Úterý 23. ledna 1990

Preto teraz ďakujem pánu podpredsedovi, pretože on to iste predniesol na vláde a vláda skutočne riešila vec absolventov teologických fakúlt humánne. Naši absolventi, ktorých štúdium po skončení gymnázia trvá päť rokov neboli postavení na úroveň ostatných absolventov vysokých škôl. Tí, ktorí študovali len štyri roky, tak teraz to musia privítať, čo s radosťou konštatujem a hlboko ďakujem vláde, že sa vyslovila pre skrátenie vojenskej služby vojakov na 18 mesiacov a absolventov vysokých škôl na 9 mesiacov. Prial som si šesť mesiacov, ale môžem ďakovať pánu Bohu i za toto riešenie.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Konvitovi, který byl posledním z přihlášených. Ptám se, zda se ještě někdo chce přihlásit do rozpravy? (Nikdo.) Není tomu tak. Prosím pana místopředsedu vlády ČSSR Josefa Hromádku, aby odpověděl na dotaz poslance Konvita.

Místopředseda vlády ČSSR J. Hromádka: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, rozhovor o této problematice by mohl být velmi dlouhý. Budu se snažit velmi stručně odpovědět na některé věci, které tady zazněly.

Urychlovat práce na tomto zákonodárství je náš prvořadý úkol a s pracemi jsme začali velmi intenzívně. Ukazuje se, že by toto Federální shromáždění mělo v brzké době mít před sebou novelu takového zákona. Všichni si to upřímně přejeme.

Na otázku "Modu vivendi" mezi katolickou církví a československým státem z roku 1928 jsme narazili při jednáních s panem arcibiskupem Collasuonem, protože při odstranění institutu státního souhlasu se nám postavil do cesty tento právní předpis, který má mezinárodní charakter. Nestal se vnitrostátním právním zákonem, ale byl jednostranně z československé strany zmrazen v 50. letech. V této chvíli není odstraněn. Bude odstraněn novým zákonem inclusive, který budeme předkládat vám a vy ho přijmete, ale zatím v cestě stojí. To, že je uveden v důvodové zprávě je proto, abychom nezamlčeli, případně, kdyby se někdo z vás ptal na jeho existenci. V tomto duchu je také dohoda mezi zástupci Vatikánu a československou vládou o obsazování biskupského stolce. Dohoda bude znít v tom smyslu, jaká je na evropské rovině s ostatními státy a Vatikánem.

K financování církví a vůbec k doplnění, které zde bylo předloženo k § 1, kde by za původním textem měla být ještě doplněna věta. Jestliže Federální shromáždění rozumí případně přijaté doplňující větě v tom smyslu, že se bude jednat o duchovní těch církví a náboženských společností, že se jedná o církve a společnosti, nikoli taxativně o čísla duchovních, pak doplňku rozumím a pak je smyslu plný. Kdyby měl doplněk znamenat, že čísla duchovních budou zmrazena k datu 31. 12. 1989, bylo by přijetí tohoto zákona vámi v rozporu se samotnou podstatou. Chceme otevřít zrušením státního souhlasu, přístup k službě těm, kteří ho neměli, ale protože ho k 31. 12. opravdu neměli, pak bychom je z toho vyloučili. Pak rozumím této doplňující větě pouze v tom smyslu, že se týká duchovních církví a náboženských společností bez udávání jejich petrifikovaného počtu, nýbrž jen duchovních těchto jednotlivých církví a náboženských společností. Budoucnost ukáže, do jaké míry jich bude více nebo méně. Mohu říci pro vaši informaci, že to žádná exploze v počtu zaměstnaných duchovních nebude, v žádném případě. Navíc je třeba vzít v úvahu, že i ve státních rozpočtech se stát zavázal, že převezme hospodářské zabezpečení nad všemi systemizovanými místy. Chci vás upozornit, že v jednotlivých velkých diecézích, jako je pražská nebo olomoucká jsou to stovky systemizovaných míst, která nejsou obsazena, a která vlastně podle zákona o hospodářském zabezpečení církví státem, má stát zabezpečit. V tomto smyslu není třeba se obávat žádných ekonomických nesnází v této oblasti, také s ohledem na to, že nový zákon hude specifikovat i tuto věc a platnost této novely na stávajícím starém zákoně je omezena jen několika měsíci.

Neodpověděl jsem na otázku týkající se financování. V budoucnosti vycházíme ze zásadní filozofie pro vztah mezi státem a církví, že ve svobodném státě by měla být svobodná církev, svým způsobem i finančně nezávislá, ale protože se církve a náboženské společnosti ve svobodné otevřené atmosféře podílejí na výchově profilovaných občanů, i v tomto směru společnost obvykle uznává jejich podíl na tom všem a může finančně přispívat. To je způsob, kterým budeme pravděpodobně v budoucnosti řešit tuto otázku. Částečné financování církve z jejich vlastních zdrojů a dohodou, která nabude takové nebo oné podoby až v budoucnu po přijetí zákona a finanční pomoci v této oblasti ze strany státu.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Poslanec Stome zde navrhl doplněk do zákona. Musíme tedy nejdříve hlasovat o doplněném návrhu.

Ve Sněmovně lidu je přítomno 116 poslanců, ve Sněmovně národů 48 poslanců zvolených v ČSR a 51 poslanec zvolený v SSR. Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné. Budeme tedy hlasovat o doplňku, resp. změně v článku 1 bod 1.

Poslanec SN K. Stome: Článek 1 bod 1 první věta § 1 by měl znít: "Stát poskytuje podle dalších ustanovení zákona osobní požitky duchovním církví a náboženských společností, kteří působí v duchovní správě, církevní administrativě nebo v ústavech pro výchovu duchovních, jde-li o duchovní těch církví a náboženských společností, jejichž duchovním byly osobní požitky státem poskytovány ke dni 31. prosince 1989, a to v rozsahu, který stanoví státní rozpočty ČSR a SSR".

Toto je, prosím, text. Nemůže tím být limitován počet duchovních, neboť se hovoří - jde o duchovní v neomezeném počtu těch církví, jichž duchovním byly osobní požitky poskytovány k 31. 12. 1989. Je to na místo formulace - státem uznaných, což se jeví jako tvrdé a zákonem to není upraveno. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Prosil bych, aby se ke změně vyjádřil pan Hromádka.

Místopředseda vlády ČSSR J. Hromádka: V původním návrhu, pane předsedající, vážené shromáždění, jsme měli za to, že ten stručný text bude dostačující. Byly jen obavy, že dodatkovou větou by nás to mohlo vést k omylu, že by šlo o početné vyčíslení těch, kteří byli ve službě k 31. 12. 1989. V této chvíli jsme si porozuměli, že nejde o toto vyčíslení, naopak že se spíše jedná o církve a náboženské společnosti, které existovaly k 31. 12. 1989.

Nové, budou-li se registrovat, hudou po mém soudu už podle nového zákona - buď jako církve, nebo podle zákona spolčovacího jako náboženská společenství či seskupení.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji místopředsedovi vlády panu Hromádkovi. Vážené poslankyně, vážení poslanci, je vám tedy tato problematika zcela jasná?

Přistoupíme k hlasování o pozměňovacím návrhu, včetně vypuštění první věty druhého odstavce důvodové zprávy tak, jak zde navrhl předseda Sněmovny lidu pan Bartončík.

Kdo tedy souhlasí z poslanců Sněmovny lidu s uvedeným doplňkem a vypuštěním první věty druhého odstavce důvodové zprávy, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Jeden.) Jeden.

Zdržel se někdo hlasování? (Čtyři.) Čtyři.

Sněmovna lidu doplněk včetně vypuštění první části věty druhého odstavce důvodové zprávy schválila.

Nyní se ptám poslanců Sněmovny národů. Kdo souhlasí s doplňkem a vypuštěním první věty druhého odstavce důvodové zprávy, tak jak zde bylo uvedeno? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Ne.) Není tomu tak.

Zdržel se někdo hlasování? (Dva.) Dva.

Poslanci Sněmovny národů odsouhlasili jak doplněk, tak i vypuštění první věty odstavce druhého důvodové zprávy.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, nyní budeme hlasovat o celém zákonu.

Nejdříve prosím, aby hlasovali poslanci Sněmovny lidu. Ve sněmovnách se stav nezměnil.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem zákona (tisk 234) ve znění společné zprávy výborů (tisk 240) ? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Ne.) Není tomu tak.

Poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s předloženým návrhem zákona (tisk 234) ve znění společné zprávy výborů (tisk 240) ? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Ne.) Není tomu tak.

Zdržel se někdo hlasování? (Ne.) Není tomu tak.

Také Sněmovna národů zákon schválila včetně změn a doplňků.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon včetně změn a doplňků, kterým se mění zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 127, SL č. 196, SN č. 208)

Zpráva pro předsednictvo Sněmovny lidu: předseda Sněmovny lidu svolává členy předsednictva do místnosti 026. Přerušuji jednání. Pokračovat budeme v 17.50 hodin.

(Jednání přerušeno v 17.20 hodin)

(Jednání opět zahájeno v 17.50 hodin)

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vrátíme se k projednávání bodu 1. dnešního pořadu, tj. ústavního zákona o odvolání poslanců a volbě nových poslanců, tisk 235.

Prosím poslance Jičínského, předsedu dohodovacího výboru, aby nás informoval o výsledcích.

Místopředseda FS Z. Jičínský: Vážení přítomní, dohodovací výbor se sešel a jednal o vzniklé situaci na základě zpráv z jednání politických klubů, které se sešly o přestávce a zhodnotil celkovou situaci. Celková situace je taková, že návrh ústavního zákona přijala Sněmovna lidu, čili Sněmovna lidu o něm znovu jednat nemusí. Ale protože pro tento návrh nehlasoval stanovený počet poslanců ve Sněmovně národů zvolených v SSR, nebyl ústavní zákon přijat a bylo nezbytné volit tuto formu, na které jsme se předtím usnesli.

Při jednání dohodovacího výboru se také zjistilo, že na jednání Klubu poslanců bez stranicko-politické příslušnosti nebyly vzneseny žádné meritorní námitky proti návrhu ústavního zákona tak, jak byl předložen. Konstatovalo se, že ale při projednávání tohoto návrhu ústavního zákona v některých výborech vznikly různé organizační nedostatky, které se projevily například v tom, že nikdo z navrhovatelů zákona se některých jednání nezúčastnil, takže část poslanců ve Sněmovně národů nebyla dobře informována o intencích tohoto zákona. Také nebyla dobře informována o tom, proč určité formulační námitky nebo připomínky nebyly přijaty. Nyní po přestávce se sešla slovenská část Sněmovny národů, aby o této situaci jednala. Při tomto jednání se právě konstatovalo, že ti poslanci, kteří se zdrželi, se zdrželi většinou z těchto důvodů, ne proto, že by měli zásadní námitky politického ústavního rázu proti tomuto zákonu, ale šlo o organizační nedostatky, že dostali zákon až těsně před jednáním, že neměli čas se s ním seznámit, a to je vedlo k tomu, že zaujali toto stanovisko. Zdůrazňuji, že se to týká poslanců, kteří se zdrželi. Já sám jsem tam formuloval své osobní stanovisko, že samozřejmě každý poslanec má právo zaujmout takové stanovisko, jaké považuje za správné. Nejde tady o to, že by dohodovací výbor chtěl ovlivňovat ty poslance, kteří hlasovali proti. Je to jejich právo, postupovali tak, jak mají za to, že je správné.

Myslím, a jménem dohodovacího výboru jsem to na jednání slovenské části Sněmovny národů formuloval tak, že situace je příliš vážná, než aby ti poslanci, kteří se zdrželi z určitých důvodů - organizačních nedostatků a podobně - si mohli dovolit toto stanovisko opakovat. Doba je taková, že vyžaduje od každého stanovisko jednoznačné. Buď aby byl pro nebo proti. Na základě toho, jménem dohodovacího výboru, doporučuji znovu Sněmovně národů, aby předložený návrh ústavního zákona projednala, resp. aby o něm znovu hlasovala, a aby z důvodů, které jsem tu stručně naznačil, hlasovala pro tento návrh kladně, tak, abychom mohli dospět ke společnému usnesení obou sněmoven a aby ústavní zákon nabyl platnosti.

Ještě mám zde jednu poznámku pokud jde o ustanovení jednacího řádu. Myslím, že nebude považováno za nedostatek v tomto jednání, když z důvodu úspory času nebudeme toto jednání společné schůze rozdělovat do oddělených schůzí obou sněmoven, že není třeba, aby zpravodajové dohodovacího výboru z každé části dohodovacího výboru podávali speciální zprávu ve své sněmovně, ale jako předseda dohodovacího výboru jsem si dovolil podat tuto společnou zprávu na společné schůzi obou sněmoven, i když znovu opakuji, že Sněmovna lidu hlasovala, její usnesení je platné a nově bude hlasovat jenom Sněmovna národů. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Jičínskému. Má někdo z poslanců Sněmovny národů dotaz? Poslanec Trško.

Poslanec SN Š. Trško: Chcem vystúpiť v rozprave.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Slovo má poslanec Trško.

Poslanec SN Š. Trško: Som poslanec Trško z volebného obvodu Banská Bystrica. Som jeden z tých, ktorí sa v Snemovní národov pri hlasovaní o zákone o odvolání poslancov a voľbe nových poslancov zdržali hlasovania. Po pravde povedané, mal som hlasovať proti. Z ďalšej diskusie i z diskusie v Klube nezávislých poslancov som však nadobudol dojem, že tí, ktorí sme nepodporili tento návrh zákona, chceme brzdiť demokratický proces rekonštrukcie Federálneho zhromaždenia, prípadne, že nepoznáme, kým a s čím a s akým stanoviskom sa máme pri hlasovaní riadiť. Preto mi dovoľte, aby som ozrejmil a verejne vystúpil so svojím stanoviskom.

Už pri hlasovaní o voľbách nových poslancov Federálneho zhromaždenia minulý mesiac som vyjadril svoje nesúhlasné stanovisko s týmto zákonom, čo som na zasadaní Snemovne národov aj verejne vysvetlil. Môj názor je taký, že my, poslanci zastupiteľských zborov - a týka sa to myslím i poslancov národných výborov nemôžeme rozhodovať o tom, kto bude poslancom v jednotlivých volebných obvodoch. O tom môžu rozhodnúť len a len voliči v týchto obvodoch. Preto myslím, že v novo navrhovanom alebo prijatom zákone nemôže byť reč o voľbe alebo novej voľbe poslancov, ale len o kooptácii nových poslancov do týchto zastupiteľských zborov alebo národných výborov.

Takisto mám výhrady voči formuláci článku II odsek 2 o tom, kto navrhuje nových poslancov. Pretože z našej Ústavy nebol zatiaľ vypustený článok 6 o Národnom fronte, domnievam sa, že nových poslancov musí navrhovať Národný front po vzájomnej dohode s rozhodujúcimi politickým stranami a Občianskym fórom či Verejnosťou proti násiliu. Vôbec a v žiadnom príapde nie som proti článku I tohto zákona ani prijatiu tohto zákona, pretože som si vedomý toho, že musí byť daná možnosť poslanca odvolať. V súčasnej dobe, ako vieme, je táto možnosť technicky neuskutočniteľná. Svoje pripomienky takto formulované som predniesol i na zasadaní nášho výboru pre sociálnu politiku minulý týždeň. Pripomienky boli viac menej prijaté, a preto pokiaľ nie sú v tomto zákone akceptované, nemôžem hlasovať za prijatie tohto zákona. Ďakujem.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Trškovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Poslanec Jičínský.

Místopředseda FS Z. Jičínský: Nemám v úmyslu přemlouvat svého předřečníka, aby své stanovisko změnil, jen bych rád řekl, že pokud mu jde jen o termín kooptace a vadí mu termín volba, že bychom přece jen neměli zaměňovat termíny právní a termíny politické. V žádném našem zákoně není termín kooptace použit. To je prostě termín, který se používá při jednání politických stran, že politické strany kooptují atd., prostě v právním řádu tento termín neexistuje. Berme to na vědomí. Jinak poslanec má právo trvat na tom, aby jeho připomínky byly zapracovány. Ale myslím, že kdyby každý vycházel z toho, že není-li některá jeho připomínka do toho nebo onoho návrhu vtělena tak, jak byla formulována, že by nebylo možno přijmout v tomto Federálním shromáždění žádný zákon.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Jičínskému za vysvětlení.

Nyní tedy budeme znovu hlasovat ve Sněmovně národů. Nejprve prosím poslance Sněmovny národů zvolené ve Slovenské socialistické republice, kdo z nich souhlasí s doporučením dohodovacího výboru, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP