Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

V principu výplaty zvláštního příspěvku horníkům z důvodu útlumu je správně založena i zásada zásluhovosti, vyjádřená vazbou časově omezené doby poskytování příspěvku odpracovanými léty v hornictví. Obdobně je věc řešena i pro pracovníky chemických úpraven uranové rudy. Pracující uranového průmyslu, kteří jako první začnou realizovat útlumový program, s napětím očekávají postoj a rozhodnutí nás, poslanců Federálního shromáždění, kteří v resortu hornictví pracujeme.

Novela zákona o zvláštním příspěvku horníkům reaguje tedy na zvláštnosti výkonu hornické práce a mimořádnou tíživost při sociálních důsledcích spojených se změnou zaměstnání v souvislosti s prováděním útlumových programů uranového průmyslu a hlubinných dolů.

Je rozhodující součástí i sociálních opatření, se kterými se počítá při jejich praktickém zajišťování.

Rovněž státní podnik Československý uranový průmysl ve své kompetenci přijal řadu opatření v sociální a zdravotní oblasti, která ulehčí přechod pracovníků na nová pracoviště. Proto jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu doporučuji Sněmovně lidu schválit předložený vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům - tisk 191. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji. Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec Jozef Comba.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Comba: Vážené Federálne zhromaždenie, v nadväznosti na spravodajskú správu poslanca Venhauera mi dovoľte podotknúť, že i príslušné výbory Snemovne národov tento vládny návrh prerokovali a odporučili ho schváliť v predloženom znení.

Ústavnoprávne výbory oboch snemovní mali na svojej spoločnej schôdzi k dispozícii i stanoviská Českej a Slovenskej národnej rady k tomuto vládnemu návrhu. Zatiaľ čo výbory Českej národnej rady vyslovili s návrhom súhlas bez pripomienok, spoločná správa výborov Slovenskej národnej rady obsahuje dve pripomienky. Tieto boli predmetom nášho posúdenia v ústavnoprávnych výboroch oboch snemovní.

Prvá pripomienka sa týkala § 2 odsek 4. Výbory Slovenskej národnej rady odporučili zvážiť na záver ustanovenie písm. a) doplnenie, že aj v tomto prípade musí ísť len o prechod do takého zamestnania, z ktorého nevzniká nárok na osobitný príspevok, teda podobne, ako je to pod písm. b) a c) odseku 4.

Ústavnoprávne výbory však konštatovali, že toto zúženie okruhu nárokov na osobitný príspevok v prípade prechodu v rámci útlmového programu by nebolo v súlade s celkovou koncepciou novely.

Zmyslom znenia písm. a) vo vládnom návrhu je preferencia pracovníkov I. pracovnej kategórie v baníctve, ktorú pokladáme za odôvodnenú.

U druhej pripomienky výbory Slovenskej národnej rady odporúčali v § 17 písm. a) doplniť na konci slová: okrem § 2 odsek 1 až 3. Ústavnoprávne výbory považujú realizáciu tejto pripomienky za nadbytočnú, pretože obsah navrhovaného doplnku celkom jednoznačne vyplýva ako výklad opaku doterajšieho textu vládneho návrhu.

Na záver svojej spravodajskej správy by som chcel oceniť vysokú legislatívno-technickú úroveň predloženej novely.

Ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov odporúčam tejto snemovni, aby schválila vládny návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 98/1987 Zb. o osobitnom príspevku baníkom, tlač č. 191 - v predloženom znení.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji poslanci Combovi.

Zahajuji rozpravu. Obdržel jsem jedinou přihlášku do rozpravy. Slovo má poslanec Václav Štix.

Poslanec SL V. Štix: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení hosté, můj volební obvod se nachází v okrese Karviná, který má jednostranně výraznou orientaci založenou na bázi těžby a úpravy uhlí. V tomto regionu působí největší státní podnik - Ostravsko-karvinské doly. Tento dnes představuje významnou součást palivoenergetického komplexu Československé socialistické republiky, jehož úkolem je zabezpečovat v plném rozsahu soulad mezi zdroji a potřebami energetické bilance státu. Jako monopolní dodavatel uhlí vhodného pro koksování zajišťuje koncern v plném rozsahu potřeby čs. metalurgie energetickým uhlím, který představuje zhruba 30 % odbytu. Zásobuje blízké elektrárny, teplárny a cukrovary i další průmyslové podniky, zejména v Severomoravském kraji.

Neméně významný je i export zejména uhlí vhodného pro koksování a koksu. Roční export do socialistického i kapitalistického zahraničí se pohybuje u uhlí vhodného pro koksování v objemu 2,2 mil. tun, což činí 13,9 % z celkové produkce, a koksu v objemu 1,23 mil. tun, což je 49,6 % jeho výroby.

Úkoly státního plánu pro státní podnik OKD v roce 1990 a v 9. pětiletce znamenají na rozdíl od některých koncepcí spojených s restrukturalizací národního hospodářství zvýšení nároků nad původní programované těžby revíru řádově o 2 mil. tun při zachování dosavadní úrovně zaměstnanosti. Perspektivy těžebního průmyslu jsou dosud neujasněné. Útlumové programy byly prezentovány a jsou chápány za těžební průmysl jako celek, aniž je brán zřetel, že koncern OKD představuje hlavní metalurgickou základnu státu. Ve vědomí pracovníků se tyto skutečnosti promítají snížením zájmu o práci v hornictví, v důsledku ztráty perspektivy a zejména obav o sociální jistoty. Současně s tím, začínají působit vlivy některých nově přijatých i připravovaných zákonných opatření a předpisů, které se dotýkají systému zabezpečování pracovních sil a její stabilizace.

Očekávané změny v systému regulace zaměstnanosti, hospodaření s byty, poskytování deputátních nároků a zejména také ztráta účinnosti preference v odměňování horníků spolu se změnami v řízení podnikové společenské potřeby staví důlní organizace do situace, kdy splnění požadovaných výrobních ukazatelů bude ohroženo nedostatkem pracovních sil.

Připravované uplatnění normativů, ekonomických nástrojů a strukturálních změn v národním hospodářství vyvolává v podmínkách státního podniku Ostravsko-karvinské doly výrazně negativní dopad na sociální postavení horníků a možnosti řešení udržení dosavadní úrovně. Stávající úroveň důsledné realizace usnesení vlády č. 241/86 a zabezpečení minimálního programu mzdového vývoje je nutností, od které nelze ustoupit. Dosud se řeší zabezpečení potřebné výše zdrojů do fondů z dotací zisku a odpisů z úrovně nadřízeného orgánu FMPE. K udržení stávající úrovně sociálního postavení horníků se však v roce 1990 nedostává zdrojů na samofinancování ve výši zhruba 1,5 miliardy Kčs. Zajištění této nutné úrovně přídělu do fondů by znamenalo pro státní podnik produkci zisku ve výši 4,3 miliardy Kčs. Jestliže plán roku 1989 činí 320 miliónů Kčs, pak se jedná téměř o třináctinásobek vůči stávající úrovni, což je nezabezpečitelné.

Prohloubení nedostatku zdrojů pro udržení stávající úrovně sociálního postavení horníků v roce 1990 a v 9. pětiletce je vyvoláno v přípravných aplikacích hospodářského mechanismu od ledna příštího roku zejména těmito faktory: nebude možné přerozdělení zdrojů v rámci FMPE, 50 % odvod z mezd při vysoké pracnosti prvovýroby OKD a 105 tisíc zaměstnanců má výrazně negativní dopad na tvorbu hospodářského výsledku zhruba 3 mld. Kčs. Změna výše odvodu hospodářského výsledku státního podniku z dosavadních 50 % na 65 % , snížení základního přídělu do FKSP ze 2 % , resp. 2,8 % na 1,9 % , i když celostátně základní příděl pro tento fond se zvyšuje z 1,6 % na 1,9 %. Zachování dosavadní úrovně velkoobchodní ceny uhlí vhodného pro koksování pro rok 1990. Nemožnost inovace finálního výrobku s ohledem na těžbu ve větších hloubkách a složitějších důlně geologických podmínkách.

Vážené Federální shromáždění, z uvedené skutečnosti je patrné, že státní podnik Ostravsko-karvinské doly, který je největším dodavatelem černého a koksovatelného uhlí pro naše národní hospodářství, by se stal trvale nesamofinancovatelným. S cílem předejít této nežádoucí situaci a eliminovat projevující se společensky nepříznivé hodnocení hornické práce, hospodářské vedení spolu s odborovým orgánem OKD podrobně analyzovalo důchodovou situaci státního podniku a problematiku pracovních sil a sociální postavení horníků. Z mého osobního kontaktu, z diskuse se spolupracovníky horníky a technickohospodářskými pracovníky důlních podniků je v rámci uvažovaných možných řešení nezbytné: zachovat žádoucí úroveň sociálního postavení horníků z hlediska společenského významu náročné a těžké hornické práce, a to nejen na dosavadní úrovni, ale též ve vazbě na očekávané strukturální změny v národním hospodářství. Mám na mysli situaci v hlubinném hornictví v budoucím období, kdy při řešení sociálních jistot horníků nemůžeme zapomínat na specifický charakter této profese a mimořádnou složitost možného uplatnění našich havířů v jiných oblastech společenské práce, jak zde o tom hovořil poslanec Venhauer.

V této souvislosti chci uvést, že přijímaná opatření v navrhovaném zákoně, jímž se mění a doplňuje zákon o zvláštním příspěvku horníkům v uranovém průmyslu se setkalo s kladnou odezvou. Nelze je však považovat za konečné, neboť ne zcela vytvářejí dostatečnou kompenzaci nepříznivých dopadů, kterou přináší změna hornické profese.

S ohledem na účel a možnosti použití FKSP je nutné zabezpečit základní příděl do FKSP minimálně na úrovni letošního roku. Vzhledem k tomu, že v posledních letech dochází ve srovnání s ostatními odvětvími národního hospodářství ke snížení dynamiky růstu mezd našich horníků, je žádoucí, aby pro udržení dosažené preference tohoto důležitého odvětví národního hospodářství byl zajištěn růst výdělkové úrovně o 2-2,5 %.

V této souvislosti je rovněž žádoucí zvýšení podílu na dosažených hospodářských výsledcích. Mimořádná pozornost v hornické veřejnosti s přímým dopadem na politické klima je věnována v nových podmínkách hospodaření řešení tradičních specifických nároků pracovníků v hornictví. Jde o věrnostní přídavek horníků, hornické stabilizační odměny, a zejména také o deputátní uhlí a dříví. Tyto nároky, věrnostní přídavek horníkům a naturální požitky, které mají své historické opodstatnění je třeba zachovat i v budoucnosti, a to alespoň v dosavadním rozsahu a výši s tím, že budou hrazeny z nákladů podniku.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, ve svém vystoupení jsem chtěl upozornit na některé složitosti při řešení postavení hlubinného hornictví Ostravsko-karvinského revíru při přechodu na nová pravidla hospodářského mechanismu. Pro plnění požadavků národního hospodářství státním podnikem OKD je nutný zvláště odpovědný přístup k řešení sociálních jistot pracovníků a na druhé straně rovněž výrazná pomoc v oblasti zabezpečení pracovních sil a potřebných finančních zdrojů pro samofinancování.

Nedostatek zdrojů k zajištění potřeb koncernu je natolik výrazný, že by znamenal pro celý kolektiv 105 tisíc pracovníků OKD, zejména pro horníky pracující v podzemí, okamžité citelné dopady na jejich sociální postavení ovlivněním úrovně výdělků a omezením sociálního a zdravotního programu. Rovněž by nemohla být zabezpečena ani minimální obnova uhelných zásob pro uvažované těžby a zabezpečeny nutné ekologické programy.

Za této situace nelze připustit, aby uvedené vlivy nebyly řešeny v dostatečném předstihu, nelze přistoupit na předběžné dohody v tom smyslu, že způsoby řešení se budou hledat až následně, tedy prakticky v reálném čase souběžně se skutečným náběhem negativních dopadů.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji poslanci Štixovi. Do rozpravy se dále hlásí poslanec Bagín.

Poslanec SL P. Bagín: Vážený pán predseda, vážené Federálne zhromaždenie, so zvláštnym príspevkom baníkom je rozhodne potrebné súhlasiť a podporiť ho. Využívam prítomnosť pána ministra práce a sociálnych vecí. Vo volebnom obvode je mi v poslednom čase kladená otázka, s ktorou sa teraz na pána ministra Millera obraciam: Ako bude súčasné ministerstvo práce a sociálnych vecí riešiť otázku osobných dôchodkov v ďalšom období?

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji. Má někdo další dotaz nebo příspěvek do rozpravy? (Nikdo.)

Nikdo. Prosím pana ministra o odpověď.

Ministr práce a sociálních věcí ČSSR P. Miller: Odpověděl bych nejdříve panu poslanci Štixovi. Je samozřejmé, že v souvislosti s útlumem bude horníkům přiznán zvláštní příspěvek, ale zároveň vedle značného poklesu výdělků u nich dojde ke ztrátě řady preferenčních výhod, které dosud jako horníci měli. Jde zejména o věrnostní přídavek horníkům, deputátní požitky a rekondiční pobyty. To však spadá do kompetence federálního ministerstva paliv a energetiky. Myslím, že na to by pravděpodobně lépe odpověděl ministr Pinc. Naše ministerstvo tuto otázku neřeší.

Pokud jde o osobní důchody, v současné době je předložen seznam a zpráva pro nejbližší zasedání vlády a tato otázka bude velmi podrobně řešena. Stačí vám tato odpověď? (Poslanec Bagín: Áno.)

Ministr paliv a energetiky ČSSR F. Pinc: Vážené Federální shromáždění, jen krátce k tomu, co bylo řečeno, protože si myslím, že jde o odbornou záležitost, která bude řešena v pracovním pořádku. Jsem energetik, který nastoupil do funkce ministra paliv a energetiky, pokud se pamatuji asi v historii první. Samozřejmě předpokládám, že moje první cesta příští týden bude na Ostravsko. Chtěl bych se osobně seznámit s podmínkami, za kterých pracují ostravští horníci. Jsem zvyklý řešit problémy tak, že se nejprve seznámím s problematikou práce lidí.

Chtěl bych zdůraznit závažnost situace, která spočívá v tom, že pracovníci, kteří - myslím, že hovořím zcela bez nadsázky - po léta riskovali zdraví a životy při zabezpečování této společensky náročné práce a nyní je to krutost osudu, že oni jsou vlastně prvními, u nichž se bude aplikovat systém rekvalifikace, eventuálně se začnou projevovat sociální nejistoty.

Já myslím, že tento zákon, který je předkládán ke schválení, je prvním krokem, který musíme jednoznačně udělat. Myslím, že tady lze jen souhlasit s poslancem Štixem, že by to měl být pouze první krok a další by měly následovat.

Myslím, že bych zde nemluvil zcela kvalifikovaně, kdybych tady okamžitě sliboval, které záležitosti budeme řešit. Je toho mnoho. Myslím, že důraz, který byl v přípravě tohoto doplňku zákona kladen, zejména na složité podmínky, se kterými horníci, kteří pracovali v hlubině přecházejí na povrch - stručně bych je jenom připomenul - je to otázka fyzického opotřebení lidí, kteří léta pracovali ve velmi složitých podmínkách, dále je to jejich velmi úzká specializace, která na povrchu velmi těžko dochází k uplatnění. A následně celá řada požitků, které mají svoji historickou platnost a zvyšovaly otázku sociální úrovně.

Všechny tyto záležitosti budeme postupně řešit. V současné době jsme se soustředili - a tady bych chtěl poděkovat za ocenění, které tento návrh úpravy zákona obdržel od vašich poslanců - na to, aby byla pokud možno maximálně prodloužená doba, která bude pro rekvalifikaci stanovena. Vidíte sami, že se jedná prakticky o dobu až 4 let. Dále jsme se snažili maximálně upravit podmínky samozřejmě na zdroje, které máme v resortu. Vycházeli jsme z nejlepších zahraničních zkušeností, jsou zde aplikovány zkušenosti a praxe ze západních kapitalistických zemí - NSR, Belgie, Francie. Myslím, že tato navrhovaná úprava zákona s nimi dosáhne srovnání.

Nechtěl bych se o této záležitosti rozšiřovat, osobně se na tyto záležitosti podívám a budu mít příležitost vás o tom informovat.

Druhý problém, o kterém se tam hovoří - je to příspěvek poslance Štixe, který nás seznámil s důležitostí karvinských horníků, kteří zabezpečují prakticky nenahraditelnou produkci koksárenského černého uhlí. Je to i záležitost exportní, atd. Tady si musím postesknout, že jsem trochu postaven do velmi nepříjemné situace, protože jak jsem se dozvěděl, tak ze strany poslance je mi doporučováno zastavit moderní budovanou koksovnu a na druhé straně je zde poukazováno na to, jak významným exportním artiklem je toto koksovatelné uhlí pro nás. Samozřejmě se těmito záležitostmi budeme zabývat ve služebním pořádku a na interpelaci poslance odpovíme. Nebudu zabíhat do podrobností, jsem ve funkci druhý den, myslím, že by bylo ode mne nesolidní, kdybych vás zde přesvědčoval o tom, co jsem se všechno za ty dva dny musel naučit.

Mohu říci jenom tolik, že koksovna ve Stonavě byla a je připravována na nejposlednější technické úrovni a sledovala skutečně dva cíle. Za prvé zpracovávat toto těžené černé uhlí v karvinském revíru na poslední technologické úrovni a získaného produktu za použití příslušných technologických opatření - jedná se o suché hašení koksu dusíkem apod., je to celá řada opatření velmi náročných, vesměs zahraniční provenience. A na druhé straně by pomohla odstranit staré koksovny ve středu města, které výrazně negativně ovlivňují životní prostředí v Ostravě. Tam bych se chtěl speciálně podívat. Sekundární výrobou tepla by odstranila některé nízko emitující zdroje, které se dnes ještě pro zdroje tepla používají. Vidíte sami, že jsou to protichůdné nároky a celá řada technických detailů. Věřte tomu, že se tím budeme na ministerstvu zabývat a že si tyto náročné věci jednak osobně prohlédnu a osobně budu dohlížet na to, aby byly optimálně vyřešeny. Děkuji.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji. Žádají o slovo společní zpravodajové? (Nežádají.) Nežádají.

Můžeme přistoupit k hlasování. Při schvalování tohoto zákona podle článku 42 odst. 2) písm. 1 zákona o československé federaci, platí zákaz majorizace, to znamená, že ve Sněmovně národů hlasují odděleně poslanci zvolení v ČSR a odděleně poslanci zvolení v SSR.

V jednací síni je přítomno 162 poslanci Sněmovny lidu, 48 poslanců Sněmovny národů zvolených v ČSR a 61 poslanec zvolený v SSR. Obě sněmovny jsou usnášení schopné.