Úterý 23. ledna 1990

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem podpredsedovi vlády pánu Čarnogurskému. O slovo sa prihlásil poslanec Bohumil Servus.

Poslanec SN B. Servus: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, jenom k tomu, že soudruh poslanec Riško chtěl vysvětlit od federální vlády, v čem změnila stanovisko: Návrh ústavního zákona je podáván jako návrh poslanců Federálního shromáždění. Není to vládní předloha zákona, proto se domnívám, jak to říkal první místopředseda federální vlády pan Čarnogurský, není pro nás ani závazné, ani rozhodující, co si o tom vláda myslí a jaká stanoviska zastává, protože my jsme v podstatě iniciativní, kontrolní a zákonodárný orgán.

Chtěl bych upozornit na to, že po zasedání Federálního shromáždění 12. a 13. prosince m. r. byly dva návrhy zákonů iniciativních skupin poslanců. Jeden iniciativní návrh zákona na volbu prezidenta republiky všelidovým hlasováním, který podepsalo značné množství poslanců, a návrh na odvolání a kooptaci poslanců, který předložil Klub poslanců Československé strany lidové. Mými ústy jsme 19. 12. 1989 na společné schůzi Federálního shromáždění odvolali první polovinu - odvolání poslanců - s tím, že jsme došli k závěru, že to nebude potřeba, protože došlo k mnoha rezignacím a uvažovali jsme, že bude docházet k dalším rezignacím a že podle toho - jak jsem to tehdy vyjádřil - myslím, že mnoho poslanců ví, nakolik si cení jejich práce ve volebních obvodech, a jejich voliči vyvodí pro jejich práci závěry. Proto jsme doporučili jen kooptaci. Podle tohoto zákona, který nakonec byl přijat, byly kooptováni poslanci 28. prosince 1989. Ovšem ne všichni poslanci to pochopili a zvláště se to projevuje v národních výborech všech stupňů, kde - máme o tom signály - není možné někdy pohnout s tím, aby národní výbory byly akceschopné. Proto dochází k tomu - i na tom jsme podepsáni jako iniciativní skupina poslanců abychom přijali tento zákon. Myslím si, že stanovisko federální vlády nás nemusí nikterak ovlivňovat. Děkuji.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem poslancovi Servusovi. Ďalej sa hlási poslankyňa Borisová.

Poslankyně SN Z. Borisová: Vážený pán predseda, vážené poslankyne, vážení poslanci, vážení hostia, nedá mi, aby som pár slovami nepodporila novely zákona, o ktorých máme dnes rokovať, a to s tým, že ako poslankyňa Federálneho zhromaždenia, pričom ma zvolili moji voliči z obvodu 108 Snemovne národov, nemôžem dnes hlasovať za tieto novely zákona, ktoré boli pripravené za jeden deň, ako som mala termín. Nakoľko mám overené razítkom, kedy mi to prišlo. Som teda zvedavá, kto vlastne nás podporí z našich poslancov a túto novelu zákona dnes schváli.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem poslankyni Borisovej. Hlási sa ešte niekto do rozpravy? Áno, prosím. Poslanec Stome.

Poslanec SN K. Stome: Pane předsedo, vážené shromáždění, rozprava, která zde proběhla, budí dojem, jako když se naše společnost má rozdělit snad na členy KSČ a všechny ostatní. Chtěl bych připomenout několik zásad metody poznání dialektiky o tom, jak ve skutečnosti toto fungovalo a co bylo v heslech. Když vše se vyvíjí, proč se nevyvíjela politická struktura s ustrnulým postulátem vedení jedné strany? Když platil zákon negace - negace, proč se nikdy nepředpokládalo využití uzavřené struktury Národní fronty, a byla-li praxe kritériem teorie, proč na základě tragických výsledků našeho hospodářství nebyl nikdy změněn způsob řízení?

Chtěl bych říci, že struktura, která ovládala tento stát, se neřídila ani těmito postuláty. Pokud jde o záležitost spěchu, není to věc jenom spěchu, ale jde o základní otázku. Mocí jsme vyloučili samoregulaci hospodářství a dočkali jsme se ekonomického úpadku. Co máme říci hlasu, že jsme mocí vyloučili náboženství a dostali jsme mravní úpadek? Vyloučili jsme svobodné školství a dosáhli jsme úpadku vzdělanosti.

Politicky se nemůžeme ze systému diktatury dostat jinak, než občanskou spontaneitou. Občanská spontaneita se může projevit různým způsobem. Jedním z nich je i umožnění přechodu k demokratické společnosti tím, že budou voleni poslanci, kterým lid věří.

Pokud jde o čas, doba někdy před nás klade takové úkoly, že jsme povinni reagovat rychle a hned a věci zpracovat. Já bych nerad, aby zde vznikla atmosféra, že snad znemožňujeme poslancům z komunistické strany, aby se připojili k této spontaneitě a přijali to, co lid cítí. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem poslancovi Stomeovi. Vyhlasujem rozpravu za skončenú.

Praje si ešte záverečné slovo poslanec Jenerál? (Ne.) Nie.

Žiadajú ešte o slovo spravodajcovia? (Ne.) Nie.

Môžeme teda pristúpiť k hlasovaniu.

V zasadacej sieni je prítomných 134 poslancov Snemovne ľudu, 55 poslancov Snemovne národov zvolených v ČSR a 56 poslancov Snomovne národov zvolených v SSR.

Obidve snemovne sú uznášania schopné.

Pri schvaľovaní tohto ústavného zákona je podľa článku 41 ústavného zákona o československej federácii treba súhlasu trojpätinovej väčšiny všetkých poslancov Snemovne ľudu, ako aj súhlasu trojpätinovej väčšiny všetkých poslancov Snemovne národov zvolených v ČSR a trojpätinovej väčšiny poslancov Snemovne národov zvolených v SSR.

Najprv prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.

Kto z nich súhlasí s návrhom ústavného zákona (tlač 235) v znení spoločnej správy výborov (tlač 238) ? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Devět.) Deväť.

Poslanci Snemovne ľudu zákon schválili.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov, zvolených v ČSR.

Kto z nich súhlasí s návrhom ústavného zákona (tlač 235) v znení spoločnej správy výborov (tlač 238) ? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa hlasovania? (Dvanáct.) Dvanásť.

Poslanci Snemovne národov zvolení v ČSR zákon schválili.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov zvolených v SSR.

Kto z nich súhlasí s návrhom ústavného zákona (tlač 235) v znení spoločnej správy výborov (tlač 238) ? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Tři.) Traja.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Dvacetdva.) Dvadsaťdva.

Prosím, aby legislatívci so znalosťou veci oboznámili o ďalšom postupe. Preto, lebo podľa tohto výsledku, ako bolo uskutečnené hlasovanie Snemovne národov, nebol zákon týmto prijatý. Je tu názor, že by mala byť prestávka. Prosím, aby sa znalci k tomu vyslovili, aby sme neurobili procedurálnu chybu.

Prerušujem schôdzu.

(Jednání přerušeno v 11.35 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 12.10 hodin.)

Předseda FS A. Dubček: Pokračujeme v rokovaní. Udeľujem slovo podpredsedovi FZ poslancovi Jičínskému, ktorý odôvodní návrh na vytvorenie spoločného výboru dohodovacieho konania.

Místopředseda FS Z. Jičínský: Vážené Federální shromáždění, došlo tady před krátkou dobou k situaci, kterou toto Federální shromáždění, a nemyslím jen to zvolené v roce 1986, ale Federální shromáždění zvolené na základě ústavního zákona č. 143 o československé federaci, nezažilo a říkám to proto, aby si ti poslanci, kteří se zdrželi hlasování, uvědomili svou ústavní a politickou odpovědnost vůči československé společnosti a speciálně vůči slovenskému národu, který tady zastupují, protože vznikla situace, pro kterou ústavní zákon pro československou federaci má jedno řešení. Je to situace krizová, kdy - jestliže nedojde ke shodnému usnesení obou sněmoven - dochází k dohodovacímu řízení. Jednací řád má ještě určitá opatření před tímto dohodovacím řízením.

V neformální poradě o přestávce, když jsme uvažovali o vzniklé situaci a jak ji řešit, jsme dospěli k závěru, že není účelné, aby se touto problematikou zabývaly výbory a znovu záležitost projednávaly, protože tu nejde o záležitosti právní. V každém případě jde o záležitost politickou nebo ústavně-politickou. Máme za to, že tady přichází v úvahu ustanovení čl. 44 ústavního zákona o československé federaci, který v odstavci 2 říká: "Nedojde-li ke shodnému usnesení obou sněmoven, mohou se obě sněmovny usnést na dohodovacím řízení. V takovém případě zvolí každá sněmovna po 10 zástupcích ze svých poslanců, nedohodnou-li se na jiném počtu, do společného výboru pro dohodovací řízení".

Prosím, abychom si byli vědomi závažnosti věci. Přečtu i další odstavec tohoto článku: "Jestliže obě sněmovny ani na doporučení tohoto výboru, ani jinak nepřijmou shodné usnesení o návrhu zákona do pěti měsíců od prvního hlasování, lze podat týž návrh nejdříve po uplynutí jednoho roku od jeho zamítnutí. Jestliže nedojde k shodnému usnesení obou sněmoven o státním rozpočtu federace, je dohodovací řízení podle odst. 2 povinné". A ještě poslední odstavec tohoto článku: "Jestliže dohodovací řízení nevedlo ke shodnému usnesení sněmoven, může dojít k rozpuštění Federálního shromáždění. Volby vyhlásí předsednictvo Federálního shromáždění do 60 dnů".

Samozřejmě máme zájem na tom, aby se vyhlásily volby, ale asi nechceme, aby se vyhlásily na základě této situace. Tím by se ústavní krize, kterou jsme se snažili v uplynulých týdnech společně řešit a nacházeli jsme uspokojivá řešení, prohloubila způsobem, který nikdo z nás snad ani neočekával.

Nezbývá než utvořit dohodovací výbor z 10 zástupců z každé sněmovny, přičemž samozřejmě ve Sněmovně národů 10-ti členná část musí sestávat z pěti poslanců zvolených v ČSR a pěti poslanců zvolených v SSR. Návrhy budou předneseny a za předpokladu, že budou schváleny, měl by se dohodovací výbor sejít v době, kdy bude přestávka v jednání Federálního shromáždění.

Kromě toho, co jsem říkal o závažnosti situace a o tom, že každý poslanec si musí tuto závažnost uvědomit, bych připomněl, že na Slovensku Slovenská národní rada sama už přijala ústavní zákon, který určitým způsobem tuto situaci, pokud jde o národní výbory na Slovensku, řeší. Možná, že tu došlo třeba i k jisté neinformovanosti. Nechci situaci rozebírat po ústavně-právní stránce, jen na to upozorňuji.

To je situace, kterou řeší článek 44. Máte-li jednací řád, podívejte se ještě na článek 26 a následující, který stanoví bližší podrobnosti pokud jde o dohodovací řízení. V mezidobí by se asi měly sejít kluby poslanců a projednávat tuto otázku, protože jde nejen o otázku ústavně-právní, ale také ústavně-politickou.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem za vysvetlenie. Prosím teraz, aby predseda Snemovne ľudu poslanec Bartončík predniesol návrh na členov komisie za Snemovňu ľudu.

Předseda SL J. Bartončík: Předkládám návrh na složení dohodovací skupiny z řad poslanců Sněmovny lidu: poslanci Kliha, Fanta, Ládr, Škula, Bagín, Viktorín, Bartošková, Kocáb, V. Benda, Bartončík. Prosím pana předsedu Federálního shromáždění, aby dal o tomto návrhu hlasovat.

Předseda FS A. Dubček: Sú k predloženému návrhu pripomienky?

Prihlásil sa poslanec Riško. Dávam mu slovo.

Poslanec SN J. Riško: Pán predseda, pán podpredseda snemovne Jičínský hovoril o jednej jedinej možnej alternatíve riešenia tejto situácie. Ale zákon o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia, zákon číslo 31/1989 § 26, pripúšťa tri rozličné varianty riešenia situácie. "Nedojde-li k shodnému usnesení obou sněmoven, může se každá sněmovna usnést, a to i na návrh předsednictva Federálního shromáždění na novém projednání věci, nebo může uložit výborům, aby věc znovu projednali a předložili návrhy", - to je druhá alternativa, nebo se může usnést na dohodovacím řízení.

Nám tu bola predložená táto tretia alternatíva, ako jediná možná, ale uvažujme tiež o predchádzajúcich dvoch alternatívach, ktorá by bola najvýhodnejšia v tejto situácii.

Nepredkladajme hneď návrhy na spoločný výbor pre dohodovacie konanie, ale zvažujme i ďalšie dve alternatívy. Ďakujem, pán predseda.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Prosím pána Jičínského, prípadne spravodajcu, aby k tomu zaujali stanovisko.

Místopředseda FS Z. Jičínský: K tomu, co navrhl poslanec Riško: Hovořil jsem o tom, že jednací řád počítá s jinými možnostmi. Řekl jsem také, že vzhledem k povaze věci - protože mám za to, že jde o rozpor politické ústavní povahy - nevím, co by další jednání výborů k této věci mohlo přinést pozitivního. Mám za to, že věc je toho druhu, že nejvhodnější cestou je dohodovací řízení.

Argumenty pro a proti tady byly řečeny. Jaké nové projednání tady má smysl? Můžeme samozřejmě v té obecné rozpravě pokračovat, ale myslím, že by bylo vhodnější postupovat tím způsobem, který jsem navrhl, to znamená, aby se vytvořil dohodovací výbor, aby v mezidobí projednaly věc politické kluby, neboť je to záležitost, která patří politickým klubům. Potom, aby dohodovací výbor předložil návrh, k němuž po společných poradách dospěje.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Slovo má poslanec Riško.

Poslanec SN J. Riško: Pán poslanec Jičínský, hovoríte, že nevidíte zmysel, aby sa to vrátilo do výborov. Ja v tom zmysel vidím, pretože niektoré výbory, konkrétne výbor, ktorého som členom, dostali návrhy tohto zákona na stôl, až keď sa o ňom rokovalo. Nikto nemal možnosť si ho preštudovať, dostatočne prečítať. Nikto nemal možnosť konzultovať ho s voličmi vo volebných obvodoch. Preto má zmysel, aby sa to vrátilo do výborov. To je môj názor. Ďakujem.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Slovo dávam podpredsedovi FZ pánu Jičínskému.

Místopředseda FS Z. Jičínský: K tomu pouze stručně. Můžeme mít na tuto otázku různé názory. Návrh zákona není tak složitý, aby si ho před schůzí výborů poslanci nemohli pročíst. Nepovažuji to samozřejmě za optimální situaci, nemyslím si, že by tento postup měl být pravidlem, ale nejednáme ve zcela normální době. Myslím, že to všichni víme.

Podívejte se, pokud jde o projednání s voliči, samozřejmě, že se zde můžeme dovolávat tohoto argumentu, ale byly mnohé věci, které se s voliči neprojednávaly za situace, kdy v tomto státě neexistoval svobodný tisk. Problematika, o kterou dnes kráčí je, domnívám se, dostatečně známa. Hovoří se o ní na nejrůznějších schůzích, běžně se o ní píše v novinách, hovoří se o ní v rozhlase, v televizi. Nemyslím si tedy, že by tento argument měl takovou váhu, aby se kvůli tomu muselo odkládat jednání.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Ešte má poznámku pán poslanec Bartončík.

Předseda SL J. Bartončík: Jen detailní upozornění. Samozřejmě, funkce dohodovacího výboru není konečná. To nevylučuje, právě naopak, předpokládá toto dohodovací řízení potom projednání ve sněmovnách. Činnost dohodovacího výboru jako by v této souvislosti kompenzovala jednání ve výborech.

Samozřejmě, pokud se bude trvat na jednání ve výborech, tuto možnost jednací řád připouští, jak zde bylo řečeno. Zvažme, do jaké míry, pakliže budeme navíc trvat na tom, abychom to znovu projednali se svými voliči (pokud jde o mne, já v podstatě názor svých voličů na tuto problematiku znám), zvažte, jaký časový úsek k projednání tohoto návrhu je před námi.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem predsedovi Snemovne ľudu pánu Bartončíkovi. Kým bude ďalšia diskusia k tomuto návrhu, chcel by som vysloviť takýto názor. Možno, že nebude celkom v súlade s rokovacím poriadkom. Nie so všetkým som dôkladnejšie oboznámený, preto hovorím, ako sa vraví, z toho, čo som poznal predtým.

Vznikol tu návrh na utvorenie komisie, ktorá by dohodovala vyriešenie tohto problému a potom ho predložila na prerokovanie vo Federálnom zhromaždení. Tak, ako to vysvetlil podpredseda Federálneho zhromaždenia pán Jičínský a opätovne k tomu vystúpil pán poslanec Riško. Keď sa vraciam k tomu, či vám tu správne navrhnem postup, a keď to nie je v súlade s rokovacím poriadkom, prosím, aby ste ma opravili.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP