"Rada pracovného kolektívu SPT Bratislava žiada
o prehodnotenie úloh uložených SPT Bratislava,
vyplývajúcich z citovaného uznesenia vlády.
Podľa prípravy programových zásad novej
koaličnej vlády ČSSR považujem za potrebné:
- buď stanoviť menovité úlohy aj pre ostatné
rezorty, ktoré svojou činnosťou vytvárajú
potrebné vstupy zabezpečujúce konkrétnu
úlohu pre rezort spojov,
alebo pri prehodnotení upustiť od uloženia menovitej
úlohy zriadenia 600 tisíc telefónnych staníc
pre rezort spojov.
Uznesenie zamerať na program riešenia rozvoja telekomunikačnej
siete s cieľom maximálneho urýchlenia v rámci
rozvoja informatiky. Tým by sa predišlo stanoveniu
krátkodobých úloh nezodpovedajúcich
stavu telekomunikačnej siete a reálnych možností
jej výstavby.
Vo vzťahu k uvedeným skutočnostiam, pri potrebe
dodržania proporcionality rozvoja telekomunikačnej
siete i z nutnosti zohľadniť negatívne dôsledky
uznesenia vlády zo dňa 5. 10. 1989 na kvalitu poskytovaných
služieb je žiadúce, na základe posúdenia
reálnej analýzy súčasného stavu
telekomunikácií, spracovať návrh úloh
stanovených v cieľovom horizonte, určenom štátnym
plánom, zodpovedne vychádzať z použiteľných
vstupov, reálneho materiálového zabezpečenia
a disponibilních pracovných kapacít v etape
výstavby i vo sfére údržby telekomunikačných
zariadení.
Verím, že po mojom diskusnom príspevku stanovisko
rady nezostane bez povšimnutia.
Vážené poslankyne, vážení
poslanci, na záver mi dovoľte ešte jeden poznatok
z môjho volebného obvodu, tiež poukazovaný
na okresnej správe spojov. Množia sa ultimatívne
požiadavky iniciatív na odvolanie riadiacich pracovníkov
zo svojich funkcií, bez rozdielu či sú, alebo
nie sú členmi KSČ. Týka sa to najmä
zásadových a nekompromisných pracovníkov
vyžadujúcich od svojich podriadených len dobre
odvedenú prácu. Je teda potrebné, aby cez
dostupné oznamovacie prostriedky boli iniciatívy
na nižších stupňoch usmerňované.
V konečnom dôsledku sa iniciatívy dištancujú
od vzniknutých problémov a riadiaci pracovníci
majú so zabezpečovaním úloh veľa
problémov, ktoré by nemuseli byť. Je už
známe, že v poslednom čase klesá produktivita
práce a dobrý prístup k práci, a to
sú práve tie negatívne javy, ktoré
bránia zlepšovaniu našej ekonomiky v našej
republike.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji poslankyni Andrejové.
Hlásí se ještě někdo do rozpravy?
(Nikdo se nehlásil.) Není tomu tak. Prohlašuji
tedy rozpravu za ukončenou. Přeje si závěrečné
slovo pan ministr Podlena?
Ministr dopravy a spojů ČSSR F. Podlena: Pane
předsedající, paní poslankyně,
páni poslanci, nechci závěrečné
slovo, považuji však za svoji povinnost odpovědět
poslancům Federálního shromáždění
na přímé dotazy nebo požadavek, aby
se provedla okamžitá opatření, která
by jednoznačně a kategoricky zamezila odposlechy.
K této otázce bych chtěl říci,
a také jsem tyto věci vždy naprosto jednoznačně
a veřejně ve sdělovacích prostředcích
řekl, že ve vybraných místech československé
spojové sítě jsou speciální
zařízení, které takovýto odposlech
umožňují. Vláda národního
porozumění provedla po svém nástupu
okamžitá opatření - zařízení
se sice nacházejí ve spojových objektech,
ale nikdy nebyla provozována organizacemi nebo pracovníky
spojů. Proto tedy po nástupu vlády národního
porozumění do funkce, v etapě, kdy federální
ministerstvo vnitra společně řídil
předseda vlády a oba první místopředsedové,
jako jedno z prvních opatření udělali
opatření k tomu, aby všechna tato zařízení
byla zapečetěna dvojí pečetí.
Pečetí orgánů ministerstva vnitra
a současně pečetí spojových
organizací. Všechny klíče od těchto
zařízení byly předány spojovým
organizacím a rovněž zapečetěny
dvojí pečetí. Myslím si, že v
tomto směru byla udělána opatření,
která jsou nezbytná a potřebná, aby
nemohlo ke zneužívání těchto
zařízení docházet.
Byla zde vznesena druhá otázka, respektive stanovisko
Správy pošt a telekomunikací Bratislava, vztahující
se k vládnímu usnesení z roku 1989, jehož
cílem bylo urychleně v průběhu tří
let zabezpečit 600 000 telefonních přípojek,
většinou pro obyvatelstvo. Chtěl bych upřesnit,
že součástí tohoto usnesení byly
úkoly nejen pro resort dopravy a spojů, tedy pro
spoje, ale i úkoly pro ostatní, zejména výrobní
resorty. Samozřejmě, v současné situaci
je jiné stanovisko a já bych řekl příznivější
poloha pro urychlené řešení telefonizace
v Československu, protože změny, které
proběhly v naší společnosti, vyvolaly
velký zájem zahraničních firem a zahraničních
společenství o podíl na urychlené
telefonizaci Československa nejmodernější
technikou, která prakticky v minulém období
nebyla dostupná. Společně s ministrem vlády
ČSSR panem Martinkem, se kterým jsme byli pověřeni
připravit návrh na rozdělení resortu
nejen z hlediska předložení příslušného
návrhu ústavního zákona, ale i z hlediska
organizačního, jsme už navázali potřebná
jednání a myslím si, že jsou předpoklady,
aby tato jednání byla urychleně dovedena
do konce a aby se telefonizace na zcela nové bázi
a na nejvyšší technické základně
v Československu začala odvíjet v nejkratší
době. Tolik k přímým dotazům,
které zde byly vzneseny.
Byla zde také otázka ultimativních požadavků
na odvolání pracovníků z řídící
sféry. Přirozeně, že ani odvětví
dopravy a spojů se nevyhnou této vlně, která
doprovází prakticky celý společenský
pohyb. Jsem toho názoru, že je potřeba naprosto
jednoznačně tyto požadavky rozdělit.
Tam, kde se jedná o požadavky oprávněné,
vyplývající z činnosti příslušných
vedoucích pracovníků v uplynulém období,
z chyb, kterých se dopouštěli, z nezvládnutí
situace, špatného řízení, tak
je třeba věci neprodleně řešit.
A k tomu se také přistupuje. Současně
s tím je třeba však vidět, že takto
mohou být v současné době postihováni
i pracovníci, kteří vždy velice odpovědně,
velice dobře, náročně vykonávali
svoji funkci v zájmu toho, aby se tedy úkoly dopravy
a spojů naplňovaly co nejlépe v daných
podmínkách. Myslím si, že máme
společnou povinnost takovým pracovníkům
naopak poskytnout v jejich poctivé a náročné
práci plnou podporu a dát jim i určité
sociální a pracovní jistoty. Děkuji
za slovo.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji ministrovi Podlenovi. Žádají
o slovo společní zpravodajové? (Ne.) Ne.
Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
V zasedací síni je přítomno 118 poslanců
Sněmovny lidu, 50 poslanců Sněmovny národů
zvolených v České socialistické republice
a 51 poslanec Sněmovny národů zvolený
ve Slovenské socialistické republice. Sněmovny
jsou tedy usnášení schopné.
Ke schválení ústavního zákona
podle článku 41 ústavního zákona
o československé federaci je třeba souhlasu
třípětinové většiny všech
poslanců Sněmovny lidu, jakož i třípětinové
většiny poslanců Sněmovny národů
zvolených v České socialistické republice
a tří pětin hlasů poslanců
Sněmovny národů zvolených ve Slovenské
socialistické republice.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem ústavního
zákona uvedeným v parlamentním tisku č.
232, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů zvolené v České socialistické
republice. Kdo z nich souhlasí s návrhem ústavního
zákona uvedeným v parlamentním tisku č.
232 ? (Hlasuje se). Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Poslanci Sněmovny národů zvolení v
České socialistické republice návrh
schválili.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů zvolené ve Slovenské socialistické
republice.
Kdo z nich souhlasí s návrhem ústavního
zákona tisk č. 232 ? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Také poslanci Sněmovny národů zvolení
ve Slovenské socialistické republice návrh
schválili. Sněmovna národů návrh
schválila.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
Československé socialistické republiky ústavní
zákon o změně v soustavě federálních
ústředních orgánů, v jejichž
čele stojí člen vlády ČSSR,
schválilo.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 125, SL
č. 194, SN č. 206)
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, přikročíme k dalšímu
bodu jednání. Na pořadu je
Návrh odůvodní první místopředseda
vlády ČSSR Ján Čarnogurský.
Prosím, aby se ujal slova.
První místopředseda vlády ČSSR
J. Čarnogurský: Vážené Federálne
zhromaždenie, v dňoch a týždňoch
po 17. novembri minulého roku sa na uliciach našich
miest ozývalo skandovanie na múroch domov sa objavili
plagáty, požadujúce slobodné voľby
a pluralizmus politického života. Dôležitým
prvkom pluralitného politického života sú
politické strany. Politické strany sú tiež
neodmysliteľnou súčasťou slobodných
volieb. V Československu doteraz existovalo päť
politických strán, združených v Národnom
fronte. Tieto strany ani v minulosti neodrážali celé
spektrum politických názorov obyvateľstva a
neodrážajú ho ani v súčasnosti,
napriek svojej vnútornej obrode. Viaceré politické
zoskupenia prejavili vôľu založiť vlastnú
politickú stranu. Podľa názoru našich
občanov, vyjadreného pri manifestáciách,
majú tieto zoskupenia právo na založenie vlastnej
strany. Ich právo sa doteraz opiera iba o politickú
vôľu občanov a o naše medzinárodné
záväzky, nebola však právna norma, ktorá
by upravovala vznik a existenciu politických strán.
Túto medzeru v našom právnom poriadku vyplní
zákon, ktorého návrh máte pred sebou.
Vláda vo svojom programovom vyhlásení z 19.
decembra minulého roka sa zaviazala vytvoriť pre politické
strany rovnaké podmienky pre účasť na
voľbách. Rovnaké podmienky pre účasť
vo voľbách znamená predovšetkým
umožniť novovznikajúcim stranám, aby sa
mohli právne konštituovať a vytvoriť pre
ne praktické podmienky, aby mohli predkladať svoj
program obyvateľstvu a uchádzať sa o dôveru
občanov vo voľbách. S uskutočnením
volieb sa počíta v júni t. r. Preto je najvyšší
čas, aby nové politické strany mohli právne
vzniknúť na základe zákona. Na druhej
strane zákon o politických stranách je novou
právnou normou v systéme nášho práva.
Politické strany budú nepochybne zohrávať
dôležitú úlohu v našom politickom
živote a je potrebné, aby Federálne zhromaždenie
malo možnosť dôkladne bez časového
tlaku sa zaoberať problematikou politických strán.
Ako východisko z tejto dilemy vláda zvolila návrh
zákona o politických stranách, ktorý
upravuje iba najzákladnejšie spoločenské
vzťahy súvisiace so vznikom a existenciou politických
strán. Úlohou tohto zákona je, aby umožnil
novovznikajúcim politickým stranám čím
skôr sa registrovať a vyvíjať legálnu
politickú činnosť. Platnosť zákona
zanikne s prijatím širšieho definitívneho
zákona o politických stranách. Politická
strana v právnom zmysle vznikne jej registráciou
na Ministerstve vnútra a životného prostredia
ČSR alebo na Ministerstve vnútra a životného
prostredia SSR. Politická strana sa môže registrovať
na ministerstve vnútra jednej republiky alebo na ministerstve
vnútra oboch republík, podľa toho, či
bude vyvíjať svoju činnosť len na území
jednej republiky alebo na území celého Československa.
Oznámenie Ministerstvu vnútra podá prípravný
výbor politickej strany a k oboznámeniu pripojí
petíciu najmenej jedného tisíca občanov
požadujúcich, aby vznikla politická strana.
K podpisu pod petíciu musia občania pripojiť
svoje meno, priezvisko, rodné číslo a bydlisko.
Požiadavka pripojenia jedného tisíca podpisov
s ďalšími náležitosťami k oboznámeniu
o registrácii je prvým prahom pre politické
strany, ktorý má vylúčiť najmenšie
politické strany z politického života a tým
prílišné rozdrobovanie politickej scény.
Ďalšie, vyššie prahy budú nasledovať
vo volebnom zákone. Ďalej organizačný
výbor pripojí k oboznámeniu o vzniku politickej
strany stanovy politickej strany, ktoré musia obsahovať
názov strany, sídlo, programové ciele, tieto
nesmú byť v rozpore s Ústavou a zákonmi,
ďalej orgány politickej strany a spôsob ich
demokratického ustanovovania a úpravu o organizačných
jednotkách. Dňom zápisu do evidencie na Ministerstve
vnútra politická strana vznikne ako právnická
osoba. Predložený návrh zákona umožňuje
aj vznik politických hnutí, do ktorých sa
môžu zoskupovať politické strany, spoločenské
organizácie, ako aj občania. Pre politické
hnutia platia priemerané ustanovenia tohto zákona.
Za politické strany už vzniknuté sa považujú
Československá strana lidová, Československá
strana socialistická, Demokratická strana, Komunistická
strana Československa a Strana slobody. Za politické
hnutia už vzniknuté sa považujú Občianske
fórum a Verejnosť proti násiliu. Tieto politické
strany a politické hnutia, nemusia podstúpiť
proces registrácie na ministerstve vnútra, všetky
ďalšie ustanovenia zákona sa na ne vzťahujú
rovnako ako na novovznikajúce politické strany.
Reagujúc na početné otázky poslancov
v priehehu prerokúvania návrhu zákona vo
výboroch Federálneho zhromaždenia uvádzam,
že zákon neobsahuje ustanovenia o financovaní
politických strán a tieto ustanovenia nebude obsahovať
ani definitívny zákon o politických stranách.
Vláda považuje financovanie politických strán
za osobitnú kapitolu, ktorú nie je potrebné
riešiť v zákone o politických stranách.
Vláda chce zásadným spôsobom zmeniť
a redukovať doterajší systém financovania
politických strán prostredníctvom štátu.
Pri prerokúvaní návrhu zákona vo výboroch
poslanci taktiež viackrát položili otázku,
aký je počet politických strán u nás
v súčasnosti. Ohlásený počet
niekoľko desiatok politických strán sa môže
zdať, a to nielen poslancom, príliš vysoký.
Nazdávam sa, že počet politických strán
netreha dramatizovať. Najmenšie z nich, ktoré
nebudú schopné zhromaždiť tisíc
podpisov, vylúči už tento zákon. Ďalšie
vylúči pripravovaný volebný zákon
a konečným sitom pre politické strany budú
samotné voľby. Iba strany, ktoré získajú
kvalifikovaný počet hlasov voličov, budú
môcť vyslať svojich zástupcov do zastupiteľských
zborov.
Záverečné slová môjho úvodného
vystúpenia chcem adresovať nie vám, poslancom
Federálneho zhromaždenia, ale budúcim politickým
stranám, ktorým tento zákon umožní
legálnu existenciu. Nech politický a právny
priestor, ktorý im vymohol ľud tejto republiky, využívajú
v jeho záujme. Politický zápas medzi sebou
nech vedú kultúrne, ako to od nich ľud očakáva.
A nech dodržiavajú zákony. Po voľbách
prevezmú veľkú časť zodpovednosti
za správu tejto republiky. Ďakujem.
Předsedající první místopředseda
FS S. Kukrál: Děkuji prvnímu místopředsedovi
vlády ČSSR panu Čarnogurskému. Návrh
projednaly všechny výbory Sněmovny lidu a Sněmovny
národů kromě mandátových a
imunitních. Prosím společného zpravodaje
výborů Sněmovny lidu Jiřího
Ládra, aby přednesl zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
J. Ládr: Vážený pane předsedo,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, dámy a pánové, dovolte mi, jako
společnému zpravodaji výborů Sněmovny
lidu, vyjádřit souhlas s odůvodněním
návrhu zákona o politických stranách
předneseným prvním místopředsedou
vlády ČSSR panem Čarnogurským. Právní
úprava podmiňující vznik politických
stran chyběla v našem státě po řadu
dlouhých let. V průběhu posledních
úspěšných událostí však
absence tohoto zákona brání tomu, aby se
společnost mohla politicky dostat do žádoucích
struktur. Přestože návrh zákona o politických
stranách je pouhým provizóriem, které
nestanoví hranice pro zakládání a
činnost politických stran, po volbách bude
následovat další právní úprava
řešící problematiku politických
stran v širších dimenzích, lze souhlasit
s tím, že tak, jak je návrh zákona předložen,
upravuje právě to nejpotřebnější
pro danou chvíli, to je rychlou možnost vzniku politických
stran. Tímto způsobem je vznik politických
stran založen na pouhém zápisu do evidence.
Návrh upravuje možnost politické činnosti
i pro hnutí a další seskupení stran,
organizací i občanů tak, že mohou být
právnickou osobou. Hospodaření politických
stran v návrhu zákona vychází z praxe
hospodářského zákoníku. Dnes
čeká na právní úpravu řada
nových přípravných výborů,
aby mohla založit politickou stranu. Činnost politických
stran je založena na sdružovacím právu
občanů. Politické strany jsou základní
formou účasti občanů na politickém
životě svobodné občanské společnosti.
Jak při této příležitosti nevzpomenout
na T. G. Masaryka, který o politice řekl, že
politika je praktikovaná etika. Tím se dostáváme
i k myšlenkám dr. E. Beneše, který velmi
ostře vystupoval proti úzkému stranickému
pohledu. Byl to on, kdo se zasazoval o vnášení
politického nadhledu a politické tolerance.
Tímto zákonem, který dnes schvalujeme, v
podstatně odstartujeme volební boj, i když
na volební zákon ještě čekáme.
S nejvyšší pravděpodobností bude
přijat komplexní návrh zákona o politických
stranách, který bude danou problematiku upravovat
v celé šíři, jak jsem již uvedl
v úvodu.
Návrhy, které jsme měli možnost prostudovat,
ani zdaleka neodpovídají představám,
a to jak politických stran, tak i většiny poslanců.
Proto byl přijat nakonec tento návrh, který
dnes schvalujeme, na kterém se všechny rozhodující
politické síly shodly. Přesto bude zapotřebí
se ještě urychleně k celkové úpravě
vrátit. Bude však přitom nutno respektovat,
aby každé i jednotlivé ustanovení bylo
výsledkem koncensu všech politických sil.