Úterý 23. ledna 1990

6 a 7

Návrh shromáždění představitelů politických stran a společenských organizací sdružených v Národní frontě ČSSR na zproštění z funkce předsedy Nejvyššího soudu ČSSR a soudců Nejvyššího soudu ČSSR (tisk 237) a návrh shromáždění představitelů politických stran a společenských organizací sdružených v Národní frontě ČSSR na volbu soudce a předsedy Nejvyššího soudu ČSSR (tisk 242)

Doporučuji, abychom oba tyto návrhy projednali současně. Návrhy zdůvodní místopředseda Federálního shromáždění B. Kučera. Uděluji mu slovo.

Místopředseda FS B. Kučera: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové poslanci, mám zdůvodnit dva návrhy. Jeden je v tisku 237 a druhý je v tisku 242.

Pokud jde o tisk 237 předkládá se v něm návrh na zproštění z funkce předsedy Nejvyššího soudu ČSSR doc. JUDr. Josefa Ondřeje, CSc., který podal rezignaci z důvodu odchodu do důchodu. Rovněž ostatní soudci, kteří mají být zproštěni svých funkcí odcházejí do důchodu.

Podle tisku 242 se vám předkládá návrh, abyste zvolili podle § 43 odst. 2 a § 44 odst. 1 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a volbách soudců, ve znění pozdějších novel předsedou Nejvyššího soudu dr. Otakara Motejla.

Dr. Otakar Motejl je advokátem, je mu 58 let, je ženatý, bez politické příslušnosti. Po ukončení právnické fakulty Univerzity Karlovy pracoval v advokacii, nejprve v Banské Bystrici, v Kladně a v Kralupech nad Vltavou a od roku 1958 působil v Praze. V letech 1966-1968 pracoval jako vědecký pracovník právnického ústavu ministerstva spravedlnosti. V letech 1968-70 byl soudcem Nejvyššího soudu v Praze. Ve své právnické praxi se zabýval především problematikou trestního práva a obhajoby. Před rokem 1968 a zejména po roce 1970 obhajoval v celé řadě závažných politických procesů. Od 30. 11. 1989 je členem společné komise Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSSR a České národní rady pro dohled nad vyšetřováním události ze 17. listopadu 1989 v Praze. Podle mého názoru a podle názoru předkladatele splňuje všechny zákonem předepsané podmínky pro zvolení soudcem a předsedou Nejvyššího soudu ČSSR. S kandidaturou souhlasím.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Kučerovi. Návrh projednaly ústavně právní výbory obou sněmoven bez připomínek. Otvírám k oběma návrhům rozpravu. Kdo se hlásí? (Nikdo.) Nikdo. Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

V zasedací síni je přítomno 119 poslanců Sněmovny lidu, 48 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 50 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Sněmovny jsou usnášení schopné.

O návrzích budeme hlasovat odděleně.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s návrhem za zproštění z funkce předsedy Nejvyššího soudu ČSSR a soudců Nejvyššího soudu ČSSR (tisk 237) ? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Není tomu tak.

Zdržel se někdo hlasování? (Ne.) Není tomu tak.

Sněmovna lidu návrh schválila.

Prosím nyní poslance Sněmovny národů, kdo z nich souhlasí s návrhem na zproštění z funkce předsedy Nejvyššího soudu ČSSR a soudců Nejvyššího soudu ČSSR (tisk 237) ? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Není tomu tak.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Sněmovna národů návrh schválila.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění ČSSR zprostilo z funkce předsedy Nejvyššího soudu ČSSR a soudce Nejvyššího soudu ČSSR v souvislosti s jejich odchodem do starobního důchodu:

doc. JUDr. Josefa Ondřeje, CSc.,

plk. JUDr. Václava Horáka,

plk. JUDr. Oldřicha Fuksu,

plk. JUDr. Jiřího Berana,

JUDr. Miroslava Adama,

JUDr. Drahomíru Brabencovou,

JUDr. Tomáše Dubíka,

plk. JUDr. Jozefa Halčina,

plk. JUDr. Františka Matějku,

JUDr. Karla Matyse,

JUDr. Leopolda Ondrucha,

JUDr. Annu Vaškovou.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 129, SL č. 198, SN č. 210)

Nyní budeme hlasovat o návrhu na volbu soudce a předsedy Nejvyššího soudu ČSSR (tisk 242). Počet poslanců obou sněmoven se nezměnil.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu s uvedeným návrhem souhlasí tak, jak ho přednesl poslanec Kučera? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Není tomu tak.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Sněmovna lidu zvolila JUDr. Otakara Motejla soudcem a předsedou Nejvyššího soudu ČSSR.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů. Kdo souhlasí s předloženým návrhem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Sněmovna národů zvolila JUDr. Otakara Motejla soudcem a předsedou Nejvyššího soudu ČSSR.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění ČSSR zvolilo JUDr. Otakara Motejla soudcem a předsedou Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. (Potlesk.)

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 130, SL č. 199 a SN č. 211)

Posledním bodem schváleného pořadu je

7

Zpráva o činnosti předsednictva Federálního shromáždění a předsednictva a výborů Sněmovny lidu a předsednictva a výborů Sněmovny národů za dobu od 14. prosince 1989 do 22. ledna 1990 (tisk 241).

Zprávu jste obdrželi písemně. Ptám se, má někdo dotaz, připomínku nebo se chce ke zprávě vyjádřit? (Nikdo.) Není tomu tak.

Můžeme vzít tedy zprávu se souhlasem na vědomí.

Ještě připomínám a sděluji, že se o slovo přihlásil pan poslanec Kocáb. Uděluji mu slovo.

Poslanec SL M. Kocáb: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení hosté, na půdě parlamentu vystupuji poprvé a navíc ve věci velice citlivé. Dodnes zde ale problém, kterým se chci zabývat, nebyl otevřen, a tak jsem se toho úkolu ujal sám. Jedná se totiž - podle mého názoru - o záležitost neodkladnou.

Dovolte mi nejprve, abych se krátce, ale za to důrazně vyjádřil k podpoře návrhů pana prezidenta. Myslím, že argumenty, kterými pan prezident svoje návrhy podepřel, jsou dostatečně vyčerpávající a konvenující názorům většiny našeho obyvatelstva. Změna názvu republiky, změna našeho znaku a změna názvu naší armády, je vítána jako potvrzení úspěšného přechodu naší společnosti z totality k demokracii, jak se domnívám, větší částí národa.

Je tu však ještě jedna důležitá okolnost, která hrání pocitu, že naše změny jsou definitivní a nezvratné. Dovolte mi, abych na tomto fóru přednesl v duchu Gorbačovova pojetí mezinárodních vztahů, jakožto principu státní svrchovanosti a nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných států své stanovisko k jednomu z nejpalčivějších problémů našeho státu. Jde o otázku přítomnosti sovětských vojsk na našem území a o otázku jejího právního základu. To, že jsme se s touto otázkou nedokázali v minulosti včas a řádně vypořádat, stálo náš národ mnoho bolesti a utrpení.

Přítomnost sovětských vojsk na našem území je opřena o Smlouvu mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Sovětského svazu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR ze dne 16. 10. 1968, ratifikované usnesením Národního shromáždění ze dne 18. 10. 1968.

Smlouva je jasným porušením zásad mezinárodního práva, zejména Charty OSN, Varšavské smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci z roku 1955, Smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci z roku 1943, Úmluvy o definici útočníka z roku 1933 a řady dalších.

Smlouva byla uzavřena v době, kdy na našem území setrvávala vojska 5 států Varšavské smlouvy, tedy pod evidentním vojenským nátlakem.

Národní shromáždění souhlasilo s ratifikací této Smlouvy a vycházelo při tom z nerovnoprávných závěrů moskevských jednání ve dnech 23.-26. 8. a 3.-4. 10. 1968 a konstatovalo ve svém usnesení z 27. schůze Národního shromáždění dne 18. 10. 1968, že jde - cituji - "v této době o jediné možné východisko pro postupný odchod vojsk pěti států Varšavské smlouvy z území ČSSR".

V procesu ratifikace Smlouvy Národním shromážděním došlo k diskusi, zda Smlouva má být nazvána Smlouvou o postupném odchodu sovětských vojsk či o podmínkách dočasného pobytu těchto vojsk. Bez ohledu na diskusi je možné konstatovat, že nešlo ani o postupný odchod, ani o dočasný pobyt, nýbrž o trvalou přítomnost sovětských vojenských sil na území ČSSR, což našemu státu a lidu přivodilo jednadvacetiletý společenský, kulturní, morální, duchovní a ekologický úpadek a ekonomickou stagnaci.

Z předcházejícího vyplývá, že Smlouva je evidentním porušením státní suverenity a nedotknutelnosti i dalších principů mezinárodního práva, a proto navrhuji, aby byla Federálním shromážděním ČSSR prohlášena za nulitní, tzn. neplatnou od samého počátku. Takovéto prohlášení je nezbytným předpokladem pro okamžité zahájení odchodu sovětských vojsk.

Avšak u vědomí toho, že vojska nemohou odejít stejně rychle jako přišla, navrhuji, aby Federální shromáždění stanovilo v návaznosti na podporu, kterou v prosinci 1989 vyslovilo vládě Československé socialistické republiky pro její jednání se sovětskou stranou, termín definitivního ukončení odchodu sovětských vojsk na konec roku 1990 s tím, že podstatná část vojáků a jejich výzbroje bude odsunuta do 15. 5. 1990 a současně se obrátilo se žádostí o podporu těchto oprávněných požadavků na Nejvyšší sovět SSSR.

Vážené Federální shromáždění, dovolte mi, abych přečetl návrh obou usnesení.

První usnesení: "Federální shromáždění ČSSR prohlašuje smlouvu vlád ČSSR a SSSR ze dne 16. 10. 1968 o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR ratifikovanou Národním shromážděním dne 18. 10. 1968, za neplatnou od samého počátku".

Návrh druhého usnesení včetně poselství Nejvyššímu sovětu SSSR: "Intervence vojsk Sovětského svazu a dalších čtyř zemí Varšavské smlouvy do Československa v srpnu roku 1968 znamenala porušení základních zásad mezinárodního práva. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy v podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československé socialistické republiky ze dne 16. října 1968 od samého počátku, považuje Federální shromáždění ČSSR za nezbytné, aby vojska Sovětského svazu, která již více než 21 let setrvávají bez právního důvodu na našem státním území, byla urychleně stažena.

Federální shromáždění Československé socialistické republiky vyslovuje plnou podporu československé vládě při jednání se sovětskou stranou a zdůrazňuje nezbytnost zahájit odchod sovětských vojsk okamžitě, aby do 15. května 1990 byla odsunuta podstatná část vojáků a jejich výzbroje a odchod definitivně ukončen nejpozději do konce roku 1990.

V souvislosti s tím Federální shromáždění ČSSR zdůrazňuje touhu československého lidu po naplnění myšlenky svébytnosti, nezávislosti a státní suverenity a obrací se na Nejvyšší sovět SSSR, aby v zájmu rozvoje přátelských vztahů nezatížených chybami v minulosti podpořil tyto oprávněné požadavky československého lidu.

Vážené Federální shromáždění, bylo by jistě velkým podceněním vás, poslanců Federálního shromáždění i občanů celé naší země, kdybych oba mé návrhy obhajoval ještě z pozic lidských. Snad v žádné jiné otázce týkající se nejzákladnějších věcí obou našich národů není takové jednoty, jako v názoru na odchod sovětských vojsk. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Kocábovi. O slovo se přihlásil ještě poslanec Bubeník.

Poslanec SL J. Bubeník: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, milí hosté, během dnešního jednání zazněl několikrát pojem právní stát. Myslím, že pro proces probíhající v naší společnosti směřující k obnovení svébytnosti a samostatnosti naší republiky je nezbytné podpořit zde návrh přednesený kolegou Kocábem, který k naplnění tohoto pojmu jasně směřuje.

Všichni doufáme, že se co nejrychleji zapojíme do společného evropského domu. Odsun sovětských vojsk z našeho území by byl významným krokem, který by velmi zvýšil mezinárodní prestiž a suverenitu naší, v současné době obrozované Československé republiky. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Bubeníkovi. Doporučuji, aby náměty z vystoupení obou poslanců projednaly výbory zahraniční a výbory bezpečnostní a branné a dále doporučuji, aby si k jednání přizvaly ministra zahraničních věcí ČSSR, aby jim podal nejčerstvější zprávu o dosavadním jednání, protože jednání soustavně na vládní úrovni probíhají se sovětskou a naší vládou.

Ještě chce vznést interpelaci poslanec Ládr na předsedu vlády Československé socialistické republiky.

Poslanec SL Jiří Ládr: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, dovolte mi, abych interpeloval zde nepřítomného předsedu vlády ČSSR, používám tedy práva interpelovat jednoho z místopředsedů vlády a interpeluji ve věci postavení Státní veterinární správy na Slovensku a v Čechách. Jedná se o zcela bezprecedentní stav, kdy Státní veterinární správa na Slovensku i v Čechách má vykonávat státní veterinární dozor nad kvalitou a nezávadností výroby potravin a do dnešního dne je v závislosti na ministerstvu zemědělství a výživy. V minulém roce v prosinci a minulý týden v Brně zasedali zástupci všech veterinárních organizací jak na Slovensku, tak v Čechách a vyslovili požadavek, aby státní veterinární služba byla vyčleněna z resortu ministerstva zemědělství a výživy a byla začleněna buď jako nadresortní orgán nebo do národních ministerstev, vznikajících pro životní prostředí. Myslíme si, že um a vzdělání veterinárních lékařů a veterinárních techniků v současné době není zcela adekvátně uplatněno a nemůže být zcela adekvátně uplatněno při státním veterinárním dozoru, při výrobě a kontrole zdravotní nezávadnosti potravin.

Považujeme to za svou povinnost, kdy chceme sloužit této společnosti a společnost má právo na zcela nezávadné - zdravotně nezávadné potraviny, a ve druhé řadě naše biologické vzdělání je tak velké, že i v životním prostředí můžeme vykonat daleko větší kus práce než zatím je nám dáno v resortu ministerstva zemědělství a výživy. Říkám to proto, že skutečně velká část veterinárních lékařů a techniků je v současné době zcela nespokojena s výkonem své práce, protože zdaleka nemohou uplatnit všechno to, co by bylo v zájmu společnosti, ale protože jsou placeni a premiováni ministerstvem zemědělství, myslí, že právě v tom je velký rozpor. Proto v tomto případě interpeluji na místopředsedu vlády ČSSR a předám mu písemné materiály, abych nezdržoval. Myslím, že všichni víte, co požaduje Státní veterinární služba, která chce zcela nezávislost na tom, aby mohla sloužit naší společnosti tak, jak si zaslouží. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Ládrovi za interpelaci. Místopředseda vlády ČSSR oznámil, že si vyhrazuje právo na odpověď do třiceti dnů.

Pokud se týká vystoupení poslanců Kocába a Bubeníka, doporučoval bych informovat rovněž výbor ústavně právní.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, schválený program 22. společné schůze sněmoven jsme vyčerpali. Končím 22. společnou schůzi sněmoven Federálního shromáždění. Upozorňuji, že schůze předsednictva Federálního shromáždění začíná za 30 minut, tj. v 19.30 hodin v místnosti č. 214.

(Schůze skončena v 18.55 hodin.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP