnom
podnikaní. Mám však dojem, že naši
ľudia nevedia, ako podnikať, aké zákony
v tomto podnikaní vládnu a ešte majú
i strach začať. Väčšina si myslí,
že ich cieľom je len vysoký zárobok za
každú cenu.
Navrhujem, aby vláda podnietila odborníkov, aby
urobili zodpovedajúcu osvetu v televízii a v tlači
pre súkromných podnikateľov. Je to odôvodnené
tým, že väčšinou v mojom okolí
vznikajú rôzne bistrá a reštaurácie,
ale nevznikajú súkromní podnikatelia v oblasti
obuvníctva, klampiari a podobní, ktorí sú
treba.
Podobná situácia je i v našich podnikoch. Nemáme
manažérov, ktorí by vedeli podnikať a
riadiť podniky. Navrhujem, aby vláda vyslala do zahraničia
schopných a perspektívnych ľudí, aby
sa, obrazne povedané, vyučili za manažérov.
Chcem povedať to, aby tam nešli len ľudia z ministerstiev,
ale aj z podnikov. Oba spomenuté problémy sú
podmienené však rýchlym prijatím zákona
o podniku, zákona o súkromnom podnikaní a
Zákonníka práce a s tým súvisiacimi
zákonmi.
Pripravuje sa aj branný zákon. Hovorilo sa o náhradnej
civilnej službe bohoslovcov. Vzhľadom na akútny
nedostatok kňazov treba, aby títo boli oslobodení
od činnej i náhradnej civilnej služby. Nie
je ich tak veľa, aby či už v armáde alebo
inde chýbali.
Navrhujem do branného zákona vložiť ďalší
paragraf, podľa ktorého by k 1. aprílu boli
slúžiaci bohoslovci z činnej služby vyradení
do zálohy.
Na záver by som chcel reagovať na vystúpenie
pani poslankyne zo strany ľudovej, ktorá vyzvala komunistickú
stranu, aby venovala 520 miliónov na spaľovňu
pevného odpadu. Nemôžem súhlasiť
s týmto riešením, a preto navrhujem: nech Federálne
zhromaždenie zriadi komisiu, ktorá vykoná inventarizáciu
majetku KSČ a vykoná inventarizáciu príspevkov
priamych i nepriamych zo štátneho rozpočtu
za 42 rokov.
Navrhujem, aby Federálne zhromaždenie prijalo zákon,
podľa ktorého by sa zoštátnil majetok
KSČ, zodpovedajúci hodnote priamych a nepriamych
príspevkov zo štátneho rozpočtu za posledné
roky. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslancovi Minkovi. Ďalej vystúpi
poslanec Dolník, pripraví sa poslanec Lentvorský.
Poslanec SL M. Dolník: Volebný obvod 180,
Bytča, okr. Žilina, člen KSČ.
Vážený pán predseda, vážené
poslankyne, poslanci, vážení hostia, poľnohospodárstvo
a súvisiace odvetvia celého agrokomplexu sú
už dlhší čas spoľahlivým stabilizujúcim
faktorom ekonomiky celej spoločnosti. O tom svedčia
i výsledky za uplynulý rok, v ktorom poľnohospodárstvo
bolo jediným odvetvím, ktoré sa v podstate
bezozvyšku vyrovnalo so svojimi úlohami. To všetko
sú nesporne pozitívne skutočnosti, na ktorých
je potrebné stavať pri prechode na trhové hospodárstvo.
Preto by rozhodne nebolo správne, aby sme sa hneď
na začiatku o tieto pozitíva čiastočne
alebo úplne pripravili neuváženými,
nekomplexnými zásahmi.
Naši ľudia sú v prevažnej miere ochotní
ustúpiť na určitý čas od niektorých
svojich požiadaviek, potrieb a želaní s nádejou,
že opatrenia, ktoré sa chystajú, im prinesú
zlepšenie ich postavenia a ich životnej úrovne.
To však v plnej miere neplatí o otázke prípadného
rozkolísania rozhodujúcej životnej istoty -
spoľahlivo fungujúceho trhu potravín. Akékoľvek
závažnejšie výkyvy by sa nutne odrazili
i v politickej stabilite a do určitej miery by negovali
alebo aspoň znižovali účinnosť
ďalších opatrení, realizovaných
alebo pripravovaných v iných oblastiach hospodárskeho
a politického života.
Z týchto hľadísk treba posudzovať aj otázku
dotácií do agrokomplexu, o ktorej sa zmienil i predseda
vlády pán Čalfa v programovom vyhlásení.
Doterajšia diskusia o tejto otázke veľmi často
skĺzava na mechanické číselné
porovnávanie údajov štátneho rozpočtu
bez pochopenia ekonomickej podstaty týchto dotácií.
Jadro problému spočíva v tom, že na
rozdiel od veľkoobchodných cien nákupné
ceny poľnohospodárskych produktov nezahŕňajú
úplné spoločenské náklady,
uhrádzajú sa len približne zo 4/5; zhruba na
81 %. Zostatok, ktorý sa formálne označuje
z hľadiska štátneho rozpočtu ako
dotácia, v skutočnosti z väčšej
časti dotáciou nie je. Sú to doplnkové
cenové nástroje, ako príplatky k nákupným
cenám, prémie a diferenciálne príplatky.
Pre krátkosť času nebudem rozvádzať
jednotlivé druhy dotácií ani kladnú
a zápornú daň z obratu. Ak porovnáme
všetky výdavky štátneho rozpočtu
na výrobu potravín s celkovými príjmami,
výsledné saldo sa pohybuje okolo 0. Vzťah odvetví,
zabezpečujúcich výživu ľudu k štátnemu
rozpočtu je v podstate vyrovnaný.
Uvedené fakty nemajú byť argumentom proti snahám
vlády zabezpečiť prebytkový protiinflačný
štátny rozpočet. Aj odvetvia zabezpečujúce
výživu musia tomu prispieť tým, že
budú znižovať náklady na poľnohospodársku
prvovýrobu. Ide o to, aby proces znižovania dotácií
do tohto národohospdársky citlivého odvetvia
bol úmerný a nenarušil stabilitu trhu potravín.
Druhým nemenej závažným problémom,
ktorý priamo rozhoduje o zabezpečení výživy
ľudu, sú otázky spojené s budúcnosťou
poľnohospodárskych družstiev a štátnych
majetkov, teda s budúcnosťou poľnohospodárskej
veľkovýroby. Uplatnenie trhového mechanizmu
predpokladá rovnosť všetkých foriem vlastníctva
a rovnaké podmienky pre ich rozvoj. To je myšlienka,
s ktorou možno celkom iste súhlasiť. Špecifikou
poľnohospodárstva je, že veľká časť
pôdy združenej na spoločné obhospodarovanie
zostáva v súkromnom vlastníctve. Ide nám
o to, aby pripravovaná novela zákona o poľnohospodárskom
družstevníctve a zákona o užívaní
pôdy a iného poľnohospodárskeho majetku
na zabezpečovanie výroby, ktorá sa má
prijať už v tomto roku, nedovolila pod zámienkou
realizácie vlastníckych práv k pôde
jej odcudzovanie z poľnohospodárskej výroby
a využívanie na rôzne špekulatívne
účely.
Na druhej strane treba podporiť také zmeny v pripravovanej
novele, ktoré ďalej otvoria priestor pre podnikavosť
a pre vznik najrozmanitejších organizačných
foriem, vrátane možnosti vzniku aj iných ako
poľnohospodárskych družstiev.
Záverom chcem poukázať na ekonomické
dôsledky poľnohospodárskych podnikov v mojom
volebnom obvode v okrese Žilina. V prvom roku uplatňovania
nových ekonomických nástrojov, čo
predstavuje spolu dôsledok mínus 62 mil. Kčs
a vďaka pričineniu ostatnej hospodárskej činnosti
sa dosiahol len polovičný plánovaný
zisk proti r. 1988.