Doporučuji, abychom oba tyto návrhy projednali současně.
Návrhy zdůvodní místopředseda
Federálního shromáždění
B. Kučera. Uděluji mu slovo.
Místopředseda FS B. Kučera: Vážený
pane předsedající, kolegyně a kolegové
poslanci, mám zdůvodnit dva návrhy. Jeden
je v tisku 237 a druhý je v tisku 242.
Pokud jde o tisk 237 předkládá se v něm
návrh na zproštění z funkce předsedy
Nejvyššího soudu ČSSR doc. JUDr. Josefa
Ondřeje, CSc., který podal rezignaci z důvodu
odchodu do důchodu. Rovněž ostatní soudci,
kteří mají být zproštěni
svých funkcí odcházejí do důchodu.
Podle tisku 242 se vám předkládá návrh,
abyste zvolili podle § 43 odst. 2 a § 44 odst. 1 zákona
č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a volbách
soudců, ve znění pozdějších
novel předsedou Nejvyššího soudu dr. Otakara
Motejla.
Dr. Otakar Motejl je advokátem, je mu 58 let, je ženatý,
bez politické příslušnosti. Po ukončení
právnické fakulty Univerzity Karlovy pracoval v
advokacii, nejprve v Banské Bystrici, v Kladně a
v Kralupech nad Vltavou a od roku 1958 působil v Praze.
V letech 1966-1968 pracoval jako vědecký pracovník
právnického ústavu ministerstva spravedlnosti.
V letech 1968-70 byl soudcem Nejvyššího soudu
v Praze. Ve své právnické praxi se zabýval
především problematikou trestního práva
a obhajoby. Před rokem 1968 a zejména po roce 1970
obhajoval v celé řadě závažných
politických procesů. Od 30. 11. 1989 je členem
společné komise Sněmovny lidu a Sněmovny
národů Federálního shromáždění
ČSSR a České národní rady pro
dohled nad vyšetřováním události
ze 17. listopadu 1989 v Praze. Podle mého názoru
a podle názoru předkladatele splňuje všechny
zákonem předepsané podmínky pro zvolení
soudcem a předsedou Nejvyššího soudu ČSSR.
S kandidaturou souhlasím.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Kučerovi.
Návrh projednaly ústavně právní
výbory obou sněmoven bez připomínek.
Otvírám k oběma návrhům rozpravu.
Kdo se hlásí? (Nikdo.) Nikdo. Můžeme
tedy přistoupit k hlasování.
V zasedací síni je přítomno 119 poslanců
Sněmovny lidu, 48 poslanců Sněmovny národů
zvolených v České socialistické republice
a 50 poslanců Sněmovny národů zvolených
ve Slovenské socialistické republice.
Sněmovny jsou usnášení schopné.
O návrzích budeme hlasovat odděleně.
Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s návrhem
za zproštění z funkce předsedy Nejvyššího
soudu ČSSR a soudců Nejvyššího
soudu ČSSR (tisk 237) ? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Není tomu tak.
Zdržel se někdo hlasování? (Ne.) Není
tomu tak.
Sněmovna lidu návrh schválila.
Prosím nyní poslance Sněmovny národů,
kdo z nich souhlasí s návrhem na zproštění
z funkce předsedy Nejvyššího soudu ČSSR
a soudců Nejvyššího soudu ČSSR
(tisk 237) ? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Není tomu tak.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Sněmovna národů návrh schválila.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
ČSSR zprostilo z funkce předsedy Nejvyššího
soudu ČSSR a soudce Nejvyššího soudu ČSSR
v souvislosti s jejich odchodem do starobního důchodu:
doc. JUDr. Josefa Ondřeje, CSc.,
plk. JUDr. Václava Horáka,
plk. JUDr. Oldřicha Fuksu,
plk. JUDr. Jiřího Berana,
JUDr. Miroslava Adama,
JUDr. Drahomíru Brabencovou,
JUDr. Tomáše Dubíka,
plk. JUDr. Jozefa Halčina,
plk. JUDr. Františka Matějku,
JUDr. Karla Matyse,
JUDr. Leopolda Ondrucha,
JUDr. Annu Vaškovou.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 129, SL
č. 198, SN č. 210)
Nyní budeme hlasovat o návrhu na volbu soudce a
předsedy Nejvyššího soudu ČSSR
(tisk 242). Počet poslanců obou sněmoven
se nezměnil.
Kdo z poslanců Sněmovny lidu s uvedeným návrhem
souhlasí tak, jak ho přednesl poslanec Kučera?
(Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Není tomu tak.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Sněmovna lidu zvolila JUDr. Otakara Motejla soudcem a předsedou
Nejvyššího soudu ČSSR.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů. Kdo souhlasí s předloženým
návrhem? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Sněmovna národů zvolila JUDr. Otakara Motejla
soudcem a předsedou Nejvyššího soudu ČSSR.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
ČSSR zvolilo JUDr. Otakara Motejla soudcem a předsedou
Nejvyššího soudu Československé
socialistické republiky. (Potlesk.)
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 130, SL
č. 199 a SN č. 211)
Posledním bodem schváleného pořadu
je
Zprávu jste obdrželi písemně. Ptám
se, má někdo dotaz, připomínku nebo
se chce ke zprávě vyjádřit? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Můžeme vzít tedy zprávu se souhlasem
na vědomí.
Ještě připomínám a sděluji,
že se o slovo přihlásil pan poslanec Kocáb.
Uděluji mu slovo.
Poslanec SL M. Kocáb: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, vážení hosté, na půdě
parlamentu vystupuji poprvé a navíc ve věci
velice citlivé. Dodnes zde ale problém, kterým
se chci zabývat, nebyl otevřen, a tak jsem se toho
úkolu ujal sám. Jedná se totiž - podle
mého názoru - o záležitost neodkladnou.
Dovolte mi nejprve, abych se krátce, ale za to důrazně
vyjádřil k podpoře návrhů pana
prezidenta. Myslím, že argumenty, kterými pan
prezident svoje návrhy podepřel, jsou dostatečně
vyčerpávající a konvenující
názorům většiny našeho obyvatelstva.
Změna názvu republiky, změna našeho
znaku a změna názvu naší armády,
je vítána jako potvrzení úspěšného
přechodu naší společnosti z totality
k demokracii, jak se domnívám, větší
částí národa.
Je tu však ještě jedna důležitá
okolnost, která hrání pocitu, že naše
změny jsou definitivní a nezvratné. Dovolte
mi, abych na tomto fóru přednesl v duchu Gorbačovova
pojetí mezinárodních vztahů, jakožto
principu státní svrchovanosti a nevměšování
se do vnitřních záležitostí jiných
států své stanovisko k jednomu z nejpalčivějších
problémů našeho státu. Jde o otázku
přítomnosti sovětských vojsk na našem
území a o otázku jejího právního
základu. To, že jsme se s touto otázkou nedokázali
v minulosti včas a řádně vypořádat,
stálo náš národ mnoho bolesti a utrpení.
Přítomnost sovětských vojsk na našem
území je opřena o Smlouvu mezi vládou
Československé socialistické republiky a
vládou Sovětského svazu o podmínkách
dočasného pobytu sovětských vojsk
na území ČSSR ze dne 16. 10. 1968, ratifikované
usnesením Národního shromáždění
ze dne 18. 10. 1968.
Smlouva je jasným porušením zásad mezinárodního
práva, zejména Charty OSN, Varšavské
smlouvy o přátelství, spolupráci a
vzájemné pomoci z roku 1955, Smlouvy o přátelství,
vzájemné pomoci a poválečné
spolupráci z roku 1943, Úmluvy o definici útočníka
z roku 1933 a řady dalších.
Smlouva byla uzavřena v době, kdy na našem
území setrvávala vojska 5 států
Varšavské smlouvy, tedy pod evidentním vojenským
nátlakem.
Národní shromáždění souhlasilo
s ratifikací této Smlouvy a vycházelo při
tom z nerovnoprávných závěrů
moskevských jednání ve dnech 23.-26. 8. a
3.-4. 10. 1968 a konstatovalo ve svém usnesení z
27. schůze Národního shromáždění
dne 18. 10. 1968, že jde - cituji - "v této době
o jediné možné východisko pro postupný
odchod vojsk pěti států Varšavské
smlouvy z území ČSSR".
V procesu ratifikace Smlouvy Národním shromážděním
došlo k diskusi, zda Smlouva má být nazvána
Smlouvou o postupném odchodu sovětských vojsk
či o podmínkách dočasného pobytu
těchto vojsk. Bez ohledu na diskusi je možné
konstatovat, že nešlo ani o postupný odchod,
ani o dočasný pobyt, nýbrž o trvalou
přítomnost sovětských vojenských
sil na území ČSSR, což našemu státu
a lidu přivodilo jednadvacetiletý společenský,
kulturní, morální, duchovní a ekologický
úpadek a ekonomickou stagnaci.
Z předcházejícího vyplývá,
že Smlouva je evidentním porušením státní
suverenity a nedotknutelnosti i dalších principů
mezinárodního práva, a proto navrhuji, aby
byla Federálním shromážděním
ČSSR prohlášena za nulitní, tzn. neplatnou
od samého počátku. Takovéto prohlášení
je nezbytným předpokladem pro okamžité
zahájení odchodu sovětských vojsk.
Avšak u vědomí toho, že vojska nemohou
odejít stejně rychle jako přišla, navrhuji,
aby Federální shromáždění
stanovilo v návaznosti na podporu, kterou v prosinci 1989
vyslovilo vládě Československé socialistické
republiky pro její jednání se sovětskou
stranou, termín definitivního ukončení
odchodu sovětských vojsk na konec roku 1990 s tím,
že podstatná část vojáků
a jejich výzbroje bude odsunuta do 15. 5. 1990 a současně
se obrátilo se žádostí o podporu těchto
oprávněných požadavků na Nejvyšší
sovět SSSR.
Vážené Federální shromáždění,
dovolte mi, abych přečetl návrh obou usnesení.
První usnesení: "Federální shromáždění
ČSSR prohlašuje smlouvu vlád ČSSR a
SSSR ze dne 16. 10. 1968 o podmínkách dočasného
pobytu sovětských vojsk na území ČSSR
ratifikovanou Národním shromážděním
dne 18. 10. 1968, za neplatnou od samého počátku".
Návrh druhého usnesení včetně
poselství Nejvyššímu sovětu SSSR:
"Intervence vojsk Sovětského svazu a dalších
čtyř zemí Varšavské smlouvy do
Československa v srpnu roku 1968 znamenala porušení
základních zásad mezinárodního
práva. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy v podmínkách
dočasného pobytu sovětských vojsk
na území Československé socialistické
republiky ze dne 16. října 1968 od samého
počátku, považuje Federální shromáždění
ČSSR za nezbytné, aby vojska Sovětského
svazu, která již více než 21 let setrvávají
bez právního důvodu na našem státním
území, byla urychleně stažena.
Federální shromáždění
Československé socialistické republiky vyslovuje
plnou podporu československé vládě
při jednání se sovětskou stranou a
zdůrazňuje nezbytnost zahájit odchod sovětských
vojsk okamžitě, aby do 15. května 1990 byla
odsunuta podstatná část vojáků
a jejich výzbroje a odchod definitivně ukončen
nejpozději do konce roku 1990.
V souvislosti s tím Federální shromáždění
ČSSR zdůrazňuje touhu československého
lidu po naplnění myšlenky svébytnosti,
nezávislosti a státní suverenity a obrací
se na Nejvyšší sovět SSSR, aby v zájmu
rozvoje přátelských vztahů nezatížených
chybami v minulosti podpořil tyto oprávněné
požadavky československého lidu.
Vážené Federální shromáždění,
bylo by jistě velkým podceněním vás,
poslanců Federálního shromáždění
i občanů celé naší země,
kdybych oba mé návrhy obhajoval ještě
z pozic lidských. Snad v žádné jiné
otázce týkající se nejzákladnějších
věcí obou našich národů není
takové jednoty, jako v názoru na odchod sovětských
vojsk. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Kocábovi.
O slovo se přihlásil ještě poslanec
Bubeník.
Poslanec SL J. Bubeník: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, milí hosté,
během dnešního jednání zazněl
několikrát pojem právní stát.
Myslím, že pro proces probíhající
v naší společnosti směřující
k obnovení svébytnosti a samostatnosti naší
republiky je nezbytné podpořit zde návrh
přednesený kolegou Kocábem, který
k naplnění tohoto pojmu jasně směřuje.
Všichni doufáme, že se co nejrychleji zapojíme
do společného evropského domu. Odsun sovětských
vojsk z našeho území by byl významným
krokem, který by velmi zvýšil mezinárodní
prestiž a suverenitu naší, v současné
době obrozované Československé republiky.
Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Bubeníkovi.
Doporučuji, aby náměty z vystoupení
obou poslanců projednaly výbory zahraniční
a výbory bezpečnostní a branné a dále
doporučuji, aby si k jednání přizvaly
ministra zahraničních věcí ČSSR,
aby jim podal nejčerstvější zprávu
o dosavadním jednání, protože jednání
soustavně na vládní úrovni probíhají
se sovětskou a naší vládou.
Ještě chce vznést interpelaci poslanec Ládr
na předsedu vlády Československé socialistické
republiky.
Poslanec SL Jiří Ládr: Vážený
pane předsedající, vážené
poslankyně, vážení poslanci, dámy
a pánové, dovolte mi, abych interpeloval zde nepřítomného
předsedu vlády ČSSR, používám
tedy práva interpelovat jednoho z místopředsedů
vlády a interpeluji ve věci postavení Státní
veterinární správy na Slovensku a v Čechách.
Jedná se o zcela bezprecedentní stav, kdy Státní
veterinární správa na Slovensku i v Čechách
má vykonávat státní veterinární
dozor nad kvalitou a nezávadností výroby
potravin a do dnešního dne je v závislosti
na ministerstvu zemědělství a výživy.
V minulém roce v prosinci a minulý týden
v Brně zasedali zástupci všech veterinárních
organizací jak na Slovensku, tak v Čechách
a vyslovili požadavek, aby státní veterinární
služba byla vyčleněna z resortu ministerstva
zemědělství a výživy a byla začleněna
buď jako nadresortní orgán nebo do národních
ministerstev, vznikajících pro životní
prostředí. Myslíme si, že um a vzdělání
veterinárních lékařů a veterinárních
techniků v současné době není
zcela adekvátně uplatněno a nemůže
být zcela adekvátně uplatněno při
státním veterinárním dozoru, při
výrobě a kontrole zdravotní nezávadnosti
potravin.
Považujeme to za svou povinnost, kdy chceme sloužit
této společnosti a společnost má právo
na zcela nezávadné - zdravotně nezávadné
potraviny, a ve druhé řadě naše biologické
vzdělání je tak velké, že i v
životním prostředí můžeme
vykonat daleko větší kus práce než
zatím je nám dáno v resortu ministerstva
zemědělství a výživy. Říkám
to proto, že skutečně velká část
veterinárních lékařů a techniků
je v současné době zcela nespokojena s výkonem
své práce, protože zdaleka nemohou uplatnit
všechno to, co by bylo v zájmu společnosti,
ale protože jsou placeni a premiováni ministerstvem
zemědělství, myslí, že právě
v tom je velký rozpor. Proto v tomto případě
interpeluji na místopředsedu vlády ČSSR
a předám mu písemné materiály,
abych nezdržoval. Myslím, že všichni víte,
co požaduje Státní veterinární
služba, která chce zcela nezávislost na tom,
aby mohla sloužit naší společnosti tak,
jak si zaslouží. Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Ládrovi
za interpelaci. Místopředseda vlády ČSSR
oznámil, že si vyhrazuje právo na odpověď
do třiceti dnů.
Pokud se týká vystoupení poslanců
Kocába a Bubeníka, doporučoval bych informovat
rovněž výbor ústavně právní.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, schválený program 22. společné
schůze sněmoven jsme vyčerpali. Končím
22. společnou schůzi sněmoven Federálního
shromáždění. Upozorňuji, že
schůze předsednictva Federálního shromáždění
začíná za 30 minut, tj. v 19.30 hodin v místnosti
č. 214.