Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Samozřejmě v podvědomí našich lidí je, že toto jsou devizy navíc, zejména v obchodě, zdravotnictví atd. a že za ně - když je budeme deblokovat - můžeme kupovat různé věci. Často se stane, že jedna pohledávka je vlastně rozdána několikrát a ona ještě efektivně na stole není. Přijala se zásada, že využít těchto pohledávek tzv. nesplacených ve lhůtě je možné jen tehdy, když efektivně sjednáme jejich realizaci se zahraničními partnery a že na těchto podmínkách jsme se dohodli a on je ochoten na to přistoupit. Náš zájem je, abychom co nejdříve tyto nesplacené pohledávky snížili na minimum, protože inflace je proti nám, protože inflační vývoj fakticky znehodnocuje naše pohledávky. Znovu opakuji - jsme ve věřitelském postavení nominálně a v mírném netto v dlužnickém postavení, když vezmeme bonitu našich pohledávek, protože naše závazky jsou stoprocentně bonitní, jsou ve vztahu jen na vyspělé země. Naše pohledávky jsou z velké části vůči rozvojovým zemím, které v současné době mají bilión tři sta miliard dolarů dluhů. Znáte jejich situaci. Je to velmi složité.

Já vás mohu ujistit, že se vynasnažíme, aby byl zachován zdravý poměr mezi pohledávkami a závazky v našem státě i pro budoucnost.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji. Je poslanec Csémi spokojen s odpovědí? (Poslanec Csémi je spokojen.) Ano.

Žádají společní zpravodajové o vyjádření? (Nežádají.) Ne.

Můžeme přistoupit k hlasování. V této chvíli je v zasedací síni přítomno 166 poslanců Sněmovny lidu, 55 poslanců Sněmovny národů zvolených v ČSR a 60 poslanců Sněmovny národů zvolených v SSR. Obě sněmovny jsou usnášení schopné.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny národů. Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Jeden.) Jeden.

Poslanci Sněmovny národů zákon schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu. Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění ČSSR schválilo devizový zákon.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 114, SL č. 170, SN č. 176)

Nyní projednáme

Prosím opět ministra financí ČSSR, aby návrh odůvodnil.

Ministr financí ČSSR V. Klaus: Vážené Federální shromáždění, vláda ČSSR předložila k projednání a schválení návrh zákona o bankách a spořitelnách, který spolu s již schváleným zákonem o Státní bance československé a devizovým zákonem vytváří právní předpoklady pro hlubokou změnu naší bankovní soustavy. Dosavadní soustava bankovnictví, funkce a činnost jednotlivých článků této soustavy odpovídala direktivnímu způsobu plánování a řízení národního hospodářství. Jedním z nezbytných a velmi významných předpokladů ekonomické reformy, uplatnění tržního mechanismu a rozvinutí peněžního trhu je reforma bankovnictví, projevující se v jeho novém uspořádání a v novém vymezení funkcí jednotlivých článků.

Základním prvkem reformy bankovního systému je oddělení emisní činnosti od činnosti úvěrové obchodní a provozování této druhé činnosti na komerčních principech. Prvním krokem k dosažení tohoto cíle bylo přijetí nového zákona o Státní bance československé v listopadu tohoto roku. Státní banka československá se stala ústřední bankou tohoto státu odpovědnou především za provádění bankovní měnové politiky.

Dnes předkládaný návrh zákona o bankách a spořitelnách je dalším nezbytným a navazujícím opatřením k naplnění výše uvedených záměrů v oblasti bankovnictví. Banky a spořitelny se tímto zákonem stanou samostatnými podniky, které budou svou činnost provozovat na komerčních principech. Státní banka československá bude usměrňovat jejich činnost především pomocí ekonomických nástrojů a v nezbytné míře i formou obecně závazných právních předpisů.

Zákon o bankách a spořitelnách upravuje podmínky vzniku a postavení, právní poměry a činnost bank a spořitelen. Vytváří právní podmínky pro ekonomickou samostatnost bank a spořitelen, pro rozmanitost právních forem vzniku bank a pro soutěživost při provozování bankovních obchodů a při poskytování různých peněžních služeb. Zákon samostatně upravuje založení bank a spořitelen jako státních peněžních ústavů. Vedle nich budou moci existovat banky i ve formě akciových společností, družstevních a společných podniků. Jejich právní poměry se budou řídit právními předpisy, podle kterých byly nebo budou založeny.

Na založení bank se mohou podílet i zahraniční osoby. Zákon rovněž umožňuje i jiným právnickým osobám než bankám a spořitelnám, aby prováděly vedle své hlavní činnosti i některé bankovní obchody a poskytovaly i některé peněžní služby.

Z uvedeného je zřejmé, že zákon vytváří do budoucna široký prostor pro zakladatelskou iniciativu v oblasti bankovnictví.

Při vymezení činnosti bank a spořitelen zákon vychází ze základního principu, a to z principu jejich univerzálnosti. Banky budou mít možnost postupně orientovat svou činnost i na přijímání vkladů od občanů a na poskytování půjček občanům a naopak spořitelny budou mít možnost přijímat vklady od organizací a poskytovat jim úvěry.

V zájmu podpory soutěživosti mezi jednotlivými bankami a spořitelnami nebudou napříště občané ani organizace omezováni při navazování obchodního spojení, při volbě peněžního ústavu. Rovněž peněžní ústavy si budou moci vybírat své obchodní partnery.

Zákon o bankách a spořitelnách řeší účast bank a spořitelen na peněžním trhu tím, že zakládá možnost, aby prováděly i operace s cennými papíry. Počítá se s tím, že již v příštím roce peněžní ústavy a podniky budou moci vydávat obligace a že bude připravována zákonná úprava pro další a širší rozvoj peněžního trhu.

Návrh zákona o bankách a spořitelnách přispěje i k posílení právních jistot v oblasti bankovnictví tím, že zachová zásadu anonymity vkladů, státní záruku za vklady občanů u státních peněžních ústavů a nově upravuje bankovní tajemství. O právech a zájmech jednotlivých subjektů bude rozhodováno ve správním řízení.

Po nabytí účinnosti zákona o bankách a spořitelnách od 1. 1. 1990 budou bankovní soustavu tvořit

- Státní banka československá jako ústřední banka,

- Komerční banka se sídlem v Praze,

- Všeobecná úvěrová banka se sídlem v Bratislavě,

- Investiční banka,

- Živnostenská banka,

- Československá obchodní banka,

- Česká státní spořitelna,

- Slovenská státní spořitelna.

Slovenská Tatrabanka se od nabytí účinnosti tohoto zákona stává státním peněžním ústavem. Při rozhodování o náplni její činnosti bude postupováno ve smyslu tohoto zákona o bankách a spořitelnách.

Při vypracování návrhu zákona o bankách a spořitelnách byly pečlivě posuzovány připomínky a náměty získané nejen v rámci řádného meziresortního připomínkového řízení, ale i připomínky a náměty vyplývající z jednání s řadou orgánů, organizací a výzkumných pracovišť. Projednávání vládního návrhu zákona byla věnována značná pozornost ve všech výborech Sněmovny lidu i Sněmovny národů Federálního shromáždění, rovněž tak i v příslušných orgánech zastupitelských sborů ČSR a SSR.

Při tomto projednávání návrhu zákona vzešly podnětné návrhy a náměty na jeho úpravu a doplnění některých ustanovení, které znamenají zkvalitnění a jednoznačnější vymezení obsahu těchto ustanovení.

Závažným věcným problémem, na který se soustředila pozornost vás, poslanců, byla otázka majetkové újmy. Navrhované řešení umožňuje bankám a spořitelnám požadovat úhradu majetkové újmy i u půjček v sociální oblasti. Toto oprávnění bank a spořitelen se bude vztahovat na opatření přijatá po nabytí účinnosti tohoto zákona.

Závěrem mi dovolte vyjádřit své přesvědčení, že nová navrhovaná právní úprava bank a spořitelen odpovídá svými principy cílům a záměrům ekonomické reformy a že přispěje k celkovému zkvalitnění práce celé bankovní soustavy v nových ekonomických podmínkách.

Jménem vlády ČSSR doporučuji, abyste se schválením návrhu zákona o bankách a spořitelnách vyslovili svůj souhlas.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji, pane ministře. Návrh projednaly výbory ústavně právní, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod a výbory pro zemědělství a výživu obou sněmoven.

Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Jana Hlavačku, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Hlavačka: Vážené Federální shromáždění, vláda předložila Federálnímu shromáždění ke schválení zákon o bankách a spořitelnách ve znění parlamentního tisku 173. Návrh patří k těm zákonům, jimiž se realizují dílčí záměry přestavby československé ekonomiky v oblasti posilování hodnotových vztahů a je v souladu se schváleným zákonem o Státní bance československé a dalšími zákony.

V SBČS, jak už o tom hovořil pan ministr, jsou prozatím spojeny funkce emisní a úvěrové. Vztah vůči hospodářským organizacím je velmi značně monopolizován, zajišťuje jej SBČS a vůči organizacím zahraničního obchodu Čs. obchodní banka, akciová společnost. Největším nedostatkem současného systému je přísné spojení organizací s pobočkami banky dle svého sídla, to znamená, že organizace si nemohou volit své vlastní bankovní spojení. Zaktivizování funkcí peněz vyžaduje i odpovídající institucionální uspořádání bankovní soustavy. V jejím uspořádání se musí uplatnit princip dvoustupňového řízení obdobně jako na jiných úsecích naší ekonomiky. Jeden stupeň řízení vytvoří ústřední banka státu, která má postavení ústředního orgánu státní správy pro oblast měny a v případech stanovenými zákony i pro oblast bankovnictví. Druhý stupeň vytvoří banky a spořitelny.

Návrh zákona umožňuje vznik bank v různých právních formách. Budou se zabývat všemi druhy bankovních obchodů, peněžních služeb, budou pracovat samozřejmě na principech samofinancování a zisku. Vzhledem k tomu, že budou plnit důležité úlohy v oblasti měny a měnové politiky, budou se tedy lišit od státních podniků a družstev svou vyšší odpovědností za zajišťování zájmů celé společnosti. To se projeví i v tom, že konečné slovo při jejich vzniku nebude mít zakladatel, jak je u podniků obvyklé, ale bude jim dávat povolení ústřední banka v dohodě s federálním ministerstvem financí po projednání s příslušným národním ministerstvem financí. Tato opatření se přijímají proto, že na rozdíl od podniků, které pracují hlavně s vlastními zdroji, budou hrát u bank rozhodující úlohu svěřené prostředky, u nichž je třeba zabezpečit ochranu zájmu vlastníků, kteří je bankám svěřili. Přitom se však vytvářejí podmínky pro konkurenci mezi bankami. Toto všechno by mělo v blízké budoucnosti vést ke zkvalitnění bankovních služeb.

Zákon sice počítá s určitou počáteční organizací bankovní soustavy při vstupu do přestavby, ale umožňuje také vznik dalších bank, pokud to bude racionální a pokud budou k dispozici zdroje na jejich vybavení počátečním jměním. Lze tedy konstatovat, že návrh zákona je výrazným krokem při adaptaci bankovní soustavy na postupný přechod k socialistickému tržnímu hospodářství.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, vládní návrh zákona, který máte před sebou, tisk 173, byl projednán ve všech výborech, jimž byl předsednictvem Sněmovny lidu přikázán. Ve svých usneseních výbory přijetí zákona doporučily. Změny obsažené ve společné zprávě výborů, je to tisk 208, byly zapracovány, a proto doporučuji jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu předložený vládní návrh zákona přijmout.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji. Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec Passia.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec D. Passia: Vážený pán predseda, vážené Federálne zhromaždenie, ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov sa pripájam k spravodajskej správe prednesenej poslancom Hlavačkom za výbory Snemovne ľudu a plne s ňou súhlasím.

Súhlasím aj s podrobným odôvodnením vládneho návrhu zákona, ktoré nám podal minister financií Československej socialistickej republiky Ing. Václav Klaus.

Chcel by som však doplniť obidve predchádzajúce vystúpenia s dvomi poznámkami. Z ústavného hľadiska je predložený vládny návrh zákona o bankách a sporiteľniach v poriadku. Podobne ako pri zákone o Štátnej banke československej aj tu patrí postavenie i právne pomery bánk do pôsobnosti Československej socialistickej republiky - článok 14 odsek 2 zákona o československej federácii, a pre právnu úpravu i v činnosti je potrebný zákon Federálneho zhromaždenia.

Podľa dôvodovej správy k vládnemu návrhu zákona nebude táto právna úprava klásť žiadne finančné nároky na štátny rozpočet. Obchodné banky budú vybavené základným fondom a uverovými zdrojmi z realizovanej delimitácie fondu a úverových zdrojov doterajšej Štátnej banky československej. Len v prípade vzniku majetkových strát z dôvodu poskytovania úrokovo zvýhodnených úverov a pôžičiek môžu nastať prípady nárokov na štátny rozpočet. To však bude záležitosť na rozsahu uloženého poskytovania takých úverov a pôžičiek, ako aj na miere tohto zvýhodnenia.

Vážené poslankyne, vážení poslanci, predložený návrh zákona o bankách a sporiteľniach je neoddeliteľnou súčasťou takzvaných prestavbových zákonov a zároveň je i mimoriadne významným článkom. Som presvedčený o tom, že ide o dobrý zákon a preto ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov odporúčam vysloviť s ním súhlas so zmenami uvedenými v spoločnej správe výborov snemovní (tlač 208).

Předsedající předseda SN J. Bartončík: Děkuji poslanci Passiovi. Zahajuji rozpravu. Kdo se hlásí? Poslanec Kmeť.

Poslanec SL L. Kmeť: Vážené predsedníctvo, vážené poslankyne, vážení poslanci, vážení hostia, dovoľte mi, aby som vyjadril niekoľko poznámok k vládnemu návrhu zákona o bankách a sporiteľniach, hlavne k § 12 a 29. Sporiteľňa poskytuje na základe súčasnej právnej normy povinne sociálne pôžičky na bytovú výstavbu a pôžičky so štátnym príspevkom mladým manželom. Hlavnú formu sociálneho zvýhodnenia týchto pôžičiek predstavujú štátom stanovené veľmi nízke úrokové sadzby v porovnaní s ostatnými pôžičkami, a to v rozpätí od 1-2,7 %. Pritom ide o pôžičky s dlhodobou platnosťou - napr. novomanželské - 15 rokov, na individuálnu bytovú výstavbu až 40 rokov. Úrokové zvýhodnenie hradené z nákladov sporiteľne predstavuje len v okrese Prievidza ročne cca 300 mil. korún a v súčasnej dobe zvýhodnenie sociálnej pôžičky evidujeme v objeme 12,5 mld Kčs.

Za druhé, vylúčenie možnosti poskytnutia úhrady sporiteľňou na sociálne pôžičky je v priamom rozpore s princípmi prestavby hospodárskeho mechanizmu a ekonomickým postavením a úlohami sporiteľní v nových podmienkach úplného chozrasčotu a samofinancovania v rámci bankovej sústavy, ako je to vyjadrené tiež v § 16 návrhu zákona o bankách a sporiteľniach.

Za tretie, pre sporiteľne je poskytovanie pôžičiek v sociálnej oblasti nielen nerentabilné, ale výrazne stratové, nakoľko náklady na získavanie týchto úverových zdrojov z úspor občanov sú vyššie a naviac nie je ani krytá réžia súvisiaca so správou týchto vkladov a pôžičiek. Neposkytovaním náhrady sporiteľní zo štátneho rozpočtu za tieto sociálne pôžičky, strácala by sa žiadúca motivácia sporiteľní a pracovných kolektívov pobočiek na rozvoji a kvalitnom zabezpečovaní tejto politicky veľmi významnej finančnej služby, ktorú využíva najmä mladá generácia.

Za štvrté, neriešením rentability sociálnych pôžičiek by sporiteľna bola vo vzťahu k ostatným bankám podstatne znevýhodnená, pretože veľká časť aktívnych bankových obchodov - t. j. úverovej činnosti - by pre ňu bola stratová. V súčasnosti sporiteľňa po skytuje 75 % pôžičiek sociálne zvýhodnených, zatiaľ čo banky by poskytovali úvery výhradne na princípe rentability.

Za piate, úrokové zvýhodnenie sociálnych pôžičiek jednoznačne predstavuje formu spoločenskej spotreby, ktorú treba hradiť zo štátneho rozpočtu a nie prostredníctvom a na úkor ekonomiky sporiteľne - t. j. štátneho peňažného ústavu, ktorého hospodárenie bude riadené rovnakými pravidlami ako v štátnych podnikoch.

Za šieste, z uvedených dôvodov je plne zdôvodnené, aby sa v súlade so základnými pricípmi ekonomického postavenia a poslania sporiteľne v nových podmienkach prestavby hospodárskeho mechanizmu upravilo nasledovne:

v § 12 ods. 5 - aby bola vypustená posledná veta, citujem: "Tento nárok nevzniká u pôžičiek v sociálnej oblasti". A § 29, aby bol doplnený novou vetou, citujem "Toto ustanovenie sa nevzťahuje na pôžičky v sociálnej oblasti".

Navrhovaná právna úprava je zdôvodnená tým, že právne predpisy stanovujúce podmienky sociálnych pôžičiek nie sú jednorázového charakteru, majú dlhodobú platnosť, takže sú využívané trvale rastúcim počtom občanov. Ďakujem.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji poslanci Kmeťovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? (Nikdo.) Nikdo. Můžeme tedy považovat rozpravu za skončenou.

Přeje si vystoupit pan ministr? (Ano.)

Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČSSR V. Klaus: Já bych své vystoupení omezil na tři základní okruhy. Za prvé - jedno doplnění - vypadla tam Živnostenská banka, jak si možná někdo všiml. Bylo to opomenutí.

Jedno upřesnění poslancům - jak tady zaznělo v prvním vystoupení - rozbití monobanky, vytvoření na straně jedné centrální banky působící na makroúrovni a vytvoření sítě komerčních bank působících na mikroúrovni - nemá nic společného s dvoustupňovitostí řízení. To je, prosím vás, naprosté nedorozumění, a toto slovo by nemělo být dále používáno. Komerční banky nikoho na světě neřídí. Ty prostě půjčují nebo nepůjčují peníze, přijímají nebo nepřijímají vklady. Zjednodušené vidění, že rozpolcenost monobanky do bankovního systému, který má na straně jedné cedulovou, emisní banku a na straně druhé má síť komerčních bank s žádným rozpůlováním řízení nemá opravdu nic společného. To je jen na upřesnění ekonomické argumentace a považuji to za velmi důležité, protože v tomto u nás přetrvává velké nedorozumění. To považuji za nezbytné zdůraznit.