Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Benda, Hoření, Löbl, Obžerová, Pitra, Puchmeltr, Říman, Šimek, Škoda, Václavík M., Vedra, Žákovič

6 poslanců rezignovalo

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Fojtík, Haičman, Haman, Hanus, Mevald, Slavětínský, Švestka, Štáfek, Toman

2 poslanci rezignovali

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Hanes, Koyš, Nejezchleb, Zagiba

1 poslanec rezignoval

(Řízení schůze převzal a druhý den jednání zahájil předseda Federálního shromáždění S. Kukrál.)

Předseda FS S. Kukrál: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení hosté, zahajuji druhý den jednání 17. společné schůze Federálního shromáždění ČSSR. V zasedacím sále je přítomno 162 poslanci Sněmovny lidu a 51 poslanec Sněmovny národů zvolený v ČSR a 59 poslanců Sněmovny národů zvolených v SSR. Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné.

O slovo se přihlásil ministr financí ČSSR Václav Klaus.

Ministr financí ČSSR V. Klaus: Vážené poslankyně, vážení poslanci, mimořádně dynamický, politický vývoj těchto dnů a týdnů, jehož jedním vyústěním je rekonstrukce vlády ČSSR poněkud potlačil do pozadí pozornost otázkám ekonomickým. Nová vláda, která byla ustavena dne 10. prosince 1989, si je plně vědoma svých povinností i odpovědnosti za stav a chod hospodářství vyplývajících pro ni z ústavy. Proto je odhodlána těmito otázkami se zabývat se stejnou vážností jako otázkami politickými.

Považujeme za nezbytné vyzvat všechny podniky a organizace, aby ve zbývajících dnech tohoto roku a v nástupu do nového roku zajistili normální chod své činnosti, nepřipustili výpadky ve výrobě, poruchy v zásobování, službách a tím vznik zbytečných ztrát.

Podle pracovního programu Federálního shromáždění mělo být nyní na pořadu projednání návrhu zákona o státním rozpočtu federace na rok 1990. Vláda ČSSR tuto otázku všestranně posoudila a dospěla k závěru, že za dané situace, vzhledem ke změnám v jejím složení, není možné, aby nově jmenovaní ministři a vláda předložili státní rozpočet v původní variantě. Jak je známo, návrh státního rozpočtu byl už projednán a schválen předchozí vládou společně se státním plánem a měnovým plánem 30. listopadu t. r. Podle názoru nově ustavené vlády tento rozpočet nesplňuje ani její představy o rovnovážnějším stabilizačním a protiinflačním zaměření rozpočtu ani působení rozpočtu ve směru podpory žádoucí ekonomické aktivity a naopak omezování ekonomické aktivity nežádoucí.

Jsme si samozřejmě vědomi, že rozpočtové hospodaření nelze zablokovat, neboť by to narušilo financování mnoha úseků národního hospodářství. Netvrdíme také, že dosud vypracovaný rozpočet je ve všech svých částech nepřijatelný. Proto za dané situace považujeme za rozumné navrhnout určité kompromisní řešení otázek rozpočtového hospodaření v části příštího roku.

Jménem vlády jsem zmocněn požádat Federální shromáždění, aby předložený vládní návrh zákona o státním rozpočtu federace na rok 1990 nyní neprojednávalo a navrhnout, aby v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o rozpočtových pravidlech, rozpočtové hospodaření v době od 1. 1. 1990 do 31. 3. 1990 zatím vycházelo z globální roční částky předchozího návrhu státního rozpočtu předloženého Federálnímu shromáždění, to znamená z částky 330 mld. Kčs s tím, že na 1/4 roku bude použito méně než 1/4 této původně uvažované částky.

Podle našeho návrhu bude použito pouze 22,3 % této sumy za první čtvrtletí. Přitom to bude diferencované. Abychom zdůraznili svou odpovědnost za sociální otázky, všechno, co se týká sociální sféry bude profinancováno v jedné čtvrtině celkové částky, to znamená v rozsahu 25 %. To znamená, že všechny výdaje na společenskou spotřebu, dávky sociálního zabezpečení, školství, kulturu, zdravotnictví budou čerpány maximálně do 25 % , stejně tak dotace národních výborů. Naopak, abychom demonstrovali zpřísnění nebo začátek zpřísnění tlaku do sféry hospodářské, tak dotace hospodářským organizacím i dotace JZD budou čerpány za 1. čtvrtletí maximálně do částky 17 % roční částky. Podrobnější čísla mohu uvést.

Období prvního čtvrtletí 1990 by tedy bylo obdobím takzvaného rozpočtového provizoria a v souladu s odst. 3 citovaného zákona by rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria byly zúčtovány se státním rozpočtem federace po jeho definitivním vyhlášení, které předpokládáme v březnu 1990. Poněvadž jde o postup v naší praxi neobvyklý, chci uvést, že naposled bylo rozpočtové provizorium uplatněno v roce 1967, kdy zákon o státním rozpočtu byl tehdejším Národním shromážděním schválen až 18. května 1967, což tehdy vyplývalo z úpravy velkoobchodních cen k 1. 1. 1967.

Postup, který se navrhuje, vychází z těchto hlavních důvodů:

1. Zcela zásadně se změnila společenská a politická situace v naší zemi ve srovnání s dobou, ve které byl vládní návrh zákona o státním rozpočtu připravován. Státní rozpočet nemůže na tuto situaci nereagovat.

2. Ekonomická situace naší země charakterizovaná zejména hlubokou nerovnováhou v řadě oblastí ekonomiky, vyžaduje koncipovat státní rozpočet jako protiinflační, jako rozpočet, ve kterém musí být přihlédnuto k potřebám radikální ekonomické reformy pro jejíž uskutečnění musíme již v roce 1990 učinit rozhodné kroky. Původní návrh zákona, ve kterém byl obsažen rozpočtový deficit, a který byl vnitřně spjat s polovičatým postupem v ekonomické reformě, je z těchto hledisek zcela nepřijatelný.

3. Důvodem pro odložení projednávání zákona o státním rozpočtu a pro uplatnění rozpočtového provizória je i nezbytnost uvést rozpočet do souladu s programovým prohlášením, se kterým chce vláda předstoupit před Federální shromáždění v nejbližší době. Naším záměrem je urychlit přechod k racionálně fungující tržní ekonomice a tím způsobem postupně vyvést ekonomiku ze stavu nerovnováhy na základních trzích. Tomu bude třeba přizpůsobit nejen ekonomické prostředí, v němž se pohybují podniky, ale i celý systém řízení ekonomiky z úrovně ekonomického centra. Jde o široký komplex otázek, ke kterým vláda v brzké době zaujme své stanovisko.

Již teď můžeme říci, že musí jít zejména o řešení otázek organizace výrobní základny, kde se zatím nepokročilo v dosažení potřebného stupně demonopolizace čs. ekonomiky, což omezuje možnost vzniku naprosto nezbytného konkurenčního ekonomického prostředí. Dále jde o otevření naší ekonomiky světu, o otázky regulace vývoje ekonomiky v konkrétních podmínkách po přestavbě velkoobchodních a nákupních cen a při diferencované finanční situaci podniků. S tím jsou spojeny i úvahy o urychleném zavedení a využití nástrojů peněžního kapitálového trhu, to je obligací, akcií apod.

Musíme se nepochybně vrátit i k otázkám postavení státního plánu jako jednoho z nástrojů řízení v podmínkách budování tržní ekonomiky. Nejde nám o jeho zrušení, ale i jeho nové pojetí zapadající do konceptu budování tržní ekonomiky. Je nesporné, že tak závažné úkoly, jako je strukturální přestavba ekonomiky, je třeba řešit jak využíváním ekonomických nástrojů, tak částečně i na základě věcných rozhodnutí ekonomického centra.

Jsme si vědomi toho, že takováto - zatím obecně znějící prohlášení, mohou nepříznivě působit na podniky, na jejich chování a že v nich mohou vyvolat pocit určité nejistoty. K tomu je nutno říci, že základním směrem reformy zůstává zvýšení samostatnosti podniků. Tento směr chceme naopak ještě více zdůraznit a úměrně tomu zdůraznit jejich odpovědnost za svůj vlastní rozvoj, protože zboží a služby se u nás vytvářejí v podnicích a nikoli na chodbách ministerstev a jiných vládních orgánů. V řízení ekonomiky však nesmí vzniknout vakuum, a proto je třeba některá již přijatá opatření včetně zákonů, které budou dnes projednávány, nechat působit. Nelze však vyloučit, že může dojít i k návrhům na úpravu zákonů, které již Federální shromáždění schválilo. Naším úkolem je řešit tyto otázky v relativně krátké době, neboť nejen státní rozpočet, ale i celý mechanismus řízení a fungování ekonomiky považujeme v určitém smyslu za provizorium.

Charakteristickým rysem nového pojetí úlohy státního rozpočtu v ekonomice, o které chce vláda usilovat, bude přechod od ochrany dílčích, partikulárních zájmů jednotlivých podniků, tedy výrobců, k ochraně zájmů společnosti jako celku, tedy spotřebitelů. Z tohoto hlediska vystupují do popředí zejména tyto zásady:

Je to zásada antiinflačního působení státního rozpočtu, jejíž důsledné dodržování musí výrazně působit na procesy obnovy rovnováhy československé ekonomiky. Je to zásada postupného relativního i absolutního snižování celkového objemu výdajů a tím i příjmů státního rozpočtu jako výraz poklesu váhy státu v ekonomice. Realizace obou těchto zásad vyžaduje mj. výrazněji snížit celkový objem dotací ze státního rozpočtu a právě tímto směrem budeme orientovat svou politiku.

Předběžně lze říci, že se toto snížení musí dotýkat i výdajů na obranu a bezpečnost a některých dalších neproduktivních výdajů na státní správu a společenské organizace i některých výdajů na společenskou spotřebu obyvatel a zejména celého spektra investičních i neinvestičních dotací poskytovaných podnikům.

Zdůrazňujeme-li, že nová vláda chce okamžitě začít prosazovat rasantní opatření k obnově rovnováhy v ekonomice, jsme si vědomi toho, že nejdramatičtější situace je zejména na trhu investic a na trhu meziproduktů, tedy v oblasti zásob. Nová pravidla finančního hospodaření podniků spolu s novým daňovým zákonem do značné míry uvolňují samostatnost podniků v oblasti finančního hospodaření i jejich celkovou podnikatelskou aktivitu. Tato skutečnost v podmínkách měkkých a trhem neobjektivizovaných cen při neexistenci konkurenčního prostředí a v podmínkách monopolní struktury trhu může nerovnovážné tendence dále prohlubovat. Nemá-li k tomu docházet, je třeba uplatňovat v rámci nového státního rozpočtu tvrdou restriktivní finanční politiku, zejména výrazně omezit investiční a neinvestiční dotace.

Tvrdá finanční politika musí být současně doprovázena i výraznou úvěrovou restrikcí naší nové bankovní soustavy.

Je známo, že v našem státním rozpočtu včetně rozpočtu národních výborů připadá poměrně značná část, téměř polovina výdajů na společenskou spotřebu pro obyvatelstvo. Chci ubezpečit Federální shromáždění i naše občany, že posouzení, resp. případné přehodnocení rozpočtových výdajů nelze chápat tak, že jde o útok na dosaženou životní úroveň obyvatelstva a jeho sociální jistoty. Opatření, která již byla předchozí vládou schválena v oblasti podpory individuální bytové výstavby, v oblasti zdravotnictví včetně předpokládaných platových úprav ve zdravotnictví a školství, bude nová vláda respektovat a zajistí na ně potřebné prostředky v rozpočtu.

Vážené poslankyně a poslanci, chtěl bych vás požádat, abyste k posuzování návrhů, které jsem jménem vlády předložil, přistupovali se smyslem pro vzniklou realitu a umožnili tak vládě, která svoji činnost zahajuje prakticky ve zcela novém složení, předložit Federálnímu shromáždění nový návrh zákona o státním rozpočtu federace na rok 1990 v navržené době.

Jménem vlády ČSSR navrhuji, aby Federální shromáždění přijalo usnesení, kterým se schvaluje zavedení rozpočtového provizória na období od 1. 1. do 31. 3. 1990 na základě uvedených principů.

Zároveň chci ubezpečit vás i všechny naše občany, že vláda je rozhodnuta v souladu s probíhajícím procesem demokratizace v životě naší společnosti otevřeně informovat i diskutovat o všech otázkách souvisejících s vypracováním, projednáváním a kontrolou rozpočtového hospodaření. Děkuji za pozornost.

Předseda FS S. Kukrál: Děkuji ministru Klausovi. Vyslechli jsme informaci, že vláda ČSSR ve smyslu § 17 zákona č. 134/70 Sb., o rozpočtových pravidlech, hodlá hospodařit podle podmínek rozpočtového provizória do doby, než zpracuje nový návrh rozpočtu. Ministr Klaus také uvedl důvody, které vedly k tomuto rozhodnutí, i opatření, která přijala vláda k zajištění rozpočtového hospodaření.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, dříve než dám hlasovat o návrhu vlády, kdo má dotaz, připomínku, případně kdo se hlásí do diskuse? Uděluji slovo poslanci Štafovi.

Poslanec SL F. Štafa: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, myslím, že pokud se týká provizória v situaci, kterou má nová vláda, s tím je možné jedině souhlasit. Je to řešení obvyklé ve světě.

Pokud se týká zaměření opatření, které připravuje vláda k tomu, aby se zamezilo inflaci, a aby se zvýšila rovnováha rozpočtu, s tím je možno také jedině souhlasit.

Zarazily mě dvě věci. Myslím, že vystoupení pana ministra bylo připraveno, a tudíž nemohu souhlasit s formulací, že hlavním cílem reformy je organizace. Můj názor, že hlavním cílem reformy je přece větší efektivnost hospodaření a naše přizpůsobení světu; doufám, že je to jenom překlep.

Pokud se týká druhé věci, je potřeba říci, že opatření restriktivní v dotacích je třeba, ale jakého rozsahu? Takového rozsahu, že ohrozíme trh potravin? Naše JZD hospodaří tak špatně?

Pokud se týká druhé věci: my chceme vyvolat nezaměstnanost už příští rok? Když snížíme o 1/3 dotace fabrikám - dnes je jedna čtvrtina závodů nesolventních - to znamená podle mého odhadu, jak jsem to mohl během 5 minut udělat - to bude polovina nesolventních podniků, a to vyvolává řetězovou reakci. To může vážně ohrozit plynulost rozvoje hospodářství.

Já nechci, aby se stanovisko vlády měnilo, ale chci, aby to všichni věděli.

Předseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Štafovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo.) Nikdo. Chce odpovědět ministr Klaus?

Ministr financí ČSSR V. Klaus: Myslím, že to první je skutečně nedorozumění. Určitě jsem neměl v úmyslu říci, že hlavním cílem ekonomické reformy jsou organizační otázky. Řekl jsem, že velkým problémem, který nám zůstává nadále po dosud provedených krocích, je obrovská monopolizace ekonomiky a že je třeba se s našimi monopoly utkat, což bude jistě velmi složité a nepříjemné. Je úkolem usilovat o vytvoření ne tak monopolizované ekonomiky jako dosud. Takže cílem reformy není demonopolizace, cílem je racionálně fungující ekonomika. To je první věc.

Druhá věc. Neřekl jsem nic ani o ohrožení trhu potravin, ani o nezaměstnanosti, ani o jednotřetinovém snížení dotací. Já jsem řekl, že tam je částečně i otázka sezónnosti, takže 17 % není třetinové snížení dotací. Budeme skutečně usilovat o nalezení co nejracionálnější metody, jak mírně, postupně snižovat dotace, budeme volit jistě smíšenou formu paušálního snížení či selektivního, které by umožnilo, aby všechny tyto změny probíhaly s co nejmenšími sociálními otřesy a s co nejmenším narušením fungování ekonomiky.

Předseda FS S. Kukrál: Děkuji ministrovi Klausovi.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, navrhuji, aby Federální shromáždění Československé socialistické republiky vyslovilo souhlas s opatřením vlády k zajištění rozpočtového hospodaření v době rozpočtového provizória.

Dávám hlasovat. Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s předloženým návrhem, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Zdržel se někdo hlasování? (Tři.) Tři.

Je někdo proti? (Dva.) Dva.

Konstatuji, že Sněmovna lidu vyslovila s návrhem souhlas.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo z poslanců Sněmovny národů s návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.