Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Stejně tak u návrhu tohoto zákona si je nová vláda vědoma toho, že jde v současné době o nezbytnou úpravu směřující k dalšímu rozvíjení ekonomické reformy, která si však bude v budoucnu vyžadovat zásadnější řešení i v této oblasti tak, jak jsem se o tom zmínil při projednávání návrhu zákona o odvodech do státního rozpočtu.

Specifický charakter projednávaného návrhu zákona spočívá v tom, že se bude vztahovat na značně široký okruh poplatníků, zabývajících se různými činnostmi, a to namnoze i s rozdílnými provozními a ekonomickými podmínkami. Tomu také odpovídá daňový systém, který by měl mj. vytvářet přiměřený ekonomický tlak a stimuly, zejména na přednostní zabezpečení služeb a dalších celospolečensky žádoucích činností.

Jsme přesvědčeni o tom, že se právě v této oblasti v současné době vytváří větší prostor pro dynamický rozvoj menších podniků a družstev, které musí lépe než v minulosti uspokojovat oprávněné požadavky a potřeby našich občanů.

Navrhované zdaňování jednotlivých skupin poplatníků důchodové daně vychází z požadavku vytvoření relativně stejných daňových povinností pro všechny hospodářské organizace tak, aby byly vytvářeny i rovné podmínky pro podnikatelskou činnost a aby byl vyvíjen ekonomický tlak na efektivnost a hospodárnost u všech subjektů této daně.

Pro většinu poplatníků, tj. u státních podniků, jejichž zakladateli jsou národní výbory, u výrobních družstev a dalších tuzemských organizací včetně společenských organizací se navrhuje stanovit sazbu ve výši 55 % ze základu přesahujícího 200 000 Kčs, přičemž snížená sazba ve výši 20 % z vyššího základu má podporovat především zakládání podniků menšího rozsahu, zabývajících se zejména poskytováním služeb, jakož i žádoucí rozvoj doplňkové hospodářské činnosti u společenských organizací a u bytových družstev.

U bank a pojišťoven, které budou v této oblasti vznikat jako družstevní podniky nebo jako akciové společnosti, jakož i u družstevních podniků pro zahraniční obchod, se navrhují stejné sazby jako tomu bude u odvodů do státního rozpočtu.

U podniků se zahraniční majetkovou účastí se navrhuje ponechat dosavadní zvýhodněnou sazbu ve výši 40 % , která odpovídá průměrnému zdanění v ostatních státech a která vytváří odpovídající podmínky pro rozvoj těchto podniků.

V zájmu zajištění stejných daňových podmínek se tato sazba bude vztahovat i na organizace s mezinárodním prvkem v ČSSR a na subjekty se sídlem v cizině z ostatních příjmů, které nepodléhají samostatnému zdanění.

K aktivnějšímu vytváření společných podniků se zahraniční majetkovou účastí i dalších nově vznikajících organizací bude zachováno přechodné daňové osvobození na dobu dvou let od zahájení jejich činnosti s případným poskytováním dalších slev. Nebudu se zde zabývat podrobněji výkladem tohoto zákona, předpokládám, že jste si ho všichni prostudovali.

Chtěl bych při této příležitosti pouze poděkovat všem poslancům Federálního shromáždění, České národní rady a Slovenské národní rady za mimořádnou pozornost věnovanou projednávanému návrhu zákona a za náměty a připomínky, které přispěly k jeho zkvalitnění.

Vážené poslankyně a poslanci, dovolte mi závěrem jménem nové vlády uvést, že navrhovaná právní úprava je pouze prvním krokem k realizaci radikálnější ekonomické reformy, která musí již v současné době při zrušení přerozdělovacích procesů a aktivizací podniků přispět k urychlení ekonomického a sociálního rozvoje. Tak, jak jsem již uvedl, při projednávání návrhu zákona o odvodech do státního rozpočtu, budeme urychleně pokračovat v koncepčních pracích na dalším zdokonalování a sjednocování celé soustavy odvodů a daní organizací. V dané etapě vám jménem vlády Československé socialistické republiky doporučuji vyslovit souhlas se schválením návrhu zákona o důchodové dani. Může se opakovat otázka ohledně informace o tomto zákonu, federální ministerstvo stejně jako v minulém případě udělá tiskovou konferenci, předá texty sdělovacím prostředkům a bude organizovat porady, besedy o této činnosti. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji panu ministrovi Klausovi. Návrh projednaly výbory ústavně právní, zahraniční, pro plán a rozpočet a pro průmysl, dopravu a obchod a výbory pro zemědělství a výživu. Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Brokeše, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec S. Brokeš: Vážené předsednictvo, vážené poslankyně, vážení poslanci, předložením návrhu zákona o důchodové dani je naplňován další dílčí úkol legislativního zabezpečení podmínek komplexního vstupu ekonomické sféry do přestavby hospodářského mechanismu. Pro jeho přípravu byla výchozím podkladem směrnice vlády přijatá před necelými dvěma lety. Jak bylo uvedeno, navazuje na návrh zákona o odvodech do státního rozpočtu. Jeho ekonomické poslání je obdobné - stimulovat podnikatelskou činnost příslušných subjektů, jejichž okruh návrh vymezuje a z dosaženého efektu se podílet na vytváření zdrojů pro krytí vlastních potřeb cestou odvodů do státního rozpočtu i potřeb celospolečenských.

Okruh poplatníků - jak bylo řečeno - je poměrně početný už při výchozím stavu, ale bude nepochybně v tomto smyslu i proměnlivější v další budoucnosti než u zákona o odvodech do státního rozpočtu, který jsme před několika okamžiky projednávali. Poplatníky totiž podle návrhu jsou - takříkajíc - klasické státní podniky, a to různé velikosti, kdy zakladateli jsou nebo mohou být národní výbory všech tří stupňů, ale také podniky nezemědělského družstevního sektoru. Budou jimi i společenské organizace, jejich podniky a hospodářská zařízení bez ohledu na to, zda jsou součástí Národní fronty nebo pracují mimo ni. Zákon vyjmenovává i další poplatníky, mezi něž patří i podniky s mezinárodní účastí, kterých zřejmě v naší ekonomice bude nyní přibývat rychleji.

Zvýšený zájem o ustanovení zákona lze očekávat nejenom od typických hospodářských organizací, ale i zmíněných společenských organizací, protože na dotace ze státního rozpočtu spoléhat nemohou. To je zřejmě povede i k velmi racionálnímu obhospodařování vlastních prostředků po splnění odvodové povinnosti vůči státu.

Na předkládaném návrhu zákona oceňuji následující skutečnosti:

1. snahu po sjednocování odvodových pravidel a stanovení relativně stejných daňových povinností

2. za humánní prvek návrhu považuji slevy na dani za pracovníky organizace se změněnou pracovní schopností a těžším zdravotním postižením

3. novou úpravou se řeší různé přerozdělovací procesy dosud časté, například uvnitř zakladatelské sféry vyšších stupňů národních výborů. Bude třeba však dořešit nejméně pro rok 1990 důsledky této skutečnosti pro finanční hospodaření podniků i národních výborů

4. společenské organizace budou kladně přijímat navržené snížení jejich daňového zatížení.

Z výše uvedených důvodů doporučuji předložený návrh ke schválení.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji poslanci Brokešovi. Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec Stank.

Společný zpravodaj výborů SN, první místopředseda FS J. Stank: Vážený pán predseda, vážené poslankyne, vážení poslanci, súhlasím so zdôvodnením federálneho ministra financií a pripájam sa tiež k spoločnej spravodajskej správe za výbory Snemovne ľudu prednesené tu poslancom Brokešom.

Chcel by som tiež zdôrazniť, že nová právna úprava sleduje predovšetkým stanovenie relatívne rovnakých daňových povinností u všetkých poplatníkov, čo má význam pre vytvorenie predpokladov pre vyššiu motiváciu organizácií v podmienkach samofinancovania.

Úprava dôchodkovej dane bola tiež podrobne prerokúvaná na porade poslancov - spravodajcov s odborníkmi z oblasti vedy a praxe i vo výboroch snemovní, pričom boli uplatnené pripomienky, ktoré predložený vládny návrh zákona spresňujú.

Vyjadrujem svoj súhlas s týmito zmenami, zhrnutými v spoločnej správe výborov snemovní (tlač 206).

K ústavnoprávnej stránke návrhu uvádzam, že úprava dôchodkovej dane, poľnohospodárskej dane a poplatkov, ktoré majú podľa svojej povahy výlučne alebo prevažne vzťah k zahraničiu - zákonom Federálneho zhromaždenia je odôvodnená v ustanovení čl. 12 ods. 2 ústavného zákona o čs. federácii.

Vážené poslankyne, vážení poslanci, ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov odporúčam vládny návrh zákona o dôchodkovej dani a o zmenách zákona číslo 172/1988 Zb. o poľnohospodárskej dani a zákona čís. 116/1985 Zb. o podmienkach činnosti organizácií s medzinárodným prvkom v Československej socialistickej republike schváliť v znení spoločnej správy výborov snemovní (tlač 266). Ďakujem.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji poslanci Stankovi. Otevírám rozpravu. Prozatím jsem neobdržel žádné písemné přihlášky do rozpravy. Ptám se, kdo chce vystoupit v rozpravě?

Prosím, hlásí se poslanec Kučera.

Poslanec SL J. Kučera: Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, dovolte mi, abych připojil několik poznámek jménem Klubu poslanců Československé strany socialistické, i když si myslím, že tyto závěry budou odpovídat i představám členů jiných politických stran či bezpartijních.

Při přijímání zákonů o důchodové dani a o změnách zákona o zemědělské dani, a to hlavně podtrhuji, jsme všichni měli rozporné pocity. Tlak tehdejšího resortu ministerstva na urychlené přijetí byl tak silný, že jsme sice zdráhavě a s vnitřními výhradami, nicméně přece jen - zákony odsouhlasili, i když - a to bych byl rád, aby zde bylo řečeno - ve výborech se nezvedly všechny ruce pro. A kritika přístupů tehdejšího ministra i resortů byla značná.

Poslanci musí hájit zájmy voličů i své představy. Děkuji.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji poslanci Kučerovi. Prosím poslance Šutku.

Poslanec SN M. Šutka: Vážené Federální shromáždění, dovolte mi stručně se zmínit o některých problémech, které se zákonem o důchodové dani souvisejí. Jednou ze zásad, kterou realizujeme přestavbu hospodářského mechanismu, je vytvoření rovných podmínek pro všechny organizace. To se v zákonu ve všech případech nedaří.

Jako příklad chci uvést drobné podniky národních výborů, které jsou sice právním subjektem velikostí i zaměřením činností srovnatelným s výrobními družstvy, ale jejich daňová povinnost končí zaplacením pojistného nemocenského pojištění ve výši 10 % z mezd. Stejné daňové podmínky jsou mezi stavebními výrobními a stavebními bytovými družstvy, nižší daň platí podniky se zahraniční majetkovou účastí, organizace s mezinárodním prvkem a zřejmě by došlo i na další příklady.

Každá z těchto nerovností má své odůvodnění. Přesto se domnívám, že by se měly příslušné úřady touto problematikou intenzívně zabývat a hledat cestu, jak tyto rozdíly u subjektů daně s obdobnou činností nadále řešit. Zvýšení sazby daně z objemu mezd se u manuálně náročných činností - jako jsou řemesla, lidová umělecká výroba, projevuje velmi intezívně. Družstva se vyrovnávají s dopady jen těžce a částečně. Některé případy neúměrného zatížení daní lidové umělecké výroby budeme muset řešit ve spolupráci s ministerstvem financí. Navrhovali jsme řešit slevami z daně aspoň částečně i problematiku vysokých nákladů na výchovu učňů. S tímto námětem jsme neuspěli, přestože tyto náklady zatěžují zejména družstva služeb, která se o výchovu učňů převážně starají. Neochota řešit tento problém úhradou alespoň nákladů povinné školní docházky žáků povede zřejmě k velkým problémům, se kterými se bude muset společnost v blízké budoucnosti vyrovnat.

Nakonec považuji za potřebné doporučit maximum stability sazby daně. Ekonomické podmínky hospodaření organizací se v posledních letech mění skoro každý rok, zejména v cenách, ale i v daních. To podvazuje iniciativu a koncepčnost rozvoje organizací. Podle mého názoru každé zvýšení daňového zatížení vede k tlaku na růst cen a změnu struktury činnosti ve směru k výrobkům a činnostem s vyšší rentabilitou, a to nemusí být vždy v souladu s potřebami společnosti.

Zákon zmocňuje federální vládu k úpravě sazby důchodové daně pro rok 1990 až o 10 bodů. Z dosavadních pracovních jednání vyplývá, že výrobní družstva a další poplatníci důchodové daně budou platit daň ve výši vyplývající ze zákonné úpravy. Předpokládáme, že nová vláda tento záměr podpoří a požaduji ujištění v tomto smyslu. Zvýšení sazby důchodové daně by se veškeré prohlášení o podpoře rozvoje výrobního družstevnictví stala pouhou proklamací bez konkrétních výsledků. Odůvodnění nezbytnosti stability sazby důchodové daně u družstev jsem již uvedl.

Dovolte, abych se zmínil ještě o velmi nepříznivé situaci v opotřebení strojního zařízení, které vzrostlo od roku 1978 o sedm bodů a v roce 1989 obsahuje již více než 65 %. Přitom obzvlášť velké problémy, jak věcné, tak finanční jsou s obnovou a modernizací strojního parku těch družstev, která se zabývají činností společensky nejvíce žádanou, zejména službami obyvatelstvu a výrobou pro vnitřní trh. Považuji za potřebné naplnit záměry rozvoje družstevnictví konkrétními činy a vytvořit pro družstva podmínky pro vstup do nových ekonomických podmínek a zejména vytvořit nezbytný prostor a ekonomické prostředí k zabezpečování služeb a zboží pro vnitřní trh, péči o invalidní občany a další společností požadované činnosti.

V blízké budoucnosti čeká naši ekonomiku nezbytný přechod k vytvoření racionálně fungujícího socialistického trhu. Ekonomické nástroje nabudou mnohem většího významu pro vytváření strukturální rovnováhy v národním hospodářství než dosud. Domnívám se, že ve směru racionálního působení důchodové daně dojde i k přehodnocení určitých přístupů využitých v návrhu zákona. Jedná se zejména o výši sazby daně z objemu mezd, která může nega tivně ovlivnit cenové relace i ve vztahu k zahraničí.

V podmínkách působení trhu a uvolnění centra bude zřejmě nutné zvážit užití progresívní konstrukce sazby daně, která může mít významnou funkci při eliminaci případných inflačních tlaků a může do určité míry prohibitivně ovlivňovat tendence k růstu cen. Stimulační funkci daně by bylo vhodné podle mého názoru rozšířit i o systém preferující určité společenské zájmy. Jedná se například o akce ekologického charakteru, akce realizující volební program Národní fronty apod. Řešení může spočívat například v odpočtu nákladů na tyto akce ze základu daně.

Předložený návrh zákona o důchodové dani však považuji za odpovídající v současné etapě přestavby a doporučuji jeho schválení.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji poslanci Šutkovi. Jsou další přihlášky do rozpravy? (Nejsou.) Nikdo se nehlásí. Můžeme tedy považovat rozpravu za skončenou. Přeje si závěrečné slovo pan ministr?

Ministr financí ČSSR V. Klaus: Myslím, že připomínky, které zde zazněly, vyjádřily na jedné straně podporu předloženému návrhu zákona, na druhé straně přinesly celou řadu námětů a otázek, kterých jsme si vědomi a dlouho jsme si jich byli vědomi a které nepochybně budou v budoucnu brány v úvahu při zdokonalování naší daňové soustavy. Maximální stabilizace daní je samozřejmě cílem jakéhokoliv racionálního ekonomického systému, na druhé straně je zjevné, že v dnešním přechodném období tuto stabilitu není možné absolutně do nějaké přesně určené doby garantovat. Ale ze to je jasný cíl našeho daňového systému, to je zcela evidentní.

Totéž se týká zvyšování nebo nezvyšování sazeb. Hlásíme se k této sazbě, ale opět nechci prohlásit, že je to naprosto definitivní a konečné slovo. To však není výzva k nejistotě ze strany plátců této daně.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji panu ministrovi. Žádají o slovo společní zpravodajové? (Ne.) Nikoliv.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Při schvalování tohoto zákona platí podle článku 42 odst. 2 písm. h) zákona o čs. federaci zákaz majorizace. To znamená, že ve Sněmovně národů hlasují odděleně poslanci zvolení v ČSR a odděleně poslanci zvolení v SSR.

V zasedacím sále je přítomno 153 poslanci Sněmovny lidu, 53 poslanci Sněmovny národů zvolení v ČSR a 58 poslanců Sněmovny národů zvolených v SSR. Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné.

Nejdřív budou hlasovat poslanci Sněmovny národů zvolení v ČSR.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů SN a podle doporučení společného zpravodaje výborů SN, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Poslanci Sněmovny národů zvolení v ČSR zákon schválili.