Po tomto výčtu dovolte mi, prosím, jednu
otázku: Domnívá se snad někdo, že
tito významní činitelé evropské
politiky přijížděli do Československa
jen proto, aby se seznámili s arktickou atmosférou
československého ledovce? Já si to nemyslím.
Já si naopak myslím, že je třeba převzít
ten štafetový kolík a navázat na to
cenné a hodnotné, co již v československé
zahraniční politice bylo vykonáno.
Ano, bude zřejmě třeba určit některé
nové akcenty v naší zahraniční
politice. Určit nové priority a některé
vazby aktivizovat a zesílit. Nenamlouvejme si však,
že Československo bude ve světě nebo
evropské politice hrát první housle. Nic
takového nikdy zde nebylo a nebude.
Naše zahraniční politika byla vždy determinována
vnějšími faktory světového a
zejména evropského vývoje. V době,
kdy mezinárodní scénu ovládala politika
studené války a konfrontace, kdy se uplatňovala
politika z pozice síly, jaderného deštníku,
a nevím, jak se ty všechny doktríny jmenovaly,
v těchto obdobích jsme se museli nutně opírat
o pevná spojenectví, která zajišťovala
naší malé zemi bezpečnost a mír.
Dnes máme to štěstí, že úsilím
dvou světových velmocí a za přispění
všech mírumilovných sil ve světě,
a zejména v Evropě, se prosadila nová atmosféra,
atmosféra spolupráce a důvěry, atmosféra,
jaká zde v Evropě nebyla nejen po druhé světové
válce, ale myslím nikdy ani v celém našem
dvacátém století. Usilujme tedy o to, abychom
využili této jedinečné šance.
Nestačí podle mého názoru jen otevřít
hranice a otevřít se světu. Je třeba
se na to zde u nás doma dobře a poctivou prací
připravit. V té souvislosti pokládám
za nutné ocenit velkorysé gesto rakouské
spolkové vlády pana kancléře Wranitzkého,
jež se projevilo dočasným zrušením
vstupních víz. Byl to politický akt, který
statisícům našich spoluobčanů
umožnil návštěvu našich rakouských
sousedů a přátel. Doufám jen, že
až tyto výlety spočítá ministr
financí ČSSR pan inženýr Klaus, že
ho z toho součtu nebude bolet hlava.
V neděli pan ministr Dienstbier našim rakouským
sousedům toto gesto oplatil, což je jistě slušné
a správné. Měli bychom však podle mého
osobního názoru přesto velmi pečlivě
dbát o to, aby se z přátelských setkání
a návštěv nestaly masové nájezdy
se všemi možnými negativními důsledky
včetně toho, že se u nás ještě
více rozbují aktivita tzv. "veksláků".
Vážený pane předsedo, vážení
poslanci, dovolte mi na závěr malou, ale já
si myslím důležitou poznámku, nebo lépe
řečeno, konstatování. V uplynulých
dvou týdnech se v našem politickém životě
zrodil významný politický fenomén,
jejž jsme nazvali národní porozumění.
Krásně to zní, a koneckonců to dokazuje
vysokou politickou kulturu všech sil, které dnes působí
v tom širokém spektru etablovaných i nově
vzniklých politických sil a struktur.
Apeluji na federální vládu národního
porozumění, apeluji osobně na pana ministra
zahraničních věcí, apeluji na nás,
na všechny poslance Federálního shromáždění,
abychom v tomto duchu porozumění zakládali
nové trendy a akcenty naší zahraniční
politiky, abychom v duchu porozumění řešili
společně i ty nejsložitější
vnitřní problémy, jež stojí akutně
před námi, abychom v duchu vzájemného
porozumění přistupovali ke všem otázkám
a úkolům, jejichž vyřešení
zajistí další úspěšný
rozvoj naší Československé socialistické
republiky.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, ti mladí lidé, kteří nás
dnes při vstupu do Federálního shromáždění
zdravili a věnovali nám i kytičky, důvěřují
nám a očekávají od nás, že
všechny aktuální problémy v tomto duchu
zvládneme. A já bych je rád ujistil, že
k realizaci vládního prohlášení
vlády národního porozumění
vynaložíme všechny své síly. Děkuji
vám, pane předsedo.
Předseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci
Svěrčinovi. Uděluji slovo poslanci Andršovi
a připraví se poslanec Sidó.
Poslanec SN J. Andrš: Vážený pane
předsedo, vážené Federální
shromáždění, chceme jako poslanci-lidovci
jistě v plné míře podpořit
vládu národního porozumění
a zásady jejího programu, s kterými nás
dnes seznámila. Již z předchozího jednání
na minulém společném zasedání
sněmoven, když jsme schvalovali rozpočtové
provizórium, bylo patrné, že bude nutno se
všemi finančními prostředky odpovědně
hospodařit a vážit, aby nebyly zbytečně
vydávány na monstrózní akce. Myslím
proto, že je třeba nyní nastolit také
otázku vhodnosti konání celostátní
spartakiády v roce 1990, kdy se formuje politické
spektrum i spektrum dalších společenských
i tělovýchovných organizací. V roce,
kdy soustřeďujeme všechny síly veřejnosti
k přípravě svobodných a demokratických
voleb, které budou bezesporu po více než čtyřiceti
letech vrcholnou záležitostí roku 1990, spartakiáda
by bezesporu stála mnoho finančních prostředků,
které by mohly být věnovány na rozvoj
tělovýchovy na sídlištích, případně
na podporu obnovovaných a nově vytvářených
tělovýchovných organizací a svazů.
Podle názoru poslaneckého klubu Čs. strany
lidové by bylo třeba otázku konání
spartakiády v roce 1990 znovu odpovědně ve
změněné společensko- politické
situaci zvážit. Žádám proto v této
otázce současné stanovisko vlády.
Dovolte mi ještě Federálnímu shromáždění
sdělit, že občané mého volebního
obvodu na svých shromážděních,
konaných v uplynulých dnech v Ústí
nad Orlicí, Rychnově nad Kněžnou, Vamberku,
Tesle Lanškroun a v dalších místech mne
požádali, abych tlumočil jejich vůli
volit prezidenta republiky co nejdříve Federálním
shromážděním veřejným
hlasováním. Za jediného kandidáta
na tuto funkci navrhují pana Václava Havla. (Potlesk.)
Předseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci
Andršovi. Uděluji slovo poslanci Sidó.
Poslanec SN Z. Sidó: Vážené Federálne
zhromaždenie, som si vedomý toho, že stručné
programové vyhlásenie vlády, s ktorým
súhlasím, môže obsahovať len najzávažnejšie
prvky z programu. I tak, alebo práve preto, chýba
zásadné a konkrétne stanovisko vlády
k národnostnej otázke. Analýzy udalostí
v Rumunsku, Sovietskom zväze alebo v Juhoslávii dokazujú
nutnosť primeranej pozornosti tomuto fenoménu, i keď
ústavným zákonom č. 144/68 Zb. o postavení
národností v Československu v zmysle ktorého
maďarská, ukrajinská, poľská a
nemecká národnosť je štátotvorným
celkom, sme predstihli veľkú časť Európy,
ba možno povedať i sveta. Musím však podotknúť,
že dodnes, po uplynutí 21 rokov, neboli prijaté
zákony FZ, ČNR a SNR, ktorými by mohol byť
spomenutý ústavný zákon zabezpečený.
A ako to podotkol na našom minulom zasadaní pán
poslanec Kapitola, naša ústava nekodifikuje sankcionovanie
činov vedúcich k odnárodňovaniu. Pýtam
sa preto predsedu vlády Dr. Čalfu, čo je
príčinou, že sa vo federálnej vláde
nevytvorilo ministerstvo pre národnostné záležitosti.
Súdruh predseda vlády, poradný orgán
nestačí. Podľa vás, ktorý najvyšší
štátny výkonný orgán na úrovni
federácie má kompetenciu zabezpečiť,
aby národnostná politika štátu, na základe
rovnoprávnosti, bola adekvátna demokratickým
tradíciám našej vlasti a hlavne v súčasnom
období.
Předseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci
Sidoovi.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, doporučuji nyní 20 minutovou přestávku.
Dříve než se rozejdete, oznamuji, že pokud
budou chtít poslanci zajistit noclehy v Praze, ať
se obrátí na paní Zavřelovou.
(Jednání přerušeno v 15.16 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 15.40 hodin.)
Předseda FS S. Kukrál: Vážené
poslankyně a poslanci, budeme pokračovat v jednání.
Prosím vás, abyste své diskusní příspěvky
časově omezili. Je ještě asi 20-22 přihlášek
do diskuse a federální vláda má ještě
důležité jednání. Žádám
vás, abyste hovořili věcně a vaše
příspěvky, aby byly výstižné.
Vyzývám poslance Michalského, aby přednesl
svoji interpelaci. Do diskuse se připraví poslanec
Rudolf Kuljovský.
Poslanec SL K. Michalski: Vážený pane
předsedo, vážené Federální
shromáždění, ve smyslu § 62, odst.
1-2 zákona č. 31/1989 Sb., o jednacím řádu
Federálního shromáždění
ČSSR podávám interpelaci na ministra zahraničních
věcí ČSSR pana Jiřího Dienstbiera.
Žádám o zrušení opatření
na československo-polských hranicích, přijatého
v roce 1980 po zavedení výjimečného
stavu v Polské lidové republice, kdy došlo
ke zrušení malého pohraničního
styku, což způsobuje mnoho problémů
při vzájemných kontaktech rodin a občanů
žijících na obou stranách hranic, hlavně
v našem Severomoravském kraji a ve vojvodství
Katovice a Bielsko. Voliči mého volebního
obvodu poukazují na to, že v současné
době mohou vycestovat do Rakouska, ale ne do bratrského
Polska. Urychlené řešení této
nenormální situace přispěje k upevnění
tradičně dobrých přátelských
vztahů s Polskou lidovou republikou. Děkuji.
Předseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci
Michalskému. Uděluji slovo poslanci Kuljovskému.
Připraví se poslanec Toms.
Poslanec SL R. Kuljovský: Vážené
Federálne zhromaždenie, po mojom vystúpení
vo Federálnom zhromaždení dňa 13. 12.
1989 sa mne osobne i ostatným poslancom po skončení
schôdze dostalo pred budovou Federálneho zhromaždenia
veľmi nepríjemnej odozvy od zhromaždených
ľudí. Vyjadrovali nespokojnosť s našim vystúpením
a nevhodnými slovami a urážkami nás
napadali. Vraveli, že nevieme kam patríme, napriek
tomu, že som ich upozorňoval, že vystupujem za
robotnícku triedu.
I dnes chcem vystúpiť za robotnícku triedu
a mám takúto otázku na pána predsedu
vlády: Vo všetkých hromadných oznamovacích
prostriedkoch sa väčšinou uvádza, že
vysokoškolská mládež spolu s umelcami
a ostatnou inteligenciou za 14 dní dosiahla kladné
výsledky pri riešení nastolených problémov
a požiadaviek. Veľmi málo sa však hovorí
o tom, ako sa budú riešiť požiadavky samotných
robotníkov pracujúcich v materiálnej výrobe.
V československej televízii sa dňa 14. 12.
upozorňovalo (a upozorňuje sa stále) na to,
aby naši pracujúci nepožadovali zvyšovanie
miezd. Zdôvodňuje a vysvetľuje sa to slabou
ekonomikou. Chcem povedať, že naši pracujúci
v mojom volebnom obvode, ale i v iných volebných
obvodoch (dostal som list od pracujúcich zo Sušice,
za ktorý ďakujem) nemajú takmer žiadne
námietky proti návrhu kandidatúry na voľbu
prezidenta, ale sú naďalej zvedaví a netrpezliví
do akej miery a do akého obdobia sa konečne splnia
ich oprávnené požiadavky. Kritizujeme minulé
sľuby, ale sľuby pokračujú i v súčasnom
období. Názor pracujúcich je, aby sa čo
najskôr riešili neriešené problémy,
hlavne v zaostalých veľkých závodoch
a podnikoch, kde to bez centra skutočne nepôjde.
Až potom budú môcť naši robotníci
materiálnymi hodnotami udržiavať, poprípade
zvyšovať životnú úroveň nášho
ľudu.
Som presvedčený, nech sa to niekomu páči
alebo nie, že bez našich statočných pracujúcich
v materiálnej výrobe to nikto iný nedokáže.
(Poslanci tleskají.)
Předseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci
Kuljovskému, uděluji slovo poslanci Tomsovi. Připraví
se poslanec Peklo.
Poslanec SL S. Toms: Vážený pane předsedo,
vážené Federální shromáždění,
vážení hosté, ministr národní
obrany genplk. M. Vacek informoval na tiskové konferenci
dne 15. 12. o návrhu na zkrácení vojenské
základní služby na 18 měsíců
a současně také o zkrácení
této služby posluchačům vysokých
škol. I když Federální shromáždění
o tomto návrhu ještě nejednalo a neschválilo
jej, byl oznámen termín 2. 1. 1990, od kdy by toto
ustanovení mělo platit.
Jsem poslancem ve volebním obvodu č. 3 v Praze-Žižkově,
kde zastupuji Československou stranu lidovou. V těchto
dnech mě požádali mnozí voliči
z mého volebního obvodu, abych se obrátil
na pana ministra národní obrany s jejich požadavkem,
aby toto nové opatření, totiž zkrácení
vojenské základní služby, bylo uplatněno
nejen vůči těm, kteří tuto
službu od ledna 1990 nastoupí, ale aby stejnou možnost
měli i ti vojáci, kteří v základní
vojenské službě již jsou, zejména
ti, kteří ji nastoupili na podzim letošního
roku. Požádali mě o to ještě dříve,
než tento návrh vzbudil určité napětí
i mezi vojáky základní služby. Myslím,
že by bylo spravedlivé, aby toto nové opatření
se opravdu týkalo všech vojáků v základní
službě. Za návrh, který jsem zde přednesl,
se plnou vahou staví i Klub poslanců Československé
strany lidové. (Potlesk na galerii.)
Předseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci
Tomsovi. Diskutovat bude poslanec Peklo, připraví
se poslanec Štix.
Poslanec SN M. Peklo: Vážený pane předsedo,
vážené Federální shromáždění,
dovolte, abych ve svém vystoupení poněkud
rozvinul myšlenky z programového prohlášení
vlády, týkající se tvorby a ochrany
životního prostředí.
Program ekologických investic schválený vládou
ČSSR, plánem na 8. pětiletku, vycházel
ze skutečnosti, že nezbytnou součástí
vyváženého rozvoje jednotlivých oblastí
našeho státu je zabezpečení přijatelného
životního prostředí, které výrazným
způsobem ovlivňuje práceschopnost, spokojenost,
ale i zdravotní stav obyvatelstva a v důsledku toho
jeho životní úroveň. Řešení
naléhavých ekologických problémů
v 8. pětiletce vycházelo z celkového záměru
dosáhnout do roku 2000 takového stavu u jednotlivých
složek životního prostředí, který
by odpovídal relativně vyhovující
situaci z období 60. let.
Dosavadní vývoj v plnění státního
programu ekologických investic ukazuje, že příprava
a realizace ekostaveb není v investorské ani dodavatelské
oblasti plněna v tom rozsahu, jak se původně
předpokládalo. Projevují se všechny
nedostatky typické pro investiční výstavbu
znásobené navíc specifikou ekologických
staveb, které mají vysokou pracnost, nadprůměrné
nároky na speciální profese, nízký
stupeň prefabrikace, podprůměrnou rentabilitu
a v řadě případů jsou stále
považovány za neefektivní investice, neboť
tyto tzv. "nevýrobní" investice ovlivňují
ekonomické bilance a tím i plnění
ekonomických ukazatelů podniku.
Chronickým nedostatkem realizace staveb je problematika
dodavatelských kapacit, a to jak z hlediska kvantity, tak
i kvality. Úkoly stanovené v tomto směru
vládou ČSSR o dobudování a specializaci
dodavatelských kapacit nebyly důsledně splněny.
Nedostatek československých dodavatelských
kapacit nadále trvá a projevuje se v neplnění
ekoprogramu v žádané struktuře, a to
zejména v oblasti strojně technologických
dodávek. Dodavatelské zabezpečení
Staveb státního programu ekologických investic
je jedním z hlavních problémů a často
na něm ztroskotává úsilí investorů
a projektantů, ale i záměry plánovacích
útvarů všech stupňů.
Problematiku negativně ovlivňují i dlouhé
dodací lhůty strojírenských zařízení,
ale i elektrozařízení a přístrojové
a měřicí techniky. Situace se dále
komplikuje i tím, že některé nově
ustavené státní podniky často neakceptují
realizaci původně dohodnutých úkolů
a přesouvají je do pozdějších
let. Tyto nedostatky československých dodavatelů
technologie se nepříznivě projevují
i ve vztahu k zahraničním dodavatelům, kteří
u nás realizují některé ze staveb
státního programu. Československo má
podle přijatého mezinárodního závazku
snížit emise oxidu síry do roku 1993, resp.
1995 ve srovnání s rokem 1980 o 30 % , to je zhruba
o 930 tisíc tun ročně. Podle cílů
Státní koncepce tvorby a ochrany životního
prostředí o dalších 8,7 % do roku 2000.
Splnění úkolu do roku 1995 mělo být
zabezpečeno realizací pěti základních
Staveb státního programu o celkových rozpočtových
nákladech 8,2 miliardy Kčs, a to se zahájením
v letošním a příštím roce.
Podle stavu přípravy těchto akcí jsou
vytvářeny podmínky k zahájení
v plánovaném termínu pouze u stavby odsíření
na elektrárně Počerady, kde dodavatelem technologie
je západoněmecká firma SHL, a to ve spolupráci
se státním podnikem Škoda a Přerovské
strojírny.
Nejzávažnější situace je v zabezpečení
staveb odsíření elektrárny Tušimice
II., druhá stavba a elektrárny Prunéřov
II., první stavba, jejíž realizací má
být zajištěno 56 % odsíření
zajišťované v Československu do roku 1995
realizací odsiřovacích jednotek. Příprava
těchto staveb je odvislá od vyřešení
úkolů, jimž se na první stavbě
v Tušimicích II. ověřuje sovětská
magnezitová regenerační metoda odsíření,
kde základní provozní soubory podle krátkodobých
zkoušek vykazovaly nízkou funkční způsobilost.
Příčina spočívá v tom,
že se jedná o provozně nevyzkoušená
zařízení sovětského dodavatele,
který s ohledem na průběžné výsledky
zkoušek často měnil projekt, konstrukční
uzly apod. Přesto, že se zařízení
zkouší od loňského listopadu, dosavadní
závady neumožnily jeho uvedení do trvalého
provozu. Podstata problému je v tom, že sovětský
dodavatel podle uzavřeného kontraktu ověřuje
nový princip odsíření bez odpovědnosti
za dosažení parametrů jak z hlediska jejich
úrovně, tak z hlediska termínů plnění.
To má za následek zpoždění přípravy
a realizace staveb Tušimice II., druhá stavba a Prunéřov
II., na kterých má být tato metoda případně
aplikována přibližně o dva roky, to
znamená s ukončením v 10. pětiletce.
Tím je přímo ohroženo splnění
mezinárodního závazku Československa
ke snížení množství oxidu síry
vypouštěných do ovzduší. Je proto
nutné urychleně vyhodnotit dosažené
výsledky ověřováním této
magnezitové metody, případně přehodnotit
použití technologie odsíření
na jednotlivých stavbách. Pokud nebudou přijata
mimořádná opatření a následné
realizace těchto staveb, bude zajištěno asi
jen 50 % stanoveného úkolu v odsíření
do roku 1995.
Můj volební obvod se nachází v oblasti
nejvíce postižené exhalacemi, v tzv. pánevní
oblasti Severočeského kraje, je to okres Teplice.
Zde působí exhalace zejména v komplexu na
výrobu elektrického proudu Tušimice - Prunéřov,
ale i Ledvice a Počerady a samozřejmě s negativní
působností četných kotelen a lokálních
topenišť, neboť jde o oblast se značnou
hustotou obydlení.
Nepříznivě zde působí na životní
prostředí i okolní chemické závody,
s úlety mnoha dalších, zdraví škodlivých
látek.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, úmrtnost v pánevních okresech v
letech 1983-1988 byla významně vyšší
ve srovnání s ČSSR. V okrese Teplice úmrtnost
v roce 1986 byla asi o 250 osob větší než
by mělo zemřít podle skutečnosti v
ČSR. Na této nepříznivé statistice
se podílí zejména zvýšený
výskyt nemocí srdce a cév a hlavně
pak zhoubné nádory. Kupř. nádory dýchacích
cest v okrese Teplice a v dalších pánevních
okresech u mužů i žen jsou statisticky vysoce
významně vyšší ve srovnání
s ČSR, ale i s ostatními nepánevními
okresy Severočeského kraje. Nález rakovinotvorných
látek v ovzduší a pozitivní mutagenní
aktivita v ovzduší dokazují, že jedním
z faktorů, který výskyt chorob a úmrtnost
ovlivňuje, je právě znečištěné
ovzduší. Snad jako paradox zazní tato věta:
"13. listopadu v období trvající silné
inverze byla potlačena pokojná demonstrace za lepší
stav ovzduší v Teplicích, a to příslušníky
ministerstva vnitra a životního prostředí."
Je nezbytné, aby byly vytvořeny řádné
podmínky pro realizaci odsiřovacího programu,
aby regulace velkých energetických zdrojů
při zhoršených rozptylových podmínkách
dosahovala snížení až na 50 % z 5300 MW
s tím, že výrobu za energetické zdroje
Severočeského kraje převezmou ostatní
kraje a v případě potřeby bude elektrická
energie nakupována. Je potřeba urychleně
vytvářet podmínky pro slibovanou plynofikaci
a tím snížení objemu spalování
fosilních paliv.