První místopředseda vlády ČSSR
J. Čarnogurský: Pani poslankyňa Pekařová
sa ma pýtala, kde sa v súčasnej dobe nachádza
Stanislav Babinský, čo s ním je a aký
je jeho súčasný zdravotný stav. Poznám
stav tohto prípadu ku dňu 8. 12., tzn. pred 11 dňami.
Ten deň, 8. 12., sa uskutočnilo rokovanie na pôde
SNR, viacstranné, ktorého som sa zúčastnil
ako člen delegácie Verejnosti proti násiliu.
Delegácia Verejnosti proti násiliu vzniesla otázku
na osud Stanislava Babinského. Dostali sme informáciu,
že vykonáva trest vo väznici v Leopoldove, ktorý
mu bol uložený Krajským súdom v Bratislave
a Najvyšším súdom SSR. Jeho zdravotný
stav mal byť údajne pod pravidelnou lekárskou
kontrolou. My sme mali predtým informácie z rodinného
kruhu odsúdeného, že má zdravotné
problémy. Zo strany slovenskej vlády sme dostali
prísľub, že jeho zdravotný stav bude prekontrolovaný.
Akékoľvek rozhodnutie v prípade Stanislava
Babinského je možné uskutočniť
len spôsobmi uvedenými v trestnom poriadku a k týmto
rozhodnutiam majú výlučnú kompetenciu
slovenské justičné orgány. Federálna
vláda nemá žiadny vplyv na akékoľvek
rozhodnutie v tomto prípade. Toľko k prípadu
Babinský.
Ako mne adresovaný chápem podnet, aby sa základné
politické zákony, ktoré sa pripravujú,
konzultovali v súčinnosti s občianskymi iniciatívami.
Pokladám to za samozrejmú požiadavku. Prvé
kolo posudzovania týchto zákonov sa uskutoční
v piatok tento týždeň v Poradnom zbore legislatívneho
odboru Predsedníctva vlády. Na tento poradný
zbor (práve dnes som podpisoval pozvánky) sú
pozývané politické strany, Občianske
fórum, Verejnosť proti násiliu a základné
vedecké pracoviská. Pokiaľ by niektorá
iná organizácia, ktorá snáď nebola
pozvaná, mala záujem poslať svojho zástupcu,
nech sa týmto cíti pozvaná - v piatok na
Úrade predsedníctva vlády.
Předseda FS S. Kukrál: Děkuji prvnímu
místopředsedovi vlády panu Čarnogurskému
za odpověď na otázku poslankyně Pekařové.
O slovo se přihlásil ministr práce a sociálních
věcí pan Miller. Uděluji mu slovo.
Ministr práce a sociálních věcí
ČSSR P. Miller: Vážené poslankyně,
vážení poslanci, řada poslanců
vystoupila s dotazem, v jakém stádiu příprav
je vyhláška federálního ministerstva
práce a sociálních věcí k zabezpečování
uvolňovaných pracovníků.
Vážené Federální shromáždění,
dnes jsem tuto vyhlášku podepsal a bude platit od
1. 1. 1990. Týká se hmotného zabezpečení
uvolňovaných pracovníků, tedy zejména
horníků. Uvolnění pracovníci
budou hmotně zabezpečeni při přechodu
na jinou práci po dobu 3 měsíců do
výše 100 %, dalších 3 měsíců
80 % proti původnímu výdělku. Ti,
kteří se budou rekvalifikovat na jiné povolání,
budou dostávat 100 % mzdového vyrovnání
až po dobu jednoho roku. Před několika dny
jsem předložil Federálnímu shromáždění
návrh zákona o zvláštním příspěvku
horníkům. Tento zákon byl schválen
a bude platit od 1. 1. 1990. Ještě bych připomněl,
že zvláštní příspěvek
horníkům bude ve výši 1500,- až
1900,- Kčs podle profese a délky vybraných
zaměstnání vyplácen až po dobu
46 měsíců a dosáhne až 87 400,-
Kčs.
Ještě bych chtěl říci, že
v průběhu r. 1990 se bude projednávat návrh
zákona o usměrňování zaměstnanosti,
kde budou stanoveny povinnosti podnikům v péči
o pracovníky, včetně jejich přemísťování
na jiné pracoviště. Bude posílena i
pozice odborů pracovních sil národních
výborů, ale zvažuje se i námět
na vytvoření sítě zprostředkovatelen
práce, které budou aktivně pomáhat
informační, poradenskou a zprostředkovatelskou
činností obyvatelstvu, které by pak nahradily
odbory pracovních sil ONV.
K vystoupení pana poslance Štafy k problematice ekonomického
nájmu. V současné době zvažujeme
možnost řešení. Celá tato záležitost
bude řešena komplexně v rámci připravovaného
návrhu bytového zákona, který spadá
do kompetence celé řady ústředních
orgánů, například federálního
ministerstva financí, ministerstva vnitra a životního
prostředí, Federálního cenového
úřadu, federálního ministerstva práce
a sociálních věcí atd. Federální
ministerstvo práce a sociálních věcí
bude hledat všechny reálné možnosti ke
zmírnění sociálních dopadů
na ty skupiny obyvatel a jejich rodiny, které jsou sociálně
slabé, například mladé rodiny, důchodce,
invalidy apod.
K vystoupení poslankyně Bartoškové.
Dovoluji si navrhnout, že vytvoříme ve spolupráci
s občanskými iniciativami pracovní skupinu,
která posoudí návrh paní poslankyně.
Část z nich lze řešit již v rámci
dnes platného právního stavu. Pro ostatní
případy budeme hledat nová právní
řešení tak, aby rehabilitace osob uvedených
ve vystoupení paní poslankyně Bartoškové
byla úplná a sociálně spravedlivá.
Při minulém zasedání Federálního
shromáždění jsem byl dotázán
poslancem Štixem na osobní důchody. Slíbil
jsem odpověď vypracovat pro toto zasedání.
Vážené poslankyně a poslanci, v současné
době se na nás obrací spoluobčané
s oprávněnou kritikou přiznávání
osobních důchodů zejména v případech,
kdy jde o občany, kteří svou předchozí
pracovní a veřejnou činností způsobili
politickou, mravní i ekonomickou stagnaci naší
společnosti. Jsme připraveni a chceme tuto problematiku
spravedlivě vyřešit a odstranit tak všechny
neopodstatněné a neoprávněné
výhody, které byly postupem doby do systému
přiznávání osobních důchodů
zaneseny. Ukazuje se však, že jde o složitější
problematiku, která se týká především
zhruba 2300 příplatků přiznaných
neoprávněně na základě Souboru
sociálních opatření pro politické
pracovníky a některé další členy
aparátu KSČ ze státních prostředků.
Dále jde o dalších zhruba 16 500 osobních
důchodů přiznaných příslušnou
vládní komisí, z nichž určitou
část je nutné v zájmu spravedlnosti
z hlediska jejich výše znovu posoudit.
Vedle těchto skupin osobních důchodů
byly v letech 1985-88 provedeny jednorázové úpravy
při příležitosti 40. výročí
osvobození a 40. výročí únorových
událostí. V těchto případech
šlo o důchody, které nedosahovaly výše
1400, - Kčs, resp. 1750,- Kčs měsíčně
a zvýšení bylo přiznáváno
v rozpětí 100-300 Kčs měsíčně.
Nyní je těchto důchodů vypláceno
zhruba 18 000. Již tento přehled ukazuje, že
objektivní posouzení osobních důchodů
nelze provést během několika dnů.
V prvé řadě rozhodneme o uvedených
důchodech přiznaných na základě
Souboru sociálních opatření. Z ostatních
osobních důchodů budou nejprve řešeny
osobní důchody přiznané v minulém
období ústavním činitelům a
poté i ostatní osobní důchody
a důchody z nich odvozené.
Chceme budovat právní stát, a proto usilujeme
o to, aby i požitky příslušející
ústavním činitelům včetně
osobních důchodů byly upraveny výlučně
zákonem.
Při této příležitosti bych vás
chtěl zároveň informovat, že vytvoříme
odbornou skupinu, která posoudí možnosti odškodnění
občanů v sociálním zabezpečení
za nejkřiklavější sociální
újmy a křivdy v období normalizace. Je připraven
podrobný materiál a návrhy řešení
na čtvrteční zasedání federální
vlády, včetně návrhu termínu
řešení. Chci ještě říci,
že naše ministerstvo se nebude vyhýbat žádnému
veřejnému řešení otázek,
které naše obyvatele zajímají, a proto
je připraven návrh na čtvrteční
zasedání federální vlády na
zveřejnění platů a požitků
členů vlády. Říkáme,
že jsme vládou národního porozumění,
neměly by tedy být mezi vládou a lidem žádné
otázky, na které by nebylo možno odpovědět.
Jedině tak společně zabráníme
vytváření různých fám.
(Potlesk.)
Předseda FS S. Kukrál: Děkuji ministru
práce a sociálních věcí ČSSR
panu Millerovi za zodpovězení otázek. O slovo
se přihlásil místopředseda vlády
ČSSR František Reichel.
Místopředseda vlády ČSSR F. Reichel:
Vážený pane předsedo, vážené
poslankyně, vážení poslanci, dovolte
mi, abych odpověděl alespoň stručně
na dva okruhy otázek, to je na soubor otázek k životnímu
prostředí a na otázku vědeckovýzkumné
základny. Samozřejmě, obě tyto otázky
vyžadují komplexní a podrobné zpracování.
V současné době je možno uvést
pouze základní směry a myšlenky.
Především k ekologii: Je jasné, v jaké
situaci se nacházíme, je to jasné, jak nám
zde, tak především našim občanům.
Ekologickou situaci bude nutno řešit na jedné
straně jako celek, to znamená vyrovnat se se všemi
problémy, které tu již byly a které
jsou nedořešeny, i s těmi, které jsou
v počátečním stadiu řešení,
ale i s těmi, které jsou před námi
a možná i s těmi, o kterých ještě
nevíme.
Na druhé straně bude nutné řešit
ekologické problémy i z hlediska regionálního
tak, jak to tady zcela oprávněně zaznělo.
To znamená, že k řešení ekologických
problémů v těchto dvou vazbách musíme
přistoupit v těchto dvou směrech, a tady
je jediná možná cesta, a to cesta spolupráce.
Jedná se o spolupráci počínající
Federálním shromážděním
přes federální vládu, přes
obě národní vlády, přes všechny
resorty, podniky až k jednotlivcům. Samozřejmě
se jedná i o spolupráci se zahraničím.
Jedná se tedy o komplexnost problematiky; vím, že
toto slovo bylo zprofanováno, ale tady, v případě
životního prostředí dovoluji si ho použít.
Chtěl bych říci, že také v ekologii
obdobně jako v jiných oblastech i v těchto
případech tak, jak o tom hovořil místopředseda
vlády Komárek, půjde o otázku decentralizace.
Budeme muset řešit tyto problémy jak centrálně
na úrovni všech nejvyšších orgánů,
tak i v jednotlivých místech a v jednotlivých
obcích, na jednotlivých pracovištích.
Půjde o výraznou decentralizaci řešení
ve všech sférách a samozřejmě
o řešení již v počátečním
iniciálním stádiu, to znamená už
ve vývoji a výzkumu. Myslím, že takovým
konkrétním příkladem může
být zavedení a rozšíření
biotechnologií, snižování energetické
náročnosti, ale také otázka ekologických
investic a modernizace výrobních procesů
při přísném respektování
požadavků ochrany životního prostředí.
V tom bude třeba využít i mezinárodní
spolupráce, jak o tom zde již bylo hovořeno.
Za jednu z nejpodstatnějších otázek
je třeba považovat změnu v myšlení
a rozhodování, a to ve všech složkách
od vlády až po jednotlivé národní
výbory a jednotlivce; je třeba si uvědomit,
že odpovědnost za životní prostředí
máme všichni. Značný význam má
i spolupráce s hromadnými sdělovacími
prostředky a se školami, protože velmi závažné
problémy je nutno řešit především
ve výchově všech občanů k odpovědnosti
za stav životního prostředí. Jedná
se i o otázky úspor a další. Dáváme
v úvahu, zda jsou v naší budoucí ekonomice
potřebné instituce jako jsou krajské výbory,
krajské správy apod. Myslím, že tato
závažná ekologická problematika bude
vyžadovat, abychom přišli před vás,
poslance, znovu.
K vědeckovýzkumné základně
bych chtěl říci toto: Víte, že
byl připraven materiál pro vládu, týkající
se zásad organizace a hospodaření této
základny. Na základě změněného
politického a ekonomického klimatu je třeba
přistoupit k jeho přepracování. I
zde si musíme uvědomit, že základní
principy vědeckotechnické politiky musí navazovat
na současné i budoucí potřeby společnosti,
zejména ekonomické sféry. Musíme usilovat
o to, aby vše co zatím bylo pouze proklamováno,
skutečně bylo zařazeno do současné
technické a ekonomická politiky. A to v komplexním
pojetí, to znamená od základního výzkumu
přes výzkum aplikovaný až po jeho praktické
uvedení do výrobní a spotřebitelské
sféry.
Dalším důležitým momentem a kvalitativním
zvratem musí být i v této oblasti otevření
se světu. Musíme být přístupní
komplexně mezinárodní směně
myšlenek. Současně pak využívat
českých rukou, inspirovaných přemýšlivou
hlavou. Myslím, že v uplynulém období
byl i dostatek případů a příkladů,
kdy mnoho našich myšlenek buď odešlo i s jejich
autory do zahraničí anebo byly využity v zahraničí,
protože na to u nás nebyly podmínky. Je to
jeden z dalších významných a myšlenkových
zdrojů pro příští období.
I v této oblasti musíme udělat ještě
další krok. Umožnit naší mladší
a mladé generaci to, co bylo dříve obvyklé
a co třeba velice propagoval zakladatel tohoto státu
T. G. Masaryk, aby naše mládež, naši vědci
mohli do světa, aby si mohli ověřit své
myšlenky ve světové konkurenci. V tomto směru
myslím, že bude třeba postupovat i novými
způsoby, otvírají se nám i nové
možnosti. Jestliže se nám hlásí
třeba i naši krajané ze zahraničí,
myslím, že bude možné uvažovat i
o takových věcech, jako je např. na památku
našeho prvního prezidenta zřídit masarykovskou
nadaci, která by vytvořila určitý
fond. Z tohoto fondu pak umožnit naší mládeži,
našim studentům poznání světa;
obohaceni o tyto poznatky by pak přišli a budovali
naše hospodářství v příštím
tisíciletí. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda FS S. Kukrál: Děkuji místopředsedovi
vlády panu Reichlovi za odpovědi na otázky.
Nyní žádám předsedu Státní
banky československé pana Potáče,
aby odpověděl na dotaz poslance Zamazala.
Předseda SBČs poslanec SL S. Potáč:
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, velice stručně. Dotaz, který jsem
dostal, zajímá většinu našich občanů.
Zkušenosti, které máme s uvolněním
cestování do Rakouska, nás však nutí,
abychom pečlivě zvažovali další
systém, který nemůžeme přijmout
na příští rok, ale i na budoucí
léta. Proto se v současné době posuzuje
celý komplex otázek, které s tím souvisí,
kurzová otázka, finanční dopady, ekonomické
možnosti, technické problémy, a musím
říci, že i určité spekulativní
přístupy některých našich občanů.
My musíme respektovat dvě hlediska: touhu lidí
cestovat, což odpovídá našim mezinárodním
závazkům, ale současně musíme
respektovat ekonomické možnosti. Musím otevřeně
říci, že na turistiku si musíme vydělat
turistikou. Nejsou žádné jiné zdroje.
Nemůžeme je vzít z oblasti vnitřního
trhu, ani ze zdravotnictví, ani z jiných oblastí.
A zde stojíme před tím, co bychom očekávali,
že výkonnost naší ekonomiky se natolik
zvýší, že vyprodukuje dostatek devizových
prostředků i na tuto oblast, aby naši turisté
mohli jezdit do zahraničí v takovém vybavení,
v takovém rozsahu, aby důstojně reprezentovali
naší socialistickou vlast. Na závěr:
Já současně se přihlašuji k tomu,
aby volby prezidenta byly co nejdříve, nejpozději
do konce roku. Jsem komunista, zůstanu jím, respektuji
politické reality a budu volit za prezidenta toho, koho
si přeje většina lidí, to je pana Havla.
(Potlesk.)
Předseda FS S. Kukrál: Děkuji předsedovi
Státní banky československé panu Potáčovi.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, je někdo nespokojen s odpovědí?
Vím, že se nedalo na všechny otázky úplně
odpovědět. Poslanec Michalski.
Poslanec SL K. Michalski: Vážené Federální
shromáždění, jen velmi stručně
bych chtěl upozornit pana ministra Dienstbiera, že
jsem tu nepoložil otázku, ale interpelaci, a to je
trochu rozdíl, a chtěl bych, aby dle článku
§ 63 odst. 1 zákona o jednacím řádu
mi bylo odpovězeno písemně prostřednictvím
předsednictva Federálního shromáždění.
Jinak panu ministrovi děkuji za tu informaci, je vidět,
že cosi se už v této oblasti děje, a
věřím, že moji voliči nebudou
muset dlouho čekat na kladné vyřešení
tohoto problému. Děkuji.
Předseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci
Michalskému. O slovo se přihlásil ministr
cen a mezd ČSSR pan Dvořák.
Ministr vlády ČSSR J. Dvořák: Vážený
pane předsedo, vážené Federální
shromáždění, poslanec Mráz mně
položil dvě konkrétní otázky.
Dovolte mi na ně stručně odpovědět.
První otázka se týkala toho, proč
se rozkolísala rentabilita v cenách, které
vstoupily v platnost k 1. 1. 1989. Odpověď je stručná:
Do cen byla založena k tomuto datu 4,5 % rentabilita z výrobních
fondů jako jednotná míra zisku. Je pravdou,
že výsledky jsou rozdílné. Některé
podniky i odvětví jsou ztrátové, některé
mají nadprůměrnou rentabilitu, až na
10 % z výrobních fondů.
Důvody jsou následující: je to především
vlastní zpracování cen, především
ocenění materiálových vstupů.
Dále je to dodržení či nedodržení
plánovaného vývoje nákladů.
Dále je to změna struktury výroby, vývozu
a jeho efektivnosti v roce 1989 proti roku 1986.
Tyto skutečnosti vláda posoudila a schválila
některé úpravy velkoobchodních cen
formou korekcí a dokončení přestavby
velkoobchodních cen v oblasti tarifu nákladní
dopravy, spojů, dále snížení
obchodních přirážek a srážek
podniků zahraničního obchodu. Mezi korekcemi
velkoobchodních cen je to i úprava velkoobchodních
cen stavebních prací, která vstoupí
v platnost k 1. 1. 1990, a to tak, že do těchto nových
cen byla započtena 7 % rentabilita z výrobních
fondů, což představuje absolutní zvýšení
velkoobchodních cen ve výši 5,8 mld. Kčs.
Tím by měla být plně zabezpečena
rentabilita v tomto odvětví.
Zároveň chci podotknout, že v organizacích
na Slovensku byla v letošním roce docilována
podstatně nižší rentabilita než v
českých zemích. Jako jediný důvod
uvádím to, že tam je podstatně nižší
produktivita práce než v ČSR. Tolik k dvěma
otázkám.
Zároveň bych chtěl vyslovit i své
přesvědčení, protože jsem i poslancem
Federálního shromáždění,
abych ve shodě s přáním voličů
volebního obvodu č. 40 Sněmovny národů,
tj. Chrudimsko a část Pardubicka, vyjádřil
přání těch voličů -
a je jich většina - abych podpořil, že
volba prezidenta naší Československé
socialistické republiky musí být učiněna
do konce letošního roku, a to veřejným
hlasováním a zároveň vyslovil i přesvědčení,
že jediným vhodným a správným
kandidátem je pan Havel. I já to podporuji a stavím
se za to. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda FS S. Kukrál: Děkuji ministru
Federálního cenového úřadu
panu Dvořákovi.
O slovo se přihlásil místopředseda
vlády ČSSR pověřený řízením
ministerstva zemědělství a výživy
pan Burský, aby odpověděl na otázky
poslance Zamazala. Uděluji mu slovo.
Místopředseda vlády ČSSR pověřený
řízením ministerstva zemědělství
a výživy O. Burský: Vážený
pane předsedo, vážené Federální
shromáždění, poslanec Zamazal vznesl
otázku, jakým způsobem bude příštím
roce hospodařeno s jadrnými krmivy. V nezměněné
formě jako v letošním roce, ale vláda
bude vytvářet maximální tlak, aby
krmné směsi byly v předepsané kvalitě,
aby odpovídaly recepturám, aby byla garance užitkovosti
u zvířat, ať už ve výkrmu nebo
v mléčné užitkovosti u dojnic.
Budeme však usilovat o určité změny,
ale v každém případě v roce 1991
počítáme s tzv. "volným trhem"
obilí, takže pak to bude pro JZD a socialistické
zemědělské závody obecně jiná
situace.
Druhá otázka zněla, zda je pěstování
a zpracování cukrovky a vývoz cukru efektivní.
Můžeme říci, že za stávajících
světových cen není. Ročně se
doplácí na vývoz cukru asi 1 mld. Kčs,
ovšem je to vývoz, vlastně reexport kubánského
cukru. Do budoucna je počítáno s tím,
že s postupnou intenzifikací bude část
ploch, na kterých v současné době
pěstujeme cukrovou řepu, využita pro jiné
plodiny.