Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji poslankyni Kantorové. Prosím poslance Jána Riška.

Poslanec SN J. Riško: Vážený pán predseda, vážené Federálne zhromaždenie, vyslovujem súhlas s predloženými novelami a s uspokojením konštatujem, že do nich bola zahrnutá moja pripomienka pri ich prerokúvaní vo výboroch. Išlo o obmedzenie podmienok trvania väzby v prípravnom pokračovaní vždy iba na nevyhnutne potrebný čas a taktiež podmienok väzby v trestnom pokračovaní. Domnievam sa, že predložená úprava je prijateľná a zodpovedá podmienkam podobným v iných právnych štátoch.

Ďalej mi dovoľte predniesť návrh, ktorý nesúvisí priamo s prerokúvanou novelou, ale vzhľadom na všeobecnejší charakter úvodného slova prvého podpredsedu vlády ČSSR pána Čarnogurského, ktorý hovoril nielen o prerokúvanej novele trestného zákona, ale aj o širších úvahách o zmenách nášho právneho poriadku, je to, myslím, na tomto mieste vhodné.

V diskusiách tu, vo Federálnom zhromaždení, padla už niekoľkokrát zmienka o potrebe pripraviť a schváliť, okrem iných naliehavých zákonov, aj zákon o politických stranách. Napriek existencii viacerých tradičných politických strán v našom politickom systéme naša Ústava neobsahuje nijaké ustanovenia v tomto smere, o zákone nehovoriac.

V uplynulých týždňoch sa konštituovalo viacero nových politických strán a nie je vylúčené, že môžu vznikať nové a ďalšie. Minulé i terajšie zasadnutia Federálneho zhromaždenia Československej socialistickej republiky ukazujú, že aj u nás budú politické strany plniť stále významnejšiu funkciu pri utváraní politickej a štátnej moci. Ako ústavné inštitúcie budú hrať dôležitú úlohu pri tvorbe vlád, zložení zastupiteľských orgánov, pri zabezpečovaní stability ústavného politického systému atď.

Tieto skutočnosti vyvolávajú potrebu zakotviť v návrhu novej Ústavy hlavu o politických stranách, ktorá upraví ústavné podmienky ich vzniku a činnosti. V nadväznosti na túto ústavnú úpravu by malo Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky prijať zákon o politických stranách, detailnejšie upravujúci pravidlá ich činnosti. Príslušná hlava Ústavy by mala obsahovať, podľa môjho názoru, tieto hlavné princípy:

1. Politické strany pôsobia v rámci a na základe princípov Ústavy.

2. Vnútorná organizácia strán musí zodpovedať demokratickým princípom Ústavy.

3. O ústavnosti či protiústavnosti politických strán rozhoduje Ústavný súd.

4. Zdroje majetku a finančných prostriedkov politických strán a ich použitie sú verejné. Vylučuje sa ich zahraničný pôvod a podliehajú kontrole parlamentu.

Z týchto zásad zakotvených do Ústavy by mal vychádzať zákon o politických stranách. Vychádzajúc z § 12 písm. b) zákona o poslancoch Federálneho zhromaždenia ČSSR, ktorý oprávňuje poslancov podávať Federálnemu zhromaždeniu návrhy zákonov a podnety na vypracovanie návrhov zákonov, predkladám Federálnemu zhromaždeniu podnet na formulovanie príslušnej hlavy Ústavy o politických stranách a na vypracovanie zákona o politických stranách, ktorý by na základe uvedených ústavných princípov detailnejšie upravil činnosť politických strán v Československu. Ďakujem, pán predseda.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji poslanci Riškovi. Slovo má poslanec Baruš.

Poslanec SL V. Baruš: Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, podporuji všechny poslance - předřečníky v této rozpravě - v obecných i konkrétních závěrech obsažených v jejich vystoupeních. Považuji však za potřebné uvést, že ve výborech pro sociální politiku Sněmovny lidu a Sněmovny národů jsme se velmi detailně zabývali obsahem novely zákonů v tomto bodě projednávaných. Jistá a poměrně značná variabilita názorů byla prezentována v souvislosti s obsahem § 181 a) a b). Osobně tyto paragrafy nepovažuji za formální přihlášení se k celosvětovým tendencím ochrany všech složek životního prostředí. Považuji - a na tom jsme se dohodli ve výborech, že je to výsledek důrazně a všeobecně požadovaného požadavku všech politických stran a občanů na zákonné opatření definované jako ohrožení životního prostředí. Jde právě v tomto paragrafu o důležitý zákonodárný krok, stejně jako včera ustavení výborů pro životní prostředí obou sněmoven Federálního shromáždění.

Životní prostředí a urychlené kroky k jeho řešení jsou a zůstávají prioritním úkolem nové vlády a již zmíněný § 181 je plně v souladu s demokratizačním procesem při zdůraznění osobní odpovědnosti. V těchto krocích v péči o životní prostředí a jeho zlepšování, dále v zachování sociálních jistot a životní úrovně občanů je proto nutno úsilí nové vlády plně podpořit a požádat ji o obvyklé záruky.

Závěrem doporučuji projednanou novelu schválit s výhradami uložení úkolů pro další legislativní činnost vlády v této oblasti, i nás poslanců Federálního shromáždění. Děkuji vám, pane předsedo, za udělení slova.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji poslanci Barušovi.

Všichni písemně přihlášení již vystoupili. Hlásí se poslanec Hanák.

Poslanec SN S. Hanák: Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, dovolte mi několik slov o trestu smrti. Ale ještě před tím mám jednu praktickou připomínku.

Domnívám se, že poslanci by měli mít na zahájení zasedání na svých stolcích přihlášky do diskuse, protože doba nadekretovaných diskusních příspěvků snad už zmizela a poslanec někdy potřebuje vystoupit v rozpravě v průběhu zasedání, i když původně diskutovat nechtěl.

K trestu smrti: Úkolem soudů je zjistit pravdu a v případě, že byl porušen zákon, vynést trest. Trest však nemá být odplatou společnosti, trest má být výchovným prostředkem. U trestu smrti tato možnost zcela odpovídá.

Při této příležitosti bych rád, aby naše legislativní orgány vzaly v úvahu žádost církví o povolení vstupu do věznic, a to i v individuálních případech, případně k pravidelným bohoslužbám. Domnívám se, že tento způsob by značně přispěl k možné nápravě, alespoň některých vězňů.

Druhý fakt, který svědčí proti trestu smrti je tato věc: Všechny národy na světě - naše nevyjímaje - v nedávné době se musí hanbit za justiční vraždy. Nemusím snad dodávat víc. Těch důvodů proti trestu smrti je jistě víc. Já zde nechci podávat žádný návrh, jenom prosím naši legislativu, aby se těmito otázkami velice hluboce zabývala. Děkuji.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji poslanci Hanákovi. Ptám se, zda chce ještě někdo vystoupit v rozpravě? (Nikdo se nehlásil.) Nikdo. Můžeme tedy považovat rozpravu za skončenou.

Přeje si vystoupit pan místopředseda vlády? Já bych prosil, pane místopředsedo vlády, kdybyste mohl zaujmout stanovisko i k některým námětům, které prakticky mají charakter návrhu.

První místopředseda vlády ČSSR J. Čarnogurský: Som rád, že všetci poslanci, ktorí sa zúčastnili na tejto diskusii, podporili predložený návrh novely Trestného zákona a Trestného poriadku a ich diskusné príspevky smerovali skôr k širšej problematike trestného práva. Ubezpečujem ich aj vás všetkých, že budeme sa nimi zaoberať pri ďalšej, širšej novelizácii trestných predpisov.

Budem preto reagovať len na niektoré námety, ktoré sa v diskusných príspevkoch objavili. Pokiaľ ide o problematiku trestu smrti, je to problém, ku ktorému musí zaujať stanovisko spoločnosť - alebo aspoň prevažná časť spoločnosti, zastúpená v zákonodarnom zbore práve vami. Zatiaľ je možné povedať len to, že i v širšej novele Trestného zákona, o prijatí ktorej sa pôvodne uvažovalo, trest smrti zatiaľ bol. Ako sa budú vyvíjať názory spoločnosti na tento problém, vláda tieto názory zohľadní a dá ich prípadne alternatívne do návrhu širšej novely Trestného zákona a bude na vás, aby ste o nich rozhodli.

Problematika zabezpečenia občianskych práv a zvlášť platnosti medzinárodných paktov o ľudských právach v našom právnom poriadku, alebo inými slovami o priorite medzinárodných paktov nad vnútroštátnym zákonodarstvom: platná právna teória vychádza v Československu z toho, že celý právny poriadok má byť bezrozporný a, samozrejme, má byť v súlade s Ústavou. I ďalšie právne normy majú byť v súlade s Ústavou a zároveň v súlade medzi sebou vzájomne. Z tohto hľadiska by nemalo dochádzať k porušovaniu medzinárodných paktov o ľudských právach i bez prijatia osobitného zákona o priorite týchto paktov. Ďalšou účinnou zárukou by bolo konštituovanie Ústavného súdu, zvolenie sudcov Ústavného súdu. Ústavný súd už podľa súčasného znenia Ústavy má právo rozhodovať o porušovaní občianskych práv, samozrejme, i tak ako sú formulované v medzinárodných paktoch o ľudských právach. Je možné však uvažovať aj o prijatí takého zákona, ale dovoľujem si upozorniť, že by to pravdepodobne predtým vyžadovalo istú teoretickú diskusiu o umiestnenie takého zákona do nášho právneho poriadku.

Uznanie Protokolu medzinárodných paktov o ľudských právach, ako aj uznanie Výboru pre ľudské práva a jeho kompetencie je otázkou, ktorou sa vláda bude nepochybne v najbližšom období zaoberať. Vzhľadom na to, že sme pristúpili k záverečnému dokumentu Viedenskej následnej schôdzky KEBS, ktorý v určitej miere už takýto krok pozná, tým, že umožňuje účastníckym štátom nastoľovať problémy porušovania občianskych práv v iných účastníckych štátoch a vytvára tým prinajmenšom predpoklad pre to, aby náš prístup k tomuto Protokolu a uznanie Výboru pre ľudské práva bol vcelku záležitosťou, ktorá zapadá do súčasného politického i právneho vývoja v Československu.

Pokiaľ ide o námety, týkajúce sa zákona o prečinoch, budú zhodnotené v pripravovanej širšej novelizácii trestných predpisov, do ktorej, samozrejme, zapadá i zákon o prečinoch. Zrejme je možné očakávať, že tieto námety budú zohľadnené. Zatiaľ sa i na tieto námety (mám na mysli zrušenie ustanovenia § 5 a § 6 zákona o prečinoch o rušení verejného poriadku) vzťahuje to, čo som povedal v úvodnej správe, že podľa stanoviska vlády a generálneho prokurátora nie je daná spoločenská nebezpečnosť konania, ktoré by prípadne formálne vykazovalo takéto znaky. Z toho dôvodu ich nie je možné považovať za prečiny a orgány činné v trestnom konaní nezačnú trestné stíhanie alebo prípadne iné postihy.

Zákon o politických stranách: už sa rozbehli práce na zákone spolčovacom a zhromažďovacom, popravde povedané sme diskutovali o tom, či zákon o politických stranách prijať osobitne, alebo túto problematiku zahrnúť do zákona spolčovacieho. Môžem snáď povedať iba toľko, že sa zdá, že prevažujú názory, aby zákon o politických stranách bol prijatý osobitne. Definitívne bude sa táto otázka riešiť v najbližších týždňoch v nadväznosti na zákon o spolčovacom práve. Či už bude zákon o politických stranách prijatý zvlášť, alebo bude táto problematika zahrnutá do spolčovacieho zákona, celkom iste tam budú riešené námety pána poslanca Rišku o demokratickom charaktere politických strán, o zásadách financovania, o kontrole financií zo strany parlamentu alebo prípadne iného orgánu a takisto námet poslanca Servusa, že politické strany nemôžu zriaďovať ozbrojené zbory.

Námet poslanca Hanáka, týkajúci sa väzníc, bude tiež zohľadnený v pripravovanom zákone o výkone trestu odňatia slobody. Právo cirkví vstúpiť do väznic a podieľať sa na prevýchove väzňov je nepochybne užitočné a je zrejme možné rátať s tým, že sa v tomto zákone objaví a vy budete mať možnosť o tomto námete rozhodnúť.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Chtěl bych jen zdůraznit, že některé náměty obsažené v diskusním vystoupení poslance Servuse (připojila se k nim víceméně poslankyně Kantorová) by mohly mít za jistých okolností charakter pozměňovacího návrhu. Týkaly se především § 5 a § 6 zákona o přečinech. Po tomto vysvětlení pana místopředsedy vlády, kdy nás ujistil, že i když se to vrátí dnešním naším krokem ke stavu před zákonnými opatřeními, který také nebyl nijak uspokojivý, je garantována nečinnost příslušných orgánů v tomto směru pokud jde o § 5 a § 6 a že nebudou zahajovány patřičné kroky podle platného právního řádu.

Já se v této souvislosti táži poslance Servuse, jestli přijímá toto vysvětlení? (Posl. Servus: Ano.) Ano.

Ptám se, zda zpravodajové žádají o slovo?

Společný zpravodaj výborů SN poslanec E. Vlček: Mám jen krátkou poznámku k diskusi o zrušení trestu smrti. Tato problematika byla na pořadu jednání a úvah při připravované větší novele. Při zúžení se tam samozřejmě už neobjevuje. To neznamená, že dále o ní nebude jednáno a uvažováno.

Chtěl bych však říci malou poznámku. Za posledních patnáct až dvacet let byl prakticky u nás trest smrti ukládán jen za vraždu spáchanou zavrženíhodným způsobem nebo za vraždu více osob, tedy ve smyslu jednoho z diskusních příspěvků přednesených zde před chvílí. To je v podstatě už skutečný stav u nás.

Ono totiž veřejné mínění je dosti proměnlivé. O tomto faktu je možné uvažovat ryze obecně, teoreticky, ale jinak pak na něj reaguje veřejné mínění okolí, kde vražda zavrženíhodným způsobem byla spáchána nebo i okolí blízké z hlediska příbuzenských vztahů atd. Musíme při našich dalších úvahách mít patrně na paměti a vzít v úvahu i proměnlivost tohoto veřejného mínění.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji. Můžeme přistoupit k hlasování. V tuto chvíli je v zasedací síni přítomno 167 poslanců Sněmovny lidu, 53 poslanci Sněmovny národů zvolení v ČSR a 61 poslanec zvolený v SSR. Prosím pracovníky Kanceláře Federálního shromáždění, aby se odebrali na místa před jednotlivé sektory.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Poslanci Sněmovny národů zákon schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s návrhem zákona, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Jeden.) Jeden.

Také poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění ČSSR schválilo zákon, kterým se mění a doplňuje trestní zákon č. 140/61 Sb. a zákon, kterým se mění a doplňuje zákon 141/61 Sb. o trestním řízení soudním.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 116, SL č. 172, SN č. 178)

Než se budeme zabývat dalším bodem našeho programu, tak bych vás chtěl informovat o jedné skutečnosti. Jednání Federálního shromáždění je prostřednictvím televize zpřístupněno široké veřejnosti. Chtěl bych vás seznámit s tím, že dostáváme řadu připomínek občanů. Většinou jde o dotazy, proč nejsou na zasedání přítomni někteří poslanci. Sděluji vám, i prostřednictvím sdělovacích prostředků, naší občanské veřejnosti, že někteří poslanci odstoupili ze své poslanecké funkce. Mandát podle zákona o poslancích zaniká okamžitě, kdy rezignaci vezme na vědomí předsednictvo příslušné sněmovny.

Pokud jde o Sněmovnu lidu, stane se tak dnes po skončení jednání společné schůze, kdy se sejde předsednictvo Sněmovny lidu a prostřednictvím sdělovacích prostředků pravděpodobně zítra bude v tomto směru podána zpráva. Pokud jde o Sněmovnu národů, sejde se v době oběda. Další nepřítomní poslanci jsou podle informace omluveni.

Pokud jde o další připomínky, ty se netýkají vesměs projednávaného programu, vyhodnotíme je s tím, že pokud se nejedná o anonymní připomínky, budeme na ně reagovat přiměřeným způsobem.

Nyní přistoupíme k projednání dalšího bodu pořadu, kterým je

Prosím ministra financí ČSSR Václava Klause, aby návrh odůvodnil.

Ministr financí ČSSR V. Klaus: Vážené Federální shromáždění, vláda ČSSR vám předložila k projednání a schválení návrh zákona o důchodové dani, který je nedílnou součástí celé soustavy odvodů a daní hospodářských organizací. Návrh zákona vychází ze stejných principů a zásad, jako před chvílí projednaný návrh zákona o odvodech do státního rozpočtu.