Mluvím o této věci poněkud obšírněji
z jednoho prostého důvodu. Domnívám
se, že klíčový a prioritní zájem,
který by nás všechny poslance bez ohledu na
politickou příslušnost měl v této
chvíli spojovat, je zájem na tom, aby byl, a to
pokud možno bez zbytečných komplikací
a průtahů přijat volební zákon,
o němž jako o celku se všichni jistě domníváme,
že je demokratický, a že stojí za to,
aby přijat byl, a aby jeho přijetí nebylo
brzděno, nebo dokonce blokováno bazírováním
na problémech ve vztahu k tomu základnímu
okrajových.
K čemu tedy dospívám? Dospívám
k tomu, že považuji nyní jako poslanec Zdeněk
Masopust za účelné, aby usnesení ústavně
právního výboru, které jsem byl zmocněn
zde tlumočit, resp. které mi bylo uloženo zde
tlumočit, bylo znovu tímto shromážděním
obou sněmoven zváženo a aby obě sněmovny
v tomto bodu dospěly, pokud možno, výraznou
většinou ke stanovisku, které znamená
ztotožnění volebních krajů s
dosavadními kraji územně administrativními.
Tím bych skončil hlavní pasáž
své zprávy.
Jen několik slov mi dovolte říci na okraj
obou dalších předloh. Myslím, že
tady mohu být velice stručný. Domnívám
se, že konstrukce, která je zvolena v návrhu
ústavního zákona, jímž se mění
zákon o československé federaci a Ústava
z roku 1960, stejně jako v druhém navrhovaném
ústavním zákoně - totiž konstrukce.
která znamená, že o věcech, týkajících
se republik, rozhodují především republikové
politické reprezentace, tzn. republikové národní
rady je správná, že odpovídá
tomu, co mimo jiné prezident republiky nazval budování
autentické federace. Ta, pokud věci dobře
rozumím, se dá autenticky budovat jen zdola. Tím
zároveň dávám i odpověď
na návrh, který zde byl ráno předložen.
Myslím, že odpověď je dána už
v textu navrhovaného ústavního zákona,
jak je doplněn a upřesněn v tisku 272.
Končím zpravodajskou zprávu v naději,
že přijetí všech tří zákonných
předloh proběhne demokraticky, náležitým
způsobem, nicméně bez zbytečných
průtahů a že naše veřejnost bude
moci dát s klidným svědomím v této
věcmi Federálnímu shromáždění
dobrou známku. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Prosím společného zpravodaje Sněmovny
národů poslance Poslucha, aby přednesl zpravodajskou
zprávu.
Společný zpravodaj výborů SN
poslanec M. Posluch: Vážený pán
predsedajúci, vážené panie poslankyne,
páni poslanci. Ako spoločný spravodajca výborov
Snemovne národov sa pripájam k správe poslanca
Masopusta, ktorý v podstate vyčerpal všetky
tie sporné body, ktoré sa objavovali tu v našom
rokovaní, nielen vo výbore ústavnoprávnom,
ale prakticky vo všetkých výboroch, ktoré
sa k tomuto návrhu zákona vyjadrili. Čiže
nebudem sa vracať späť, aby som nezdržoval.
Tie všetky sporné body a stanovisko k nim vysvetlili
moji predrečníci. Chcel by som sa dotknúť
len stručne ústavnoprávnej stránky
všetkých troch návrhov, to znamená dvoch
ústavných zákonov a zákona o voľbách.
Je nepochybné, že v zmysle súčasnej
ústavnej úpravy v zmysle ústavného
zákona o československej federácii tieto
záležitosti nepatria v zmysle článku
7 do výlučnej pôsobnosti federácie
a teda postup Federálneho zhromaždenia, že postupuje
túto úpravu národným radám,
je plne oprávnený. Súhlasím tiež
so zmenami v jednotlivých návrhoch zákonov,
ktoré vyplynuli z obsiahlej diskusie vo všetkých
výboroch Federálneho zhromaždenia, ktoré
sa k nim vyjadrovali, a súčasne by som ocenil aj
veľmi tvorivý prístup predstaviteľov národných
rád, výsledkom čoho boli potom tieto návrhy.
Navrhujem teda, aby ste, vážené panie poslankyne,
páni poslanci, uvedené návrhy ústavných
zákonov a zákona o voľbách schválili
v znení zmien a doplnkov, odporúčaných
v spoločných správach výborov. Ďakujem.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Zahajuji rozpravu. Do rozpravy se prozatím písemně
přihlásili poslanci: Sidó, Jenerál,
Popely, Duraj, Vitézová, Jansta, Svoboda, Dymáček,
Sándorová, Hadačová, Macek, Benda,
Hyková a Stome.
Prosím poslance Sidó, aby se ujal slova.
Poslanec SN Z. Sidó: Vážené
Federálne zhromaždenie, zákon o politických
stranách a zákon o voľbách do Federálneho
zhromaždenia sú v súčasnosti najvýznamnejšími
politickými zákonmi, ktorými sa predpokladá
vyjadrenie slobodnej vôle občanov vlasti, okrem iného
aj v názore o pluralitnom systéme u nás.
Pán prezident vo svojom nedeľňajšom prejave
na Staromestskom námestí vyjadril svoje pochybnosti
o tom, či predložený návrh volebného
zákona bude tým najlepším, ktorým
sa dá zabezpečiť vedúca úloha
ľudu.
Dovoľujem si vysloviť svoje pochybnosti o predloženom
návrhu zákona. Som toho názoru, že všetky
obmedzenia sú nedemokratické. Teda aj tie, ktoré
v zmysle § 42 neumožňujú politickým
straném a hnutiam získať mandát ak nedosiahnú
5 % platných hlasov v jednej z republík. Ktoré
politické strany a hnutia najviac postihne toto obmedzenie?
Samozrejme tie, ktoré sa sformovali iba teraz, pred voľbami.
Drvivou väčšinou ide o také politické
strany a hnutia, ktoré ešte nemajú vlastný
tlačový orgán, nemajú vôbec,
alebo iba čiastočne majú vybudovanú
svoju vnútornú štruktúru, teda nemajú
v porovnaní s ostatnými stranami a hnutiami ani
teoreticky rovnakú možnosť oboznámiť
širokú verejnosť so svojími politickými
cieľmi. Ich handicap teda nespočíva v kvalite,
alebo v opodstatnenosti politického programu. Dobre chápem
potrebu neatomizovaného parlamentu, a tým aj nie
príliš rôznorodej vlády, aj keď
asi v oboch prípadoch pôjde o kratší
mandát. Ale predsa. Keď už predkladaný
návrh zákona fakticky nedáva veľkú
možnosť nezávislým kandidátom ani
výrazným osobnostiam, v záujme demokracie
a právneho štátu by sme nemali schváliť
prísne obmedzenie § 42, ale mali by sme zrušiť
navrhnutých 5 %. Vážené Federálne
zhromaždenie. Pri príležitosti prerokovania významného
návrhu volebného zákona si dovoľujem
upozorniť Predsedníctvo Federálneho zhromaždenia
na závažnú vec, ktorá na prvý
pohľad úzko nesúvisí s voľbami,
ale v každom prípade ovplyvňuje predvolebnú
atmosféru. Ide o vzmáhajúce sa národnostné
trenice v okresoch južného Slovenska, ale aj inde.
Navrhujem bezodkladne vyšetriť, ktoré kruhy sú
pôvodcom a organizátorom nedôstojných
a veľmi nebezpečných činov. Vyšetriť,
kto stojí za nedemokratickými akciami. Aby uvedené
strety neovplyvnili ešte viac náš hospodársky
život, aby blížiace sa voľby sa nezneužili
v zmysle § 12 zákona o poslancoch Federálneho
zhromaždenia navrhujem neodkladné a vážnosti
veci adekvátne kroky zo strany Predsedníctva Federálneho
zhromaždenia ustanovením komisie pre túto vec.
To bude možné pri súčasnom veľkom
zaťažení nás všetkých za predpokladu,
že sa sprofesionalizuje určitá časť
poslancov a vyhlási sa permanentné zasadanie parlamentu.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji poslanci Sidó, diskutovat bude poslanec
Jenerál a připraví se poslanec Popély.
Poslanec SN J. Jenerál: Vážený
pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
předložené návrhy zákonů
o volbách do Federálního shromáždění
i přes určité rozdíly v názorech
na některá jejich ustanovení naplnily základní
teze dosažené dohodou rozhodujících
politických sil u kulatého stolu. Vytváří
podmínky k tomu, aby volby poslanců nejvyššího
zákonodárného sboru byly skutečně
svobodné, proběhly demokraticky a důstojně.
Komunistická strana Československa se na jejich
vypracování, a to ve všech fázích
tvorby aktivně podílela a Klub komunistických
poslanců jim v zásadě vyslovuje svoji podporu.
Považujeme za správné podpořit návrh,
aby volební období nového zákonodárného
sboru bylo pouze 24 měsíců. Odpovídá
to potřebě plně rozvinout vnitřní
demokratický potenciál naší společnosti,
vytvořit podmínky pro krystalizaci různých
politických proudů, organizací i stran i
lepší orientaci našich občanů v
nich.
I když tempo doby je mimořádně rychlé,
příprava volebních zákonů nás
opět upozornila na naléhavou nutnost vytváření
přiměřeného časového
prostoru k jejich prodiskutování nejen mezi poslanci
ve výborech sněmoven, ale i se širokou odbornou
a občanskou veřejností. Je třeba otevřeně
říci, že u některých návrhů
zákonů předkládaných federální
vládou to bude z hlediska času ještě
složitější. A tak se stáváme
v posledním období svědky toho, že nás
veřejně kritizují národní rady,
sdělovací prostředky, občané
a nedávno i prezident republiky. I když je tato kritika
vedená z různých pozic, je nezbytně
nutné z ní vyvodit potřebné závěry
pro naši vlastní práci, pro potřebný
růst autority Federálního shromáždění.
Jsem rád, že k této otázce se jednoznačně
vyjádřil v úvodním vystoupení
i předseda Federálního shromáždění
pan Dubček.
Proto vzhledem k těmto skutečnostem, ale i k potřebě
zapojovat do tvorby významných zákonů
co nejvíce našich spoluobčanů, považujeme
za správné vytvořit možnost, aby připravovaný
zákon o volbách do národních výborů,
které se uskuteční pravděpodobně
v listopadu t. r. byl dán k širokému veřejnému
posouzení, a to i v alternativních návrzích,
pokud možno co nejdříve. Vím, že
je to záležitost republikových orgánů
České národní rady a Slovenské
národní rady, přesto však považuji
za nutné to připomenout i na našem jednání,
protože i o volby do národních výborů
je mezi lidmi mimořádný zájem a měli
by mít možnost podílet se na tvorbě
zákona o nich.
Řada rozporných názorů po všech
diskusích ještě zůstává
na stanovení volebních krajů. Při
vědomí toho, že předložený
návrh, aby červnové volby do Federálního
shromáždění a národních
rad proběhly podle stávajícího územně
správního členění státu,
má některé slabiny, nezohledňuje všechny
připomínky občanů a jejich iniciativ,
doporučujeme jej pro tyto volby akceptovat.
Přesto se chci v této souvislosti zmínit
o dvou záležitostech. Jedna z vážných
otázek, která byla a je nastolována z různých
pohledů i v souvislosti s volebními zákony,
je otázka Moravy a Slezska, obnovení jejich práva
na samosprávné řízení. I když
není úplná jednota mezi tvůrci různých
projektů územního členění
a správy, nelze pominout skutečnost, že požadavky
na zásadní řešení postavení
Moravy a Slezska mají podporu desetitisíců
občanů a že stávající
územně správní uspořádání
sám život překonal. Nelze než souhlasit
se slovy obsaženými v memorandu poslanců Jihomoravského
KNV v Brně, které zaslali nám poslancům
Federálního shromáždění
a České národní rady za Jihomoravský
kraj ke státoprávnímu uspořádání.
Cituji z něj:
"Dosažení demokratické samosprávy
nejen na území federace, ale také na území
regionu, včetně historicky vzniklých zemí
v jejím rámci, Čech, Moravy a Slezska, a
dosažení široké místní samosprávy
všech měst a obcí je zárukou pevného
bratrského vztahu nejen mezi národními a
zemskými pospolitostmi zde žijícími,
ale je zárukou pevné jednoty československého
státu."
Osobně mě na předloženém projektu
nejvíce zaujala silná samosprávná
orientace, jejímž základním stavebním
kamenem je samosprávná obec - město, skutečnost,
že návrh nepředpokládá zvýšení
administrativní náročnosti, ba naopak její
snížení a to včetně aparátu.
Podporuji požadavek na vytvoření odborných
komisí na úrovni centrálních orgánů,
v nichž by pracovali zástupci jak Jihomoravského,
tak Severomoravského kraje, vypracování patřičných
návrhů i to, aby práce byly zahájeny
co nejdříve.
Druhá poznámka se týká našich
spoluobčanů maďarské, polské,
německé a ukrajinské národnosti a
příslušníků etnické skupiny
Rómů. Byla zde o tom řeč ve zpravodajské
zprávě. Je podle našeho názoru nezbytné
politickými jednáními vytvořit podmínky
pro to, aby jejich zastoupení ve Federálním
shromáždění bylo odpovídající,
aby byly vytvořeny podmínky pro jejich plnoprávné
zapojení do práce zákonodárných
sborů. Jsem toho mínění, že návrh
zákona k tomu podmínky i prostor vytváří.
A jestliže se využije možností daných
jednacím řádem Federálního
shromáždění, neměly by vzniknout
v nejbližším období vážnější
problémy.
I když nebyl ještě oficiálně vyhlášen
termín voleb a schváleny volební zákony,
na stránkách tisku, ale i na obrazovce televize
a ve vysílání rozhlasu se začíná
rozhořívat předvolební boj. Veřejnosti
jsou předkládány různé programové
dokumenty, volební platformy. Teze svého volebního
programu předložila i obrozující se
Komunistická strana Československa, která
pokračuje v hledání svého místa
v nově se formujícím pluralitním systému
ČSSR. Vychází z hlubokého přesvědčení,
že demokratická levice, ke které se hlásí,
bude v naší společnosti zapotřebí,
že budoucnost Československa je společnou budoucností
nás všech, je budoucností dětí
každého z nás.
Některé skutečnosti posledních dnů
nás přesvědčují o správnosti
a potřebnosti stanoviska kulatého stolu k etice
chování před volbami, výzvě
k tomu, aby se političtí odpůrci nestali
osobními nepřáteli, aby politický
zápas odpovídal základním normám
slušnosti.
Předmětem mnoha diskusí je otázka
financování předvolební kampaně
politických stran, zejména zprávy, které
se dostávají na veřejnost ohledně
poskytování různých dotací
ze zahraničí. Jsme toho názoru, že volby
jsou naší vnitřní záležitostí
a že zasahování do nich jakýmkoliv způsobem
zvenčí není správné.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, chci v závěru svého vystoupení
ještě jednou podpořit předložené
návrhy zákonů doplněné výbory
sněmoven jako návrhy, které nejsou zcela
dokonalé, ale vytvářejí předpoklady
pro to základní, to je uskutečnit začátkem
června t. r. svobodné a demokratické volby
do zákonodárných sborů.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji panu poslanci Jenerálovi. Obdržel
jsem zprávu, že televizní diváci, kteří
se zájmem sledují přenos z jednání
společné schůze sněmoven Federálního
shromáždění, telefonují do Kanceláře
Federálního shromáždění
a žádají, aby vystupující poslanci
uváděli svoji politickou příslušnost.
Tlumočím vám toto přání
televizních diváků. (Hlásí
se poslanec Fišera.)
Ptám se pana poslance Fišery, zda se hlásí
s faktickou poznámkou? (Ano.) Ano.
Poslanec SL I. Fišera: Dvě věty: Bude
nás diskutovat velmi mnoho. Prosím, aby se všichni
diskutující drželi přísně
tématu, který dnes zde máme řešit.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Hovořit bude pan poslanec Popély, připraví
se pan RNDr. Duray.
Poslanec SN J. Popély: Vážený
pán predseda, vážené poslankyne, vážení
poslanci, pretože mám prvýkrát príležitosť
prehovoriť v československom zákonodarnom zbore,
predovšetkým mi dovoľte, aby som sa vám
predstavil. Volám sa Július Popély. Som novým,
kooptovaným poslancom Federálneho zhromaždenia;
som bez straníckej príslušnosti a som maďarskej
národnosti. Toľko na úvod.
Vážené poslankyne, vážení
poslanci. Iste všetci súhlasíte s tým,
že naša krajina prežíva teraz obdobie plné
nádejí ale aj strastí. Naše nádeje
sú spojené s úsilím o prekonanie nedostatkov
minulosti, so snahou o odstránenie politického,
hospodárskeho, spoločenského a kultúrneho
krachu, spôsobeného politickým totalitným
systémom uplynulých štyridsiatich rokov; slovom,
veríme vo všeobecný rozvoj. Pritom však
nie s malou obavou zvažujeme reálnosť úspechov
týchto skutočne nie ľahkých, ba skôr
veľmi zložitých a zatiaľ iba sa rozbiehajúcich
procesov. Medzitým sa rodia tie nové zákony,
ktoré sú nevyhnutné k vybudovaniu právneho
štátu, bez ktorého nie je predstaviteľná
nijaká pozitívna premena našej spoločnosti.
Návrh zákona o voľbách do Federálneho
zhromaždenia, ktorý je predmetom tejto všeobecnej
rozpravy, patrí k najdôležitejším
novým fundamentálnym zákonom. Ja osobne považujem
tento zákon za mimoriadne závažný, veď
predsa nevyhnutným predpokladom vybudovania demokratického
právneho štátu je aj vytvorenie takého
slobodného volebného systému, ktorý
v plnej miere spočíva na princípe rovnosti
politických šancí. Návrh volebného
zákona považujem za pozoruhodný pokus v záujme
dosiahnutia tohto cieľa. Je významným krokom
vpred za definitívne odbúranie neschopného
totalitného režimu a za odstránenie jeho nánosov,
resp. je vykročením v smere k pluralitnej parlamentnej
demokracii.
Vážené poslankyne, vážení
poslanci. I keď uznávam klady návrhu volebného
zákona, nemôžem pripustiť, aby som neupozornil
na niektoré jeho vážne nedostatky. Návrh
zákona obsahuje totiž niekoľko takých
prvkov, ktoré sú podľa môjho názoru
pre národné menšiny Československa nevýhodné.
Dovoľte mi, aby som spomedzi nich vás upozornil aspoň
na jeden - podľa mňa najzávažnejší
fakt.
Ako je známe, § 42 návrhu volebného
zákona ustanovuje, že politické strany, ktoré
v jednotlivých národných republikách
nedostali aspoň 5 percent z celkového počtu
odovzdaných platných hlasov, nezískavajú
poslanecké mandáty. Tento princíp je už
sám o sebe antidemokratický, o to viac treba však
odsúdiť jeho negatívne národnostno-politické
aspekty. Táto obmedzujúca klauzula berie totiž
politickým stranám alebo hnutiam národných
menšín už vopred šancu na získanie
poslaneckého mandátu, keďže je veľmi
málo pravdepodobné, že tie dostanú v
jednotlivých republikách požadovaných
5 % odovzdaných hlasov. Navrhujem preto vypustenie 5 percentnej
klauzuly a navrhujem prísne sa pridržiavať princípu
pomerného zastúpenia. Ak by ste to považovali
za neprípustné, pouvažujte aspoň - vážení
poslanci - o takej možnosti, aby spomínané
obmedzenie § 42 sa na politické strany a hnutia národných
menšín nevzťahovalo.
Vážené poslankyne, vážení
poslanci. S týmto návrhom som vystúpil aj
na zasadnutí Výboru pre kultúru a výchovu
Federálneho zhromaždenia, ale bez akéhokoľvek
úspechu. Na svoje pripomienky ohľadne vedomého
handicapovania politických zoskupení organizujúcich
sa na národnostnom, menšinovom princípe, som
dostal takú odpoveď od tam prítomného
spoluautora návrhu zákona, že národné
menšiny nech sa neorganizujú separátne vo svojich
osobitných národnostných, menšinových
politických stranách, ale nech vyvíjajú
politickú činnosť spoločne s väčšinovými
národmi v ich stranách; našim cieľom nemôže
predsa byť "prevádzkovanie" rôznych
národnostných, menšinových politických
strán, pretože československá politika
mala s nimi v minulosti negatívne skúsenosti.
Vážené Federálne zhromaždenie.
Takto teda vyzerajú "tanečné kroky"
našej demokracie! Zákon o politických stranách
z 23. januára tohto roku nevylučuje síce
možnosť zakladania politických strán a
hnutí na národnostnej, menšinovej báze,
avšak ďalší zákon - prerokovaný
návrh volebného zákona - sa už "postará"
o to, aby sa kandidáti takýchto strán nemohli
dostať do najvyššieho zákonodarného
zboru. Čo som teda jednou rukou dal, druhou prefíkane
odoberiem, samozrejme tak, aby sa "demokracia" navonok
nenaštrbila, veď predsa tá ominózna 5
% klauzula sa formálne rovnako vzťahuje na politické
strany tak väčšinových národov,
ako aj národných menšín.