Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Jakkoliv chápeme nesmírnou složitost zmíněné problematiky, jejíž šíře odpovídá rozsahu útlaku totalitní moci, nemůžeme před ní zavírat oči a i zde je třeba urychleně řešit a vytvořit právní předpoklady pro spravedlivé řešení a vypořádání.

Apeluji proto na federální vládu, aby přes napjatost legislativního programu na tyto skutečnosti pamatovala a vyzývám kolegy poslance, aby vlastní iniciativní činností přispěli k tomu, aby spravedlnosti, jako neodmyslitelné součásti demokracie, bylo učiněno za dost.

Jako poslanec Severočeského kraje musím ještě říci toto prohlášení. Obdržel jsem zřejmě, jako všichni z vás, interpelaci skupiny poslanců k životnímu prostředí a zdravotnímu stavu obyvatelstva v pánevní oblasti Severočeského kraje a plně se s ní ztotožňuji, přestože, nebo právě proto, že jsem poslancem okresu Česká Lípa a žiji v Jablonci nad Nisou.

Nemůžeme totiž zapomínat na pokračující devastaci lesů v Jizerských horách, v Krkonoších jako přímý důsledek emisí z elektráren NDR a Polska.

V závěru si neodpustím jednu poznámku. Předseda naší strany včera doporučil, aby se ze znaku naší republiky vypustilo jedno slovo. Nešlo nám vůbec o hledání definitivního hledání názvu republiky, ale o eliminaci toho, co mělo být ze štítu republiky odstraněno již před 2 měsíci. Musím vyslovit politování nad tím, že zatímco na přelomu roku v problematické politické skladbě se podařilo ve Federálním shromáždění přijmout řadu významných norem, rekonstruovaný parlament není schopen za 2 měsíce právně stvrdit skutečnost, že naše něžná revoluce socialismus odmítla. Pokud jsou vznášeny námitky, že tímto rozhodnutím budou prejuridikovány změny názvu republik, myslím, že o to právě jde. Právě my, poslanci Federálního shromáždění, máme právo, ale také povinnost o tom rozhodnout. V žádném případě není otázku názvu republiky nutno spojovat se změnou znaku státu. Bylo zde již řečeno, že o znaku se můžeme dohadovat třeba do vánoc.

Poslední poznámku - z pohledu mezinárodního postavení republiky by to byl velice významný akt naznačující odhodlání integrovat se do Evropy. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Mackovi. Hovoriť bude poslanec Benda. Pripraví sa poslanec Hrbotický.

Poslanec SL V. Benda: Václav Benda, Křesťansko-demokratická strana, součást Občanského fóra.

Vážené Federální shromáždění, velmi stručně k jednomu speciálnímu aspektu problematiky soukromě hospodařících rolníků, o kterých zde byla několikrát řeč. Mám pro vládu, nebo její zbytky, jak jsou zde přítomny, jednu otázku a jeden návrh či žádost.

Otázka zní, zda je vládě známo a jak se slučuje se skutečností či tvrzením obsaženým na straně 32 zprávy, která tady byla předložena, kde se hovoří o podpoře soukromě hospodařících rolníků a o nezbytnosti zrovnoprávnění s ostatními formami, zda je vládě známo, že od poloviny loňského roku na základě nových opatření se soukromě hospodařícím rolníkům ztroj- až zčtyřnásobila daň, kterou jsou povinni státu platit.

Myslím, že to neodpovídá linii, která je tady proklamována. Mám proto návrh pro vládu - pan ministr Klaus mi totiž vysvětlil, že tento problém je možno řešit jen postupně a komplexně (tomu dobře rozumím), současně mi vysvětlil, že rolníci mohou žádat o daňové úlevy od národních výborů, které mají právo jim je poskytnout. Vzhledem k dosavadnímu poměru národních výborů k soukromě hospodařícím rolníkům bych tuto cestu nepokládal za šťastnou.

Navrhuji proto vládě, aby zabezpečila takové jednorázové opatření, které by aspoň pro letošní rok tyto soukromě hospodařící rolníky buď daní zprostilo, nebo se to zredukovalo na průměrnou výši z minulých let. V opačném případě by toto mohlo být při vší ostatní diskriminaci definitivní rána nevelkému zbytku našich soukromě hospodařících rolníků a když bychom chtěli na vesnici začít budovat soukromý sektor, začínali bychom od nuly. Děkuji vám.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Bendovi. Hovoriť bude poslanec Hrbotický.

Poslanec SN J. Hrbotický: Vzdávám se slova. Chci říci, že diskusní příspěvek do rozpravy předám písemně. Mělo se jednat o problematice propadnutého majetku emigrantů. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN J. Stank: Udeľujem slovo poslancovi Semanovi. Pripraví sa poslanec Růžička.

Poslanec SN K. Seman: Volebný obvod 98 - Šaštín-Stráže. Aj keď mám obvod, ktorý má 35 tisíc občanov, mám pritom nesmierne veľkú zodpovednosť, pretože zastupujem vládnu komisiu pri riešení otázok rómskeho obyvateľstva. Vážený predsedajúci, vážené poslankyne a poslanci, pred chvíľou sa mi dostalo do rúk niekoľko telefonátov, volajú Rómovia z východného Slovenska, že pán premiér sa vo svojom vystúpení ani slovom nezmienil o tom, ako sa mieni riešiť tento problém. Divákom, pokiaľ nás sledujú, môžem odkázať jednu vec, že to nebolo povinnosťou dnešnej rozpravy zaujímať stanovisko, pokiaľ k tomu nezaujali stanovisko republikové vlády a ČNR a SNR. Ani ja si nemôžem dovoliť vystúpiť dnes s konkrétnou koncepciou, na ktorej momentálne pracujem a ktorú mienim predložiť v pondelok predsedovi vlády akademikovi Čičovi. Môžem iba naznačiť, že môžu byť spokojní. Pán predseda vlády Čič i pán Schuster i podpredseda vlády pán Nagy prejavili nesmierny záujem, ochotu, prijali môj pracovný projekt s tým, že chcú začať tento problém riešiť na celkom novej platforme.

Ako je vám známe, zatiaľ existovala a dožíva vládna komisia, ktorá fakticky je akýmsi výkonným orgánom. Nechcem ju kritizovať. Vznášam iba pochybnosť o správnosti koncepcie, metód, ktoré boli v praxi aplikované. Nechcem tým nijakým spôsobom chrániť či obhajovať komunistickú stranu. Archívne som sa dopracoval k jednému významnému poznaniu. Samotná strana bola podvádzaná tým spôsobom, že poverení ministri a výkonní tajomníci fakticky dávali do vlády materiály vyslovene štatistického charakteru, na ktorých nemali absolútny podiel. Keď sa znižovala absencia rómskych detí v škole, ak sa Rómovia sťahovali v rámci rozptylu do usadlostí, nebola to zásluha týchto pracovníkov. Z roka na rok sa fakticky znižoval problém. Strana si myslela, že je všetko v poriadku. Po nežnej revolúcii sme balík rozbalili. Zistili sme, že to bolo vedomé a zámerné, že títo ľudia neboli schopní si priznať, že na tento problém nestačia. Brali za 20 rokov vysoké platy a vysedeli si peknú penziu.

K základným východiskám - tie sme fakticky prevzali. Pán Jenerál, tu prítomný, bol jedným z autorov, ktorý naznačil nové východiská. Akceptujem jeho návrh s tým, že ho dopracujeme. Základným východiskom je aktivizácia Rómov. Ja ho doplňujem, že všetkými možnými metódami a formami musíme účinne ovplyvňovať rómske vedomie právne a ekonomické. Je nezorané. Potrebovali by sme 1000 Jilemnických, aby toto nezorané pole skutočne zorali. Druhým východiskom je: chceme využiť všetkých poslancov a momentálne ich prosím, pokiaľ by mohli výjsť v ústrety, aby v rámci svojich okresov a krajov angažovali poslancov nižších stupňov, aby sme sa v rámci okresov mohli stretávať a zaujímať stanoviská k tomuto problému. V rámci Slovenska sa vytvárajú spoločenské a politické organizácie, majú vo svojich programoch nádherné ciele a zámery. Nechcem vznášať pochybnosti o schopnosti, aby tento zložitý a náročný problém boli schopní riešiť. Budeme sa snažiť všemožne im pomôcť, ale očakávame od nich, aby v konečnom dôsledku boli oni realizátori, ktorí v konkrétnej mravenčej práci odvedú to, čo očakávame.

Ďalej chceme zaujať stanovisko k niektorým článkom a vystúpeniu v televízii. Hovorí sa o rómskej národnosti. Nechcem sa nikoho dotknúť, ale veľmi ma mrzí, že ako poslanca ma napadli sami Rómovia, keď som obchádzal v sobotu a v nedeľu Západoslovenský kraj, konkrétne Dunajskú Stredu, Komárno, Galantu, Bratislavu-vidiek. Dali mi otázku: pán Seman, vy ste tam hore padli na hlavu, vy neviete, že nie je nikde uzákonená rómska národnosť? My nemáme rómsku národnosť. Keď som Maďar, som Maďar alebo Slovák, alebo Rusín. To je jedna maličkosť, ale padla na naše hlavy a neprávom, je to na škodu veci keď nás odsudzujú samotní Rómovia, častokrát ľudia pologramotní a priznávam, že majú pravdu. My sme túto zákonitosť ešte nikde nekodifikovali. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem pánovi Semanovi. Slovo má poslanec Růžička, pripraví sa poslanec Klíma.

Poslanec SL J. Růžička: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, jsem poslancem za volební obvod 96 - Hodonín, Uherské Hradiště.

Pan předseda vlády včera ve své zprávě o vývoji československé federace konstatoval, že kardinálním problémem československé ekonomiky je naléhavá potřeba výrazného zvýšení exportu za volné měny. Dále upozornil na jeho kvalitativně nevhodnou skladbu. Tvoří ho suroviny a polotovary. To znamená, že neprodáváme produkty ducha, ale materiál. Nemyslím proto, že pokud chceme export za volné měny zvýšit a zkvalitnit jeho skladbu, cesta k tomuto cíli povede přes snížení výdajů na rozvoj vědy a techniky proti původnímu plánu o 14,5 % , jak je uvedeno v návrhu nového státního rozpočtu.

Československý vědeckotechnický rozvoj je dlouholetým odchodem svých špiček do zahraničí devastován, technické vybavení a zvláště vybavení počítači a softwarem je na úrovni naprosto nesrovnatelné i se světovým průměrem. Dlouholetým nedostatkem deviz je náš vědeckotechnický rozvoj nucen vyvíjet technologie a výrobky ve světě dávno běžné, které si může v zemích s volnou měnou kdokoli za levný peníz koupit. Napojení na mezinárodní informační systém prakticky neexistuje. Dříve tak často halasně vychvalovaná spolupráce s vědeckotechnickými pracovišti v zemích RVHP a zvláště v SSSR je tak zbyrokratizované a neoperativní, že její výsledky jsou zanedbatelné. Efektivita VTR tím pádem klesá, navíc roztříštěností a necitlivým až avanturistickým řízením odborně nekompetentním aparátem se tento ubírá poněkud zcestnými směry. Všemocně je proklamováno, že duševní potenciál je jednou z posledních deviz, kterou tento stát má. Ovšem snížením výdajů na VTR efektivnost jeho využití nezvýšíme. Je třeba specifikovat výrobní programy perspektivně konkurence schopné na západních trzích, vědeckotechnický potenciál přeskupit, technicky dovybavit a cílevědomým řízením týmové práce se snažit dosáhnout takové technické úrovně našich výrobků, která zajistí jejich prodejnost.

Je přece absurdní chtít řešit kardinální problém československé ekonomiky - získání pozic na trzích s volnou měnou - snížením výdajů na VTR téměř o 15 % , přičemž třeba výdaje na obranu a bezpečnost klesají o 11 % a na správu dokonce o necelých 5 %. Je třeba si uvědomit, že toto opatření může vést k dalšímu odlivu duševního potenciálu do zahraničí a k takové zaostalosti naší vědy a techniky i celého průmyslu, kterou nebude možné v budoucnu už překonat.

Navíc návrh předkládaného státního rozpočtu se může minout účinkem jako celek. Při zavádění tržního mechanismu je státní byrokratický aparát brzdou. Jeho minimální snížení bude vytvářet tlak na zachování stávající struktury. Diskutabilní je úloha cenových úřadů a jejich další existence. Záměr přebytkového státního rozpočtu bude negativním způsobem ovlivněn změnami výrobních programů státních podniků, jednostrannou orientací exportu na SSSR a nezajištěním realizačních výstupů plánu VTR.

Již dnes velmi negativně působí vliv cizí kupní síly na náš maloobchodní trh a neřešení této otázky, nebo její řešení jen dalším administrativním omezením nákupu vyvolá velice vážné ekonomické problémy v blízké době. Je poněkud iluzorní představa, že za tohoto stavu nedojde k úpravám maloobchodních cen a že se podaří zajistit plnou zaměstnanost obyvatelstva.

Navržený státní rozpočet je silně zatížen setrvačností předcházejícího období, což neodpovídá rozsahu politických změn v našem státě. Proto žádám vládu, aby přistoupila k zásadním změnám v naší ekonomice co nejdříve. Příkladů neúspěšných polovičatých hospodářských reforem bylo i v okolních státech už poměrně dost.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Růžičkovi, slovo má poslanec Dymáček, pripraví sa poslankyňa Frýbortová.

Poslanec SL M. Dymáček: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chci mít dvě poznámky. První se bude týkat odchodu sovětských vojsk. Podporuji návrh poslance Kocába na to, abychom prohlásili Smlouvu z 18. 10. 1968 za neplatnou od samého počátku. Domnívám se, že samotný odchod vojsk by bylo vhodné urychlit a chtěl bych upozornit na dvě věci. Toto upozornění přichází nejen z občanských kruhů, ale i z okruhu Čs. armády. Zde mluvím zároveň i za poslance Lise a poslance Palouše. Jde o to, že jsou značné obavy z toho, že odcházející armády budou na územích, na kterých se nacházejí v našem státě, zakopávat nebo jinak nevhodně likvidovat prošlou munici, různé chemické materiály apod. s následnými ekologickými škodami. Existují již indikace toho, že vojáci odcházející armády prodávají našim občanům různé zbraně. Samozřejmě tyto zbraně chodí do určitých kruhů.

Chtěl bych požádat a žádali jsme v této trojici písemně ministra národní armády, aby bylo zajištěno, že chování vojsk v těch dosavadních prostorách bude ze strany naší armády velmi důkladně a náležitě kontrolováno.

Pokud padne Smlouva z roku 1968 o dočasném umístění vojsk, padnou i právní zábrany, proč by Československá armáda tuto trvalou kontrolu nemohla vykonávat.

Druhá poznámka se týká věcí ekonomických. Jsem velmi rád, že jsme se ze zprávy vlády úředně dověděli některé skutečnosti, o kterých jsme my, co to sledujeme delší dobu, věděli a jsem velmi rád, že můžeme od vlády očekávat, že bude vykonávat určité energické kroky k překonání tohoto stavu.

Myslím si však, že některé věci je třeba říci jasněji a že je třeba naší všestranné spolupráce k tomu, aby se věci hnuly dopředu. Jde o to, že nejen že se světu otevíráme, ale my jsme se světu už otevřeli. Tím že popadaly režimy u nás i v okolních státech, tím, že dochází ke značným změnám v mezinárodní situaci, v našich obchodních vztazích jsme vlastně vstoupili, aniž si to plně uvědomujeme, rovnými nohama na světový trh. To znamená, že musíme začít nikoliv od úvah o tom, co všechno bychom měli odněkud dostat, ale od úvah, co bychom měli udělat pro to, abychom se na světových trzích začali konečně pohybovat jako rovnocenní partneři. Znamená to, že bychom se měli soustředit na problémy, jak vydělat za naše zboží peníze, to znamená na problém, jak vytvořit v rámci našich podmínek v co největším rozsahu konvertabilní produkci. Je to problém, který je pro nás obsahově i jinak nový a bylo by dobré si s veškerou odpovědností a v plném rozsahu uvědomit, co všechno to znamená. Něco v tomto směru už naznačil můj předřečník a budu tedy říkat jenom to, co v jeho příspěvku chybělo.

Konvertabilní produkce to znamená nejen připravit právní předpoklady pro to, aby se podniky začaly chovat odpovědně, aby se začaly chovat tak, jak je to potřeba na světových trzích. Je to záležitost především obsahová. Připomínám slova dr. Zemana: "K tomu, aby se náležitě hrála šachová partie nebo jiná hra, je potřeba nejen pravidel, ale i lidí, kteří to umí a kteří takovou hru hrají s plným nasazením." To je právě situace, ve které se ocitáme a apeluji na nás na všechny, abychom z toho vyvodili náležité praktické důsledky.

Je potřeba, aby se v podnicích, zejména v nosné části naší hospodářské struktury, konzolidovala situace po stránce personální, po stránce výrobních programů a také po stránce i širšího organizačního rámce. Je potřeba vstupovat do světa, do Evropy. Chtěl bych říci, že k tomu, abychom tak mohli učinit, potřebujeme mimo jiné i špičkové technologie. Špičkové technologie mají v produkci to postavení, že bez špičkových technologií, vyhrocuji záměrně tento problém - není fungujícího průmyslu.

Náš odstup od světa je přitom takový, že sami vlastními silami nemáme na to, abychom se k těmto špičkovým technologiím dopracovali. Je potřeba široké mezinárodní spolupráce, je potřeba horizontálních vazeb, je potřeba všestranná podpora vědě a technice, vysokým a jiným školám a také přímo průmyslu.

Zakončím tím, že upozorním ještě na jeden aspekt tohoto problému. Nemůžeme bez dalšího a jednoduše očekávat, že špičkové technologie k nám někdo doveze. Z vojenského hlediska je to stále ještě velmi senzitivní záležitost a s jednostranným transferem špičkových technologií lze počítat až tehdy, když bude vytvořeno náležité bezpečnostní klima. Znamená to, že při cestě k ozdravování našeho hospodářství je potřeba domyslet a velmi intenzivně propracovávat i souvislosti bezpečnostní, souvislosti zahraničně politické. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem. Prosím poslankyňu Frýbortovú, pripraví sa poslanec Klíma.

Poslankyně SN D. Frýbortová: Jmenuji se Frýbortová, volební obvod Praha-východ, Praha-západ, bez stranické příslušnosti. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vzhledem k tomu, že investiční výstavba je po řadu let v situaci, která nemá pro definování jejího stavu obdoby, a na jejíž nedostatky jsem mnohokrát upozorňovala, využívám této příležitosti, abych se krátce dotkla právě investiční výstavby.

Nelze říci, že by nebyla snaha i v minulosti některé zásadně chybné přístupy měnit. Jedna věc je však chybu poznat a druhá věc je skutečně ji odstranit. I v tomto směru se v mnoha případech nedařilo dodnes překonat rozpor mezi slovy a činy.