Předseda FS A. Dubček: Ďakujem podpredsedovi
vlády pánu Čarnogurskému. O slovo
sa prihlásil poslanec Bohumil Servus.
Poslanec SN B. Servus: Vážený pane předsedo,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, jenom k tomu, že soudruh poslanec Riško chtěl
vysvětlit od federální vlády, v čem
změnila stanovisko: Návrh ústavního
zákona je podáván jako návrh poslanců
Federálního shromáždění.
Není to vládní předloha zákona,
proto se domnívám, jak to říkal první
místopředseda federální vlády
pan Čarnogurský, není pro nás ani
závazné, ani rozhodující, co si o
tom vláda myslí a jaká stanoviska zastává,
protože my jsme v podstatě iniciativní, kontrolní
a zákonodárný orgán.
Chtěl bych upozornit na to, že po zasedání
Federálního shromáždění
12. a 13. prosince m. r. byly dva návrhy zákonů
iniciativních skupin poslanců. Jeden iniciativní
návrh zákona na volbu prezidenta republiky všelidovým
hlasováním, který podepsalo značné
množství poslanců, a návrh na odvolání
a kooptaci poslanců, který předložil
Klub poslanců Československé strany lidové.
Mými ústy jsme 19. 12. 1989 na společné
schůzi Federálního shromáždění
odvolali první polovinu - odvolání poslanců
- s tím, že jsme došli k závěru,
že to nebude potřeba, protože došlo k mnoha
rezignacím a uvažovali jsme, že bude docházet
k dalším rezignacím a že podle toho -
jak jsem to tehdy vyjádřil - myslím, že
mnoho poslanců ví, nakolik si cení jejich
práce ve volebních obvodech, a jejich voliči
vyvodí pro jejich práci závěry. Proto
jsme doporučili jen kooptaci. Podle tohoto zákona,
který nakonec byl přijat, byly kooptováni
poslanci 28. prosince 1989. Ovšem ne všichni poslanci
to pochopili a zvláště se to projevuje v národních
výborech všech stupňů, kde - máme
o tom signály - není možné někdy
pohnout s tím, aby národní výbory
byly akceschopné. Proto dochází k tomu -
i na tom jsme podepsáni jako iniciativní skupina
poslanců abychom přijali tento zákon. Myslím
si, že stanovisko federální vlády nás
nemusí nikterak ovlivňovat. Děkuji.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem poslancovi
Servusovi. Ďalej sa hlási poslankyňa Borisová.
Poslankyně SN Z. Borisová: Vážený
pán predseda, vážené poslankyne, vážení
poslanci, vážení hostia, nedá mi, aby
som pár slovami nepodporila novely zákona, o ktorých
máme dnes rokovať, a to s tým, že ako
poslankyňa Federálneho zhromaždenia, pričom
ma zvolili moji voliči z obvodu 108 Snemovne národov,
nemôžem dnes hlasovať za tieto novely zákona,
ktoré boli pripravené za jeden deň, ako som
mala termín. Nakoľko mám overené razítkom,
kedy mi to prišlo. Som teda zvedavá, kto vlastne nás
podporí z našich poslancov a túto novelu zákona
dnes schváli.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem poslankyni
Borisovej. Hlási sa ešte niekto do rozpravy? Áno,
prosím. Poslanec Stome.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedo, vážené
shromáždění, rozprava, která
zde proběhla, budí dojem, jako když se naše
společnost má rozdělit snad na členy
KSČ a všechny ostatní. Chtěl bych připomenout
několik zásad metody poznání dialektiky
o tom, jak ve skutečnosti toto fungovalo a co bylo v heslech.
Když vše se vyvíjí, proč se nevyvíjela
politická struktura s ustrnulým postulátem
vedení jedné strany? Když platil zákon
negace - negace, proč se nikdy nepředpokládalo
využití uzavřené struktury Národní
fronty, a byla-li praxe kritériem teorie, proč na
základě tragických výsledků
našeho hospodářství nebyl nikdy změněn
způsob řízení?
Chtěl bych říci, že struktura, která
ovládala tento stát, se neřídila ani
těmito postuláty. Pokud jde o záležitost
spěchu, není to věc jenom spěchu,
ale jde o základní otázku. Mocí jsme
vyloučili samoregulaci hospodářství
a dočkali jsme se ekonomického úpadku. Co
máme říci hlasu, že jsme mocí
vyloučili náboženství a dostali jsme
mravní úpadek? Vyloučili jsme svobodné
školství a dosáhli jsme úpadku vzdělanosti.
Politicky se nemůžeme ze systému diktatury
dostat jinak, než občanskou spontaneitou. Občanská
spontaneita se může projevit různým
způsobem. Jedním z nich je i umožnění
přechodu k demokratické společnosti tím,
že budou voleni poslanci, kterým lid věří.
Pokud jde o čas, doba někdy před nás
klade takové úkoly, že jsme povinni reagovat
rychle a hned a věci zpracovat. Já bych nerad, aby
zde vznikla atmosféra, že snad znemožňujeme
poslancům z komunistické strany, aby se připojili
k této spontaneitě a přijali to, co lid cítí.
Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem poslancovi
Stomeovi. Vyhlasujem rozpravu za skončenú.
Praje si ešte záverečné slovo poslanec
Jenerál? (Ne.) Nie.
Žiadajú ešte o slovo spravodajcovia? (Ne.) Nie.
Môžeme teda pristúpiť k hlasovaniu.
V zasadacej sieni je prítomných 134 poslancov Snemovne
ľudu, 55 poslancov Snemovne národov zvolených
v ČSR a 56 poslancov Snomovne národov zvolených
v SSR.
Obidve snemovne sú uznášania schopné.
Pri schvaľovaní tohto ústavného zákona
je podľa článku 41 ústavného
zákona o československej federácii treba
súhlasu trojpätinovej väčšiny všetkých
poslancov Snemovne ľudu, ako aj súhlasu trojpätinovej
väčšiny všetkých poslancov Snemovne
národov zvolených v ČSR a trojpätinovej
väčšiny poslancov Snemovne národov zvolených
v SSR.
Najprv prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.
Kto z nich súhlasí s návrhom ústavného
zákona (tlač 235) v znení spoločnej
správy výborov (tlač 238) ? (Hlasuje
se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Devět.) Deväť.
Poslanci Snemovne ľudu zákon schválili.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov,
zvolených v ČSR.
Kto z nich súhlasí s návrhom ústavného
zákona (tlač 235) v znení spoločnej
správy výborov (tlač 238) ? (Hlasuje
se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa hlasovania? (Dvanáct.) Dvanásť.
Poslanci Snemovne národov zvolení v ČSR zákon
schválili.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov
zvolených v SSR.
Kto z nich súhlasí s návrhom ústavného
zákona (tlač 235) v znení spoločnej
správy výborov (tlač 238) ? (Hlasuje
se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Tři.) Traja.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Dvacetdva.) Dvadsaťdva.
Prosím, aby legislatívci so znalosťou veci
oboznámili o ďalšom postupe. Preto, lebo podľa
tohto výsledku, ako bolo uskutečnené hlasovanie
Snemovne národov, nebol zákon týmto prijatý.
Je tu názor, že by mala byť prestávka.
Prosím, aby sa znalci k tomu vyslovili, aby sme neurobili
procedurálnu chybu.
Prerušujem schôdzu.
(Jednání přerušeno v 11.35 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 12.10 hodin.)
Předseda FS A. Dubček: Pokračujeme
v rokovaní. Udeľujem slovo podpredsedovi FZ poslancovi
Jičínskému, ktorý odôvodní
návrh na vytvorenie spoločného výboru
dohodovacieho konania.
Místopředseda FS Z. Jičínský:
Vážené Federální shromáždění,
došlo tady před krátkou dobou k situaci, kterou
toto Federální shromáždění,
a nemyslím jen to zvolené v roce 1986, ale Federální
shromáždění zvolené na základě
ústavního zákona č. 143 o československé
federaci, nezažilo a říkám to proto,
aby si ti poslanci, kteří se zdrželi hlasování,
uvědomili svou ústavní a politickou odpovědnost
vůči československé společnosti
a speciálně vůči slovenskému
národu, který tady zastupují, protože
vznikla situace, pro kterou ústavní zákon
pro československou federaci má jedno řešení.
Je to situace krizová, kdy - jestliže nedojde ke shodnému
usnesení obou sněmoven - dochází k
dohodovacímu řízení. Jednací
řád má ještě určitá
opatření před tímto dohodovacím
řízením.
V neformální poradě o přestávce,
když jsme uvažovali o vzniklé situaci a jak ji
řešit, jsme dospěli k závěru,
že není účelné, aby se touto
problematikou zabývaly výbory a znovu záležitost
projednávaly, protože tu nejde o záležitosti
právní. V každém případě
jde o záležitost politickou nebo ústavně-politickou.
Máme za to, že tady přichází
v úvahu ustanovení čl. 44 ústavního
zákona o československé federaci, který
v odstavci 2 říká: "Nedojde-li ke shodnému
usnesení obou sněmoven, mohou se obě sněmovny
usnést na dohodovacím řízení.
V takovém případě zvolí každá
sněmovna po 10 zástupcích ze svých
poslanců, nedohodnou-li se na jiném počtu,
do společného výboru pro dohodovací
řízení".
Prosím, abychom si byli vědomi závažnosti
věci. Přečtu i další odstavec
tohoto článku: "Jestliže obě sněmovny
ani na doporučení tohoto výboru, ani jinak
nepřijmou shodné usnesení o návrhu
zákona do pěti měsíců od prvního
hlasování, lze podat týž návrh
nejdříve po uplynutí jednoho roku od jeho
zamítnutí. Jestliže nedojde k shodnému
usnesení obou sněmoven o státním rozpočtu
federace, je dohodovací řízení podle
odst. 2 povinné". A ještě poslední
odstavec tohoto článku: "Jestliže dohodovací
řízení nevedlo ke shodnému usnesení
sněmoven, může dojít k rozpuštění
Federálního shromáždění.
Volby vyhlásí předsednictvo Federálního
shromáždění do 60 dnů".
Samozřejmě máme zájem na tom, aby
se vyhlásily volby, ale asi nechceme, aby se vyhlásily
na základě této situace. Tím by se
ústavní krize, kterou jsme se snažili v uplynulých
týdnech společně řešit a nacházeli
jsme uspokojivá řešení, prohloubila
způsobem, který nikdo z nás snad ani neočekával.
Nezbývá než utvořit dohodovací
výbor z 10 zástupců z každé sněmovny,
přičemž samozřejmě ve Sněmovně
národů 10-ti členná část
musí sestávat z pěti poslanců zvolených
v ČSR a pěti poslanců zvolených v
SSR. Návrhy budou předneseny a za předpokladu,
že budou schváleny, měl by se dohodovací
výbor sejít v době, kdy bude přestávka
v jednání Federálního shromáždění.
Kromě toho, co jsem říkal o závažnosti
situace a o tom, že každý poslanec si musí
tuto závažnost uvědomit, bych připomněl,
že na Slovensku Slovenská národní rada
sama už přijala ústavní zákon,
který určitým způsobem tuto situaci,
pokud jde o národní výbory na Slovensku,
řeší. Možná, že tu došlo
třeba i k jisté neinformovanosti. Nechci situaci
rozebírat po ústavně-právní
stránce, jen na to upozorňuji.
To je situace, kterou řeší článek
44. Máte-li jednací řád, podívejte
se ještě na článek 26 a následující,
který stanoví bližší podrobnosti
pokud jde o dohodovací řízení. V mezidobí
by se asi měly sejít kluby poslanců a projednávat
tuto otázku, protože jde nejen o otázku ústavně-právní,
ale také ústavně-politickou.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem za vysvetlenie.
Prosím teraz, aby predseda Snemovne ľudu poslanec
Bartončík predniesol návrh na členov
komisie za Snemovňu ľudu.
Předseda SL J. Bartončík: Předkládám
návrh na složení dohodovací skupiny
z řad poslanců Sněmovny lidu: poslanci Kliha,
Fanta, Ládr, Škula, Bagín, Viktorín,
Bartošková, Kocáb, V. Benda, Bartončík.
Prosím pana předsedu Federálního shromáždění,
aby dal o tomto návrhu hlasovat.
Předseda FS A. Dubček: Sú k predloženému
návrhu pripomienky?
Prihlásil sa poslanec Riško. Dávam mu slovo.
Poslanec SN J. Riško: Pán predseda, pán
podpredseda snemovne Jičínský hovoril o jednej
jedinej možnej alternatíve riešenia tejto situácie.
Ale zákon o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia,
zákon číslo 31/1989 § 26, pripúšťa
tri rozličné varianty riešenia situácie.
"Nedojde-li k shodnému usnesení obou sněmoven,
může se každá sněmovna usnést,
a to i na návrh předsednictva Federálního
shromáždění na novém projednání
věci, nebo může uložit výborům,
aby věc znovu projednali a předložili návrhy",
- to je druhá alternativa, nebo se může usnést
na dohodovacím řízení.
Nám tu bola predložená táto tretia alternatíva,
ako jediná možná, ale uvažujme tiež
o predchádzajúcich dvoch alternatívach, ktorá
by bola najvýhodnejšia v tejto situácii.
Nepredkladajme hneď návrhy na spoločný
výbor pre dohodovacie konanie, ale zvažujme i ďalšie
dve alternatívy. Ďakujem, pán predseda.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Prosím
pána Jičínského, prípadne spravodajcu,
aby k tomu zaujali stanovisko.
Místopředseda FS Z. Jičínský:
K tomu, co navrhl poslanec Riško: Hovořil jsem
o tom, že jednací řád počítá
s jinými možnostmi. Řekl jsem také,
že vzhledem k povaze věci - protože mám
za to, že jde o rozpor politické ústavní
povahy - nevím, co by další jednání
výborů k této věci mohlo přinést
pozitivního. Mám za to, že věc je toho
druhu, že nejvhodnější cestou je dohodovací
řízení.
Argumenty pro a proti tady byly řečeny. Jaké
nové projednání tady má smysl? Můžeme
samozřejmě v té obecné rozpravě
pokračovat, ale myslím, že by bylo vhodnější
postupovat tím způsobem, který jsem navrhl,
to znamená, aby se vytvořil dohodovací výbor,
aby v mezidobí projednaly věc politické kluby,
neboť je to záležitost, která patří
politickým klubům. Potom, aby dohodovací
výbor předložil návrh, k němuž
po společných poradách dospěje.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Slovo
má poslanec Riško.
Poslanec SN J. Riško: Pán poslanec Jičínský,
hovoríte, že nevidíte zmysel, aby sa to vrátilo
do výborov. Ja v tom zmysel vidím, pretože
niektoré výbory, konkrétne výbor,
ktorého som členom, dostali návrhy tohto
zákona na stôl, až keď sa o ňom
rokovalo. Nikto nemal možnosť si ho preštudovať,
dostatočne prečítať. Nikto nemal možnosť
konzultovať ho s voličmi vo volebných obvodoch.
Preto má zmysel, aby sa to vrátilo do výborov.
To je môj názor. Ďakujem.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Slovo
dávam podpredsedovi FZ pánu Jičínskému.
Místopředseda FS Z. Jičínský:
K tomu pouze stručně. Můžeme mít
na tuto otázku různé názory. Návrh
zákona není tak složitý, aby si ho před
schůzí výborů poslanci nemohli pročíst.
Nepovažuji to samozřejmě za optimální
situaci, nemyslím si, že by tento postup měl
být pravidlem, ale nejednáme ve zcela normální
době. Myslím, že to všichni víme.
Podívejte se, pokud jde o projednání s voliči,
samozřejmě, že se zde můžeme dovolávat
tohoto argumentu, ale byly mnohé věci, které
se s voliči neprojednávaly za situace, kdy v tomto
státě neexistoval svobodný tisk. Problematika,
o kterou dnes kráčí je, domnívám
se, dostatečně známa. Hovoří
se o ní na nejrůznějších schůzích,
běžně se o ní píše v novinách,
hovoří se o ní v rozhlase, v televizi. Nemyslím
si tedy, že by tento argument měl takovou váhu,
aby se kvůli tomu muselo odkládat jednání.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem.
Ešte má poznámku pán poslanec Bartončík.
Předseda SL J. Bartončík: Jen detailní
upozornění. Samozřejmě, funkce dohodovacího
výboru není konečná. To nevylučuje,
právě naopak, předpokládá toto
dohodovací řízení potom projednání
ve sněmovnách. Činnost dohodovacího
výboru jako by v této souvislosti kompenzovala jednání
ve výborech.
Samozřejmě, pokud se bude trvat na jednání
ve výborech, tuto možnost jednací řád
připouští, jak zde bylo řečeno.
Zvažme, do jaké míry, pakliže budeme navíc
trvat na tom, abychom to znovu projednali se svými voliči
(pokud jde o mne, já v podstatě názor svých
voličů na tuto problematiku znám), zvažte,
jaký časový úsek k projednání
tohoto návrhu je před námi.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem
predsedovi Snemovne ľudu pánu Bartončíkovi.
Kým bude ďalšia diskusia k tomuto návrhu,
chcel by som vysloviť takýto názor. Možno,
že nebude celkom v súlade s rokovacím poriadkom.
Nie so všetkým som dôkladnejšie oboznámený,
preto hovorím, ako sa vraví, z toho, čo som
poznal predtým.
Vznikol tu návrh na utvorenie komisie, ktorá by
dohodovala vyriešenie tohto problému a potom ho predložila
na prerokovanie vo Federálnom zhromaždení.
Tak, ako to vysvetlil podpredseda Federálneho zhromaždenia
pán Jičínský a opätovne k tomu
vystúpil pán poslanec Riško. Keď sa vraciam
k tomu, či vám tu správne navrhnem postup,
a keď to nie je v súlade s rokovacím poriadkom,
prosím, aby ste ma opravili.