Preto teraz ďakujem pánu podpredsedovi, pretože
on to iste predniesol na vláde a vláda skutočne
riešila vec absolventov teologických fakúlt
humánne. Naši absolventi, ktorých štúdium
po skončení gymnázia trvá päť
rokov neboli postavení na úroveň ostatných
absolventov vysokých škôl. Tí, ktorí
študovali len štyri roky, tak teraz to musia privítať,
čo s radosťou konštatujem a hlboko ďakujem
vláde, že sa vyslovila pre skrátenie vojenskej
služby vojakov na 18 mesiacov a absolventov vysokých
škôl na 9 mesiacov. Prial som si šesť mesiacov,
ale môžem ďakovať pánu Bohu i za toto
riešenie.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Konvitovi, který
byl posledním z přihlášených.
Ptám se, zda se ještě někdo chce přihlásit
do rozpravy? (Nikdo.) Není tomu tak. Prosím pana
místopředsedu vlády ČSSR Josefa Hromádku,
aby odpověděl na dotaz poslance Konvita.
Místopředseda vlády ČSSR J. Hromádka:
Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
rozhovor o této problematice by mohl být velmi dlouhý.
Budu se snažit velmi stručně odpovědět
na některé věci, které tady zazněly.
Urychlovat práce na tomto zákonodárství
je náš prvořadý úkol a s pracemi
jsme začali velmi intenzívně. Ukazuje se,
že by toto Federální shromáždění
mělo v brzké době mít před
sebou novelu takového zákona. Všichni si to
upřímně přejeme.
Na otázku "Modu vivendi" mezi katolickou církví
a československým státem z roku 1928 jsme
narazili při jednáních s panem arcibiskupem
Collasuonem, protože při odstranění
institutu státního souhlasu se nám postavil
do cesty tento právní předpis, který
má mezinárodní charakter. Nestal se vnitrostátním
právním zákonem, ale byl jednostranně
z československé strany zmrazen v 50. letech. V
této chvíli není odstraněn. Bude odstraněn
novým zákonem inclusive, který budeme předkládat
vám a vy ho přijmete, ale zatím v cestě
stojí. To, že je uveden v důvodové zprávě
je proto, abychom nezamlčeli, případně,
kdyby se někdo z vás ptal na jeho existenci. V tomto
duchu je také dohoda mezi zástupci Vatikánu
a československou vládou o obsazování
biskupského stolce. Dohoda bude znít v tom smyslu,
jaká je na evropské rovině s ostatními
státy a Vatikánem.
K financování církví a vůbec
k doplnění, které zde bylo předloženo
k § 1, kde by za původním textem měla
být ještě doplněna věta. Jestliže
Federální shromáždění
rozumí případně přijaté
doplňující větě v tom smyslu,
že se bude jednat o duchovní těch církví
a náboženských společností, že
se jedná o církve a společnosti, nikoli taxativně
o čísla duchovních, pak doplňku rozumím
a pak je smyslu plný. Kdyby měl doplněk znamenat,
že čísla duchovních budou zmrazena k
datu 31. 12. 1989, bylo by přijetí tohoto zákona
vámi v rozporu se samotnou podstatou. Chceme otevřít
zrušením státního souhlasu, přístup
k službě těm, kteří ho neměli,
ale protože ho k 31. 12. opravdu neměli, pak bychom
je z toho vyloučili. Pak rozumím této doplňující
větě pouze v tom smyslu, že se týká
duchovních církví a náboženských
společností bez udávání jejich
petrifikovaného počtu, nýbrž jen duchovních
těchto jednotlivých církví a náboženských
společností. Budoucnost ukáže, do jaké
míry jich bude více nebo méně. Mohu
říci pro vaši informaci, že to žádná
exploze v počtu zaměstnaných duchovních
nebude, v žádném případě.
Navíc je třeba vzít v úvahu, že
i ve státních rozpočtech se stát zavázal,
že převezme hospodářské zabezpečení
nad všemi systemizovanými místy. Chci vás
upozornit, že v jednotlivých velkých diecézích,
jako je pražská nebo olomoucká jsou to stovky
systemizovaných míst, která nejsou obsazena,
a která vlastně podle zákona o hospodářském
zabezpečení církví státem,
má stát zabezpečit. V tomto smyslu není
třeba se obávat žádných ekonomických
nesnází v této oblasti, také s ohledem
na to, že nový zákon hude specifikovat i tuto
věc a platnost této novely na stávajícím
starém zákoně je omezena jen několika
měsíci.
Neodpověděl jsem na otázku týkající
se financování. V budoucnosti vycházíme
ze zásadní filozofie pro vztah mezi státem
a církví, že ve svobodném státě
by měla být svobodná církev, svým
způsobem i finančně nezávislá,
ale protože se církve a náboženské
společnosti ve svobodné otevřené atmosféře
podílejí na výchově profilovaných
občanů, i v tomto směru společnost
obvykle uznává jejich podíl na tom všem
a může finančně přispívat.
To je způsob, kterým budeme pravděpodobně
v budoucnosti řešit tuto otázku. Částečné
financování církve z jejich vlastních
zdrojů a dohodou, která nabude takové nebo
oné podoby až v budoucnu po přijetí
zákona a finanční pomoci v této oblasti
ze strany státu.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Poslanec Stome zde navrhl doplněk
do zákona. Musíme tedy nejdříve hlasovat
o doplněném návrhu.
Ve Sněmovně lidu je přítomno 116 poslanců,
ve Sněmovně národů 48 poslanců
zvolených v ČSR a 51 poslanec zvolený v SSR.
Obě sněmovny jsou tedy usnášení
schopné. Budeme tedy hlasovat o doplňku, resp. změně
v článku 1 bod 1.
Poslanec SN K. Stome: Článek 1 bod 1 první
věta § 1 by měl znít: "Stát
poskytuje podle dalších ustanovení zákona
osobní požitky duchovním církví
a náboženských společností, kteří
působí v duchovní správě, církevní
administrativě nebo v ústavech pro výchovu
duchovních, jde-li o duchovní těch církví
a náboženských společností, jejichž
duchovním byly osobní požitky státem
poskytovány ke dni 31. prosince 1989, a to v rozsahu, který
stanoví státní rozpočty ČSR
a SSR".
Toto je, prosím, text. Nemůže tím být
limitován počet duchovních, neboť se
hovoří - jde o duchovní v neomezeném
počtu těch církví, jichž duchovním
byly osobní požitky poskytovány k 31. 12. 1989.
Je to na místo formulace - státem uznaných,
což se jeví jako tvrdé a zákonem to
není upraveno. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Prosil bych, aby se ke změně
vyjádřil pan Hromádka.
Místopředseda vlády ČSSR J. Hromádka:
V původním návrhu, pane předsedající,
vážené shromáždění,
jsme měli za to, že ten stručný text
bude dostačující. Byly jen obavy, že
dodatkovou větou by nás to mohlo vést k omylu,
že by šlo o početné vyčíslení
těch, kteří byli ve službě k
31. 12. 1989. V této chvíli jsme si porozuměli,
že nejde o toto vyčíslení, naopak že
se spíše jedná o církve a náboženské
společnosti, které existovaly k 31. 12. 1989.
Nové, budou-li se registrovat, hudou po mém soudu
už podle nového zákona - buď jako církve,
nebo podle zákona spolčovacího jako náboženská
společenství či seskupení.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji místopředsedovi
vlády panu Hromádkovi. Vážené
poslankyně, vážení poslanci, je vám
tedy tato problematika zcela jasná?
Přistoupíme k hlasování o pozměňovacím
návrhu, včetně vypuštění
první věty druhého odstavce důvodové
zprávy tak, jak zde navrhl předseda Sněmovny
lidu pan Bartončík.
Kdo tedy souhlasí z poslanců Sněmovny lidu
s uvedeným doplňkem a vypuštěním
první věty druhého odstavce důvodové
zprávy, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Jeden.) Jeden.
Zdržel se někdo hlasování? (Čtyři.)
Čtyři.
Sněmovna lidu doplněk včetně vypuštění
první části věty druhého odstavce
důvodové zprávy schválila.
Nyní se ptám poslanců Sněmovny národů.
Kdo souhlasí s doplňkem a vypuštěním
první věty druhého odstavce důvodové
zprávy, tak jak zde bylo uvedeno? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Ne.) Není tomu tak.
Zdržel se někdo hlasování? (Dva.) Dva.
Poslanci Sněmovny národů odsouhlasili jak
doplněk, tak i vypuštění první
věty odstavce druhého důvodové zprávy.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, nyní budeme hlasovat o celém zákonu.
Nejdříve prosím, aby hlasovali poslanci Sněmovny
lidu. Ve sněmovnách se stav nezměnil.
Kdo souhlasí s předloženým návrhem
zákona (tisk 234) ve znění společné
zprávy výborů (tisk 240) ? (Hlasuje se.)
Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Ne.) Není
tomu tak.
Poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů.
Kdo z nich souhlasí s předloženým návrhem
zákona (tisk 234) ve znění společné
zprávy výborů (tisk 240) ? (Hlasuje se.)
Děkuji.
Je někdo proti? (Ne.) Není tomu tak.
Zdržel se někdo hlasování? (Ne.) Není
tomu tak.
Také Sněmovna národů zákon
schválila včetně změn a doplňků.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
Československé socialistické republiky schválilo
zákon včetně změn a doplňků,
kterým se mění zákon č. 218/1949
Sb., o hospodářském zabezpečení
církví a náboženských společností
státem.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 127, SL
č. 196, SN č. 208)
Zpráva pro předsednictvo Sněmovny lidu: předseda
Sněmovny lidu svolává členy předsednictva
do místnosti 026. Přerušuji jednání.
Pokračovat budeme v 17.50 hodin.
(Jednání přerušeno v 17.20 hodin)
(Jednání opět zahájeno v 17.50 hodin)
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Vážené poslankyně,
vážení poslanci, vrátíme se k
projednávání bodu 1. dnešního
pořadu, tj. ústavního zákona o odvolání
poslanců a volbě nových poslanců,
tisk 235.
Prosím poslance Jičínského, předsedu
dohodovacího výboru, aby nás informoval o
výsledcích.
Místopředseda FS Z. Jičínský:
Vážení přítomní, dohodovací
výbor se sešel a jednal o vzniklé situaci na
základě zpráv z jednání politických
klubů, které se sešly o přestávce
a zhodnotil celkovou situaci. Celková situace je taková,
že návrh ústavního zákona přijala
Sněmovna lidu, čili Sněmovna lidu o něm
znovu jednat nemusí. Ale protože pro tento návrh
nehlasoval stanovený počet poslanců ve Sněmovně
národů zvolených v SSR, nebyl ústavní
zákon přijat a bylo nezbytné volit tuto formu,
na které jsme se předtím usnesli.
Při jednání dohodovacího výboru
se také zjistilo, že na jednání Klubu
poslanců bez stranicko-politické příslušnosti
nebyly vzneseny žádné meritorní námitky
proti návrhu ústavního zákona tak,
jak byl předložen. Konstatovalo se, že ale při
projednávání tohoto návrhu ústavního
zákona v některých výborech vznikly
různé organizační nedostatky, které
se projevily například v tom, že nikdo z navrhovatelů
zákona se některých jednání
nezúčastnil, takže část poslanců
ve Sněmovně národů nebyla dobře
informována o intencích tohoto zákona. Také
nebyla dobře informována o tom, proč určité
formulační námitky nebo připomínky
nebyly přijaty. Nyní po přestávce
se sešla slovenská část Sněmovny
národů, aby o této situaci jednala. Při
tomto jednání se právě konstatovalo,
že ti poslanci, kteří se zdrželi, se zdrželi
většinou z těchto důvodů, ne
proto, že by měli zásadní námitky
politického ústavního rázu proti tomuto
zákonu, ale šlo o organizační nedostatky,
že dostali zákon až těsně před
jednáním, že neměli čas se s
ním seznámit, a to je vedlo k tomu, že zaujali
toto stanovisko. Zdůrazňuji, že se to týká
poslanců, kteří se zdrželi. Já
sám jsem tam formuloval své osobní stanovisko,
že samozřejmě každý poslanec má
právo zaujmout takové stanovisko, jaké považuje
za správné. Nejde tady o to, že by dohodovací
výbor chtěl ovlivňovat ty poslance, kteří
hlasovali proti. Je to jejich právo, postupovali tak, jak
mají za to, že je správné.
Myslím, a jménem dohodovacího výboru
jsem to na jednání slovenské části
Sněmovny národů formuloval tak, že situace
je příliš vážná, než
aby ti poslanci, kteří se zdrželi z určitých
důvodů - organizačních nedostatků
a podobně - si mohli dovolit toto stanovisko opakovat.
Doba je taková, že vyžaduje od každého
stanovisko jednoznačné. Buď aby byl pro nebo
proti. Na základě toho, jménem dohodovacího
výboru, doporučuji znovu Sněmovně
národů, aby předložený návrh
ústavního zákona projednala, resp. aby o
něm znovu hlasovala, a aby z důvodů, které
jsem tu stručně naznačil, hlasovala pro tento
návrh kladně, tak, abychom mohli dospět ke
společnému usnesení obou sněmoven
a aby ústavní zákon nabyl platnosti.
Ještě mám zde jednu poznámku pokud jde
o ustanovení jednacího řádu. Myslím,
že nebude považováno za nedostatek v tomto jednání,
když z důvodu úspory času nebudeme toto
jednání společné schůze rozdělovat
do oddělených schůzí obou sněmoven,
že není třeba, aby zpravodajové dohodovacího
výboru z každé části dohodovacího
výboru podávali speciální zprávu
ve své sněmovně, ale jako předseda
dohodovacího výboru jsem si dovolil podat tuto společnou
zprávu na společné schůzi obou sněmoven,
i když znovu opakuji, že Sněmovna lidu hlasovala,
její usnesení je platné a nově bude
hlasovat jenom Sněmovna národů. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Jičínskému.
Má někdo z poslanců Sněmovny národů
dotaz? Poslanec Trško.
Poslanec SN Š. Trško: Chcem vystúpiť
v rozprave.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Slovo má poslanec Trško.
Poslanec SN Š. Trško: Som poslanec Trško
z volebného obvodu Banská Bystrica. Som jeden z
tých, ktorí sa v Snemovní národov
pri hlasovaní o zákone o odvolání
poslancov a voľbe nových poslancov zdržali hlasovania.
Po pravde povedané, mal som hlasovať proti. Z ďalšej
diskusie i z diskusie v Klube nezávislých poslancov
som však nadobudol dojem, že tí, ktorí
sme nepodporili tento návrh zákona, chceme brzdiť
demokratický proces rekonštrukcie Federálneho
zhromaždenia, prípadne, že nepoznáme,
kým a s čím a s akým stanoviskom sa
máme pri hlasovaní riadiť. Preto mi dovoľte,
aby som ozrejmil a verejne vystúpil so svojím stanoviskom.
Už pri hlasovaní o voľbách nových
poslancov Federálneho zhromaždenia minulý mesiac
som vyjadril svoje nesúhlasné stanovisko s týmto
zákonom, čo som na zasadaní Snemovne národov
aj verejne vysvetlil. Môj názor je taký, že
my, poslanci zastupiteľských zborov - a týka
sa to myslím i poslancov národných výborov
nemôžeme rozhodovať o tom, kto bude poslancom
v jednotlivých volebných obvodoch. O tom môžu
rozhodnúť len a len voliči v týchto
obvodoch. Preto myslím, že v novo navrhovanom alebo
prijatom zákone nemôže byť reč o
voľbe alebo novej voľbe poslancov, ale len o kooptácii
nových poslancov do týchto zastupiteľských
zborov alebo národných výborov.
Takisto mám výhrady voči formuláci
článku II odsek 2 o tom, kto navrhuje nových
poslancov. Pretože z našej Ústavy nebol zatiaľ
vypustený článok 6 o Národnom fronte,
domnievam sa, že nových poslancov musí navrhovať
Národný front po vzájomnej dohode s rozhodujúcimi
politickým stranami a Občianskym fórom či
Verejnosťou proti násiliu. Vôbec a v žiadnom
príapde nie som proti článku I tohto zákona
ani prijatiu tohto zákona, pretože som si vedomý
toho, že musí byť daná možnosť
poslanca odvolať. V súčasnej dobe, ako vieme,
je táto možnosť technicky neuskutočniteľná.
Svoje pripomienky takto formulované som predniesol i na
zasadaní nášho výboru pre sociálnu
politiku minulý týždeň. Pripomienky
boli viac menej prijaté, a preto pokiaľ nie sú
v tomto zákone akceptované, nemôžem hlasovať
za prijatie tohto zákona. Ďakujem.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Trškovi.
Hlásí se ještě někdo do rozpravy?
Poslanec Jičínský.
Místopředseda FS Z. Jičínský:
Nemám v úmyslu přemlouvat svého
předřečníka, aby své stanovisko
změnil, jen bych rád řekl, že pokud
mu jde jen o termín kooptace a vadí mu termín
volba, že bychom přece jen neměli zaměňovat
termíny právní a termíny politické.
V žádném našem zákoně není
termín kooptace použit. To je prostě termín,
který se používá při jednání
politických stran, že politické strany kooptují
atd., prostě v právním řádu
tento termín neexistuje. Berme to na vědomí.
Jinak poslanec má právo trvat na tom, aby jeho připomínky
byly zapracovány. Ale myslím, že kdyby každý
vycházel z toho, že není-li některá
jeho připomínka do toho nebo onoho návrhu
vtělena tak, jak byla formulována, že by nebylo
možno přijmout v tomto Federálním shromáždění
žádný zákon.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Jičínskému
za vysvětlení.
Nyní tedy budeme znovu hlasovat ve Sněmovně
národů. Nejprve prosím poslance Sněmovny
národů zvolené ve Slovenské socialistické
republice, kdo z nich souhlasí s doporučením
dohodovacího výboru, nechť zvedne ruku. (Hlasuje
se.) Děkuji.