Návrh odůvodní místopředseda
vlády ČSSR pan Josef Hromádka. Prosím,
aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČSSR J. Hromádka:
Vážený pane předsedající,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, návrh zákona, který
máte před sebou a který vám dnes předkládám,
mění radikálním způsobem jeden
z nejstarších dosud platných zákonů
tohoto státu. Je jím zákon o hospodářském
zabezpečení církví a náboženských
společností s úctyhodným datem 14.
října 1949. Tento zákon, platící
beze změny po 41 let, byl hlavním nástrojem
pro omezování církví a církevního
života v minulém období. Tento zákon
také zavedl instituci do té doby neznámou
a používanou výhradně v tomto státě,
totiž předchozí souhlas státu k činnosti
všech duchovních v církvích. Navíc
tento souhlas mohl být kdykoliv a bez udávání
důvodů duchovním odebrán. Obava z
tohoto odebírání státního
souhlasu ležela jako těžká hrozba nad
každým duchovním, zejména nad těmi,
kteří věrně plnili svůj úkol.
Prvním krokem k ozdravění poměrů
na tomto poli státní církevní politiky
je jeho odstranění. Po přijetí novely
uvedeného zákona budou moci církve samy,
bez zásahů ze strany státu, ustanovovat podle
té které církve nebo v jiné volit
duchovní svobodně a bude se to vztahovat i na představitele
církví, tedy duchovní hlavy církví.
Tím odpadá i procedura slibu, který dosud
museli duchovní po udělení státního
souhlasu k výkonu duchovenské činnosti skládat.
Tato novela zákona je, vážení páni
poslanci, vážené paní poslankyně,
jen dočasným, dílčím řešením
vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými
společnostmi, ale řešením neodkladným.
Intenzívně pracujeme na přípravě
komplexní právní úpravy těchto
vztahů za účasti všech církví
a představitelů státní legislativy
na našem federálním úřadě;
počítáme proto s existencí starého
zákona, dnes novelizovaného, již jen na několik
měsíců.
Navrhovaným zákonem se proto nic nemění
na dosavadním ekonomickém vztahu, totiž na
naplnění tohoto zákona, který je nazván
hospodářským zabezpečením.
Vychází z principu, že stát poskytuje
platy duchovním církví státem uznaným.
Jen malou poznámku: jak je obecně známo,
tyto platy jsou značně nižší než
platy pracovníků obdobného nebo srovnatelného
vzdělání. Ohavy poslanců, které
vznikly, když jsem procházel jednotlivými výbory
při přípravě pro toto plenární
zasedání, že v době platnosti dosavadního
zákona vzrostou náklady na platy duchovních,
nejsou opodstatněné, protože církve
nemají v této chvíli v záloze dostatečný
dorost k zaplnění v minulosti uprázdněných
míst, která koneckonců i vakantní,
uprázdněná jsou stejně podle státního
plánu a rozpočtu místy systemizovanými
a v případě potřeby by státní
rozpočet na systemizovaná místa měl
najít zdroje. Je tu i určitá představa,
že by pomoc duchovních z jiných zemí,
jak se to octlo v tisku, o které se případně
uvažuje, by mohla přinést v krátké
době skutečnou pomoc na tato místa a tedy
ani podstatné zvýšení nákladů.
Navrženým zákonem se ruší také
všechna ustanovení prováděcích
předpisů ke starému zákonu o hospodářském
zabezpečení církví, která tomuto
základnímu zákonu odporují. Jde tu
zejména o ustanovení vládních nařízení
vydaných pro jednotlivé církve. Takových
předpisů je celá řada a bylo proto
ke zjednodušení použito generální
degorační klauzule.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, podle článku 9 ústavního
zákona o československé federaci č.
143/1968 Sb., patří záležitosti církví
do působnosti národních vlád. Avšak
podle článku 37 odst. 3 téhož zákona
Federální shromáždění
uskutečňuje zásadní zákonodárnou
úpravu o poměrech církví a náboženských
společností, pokud to vyžaduje jednota právního
řádu, o což v daném případě
jde. Je proto dána zákonodárná pravomoc
tohoto Federálního shromáždění
i pro tuto změnu zákona.
Vážené paní poslankyně, páni
poslanci, přijetí tohoto zákona je vážným
aktem spravedlnosti nejen vůči církvím
a náboženským společnostem, ale vůči
celé naší osvobozující se společnosti,
která - jak doufám - bude svobodná, otevřená
a participující.
Děkuji vám.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji místopředsedovi
vlády ČSSR panu Hromádkovi. Návrh
projednaly všechny výbory Sněmovny lidu a Sněmovny
národů, kromě výborů mandátových
a imunitních. Prosím společnou zpravodajku
výborů Sněmovny lidu Margitu Obžerovou,
aby přednesla zpravodajskou zprávu.
Společná zpravodajka výborů SL
poslankyně M. Obžerová: Vážené
poslankyne, vážení poslanci, demokratické
zmeny v našej spoločnosti vyvolali potrebu zmeniť
posudzovanie aj niektorých otázok, ktoré
sa týkajú postavenia cirkví a náhoženských
spoločností. Z týchto dôvodov bola
Federálnemu zhromaždeniu predložená na
ďalšie ústavné prerokovanie novela zákona
č. 218/1949 Zb. o hospodárskom zabezpečení
cirkví a náboženských spoločností
štátom. Ako spoločná spravodajkyňa
výborov Snemovne ľudu chcem vyjadriť svoj súhlas
s odôvodnením tejto novely tak, ako ju tu predniesol
pán podpredseda vlády ČSSR Josef Hromádka.
Dovoľte mi vysloviť niekoľko poznámok k
zmenám citovaného zákona.
Novela vychádza zo zásady, že duchovní,
ktorí pôsobia v cirkvách a náboženských
spoločnostiach uznaných štátom, už
nepotrebujú ďalší súhlas pre svoju
činnosť, ako to bolo podľa uvedeného zákona
z roku 1949. Ustupuje sa aj od požiadavky, že ako duchovní
móžu pôsobiť len československí
štátni občania, že musia byť takzvane
štátne spoľahliví a musia spĺňať
aj ďalšie všeobecné podmienky pre prijatie
do štátnej služby. Po úprave sa bude požadovať
iba to, aby to boli osoby bezúhonné, čo pokladám
za celkom postačujúce a objektívne.
Pre tie isté dôvody sa navrhuje zrušiť
aj ustanovenie § 7, podľa ktorého - ako som už
uviedla - sa pre výkon duchovnej činnosti v každom
jednotlivom prípade požadoval štátny súhlas
a zloženie sľubu. Toto ustanovenie upravovalo aj postup
štátu pri uvoľnení miesta duchovného,
čo je zrejme záležitosťou predovšetkým
orgánov cirkví.
Výbory Snemovne ľudu a Snemovne národov návrh
novely prerokovali a odporučili ho prijať s pripomienkami,
ktoré vyplynuli najmä z toho, že pôvodný
vládny návrh novely bol Federálnemu zhromaždeniu
predložený ako zákonné opatrenie Predsedníctva
Federálneho zhromaždenia podľa článku
58, odsek 3 ústavného zákona o československej
federácii. Tieto zmeny obsahuje spoločná
správa výborov snemovní - tlač 240.
Vážené poslankyne, vážení
poslanci, na záver svojej spravodajskej správy by
som chcela vyjadriť súhlas s novelizáciou zákona
č. 218/1949 Zb. a keďže predložená
právna úprava je aj z ústavnoprávneho
hľadiska v súlade s článkom 37, odsek
3 ústavného zákona o československej
federácii, navrhujem Snemovni ľudu, aby predložený
vládny návrh schválila, a to v znení
zmien uvedených v spoločnej správe - tlač
240.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslankyni Obžerové.
Nyní má slovo společná zpravodajka
výborů Sněmovny národů Marie
Foltýnová.
Společná zpravodajka výborů SN
poslankyně M. Foltýnová: Vážený
pane předsedající, vážené
poslankyně, vážení poslanci, jako společná
zpravodajka výborů Sněmovny národů
připojuji se ke zpravodajské zprávě
přednesené poslankyní Margitou Obžerovou
a doporučuji, aby Sněmovna národů
předložený návrh zákona schválila.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslankyni Foltýnové.
Písemně se zatím do rozpravy přihlásili:
poslanec Škula, předseda Sněmovny lidu Josef
Bartončík a poslanec Stome. Uděluji slovo
poslanci Škulovi.
Poslanec SL J. Škula: Vážené Federálne
zhromaždenie, vážené poslankyne a poslanci!
Uvítali sme návrh zákona, ktorým sa
mení zákon č. 218/1949 Zb. o hospodárskom
zabezpečení cirkví a náboženských
spoločností štátom, lebo zohľadňuje
zrušenie štátneho súhlasu k výkonu
práce v duchovnej správe a hmotne zabezpečuje
duchovných.
Strana slobody sa v duchu svojho politického programu stotožňuje
s požiadavkou doriešiť vzájomný vzťah
štátu a cirkví a zabezpečiť všetkým
náboženským spoločnostiam podmienky
pre ich nerušenú činnosť, vrátane
hmotného zabezpečenia. Je to v súlade so
zabezpečovaním všetkých ľudských
práv a slobôd a preto jednoznačne presadzujeme
právo slobodne a voľne vyznávať náboženské
presvedčenie a dôstojné vykonávanie
cirkevných obradov pri plnej slobode cirkví a ostatných
náboženských spoločností.
V mene Klubu poslancov členov Strany slobody podporujem
návrh prerokúvaného zákona a budeme
zaň hlasovať. Súčasne vyslovujeme požiadavku
urýchliť práce na komplexnej právnej
úprave o slobode náboženského vyznania,
o cirkvách a náboženských spoločnostiach,
aby sme aj v tejto citlivej oblasti skoncovali s neblahou minulosťou
a s deformáciami, ktoré postihovali milióny
našich občanov.
Ďakujem.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Škulovi,
uděluji slovo poslanci Bartončíkovi, připraví
se poslanec Stome.
Předseda SL J. Bartončík: Vážený
pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
důležitým znakem svobodné a demokratické
společnosti je postavení věřících
a vztah státu k církvím a náboženským
společnostem. Je třeba otevřeně říci,
že právě tato oblast fungování
společenského mechanismu byla v minulosti poznamenána
celou řadou deformací. Není divu. Vždyť
vedle uplatňování hegemonie jednoho světového
názoru, vedle byrokratického přístupu
ke všemu, co zrovna neodpovídalo dogmaticky podmíněné
privilegované státní politice, zde fungovaly
a žel bohu, stále ještě fungují
církevní zákony z přelomu čtyřicátých
a padesátých let, jednoznačně ovládané
potlačovatelskou tendencí. Jejich odmítnutí
musí být tedy nezbytnou součástí
naší cesty k demokracii.
Chápu, že nová právní úprava
si vyžádá určitý čas a
musí být připravena v těsné
spolupráci s těmi, kterých se bezprostředně
dotýká, s církvemi i kvalifikovanými
věřícími. Neměl by to být
ale čas dlouhý. Dnes je třeba ocenit iniciativu
federální vlády zejména z toho důvodu,
že ve svých důsledcích odstraňuje
nedůstojný a diskriminující institut
státního souhlasu k výkonu duchovenské
činnosti. A z toho důvodu dnešní schůze
poslaneckého Klubu Československé strany
lidové - probíhající za aktivní
účasti poslanců-členů Křesťansko-demokratické
strany a Kresťansko-demokratického hnutia - vyslovila
předloženému návrhu podporu. Jeho cenu
vidíme mimo jiné v tom, že legalizuje nástup
do duchovní správy těch duchovních,
kteří z ní nedobrovolně museli odejít.
Z hlediska interpretace a aplikace navrhované úpravy
však dikci první věty § 1 rozumíme
tak, že požitky duchovních se týkají
státem uznaných církví expresis verbis,
tedy uznaných k dnešnímu dni. Jinak by totiž
mohla vzniknout poněkud nepřehledná situace.
To samozřejmě neznamená vyloučení
vzniku nových církví do budoucna a forma
tohoto státního uznání církví
by pak měla být upřesněna v budoucím
zákoně. Při jeho přípravě,
která - jak jsem již uvedl - by měla být
neodkladně zahájena, budou poslanci, členové
křesťanských politických stran v souladu
s přáním našich členů
i dalších věřících prosazovat
úplnou svobodu církví a nezávislost
na státní moci tak, jak to předpokládají
současné kanonické předpisy a jak
je nově kodifikováno i v sousedních zemích.
V této souvislosti navrhuji vypustit z důvodové
zprávy první větu druhého odstavce
začínající slovy: "Touto novelou
není dotčeno ustanovení modu vivendi . .
.". Modus vivendi z roku 1928 je totiž vývojem
překonán. Jeho uplatňování
při interpretaci dnes -projednávaného zákona
by působilo diskriminačně vůči
římskokatolické církvi, protože
v důvodové zprávě uvedené podmínky
nejsou vůči jiným církvím právně
zakotveny. Setrvání na předmětné
dikci důvodové zprávy by se tak mohlo stát
překážkou dalšího rozvoje vztahů
mezi československým státem a svatým
stolcem. Navíc se domnívám, že příslušná
pasáž je v důvodové zprávě
nadbytečná a není pro interpretaci a aplikaci
zákona v podobě, do jaké je dnes měněn,
nezbytná. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Bartončíkovi.
Diskutovat bude poslanec Stome, připraví se poslanec
Matoušek.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající,
vážené shromáždění,
k odstranění právní nejistoty státu
a určité obsahové vágnosti v dosud
použitém a navrhovaném textu činí
poslanci Jansta, Mikule a já návrh na doplnění
předlohy novely zákona č. 218/1949 Sb. Byl
jsem svými kolegy pověřen, abych tento návrh
přednesl.
Pro praktičnost - protože před parlamentem
je shromáždění mnoha lidí kvůli
předlohám č. 235 a č. 238 o odvolávání
poslanců - bych chtěl uvést, že stačí
vzít si tisk č. 240, otočit na stranu 2 a
text, který tam je, by byl pozměněn takto:
"Stát poskytuje podle dalších ustanovení
zákona osobní požitky duchovním církví
a náboženských společností."
Vynechala by se formulace "státem uznaných"
a pokračovalo by se v původním textu "kteří
působí v duchovní správě, církevní
administrativě nebo v ústavech pro výchovu
duchovních" s doplňkem "jde-li o duchovní
těch církví a náboženských
společností, jejichž duchovním byly
osobní požitky státem poskytovány ke
dni 31. prosince 1989, a to v rozsahu, který stanoví
státní rozpočty České socialistické
republiky a Slovenské socialistické republiky".
Odůvodnění:
1. Proti návrhu se v původním textu vypouští
formulace "státem uznaných", protože
toto bylo zrušeno zákonem z roku 1949, a vznikla by
právní nejistota, kterých církví
a náboženských společností se
ustanovení zákona týkají.
2. Protože od roku 1949 neexistují u nás předpisy
upravující vznik církví a náboženských
společností, mohly by vznikat bez právního
omezení a požadovat pro své duchovní,
aby jim stát poskytoval osobní požitky. Proto
se navrhuje, aby povinnost státu poskytovat tyto osobní
požitky se týkala jen těch duchovních
církví a náboženských společností,
jejichž duchovním byly osobní požitky
poskytovány ke dni 31. prosince 1989.
3. Ani při takovém vymezení okruhu církví
a náboženských společností není
podle názoru předkladatelů možné
ponechat na vůli pouze těmto subjektům, jakou
celkovou částku bude stát uhrazovat či
platit na osobních požitcích jejich duchovním.
Proto se navrhuje, aby ujednání o těchto
částkách bylo vyjádřeno ve
státních rozpočtech každé z republik.
Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Stomemu. Diskutovat
bude poslanec Matoušek, uděluji mu slovo a připraví
se poslanec Konvit.
Poslanec SL J. Matoušek: Vážený
pane předsedo, vážené Federální
shromáždění, Československá
strana socialistická není sice v našem politickém
systému proto, aby sdružovala převážně
věřící občany. Za tím
účelem existují strany jiné. Jsme
ale stranou světonázorově otevřenou,
a tudíž v ní i věřící
občané působit mohou a také v ní
pochopitelně působí a nacházejí
v ní k oboustranné spokojenosti uplatnění.
A protože jsme také stranou hlásící
se ke svým humanistickým tradicím, které
chceme dále rozvíjet, je tedy zcela jenom přirozené,
že Klub poslanců Československé strany
socialistické projednávanou novelu, kterou se mění
zákon č. 218/1949 Sb., podporuje. Je to plně
v souladu s naší podporou procesu humanizace politiky
vůbec. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Matouškovi.
Uděluji slovo poslanci Konvitovi jako poslednímu
poslanci písemně přihlášenému.
Poslanec SN J. Konvit: Vážené Federálne
zhromaždenie, som farár a senior Slovenskej evanjelickej
a. v. cirkvi a ako taký vítam novelizáciu
zákona 218 zo 14. októbra 1949. V článku
1 bod 1 je uvedené, že štát bude poskytovať
duchovným cirkví a náboženských
spoločností osobné pôžitky. Prosil
by som pri tejto príležitosti pána podpredsedu
vlády Hromádku keby vyčlenil čas,
do kedy a v akej výške bude poskytovať štát
kňazom ich osobné pôžitky, či
prípadne neprejdeme na prax bývalej republiky, kedy
sme my, duchovní, dostávali doplnkový plat,
tzv. congruu. Aj po oslobodení v roku 1945, 1946, 1947,
kedy som bol evanjelickým kaplánom, túto
congruu od štátu som dostával. Bratia farári
sa ma pýtajú na tieto otázky, preto by som
prosil pána podpredsedu, keby nám to bližšie
objasnil.
Pán podpredseda hovoril o platoch duchovných. Ja
vám to prezradím. Pred 10 rokmi - mal som 14 kaplánov
za svojho života - plat nastupujúceho kaplána,
ktorý ukončil vysokoškolské vzdelanie,
teda bohosloveckú fakultu, bol 690 Kčs.
Teraz je to 1000 Kčs po zvýšení a priemerný
plat farára je 1600 až 1800 Kčs. Ja ako senior
mám najvyšší plat 2620 Kčs hrubého
a čistého je to 2091 Kčs.
Pri tejto príležitosti by som chcel ešte poďakovať
našej vláde. Na minulom zasadaní nášho
výboru 17. januára som prosil pána podpredsedu,
aby zohľadnil situáciu absolventov bohosloveckých
fakúlt, ktorí boli veľmi diskriminovaní.
V 50. rokoch vykonávali vojenskú službu nielen
24 mesiacov, ale aj 26 alebo 28 mesiacov. Jedného z týchto
farárov mám vo svojom senioráte. Ako židia
boli označení za Slovenského štátu
žltými šesťcípimi hviezdami, tak
títo teológovia boli značení čiernymi
výložkami. Preto som prosil pána podpredsedu
- a už pred časom ministra národnej obrany
Dzúra, s ktorým som sa osobne dobre poznal, ale
nedosiahol som nič.