Úterý 23. ledna 1990

(Jednání opět zahájeno v 16.15 hodin.)

Předseda FS A. Dubček: Budeme pokračovať v rokovaní a udeľujem slovo predsedovi Snemovne ľudu poslancovi Bartončíkovi, aby navrhol členov výboru pre dohodovacie konanie za Snemovňu ľudu.

Předseda SL J. Bartončík: Na základě jednání v poslaneckých klubech předkládám nový návrh na složení dohodovací skupiny za poslance Sněmovny lidu: Konstantin Viktorín, Jozef Škula, Jaroslav Šabata, Jiří Ládr, Josef Kryll, Ľudovít Kmeť, Alois Hůla, Lubomír Fanta, Václav Benda a Josef Bartončík.

Prosím pana předsedu, aby dal o tomto návrhu hlasovat.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem predsedovi Snemovne ľudu pánu Bartončíkovi. Sú pripomienky alebo pozmeňovacie návrhy? (Ne.) Nie sú.

Kto je za? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Kto je proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa hlasovania? (Nikdo.) Nikto. Jednomyseľne.

Udeľujem slovo predsedovi Snemovne národov poslancovi Stankovi, aby navrhol členov výboru za Snemovňu národov.

Předseda SN J. Stank: Vážený pán predseda, vážené poslankyne, vážení poslanci, za Snemovňu národov do dohodovacej komisie po rokovaniach v kluboch navrhujem: za poslancov zvolených v Českej socialistickej republike poslanec Jičínský, poslankyňa Čáslavská, poslanec Doležal, poslankyňa Hyková a poslanec Hanák.

Za poslancov zvolených v Slovenskej socialistickej republike poslankyňa Silvanová, poslanci Stank, Blažej, Hojnoš a Šimúth.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem predsedovi Snemovne národov pánu Stankovi. Prosím sú nejaké pripomienky? (Ne.) Nie sú. Hlasovať budú poslanci Snemovne národov.

Kto je za? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa hlasovania? (Ne.) Nie.

Návrh bol schválený.

(Poznámka redakce: usnesení SL č. 200, SN č. 212)

Prosím teraz zvolených členov komisie, aby sa odobrali do miestnosti 026. Prosím pána podpredsedu Kukrála, aby pokračoval v rokovaní nášho Federálneho zhromaždenia a viedol schôdzu.

(Řízení schůze převzal první místopředseda FS S. Kukrál.)

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Vážené poslankyně, vážení poslanci, mám jednu poznámku. Lze předpokládat, že naše jednání se poněkud protáhne. Kdo z poslanců bude žádat nocleh, ať si jej objedná u paní Zavřelové.

Nyní přistoupíme k projednání dalšího bodu pořadu, kterým je

2

Vládní návrh ústavního zákona o změně v soustavě federálních ústředních orgánů,

v jejichž čele stojí člen vlády ČSSR (tisk 232).

Vládní návrh odůvodní ministr dopravy a spojů ČSSR pan František Podlena.

Ministr dopravy a spojů ČSSR F. Podlena: Pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, vážení hosté, federální vláda předložila v březnu 1988 návrh ústavního zákona o sloučení federálního ministerstva dopravy a federálního ministerstva spojů v jeden ústřední orgán: federální ministerstvo dopravy a spojů. Potřeba sloučení obou federálních ministerstev se ve vládním návrhu ústavního zákona zdůvodňovala shodnými funkcemi a úkoly obou resortů.

Federální ministerstvo dopravy a spojů se po přijetí ústavního zákona č. 42/1988 Sb., Federálním shromážděním utvářelo jako jeden ústřední orgán, v praxi však nebylo možné uskutečnit splynutí o propojení dopravy a spojů v jednotný hospodářský komplex z důvodů rozdílného charakteru technicko-technologické základny obou odvětví. Nedošlo k propojení obou odvětví ani v řízení dopravní a spojové sítě, či k reálným přínosům k dopravě, spojům, nebo uživatelům jejich služeb. V zájmu rozvoje dopravní infrastruktury, techniky a technologie, stanovování podmínek dopravního podnikání, nových forem služeb a přepravních systémů vyžaduje doprava výraznou ingerenci státu a je velmi náročná na výkon státní správy.

Rovněž při zajišťování bezpečnosti dopravního provozu, koordinace činnosti dopravního odvětví a provádění státní dopravní poli tiky v národním i mezinárodním měřítku je značný vliv státní správy. Rovněž tak funkce spojů v životě společnosti, přenos zpráv a informací a přemísťování zásilek ve vnitrostátním i mezinárodním styku, kdy odvětví spolu vstupuje bezprostředně do výrobních a nevýrobních procesů jako součást infrastruktury společnosti, je možno kvalitně zajišťovat pouze prostřednictvím jednotné soustavy pošt a telekomunikací a řízení samostatným orgánem státní správy je zde plně zdůvodněné.

Z uvedených důvodů vláda přijala 21. prosince 1989 usnesením č. 416 návrh ústavního zákona o změně v soustavě federálních orgánů a navrhuje rozdělit resort dopravy a spojů na dvě samostatná ministerstva. Rád bych uvedl, že návrh ústavního zákona stanoví obecně rozdělení působnosti, kterou právní předpisy svěřují dosavadnímu federálnímu ministerstvu dopravy a spojů, mezi nově vznikající federální ministerstvo dopravy a federální ministerstvo spojů a není proto nutné, aby byl současně měněn i zákon č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy.

Doporučuji proto z pověření vlády, abyste předložený vládní návrh ústavního zákona posoudili a vyslovili s jeho přijetím souhlas. Účinnost tohoto zákona navrhuji od 1. února 1990. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji ministru Podlenovi. Návrh projednaly výbory pro průmysl, dopravu a obchod a ústavně právní výbory obou sněmoven. Prosím společnou zpravodajku výborů Sněmovny národů poslankyni Irenu Pažickou, aby přednesla zpravodajskou zprávu.

Společná zpravodajka výborů poslankyně SN I. Pažická: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, predložený vládny návrh ústavného zákona o zmene v sústave federálnych ústredných orgánov, v čele ktorých je člen vlády Československej socialistickej republiky (tlač č. 232) , prerokovali Výbory pre priemysel, dopravu a obchod a ústavnoprávne výbory Snemovne národov na svojich schôdzach v 3. týždni tohto roku.

Predložený vládny návrh ústavného zákona vyvolal na 24. spoločnej schôdzi Výborov pre priemysel, dopravu a obchod širokú diskusiu, ktorá vo svojej podstate smerovala k podnetom a námetom, uplatňovaným na začiatku roku 1988 vo výboroch aj na 8. spoločnej schôdzi Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia. Organizačné zmeny týchto rezortov, ako to ukazuje celé obdobie histórie ich existencie, bolo sprievodným prejavom pri napĺňaní ich funkcií. Boli obdobia, v ktorých boli obidve odvetvia zlúčené, a opäť rozdelené. Krátky čas existoval rezort spojov ako samostatný aj na úrovni republík. Vždy sa našli vážne dôvody k tomu, aby sa realizovala ich organizačná úprava, posudzovalo sa bez ohľadu na rozhodovanie vychádzajúce z operatívnych či koncepčných zámerov. Ukazuje sa, že pre zlúčenie chýbala v nedávnej dobe objektívna analýza poslania dopravy a spojov, nerešpektovanie skúseností Československa aj na zahraničnom poli spomínaných odvetví.

Dnes, v súlade so zámermi novej vlády nemožno opomenúť dôležitý pohľad na nové postavenie rezortov, ktoré predtým fungovali ako orgány hospodárskeho riadenia.

V súčasnej dobe, v ktorej sa má zabezpečiť perspektívny a cieľavedomý nový vývoj, sa toto základné postavenie vytráca a ich postavenie im umožňuje úlohu vzťahujúcu sa na výkon štátnej správy. Tak ako súčasný búrlivý vývoj a rozvoj ukazujú, v odvetví dopravy a spojov ide o naprosto rozdielne prvky, obšírne a vzájomne nezľúčiteľné.

Predovšetkým obdobie posledných dvoch rokov ukázalo postupne na nové skutočnosti, ktoré v začiatkoch nástupu do novej etapy, charakterizovanej pojmom "prestavba", sa pri formovaní štruktúr nedostatočne premietli.

Aj doterajší krátky vývoj ukázal na celkom rozdielnu technologickú záležitosť pri pohľade na dopravu, charakterizovanú prepravou osôb a nákladov, a spoje, charakterizované nie dopravou, ale prenosom informácií. Z tohto pohľadu možno dnes odvodiť výrazne rozdielne podmienky, poslanie a napĺňanie funkcií, než tie, ktoré boli poplatné roku 1963, keď sa obidva rezorty rozdeľovali.

Dnes prerokúvaný vládny návrh ústavného zákona o zmene v sústave federálnych ústredných orgánov, na čele ktorých je člen vlády, a dotýkajúci sa Federálneho ministerstva dopravy a spojov - jeho rozdelenia, je, ako ukazuje pohyb v celej našej spoločnosti, podporovaný pracovníkmi dopravy aj pracovníkmi spojov z prevádzkových organizácií. O tom svedčí veľké množstvo ústnych aj písomných podnetov, odovzdaných jednotlivcami i zástupcami rôznych občianskych iniciatív a spojov - a tiež pracovníkmi dopravy.

Vážené poslankyne, vážení poslanci, odporúčam, na základe už uvedného, Snemovni národov, ako spoločná spravodajkyňa ich výborov, predložený vládny návrh ústavného zákona (parlamentná tlač č. 232) schváliť.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslankyni Pažické. Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec Adolf Freisler.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec A. Freisler: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, kolegové poslanci, připojuji se ke zprávě poslankyně Ireny Pažické. Doprava a spoje mají sice některé obdobné rysy, které je formálně sbližují a které někdy byly přeceňovány. Avšak zřetelně jde o dvě samostatná odvětví, a proto vládní návrh ústavního zákona podporuji.

Návrh ústavního zákona projednaly výbory pro průmysl, dopravu a obchod a výbory ústavně právní a vyslovili s ním souhlas.

Pokud jde o ústavně právní stránku návrhu, vládní návrh ústavního zákona je v souladu s článkem 81 odst. 2 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů, podle kterého se federální ministerstva zřizují ústavním zákonem Federálního shromáždění.

Jako společný zpravodaj doporučuji Sněmovně lidu vládní návrh ústavního zákona o změně v soustavě federálních ústředních orgánů, v jejichž čele stojí člen vlády ČSSR (tisk 232) , schválit. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Freislerovi. Otevírám rozpravu. Zatím se písemně přihlásil do rozpravy poslanec Laštovička a poslankyně Andrejová. Uděluji slovo poslanci Laštovičkovi, připraví se poslankyně Andrejová.

Poslanec SL Z. Laštovička: Vážený pane místopředsedo, vážené Federální shromáždění, vážení hosté, doprava a spoje tvoří svým charakterem dvě samostatná odvětví, jejichž činnost jak při řízení dopravy, tak i spojů by neměla být slučována. Proto obě tato odvětví většinou pracovala a rozvíjela se samostatně, i když v určitých obdobích tomu tak nebylo. Naposledy došlo ke sloučení dříve samostatných ministerstev v dubnu 1988 ústavním zákonem č. 42 z roku 1988 Sb., o změnách v soustavě federálních ústředních orgánů.

Mimo snížení řídícího aparátu nebylo sloučením dosaženo žádného konkrétního přínosu jak v dopravě, tak spojích, ale ani národnímu hospodářství a ostatním uživatelům těchto služeb. Toto sloučení bylo také zpochybňováno již od samého začátku jak odborníky resortu dopravy, tak i spojů, ale i při projednávání ve Federálním shromáždění vystoupením poslanců. Nebylo to však bráno v úvahu, protože šlo o politické rozhodnutí předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa, dnes prokazatelně špatné.

Je třeba také říci, že ve většině evropských zemí jsou ministerstva dopravy a ministerstva spojů samostatná. Otázku vhodnosti spojení obou těchto odvětví postavil do popředí současný demokratizační proces probíhající v naší zemi. Proto vláda národního porozumění již od svého prvopočátku vědoma si nevhodnosti spojení obou těchto ministerstev a v zájmu napravení tohoto nesprávného politického rozhodnutí učinila příslušná opatření k rozdělení tohoto sloučeného resortu na dvě samostatná ministerstva.

V odvětví dopravy vystupuje tedy do popředí urychlování rozvoje dopravní infrastruktury, techniky, technologie, ale i nové formy služeb a samostatných přepravních systémů na kvalitativně daleko vyšší úrovni. To vyžaduje samozřejmě řízení specializovaným komplexním federálním ústředním orgánem, který hude působit na dynamický rozvoj dopravní soustavy a rovněž se zapojí do činnosti mezinárodních vládních organizací.

V oblasti spojů vystupuje do popředí nezbytnost komplexní informatizace československé společnosti, kvalitní uspokojování potřeb občanů - v oblasti zřizování telefonních stanic máme takřka 300 tisíc nevyřízených žádostí ke konci roku 1989 - ale samozřejmě i nový charakter národního hospodářství si vyžádá, aby i československé spoje byly řízeny samostatným ústředním orgánem.

Současně bych byl rád, kdyby noví ministři těchto resortů spolu s vládou ČSSR přijali takový program, který by co nejdříve dostal oba tyto resorty na patřičnou úroveň odpovídající ne-li světovému, tedy alespoň evropskému trendu. Na základě požadavků voličů a cítíc se vázán vůči voličům - žádám ministra spojů, aby učinil taková opatření, která by do budoucna zamezila definitivně nezákonnému, protiústavnímu odposlechu soukromých telefonických hovorů, ale myslím, že odposlechu jako takovému vůbec.

Chci vyslovit přesvědčení, že potřebná opatření, která budou přijata, budou plně v souladu s příslušným článkem Všeobecné deklarace lidských práv, přijatých na zasedání 3. Valného shromáždění OSN 10. prosince 1948.

V souladu s dohodou Klubu poslanců členů Československé strany lidové doporučuji Federálnímu shromáždění přijetí ústavního zákona o změně v soustavě federálních ústředních orgánů, v jejichž čele je člen vlády ČSSR. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Laštovičkovi, dávám slovo poslankyni Andrejové.

Poslankyně SN T. Andrejová: Vážené poslankyne, vážení poslanci, vládný návrh zákona o zmene v sústave federálnych ústredných orgánov, tlač 232, keď na ich čele stojí člen vlády, som konzultovala s Okresnou správou spojov v Poprade. Jej zástupcovia s týmto návrhom súhlasia a plne ho podporujú. Doterajšie spoločné Ministerstvo dopravy a spojov plne nezabezpečovalo jeho rozvoj.

Spoje si svoje úlohy vzorne plnili. Do štátneho rozpočtu ročne odvádzali cca 7 mld. korún, no na investície z rozpočtu sa im dostávalo veľmi málo prostriedkov a na výstavbu nových budov len minimum. Svedčia o tom i staré budovy, v ktorých poskytujú služby obyvateľstvu, dokonca jedna je až z roku 1750. Hoci sa na rekonštrukciu ročne vyčleňovalo cca 2 milióny korún, podmienky sa v podstate nezlepšili.

U spojov je veľmi dôležitá spojová technika. V našej republike sa pre našu potrebu vyrába len technika druhej generácie. Keď sa chceme otvoriť svetu, je potrebné aj vedieť so svetom komunikovať. Na to je potrebné vo svete už bežná technika štvrtej generácie, pozostávajúca zo spojovacích systémov a digitálnych ústrední. Na to sú, samozrejme, potrebné devízové prostriedky, ktorých v terajšej dobe je nedostatok. Na potrebu týchto prístrojov bolo poukazované už v minulosti. No čelní predstavitelia tvrdili, že u nás sa s tými systémami pracovať nebude. No dnešná situácia a predpokladaný vývoj si použitie týchto systémov, ako aj služieb vyžaduje. Pracovníci spojov dúfajú, že nové ministerstvo nebude kopírovať starú prácu ministerstva, ale bude za využitie progresívnych prístrojov.

Rada pracovného kolektívu Správy pôšt a telekomunikácii š. p. Bratislava, vypracovala stanovisko, ku ktorému sa ani stará, ani nová vláda nevyjadrila. Dovoľte mi prečítať podstatnú časť z tohto stanoviska, ktorého kópiu by som odovzdala predsedovi vlády osobne:


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP