Kdo je proti? (Jeden.) Jeden.
Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.) Nikdo.
Poslanci Sněmovny národů zvolení v
SSR návrh zákona schválili.
Nyní prosím poslance Sněmovny národů
zvolené v České socialistické republice
o hlasování.
Kdo s návrhem souhlasí? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Poslanci Sněmovny národů zvolení v
České socialistické republice návrh
schválili.
Konstatuji, že Sněmovna národů schválila
předložený návrh zákona.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
schválilo ústavní zákon o odvolávání
poslanců zastupitelských sborů a volbě
nových poslanců národních výborů.
Hlásí se poslankyně Borisová.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 124, SL
č. 193, SN č. 205)
Poslankyně SN Z. Borisová: Vážený
pán predseda, vážené poslankyne, vážení
poslanci, vážení hostia, nech tento prípad
je pre vládu a pre Predsedníctvo Federálneho
zhromaždenia poučením, aby nám v budúcnosti
predkladali návrhy zákonov včas na prerokovanie
a keď sa to v budúcnosti dosiahne, tak poslanci Snemovne
národov nebojovali nazmar.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji za připomínku.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, dalším bodem pořadu je
Ke Zprávě jste obdrželi i návrh usnesení
FS (tisk 243). Prosím předsedu komise poslance Jozefa
Stanka o úvodní slovo k oběma návrhům.
Předseda SN J. Stank: Vážený
pán predseda, vážené kolegyne a kolegovia
poslanci, predkladám vám na dnešné spoločné
zasadanie snemovní Federálneho zhromaždenia
ďalšie dve časti správy spoločnej
komisie Federálneho zhromaždenia a Českej národnej
rady pre dohľad nad vyšetrovaním udalostí
zo 17. novembra v Prahe (tlač 236).
Pre prehľadnosť pripomínam, že komisia už
vydala oficiálne dve správy, ktoré boli schválené
na spoločnom zasadaní snemovní Federálneho
zhromaždenia 12. decembra 1989. Ďalšie dve správy,
tretiu a štvrtú, spolu so záverom celej etapy
od začiatku činnosti až doteraz vám
predkladáme dnes, vrátane návrhu uznesenia.
Všetky správy majú rovnakú štruktúru,
nadväzujú na seba prevažne chronologicky a spoločne
dávajú obraz o doterajších výsledkoch
práce komisie.
Komisia sústavne informovala prostredníctvom oznamovacích
prostriedkov verejnosť o priebehu vyšetrovania, okolnostiach,
ktoré s nimi súviseli. Reagovala tiež, prostredníctvom
svojich členov na mnohé podnety, pripomienky a kritiku,
a to priamo v oznamovacích prostriedkoch, prípadne
písomne jednotlivým pisateľom. Dávali
sme viac informácií ako doteraz, verejnosť
si mohla overiť aj naše osobné postoje.
Komisia až do 10. 1. zasadala prakticky permanentne. Ďalej
prizývala bývalých i súčasných
funkcionárov, ale i iných pracovníkov a občanov,
ktorí mohli bližšie objasniť prípravu,
priebeh a následky oných tragických udalostí.
Spolu vypočula doteraz 73 prizvaných, od vedúcich
politikov až po priamych účastníkov
zásahu. Reagovala na rôzne podania. Jej poverení
členovia navštívili aj anonymne oznámené
miesta, napr. nemocničnú časť Ústavu
nápravnej výchovy na Pankráci, kryty CO,
aby overila správy o údajných obetiach a
poškodených.
Komisia podrobne posudzovala priebeh a výsledky práce
vojenskej a civilnej časti Generálnej prokuratúry,
ich vzájomnú súčinnosť a aj v
predložených záveroch vás informuje,
že jej poznanie sa stotožňuje s priebehom práce
týchto zložiek. Vznikli určité nedorozumenia
a prieťahy pri odovzdávaní dokumentov o činnosti
orgánov Štátnej bezpečnosti útvarom
hlavného vojenského prokurátora ČSSR.
Ihneď sme upozornili priamo i písomne ministra Federálneho
ministerstva vnútra, ktorý zariadil nápravu.
Sme v priamom kontakte s novým generálnym prokurátorom
ČSSR Dr. Sitárom, ktorý už osobne dvakrát
komisiu informoval, i s novým ministrom Federálneho
ministerstva vnútra Dr. Sacherom, ktorý sa jej zasadnutia
tiež zúčastnil.
V súvislosti so zásahom na Národnej triede
je zatiaľ 12 obvinených, z toho traja vo väzbe.
Jeden z nich je obžalovaný. Vyšetrovanie dôstojníkov
riadiaceho štábu bude ukončené podaním
žaloby do 8. 2. 1990, ostatných obvinených
asi o dva týždne neskôr. Potom nasleduje súdne
pojednávanie. Vzhľadom na rozsiahly podkladový
materiál a mnohé publikované informácie
mi dovoľte, aby som sa ďalej obmedzil iba na niekoľko
poznámok, ktoré súvisia s celkovým
poslaním komisie a jej výsledkov z pozície
meniaceho sa politicko-spoločenského systému.
Doterajšie výsledky nesporne potvrdili opodstatnenosť
požiadavky študentského štrajkového
výboru, ku ktorému sa pripojilo Občianske
fórum, aby udalosti zo 17. novembra boli dané pod
dohľad parlamentnej komisie za účasti študentov
a zástupcov Občianskeho fóra. Táto
požiadavka vyplývala z nedôvery v objektivitu
vtedajších orgánov činných v
trestnom konaní, hlavne Generálnej prokuratúry
a Ministerstva vnútra. Komisia ihneď od počiatku
sa dostala, žiaľ, na rovnakú pozíciu a
musela získavať informácie spôsobom,
ktorý doteraz v práci nášho parlamentu
je prinajmenšom neobvyklý. Potom čiastočne
prevzala očakávanú a zákonom predpokladanú
iniciatívu týchto zložiek. Takto chápte
naše vyjadrenie o usmerňovaní GP, o požiadavkách
na rozšírenie počtu vyšetrovateľov
o pôsobení komisie pri ich koordinácii. Nikdy
sme však, a to by som chcel zdôrazniť ako odpoveď
na niektoré listy občanov, nezasahovali do vyšetrovania
GP ani inak priamo neovplyvňovali jeho priebeh. Naše
závery mali povahu podnetov, námetov, odporúčaní,
prípadne žiadostí, ktoré sa však
ukázali vo všetkých rozhodujúcich prípadoch
ako opodstatnené, potrebné a správne orientované.
Pomohli urýchliť, ale hlavne, a to predovšetkým
objektivizovať celý postup šetrenia a vyšetrovania.
Týmto spôsobom, permanentným zasadaním,
neúnavným a cieľavedomým získavaním
informácií a ich priebežným vyhodnocovaním
komisia mohla dospieť k záverom, ktoré sme
vám predložili. Myslíme si, že tým
splnila svoje základné poslanie a že tiež
preukázala svoju odpodstatnenosť.
Situácia v našej spoločnosti i v celom politickom
systéme sa medzičasom podstatne zmenila. Niektoré
z týchto zmien čiastočne ovplyvnili i výsledky
práce komisie. Dnes, keď máme vládu
národného porozumenia, nového prezidenta,
keď ukončujeme podstatnú rekonštrukciu
oboch snemovní Federálneho zhromaždenia, keď
dochádza k objektivizácii hodnotenia doterajšieho
vývoja je prirodzené, aby aj komisia vo svojej činnosti
na tento pohyb primerane reagovala. Rozsiahle personálne
zmeny vo vedení Generálnej prokuratúry ČSSR,
Generálnej prokuratúry ČSR, vo vedení
Hlavnej vojenskej prokuratúry ČSSR, Federálneho
ministerstva vnútra i národných ministerstiev
vnútra a životného prostredia sú v spojitosti
so zmenami celého politického systému zárukou,
že vyšetrovanie udalostí zo 17. novembra rozšírené
podľa návrhu komisie aj na predchádzajúce
represívne zásahy bude ďalej pokračovať
objektívne, plynule, v súlade so zákonmi
tejto republiky.
Nechceme sa vzdať dohľadu nad vyšetrovaním.
Prokuratúra nám bude periodicky predkladať
správy o jeho priebehu. Budeme i ďalej podľa
úlohy, ktorú ste nám dali v uznesení,
až do ukončenia vyšetrovania posudzovať
a pravidelne na spoločných zasadaniach snemovní
Federálneho zhromaždenia, ktoré budú
teraz pravdepodobne raz za mesiac, vás o výsledkoch
informovať. Pre prípravu a zber informácií
medzi zasadnutiami komisie sme poverili dvoch jej členov
- študentov zastupujúcich študentský koordinačný
štrajkový výbor Romana Kříža
a Václava Bartušku. Budú v súčinnosti
s vojenskou zložkou Generálnej prokuratúry
a povereným pracovníkom Federálneho ministerstva
vnútra v oblastiach stanovených komisiou, pracovať.
Ďalej navrhujeme, aby sa postupne vytvoril v našej parlamentnej
praxi systém umožňujúci trvalú
kontrolu jednotlivých ministerstiev, osobitne však
tých, ktoré majú v kompetencii dohľad
nad dodržiavaním ústavy a zákonov v
oblasti občianskych práv a slobôd. K tomu
smeruje i návrh uznesenia poverujúci Výbory
ústavnoprávne Snemovne ľudu a Snemovne národov
sledovať prípravu a vykonávať dohľad
nad spracovaním takýchto zákonov.
Vážené poslankyne, vážení
poslanci, prosím, aby ste v zmysle tohto môjho úvodného
vystúpenia posúdili podkladový materiál,
ktorý máte k dispozícii a vyjadrili súhlas
s uznesením - tlač 243, ktoré obsahuje závery,
tak ako som vám ich odôvodnil.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji předsedovi komise
poslanci Stankovi. Má někdo dotaz nebo připomínku
ke Zprávě nebo k návrhu usnesení?
Hlásí se pan ministr Sacher.
Ministr vnitra ČSSR R. Sacher: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy poslankyně, vážení páni
poslanci, dovolte, abych v úvodu poprvé, kdy mám
možnost vystoupit na půdě parlamentu, vyjádřil
úctu k této půdě a k zástupcům,
kteří byli skutečně zvoleni lidem.
Tento výraz k parlamentu jsem vyjádřil také
na svém prvním jednání v komisi, o
které je dnes řeč.
Chtěl bych říci, že 11. ledna přijalo
předsednictvo federální vlády zásady
bezpečnostní politiky, vlády národního
porozumění, a o těchto principech jsem informoval
nejen komisi, ale také branný a bezpečnostní
výbor a vyjádřil jsem zásadní
kontury budoucích úkolů bezpečnostního
aparátu. Bezpečnostní aparát musí
efektivně zajistit vnitřní bezpečnost
a suverenitu státu, musí zajistit bezpečnost
občanů a jejich majetek a bezpečnostní
složky svým výkonem musí získávat
neustále důvěru občanů. Formování
bezpečnostního aparátu personální
politikou musíme podřídit demokratickým
principům. V tomto směru už byly vydány
příslušné pokyny, rozkazy a učiněna
opatření. Potřebujeme uskutečnit faktickou
kontrolu parlamentem. Uvádíme v činnost řadu
mechanismů, které by paralyzovaly zneužití
moci.
Pokud se týká vlastní komise, pověřil
jsem styčného důstojníka pro vstřícný
kontakt s komisí, dále vyžádané
materiály, příslušné rozkazy
a jiný dokumentační materiál byl předán
vojenské prokuratuře a mlčenlivosti jsem
zprostil několik desítek osob pro účely
vyšetření, které svým vztahem
k událostem mohou podat vysvětlení.
Na závěr bych vás chtěl poprosit,
abyste ve své práci se zamysleli nad skutečně
efektivním výkonem kontrolní pravomoci parlamentu
nad tímto resortem. Děkuji vám.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji ministru Sachrovi. Písemně
se do rozpravy přihlásila poslankyně Klůzová.
Uděluji jí slovo.
Poslankyně SN V. Klůzová: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
vážení hosté, už po dvakrát
jsem vystoupila zde na půdě parlamentu, když
se jednalo o události ze 17. listopadu. Cítím
i dnes potřebu vyjádřit se ke zprávě
vyšetřovací komise. Chtěla bych rovnou
říci, že se k její činnosti od
počátku vázaly četné připomínky
a určité výhrady. Tyto výhrady nepochybně
byly způsobeny již samotným faktem původního
složení parlamentní komise, které nepřihlíželo
k názoru, že by v ní měli být
též zástupci Občanského fóra.
Jsou však ještě další otázky,
ke kterým bych se chtěla vyjádřit.
V první řadě se jedná o délku
práce komise. Domnívám se, že tyto připomínky
jsou důsledkem kvasu naší doby. Jsou důsledkem
snahy řešit vše revolučně, okamžitě,
lidově řečeno šmahem. Doba je sice revoluční,
ale musíme vycházet z toho, že demokracii a
demokratickým postupům se teprve učíme.
Všichni se učíme. Učíme se, jak
my poslanci, tak i občané tohoto státu. Revolučnost
doby by neměla být překážkou
skutečné demokracie, skutečné svobody
a zejména překážkou skutečné
racionálnosti posuzování a rozhodování.
Domnívám se, že vzhledem k závažnosti
problému a vzhledem k širokému spektru společenskému
dosahu doba práce této komise byla naopak velice
krátká. Srovnáme-li tento případ
s našimi sousedy ve Spolkové republice Německa,
zjistíme, že vyšetřováním
neméně spletitých případů,
kupř. Flickova aféra nebo aféra hraběte
Landsdorfa, byla obdobnými parlamentními komisemi
vyšetřována nejméně půl
roku. To je doba nepoměrně delší. Jakékoli,
ať parlamentní nebo jiné vyšetřovací
orgány musí totiž nutně posuzovat a
posoudit záležitosti ve všech souvislostech,
ve všech aspektech. Výsledkem šetření
musí být skutečně hodnověrné
a vyčerpávající závěry.
Naše společnost si možná ještě
neuvědomuje, že k demokracii jako takové patří
serióznost. Parafrázuje-li sama sebe, potom serióznost
posuzování a rozhodování.
Dále občané mají námitky proti
tomu, že nebyla bezprostředně uveřejňována
jména osob, které se provinily. Jak jsem již
řekla, žijeme v době revolučních
emocí. Na druhé straně však chceme nazývat
naši revoluci revolucí sametovou, nenásilnou.
V této souvislosti se však musím zeptat: Dospěla
úroveň společenského vědomí
k respektování tak zásadního postulátu,
jakým je nepochybně presumpce neviny? Můžeme
si za současné situace dovolit předhodit
soudu veřejného mínění byť
jednoho jediného člověka, jehož vina
by se dodatečně mohla ukázat jako pochybná?
Zamysleme se nad těmito skutečnostmi a v jejich
kontextu posuďme zda konkrétní jména
měla být uveřejňována. Nejsem
proti tomu - zveřejnit jména skutečných
viníků, ale vzhledem k výše uvedeným
argumentům, které pokládám za velmi
závažné, k tomu můžeme přistoupit
až po úplném vyjasnění otázek
viny a účasti na tomto hrubém, antihumánním
a protizákonném aktu. Zcela veřejnému
prošetřování podobných deliktů
můžeme přistoupit až hude v povědomí
veřejnosti zafixováno, že viníkem je
pouze člověk, kterému byla vina prokázána
bez vší pochybnosti a který byl za svou vinu
řádně odsouzen. To je demokracie bez příkras,
demokracie hodná svého jména, demokracie
kterou nelze zaměňovat s nežádoucím
uvolněním všech morálních a právních
bariér mezilidských a společenských
vztahů.
Ve společnosti budou vždy existovat určité
meze. Tyto meze jsou dány přinejmenším
nezadatelným okruhem práv kteréhokoliv plnoprávného
občana.
Na závěr chci říci, že se přimlouvám
za to, aby tato komise pokračovala v práci až
do úplného objasnění dané problematiky.
Přimlouvám se i za případné
vytvoření nové komise, která by se
zabývala vyšetřením všech zákroků
Sboru národní bezpečnosti proti veřejnosti
v době "jakešovsko-štěpánovského"
vedení Komunistické strany Československa
a tím i státu.
Zároveň chci poděkovat parlamentní
komisi za důslednou a vpravdě mravenčí
práci a hlavně za její výsledek, proti
němuž nemám námitek. Děkuji za
pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslankyni Klůzové.
O slovo se přihlásil poslanec Bubeník.
Poslanec SL J. Bubeník: Vážený
pane předsedající, vážení
poslanci, vážené poslankyně, milí
hosté, rád bych reagoval na vystoupení pana
ministra Sachera. Nemám pochybnosti o tom, že z hlediska
pana ministra se jej návrh usnesení Federálního
shromáždění dotýká osobně,
zejména v bodě 3, kde se hovoří o
tom, že dosud nebyla Federálnímu shromáždění
podána zpráva federálního ministerstva
vnitra a informace o tom, zda byly změněny, případně
zrušeny prováděcí předpisy k
zákonu č. 40/1974 Sb., o Sboru národní
bezpečnosti. Mám za to, že pan ministr Sacher
učinil v rámci své kompetence vše, co
bylo možné. Říkám-li možné,
myslím, že organizační zásahy,
týkající se zejména postavení
Státní bezpečnosti v dnešní společnosti,
otázky úpravy statutu bezpečnostních
složek v Československu vůbec, učinil
pan ministr značné kroky k tomu, abychom všichni
v opravdovost a upřímnost těchto změn
věřili.
Domnívám se, že federální ministerstvo
vnitra je v dobrých a objektivních rukou. Kontrola,
kterou parlament hude vykonávat nad činností
federálního ministerstva vnitra, hude kontrolou
veřejnou. A v tomto případě si dovolím
tvrdit, že bude skutečně pod lupou. Nicméně
požaduji písemnou informaci od pana ministra jako
poslanec Federálního shromáždění,
jakým způsobem otázka řešení
zásahu pořádkových sil podle zákona
o Sboru národní bezpečnosti a předpisů
jej provádějících bude řešena.
Nejde mi o obecné ujištění. Jde mi o
konkrétní legislativní řešení.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Bubeníkovi.
Hlásí se ještě někdo o slovo?
(Nikdo.) Není tomu tak. Přistoupíme tedy
k hlasování o návrhu usnesení.
Nejprve prosím poslance Sněmovny lidu, zda souhlasí
s usnesením Federálního shromáždění
(tisk 243) ? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Dva.) Dva.
Sněmovna lidu návrh schválila.
Prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů.
Kdo souhlasí s návrhem usnesení Federálního
shromáždění (tisk 243) ? (Hlasuje se.)
Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Sněmovna národů návrh schválila.
Vzhledem k souhlasnému usnesení sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
schválilo usnesení tisk 243.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 128, SL
č. 197, SN č. 209)