Ako dlhoročný vysokoskolský učiteľ,
ako dvadsaťpäťročný funkcionár
vysokých škôl, z toho 20 rokov vo funkcii rektora
Slovenskej vysokej školy technickej, som v dnešnej politickej
kríze absolvoval niekoľko mítingov s vysokoškolskými
študentami a včera som absolvoval aktív učiteľov
a študentov na Chemicko-technologickej fakulte Slovenskej
vysokej školy technickej a stretnutie so zástupcami
koordinačného štrajkového výboru
slovenských vysokoškolákov - včera v
neskorých večerných hodinách. Navrhoval
som medzi iným, aby študenti ukončili štrajk,
aby si určili termín, do ktorého žiadajú
odpoveď na pôvodných 5 požiadaviek. Jednoznačne
odmietajú ukončenie štrajku a čakajú
na závery dnešného zasadania Federálneho
zhromaždenia. Preto o to väčší je
význam nášho rokovania práve dnes. Študenti
štrajkového výboru slovenských vysokých
škôl prosia, aby pri ustanovení spoločnej
komisie Federálneho zhromaždenia na prešetrenie
zákroku bezpečnostných orgánov 17.
novembra 1989 boli menovaní zástupcovia slovenského
štrajkového výboru študentov vysokých
škôl a súčasne požadujú i
zástupcu Verejnosti proti násiliu. To je ekvivalent
v českých krajinách Občianského
fóra. Žiadajú zrušenie zakotvenia vedúcej
úlohy komunistickej strany v Ústave - to sa v podstate
stane, článku 4 a článku 6 a vypustenie
článku o výchove marxizmu-leninizmu. Žiadajú
spoločné rokovanie kompetentných predstaviteľov
Slovenskej socialistickej republiky so zástupcami štrajkového
výboru a zástupcami Verejnosti proti násiliu.
Prosím teda zástupcov Slovenskej vlády a
slovenského Národného frontu, aby skutočne
sa stretli na tvorivý dialóg so zástupcami
študentov.
Žiadajú ma, aby som na dnešnej spoločnej
schôdzi oboch snemovní Federálneho zhromaždenia
poprosil, či by nebolo možné určiť
termín volieb. Vysvetľoval som v tom zmysle, že
v zásade minimálne 6 mesiacov je treba na realizáciu
nových volieb. Že musíme v prvom rade prijať
zákon o voľbách, že to vyžaduje vypracovanie
zásad zákona a potom pochopiteľne pripraviť
jeho paragrafovanú formu. Nepredpokladám, že
by sme mohli dnes skutočne hovoriť o konkrétnom
termíne volieb. Je to nereálne.
Ďalej žiadajú právne fungovanie ústavného
súdu. To sa stane. Zrušenie tlačového
zákona je rovnako na programe. Takže predpokladám,
že prijatie hlavne troch požiadaviek z piatich sa uskutoční
dnes - a potom nie je dôvod pokračovať v štrajku.
Je reálny predpoklad, že po schválení
navrhovaných úprav v Ústave ČSSR vrátime
našich študentov do posluchární ešte
tento týždeň a začne normálny
výchovnovzdelávací proces na čs. vysokých
školách.
Na záver by som chcel verejne oceniť na pôde
Federálneho zhromaždenia veľmi kultúrne
a veľmi disciplinované organizovanie štrajku
študentami, ich prejav vysokej a spoločenskej zodpovednosti,
aby nespôsobili svojimi prejavmi protestov a štrajkami
žiadne významnejšie ekonomické škody.
Vysokoškolská mládež si plne uvedomuje,
že politická kríza sa nemôže prehlbovať,
aby skutočne neprerástla do celospoločenskej
krízy s vážnymi ekonomickými a sociálnymi
dôsledkami. Vysokoškolská mládež
za obdobie jednoho týždňa politicky velmi vyzrela.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem poslancovi Blažejovi. Slovo má poslanec
Šimúth, pripraví sa poslankyňa Pekařová.
Místopředseda FS J. Šimúth: Vážený
súdruh predseda, vážené Federálne
zhromaždenie, dovoľte mi, aby som v prvom rade vyjadril
obdiv politickej a morálnej vyspelosti našej mládeže,
najmä vysokoškolákov, ktorá svojím
úsilím uskutočnila v pondelok 27. novembra
1989 teda presne desať dní po hanebnom zákroku
bezpečnostných jednotiek voči nej, celoštátne
referendum. Toto referendum sme mali vlastne uskutočniť
my, poslanci, oveľa skôr, než mládež.
V manifestačnom štrajku ľud prevzal všetku
moc u nás do svojich rúk a v tomto čase rozhoduje
ľud o tom, ako a komu túto moc vtelenú do zákona
odovzdá, aby ju chránil proti zneužitiu
politickou mocou.
My všetci sme prisahali vernosť národom tejto
republiky, a preto je našou povinnosťou teraz podľa
najlepšieho vedomia a svedomia uskutočniť také
zmeny v ústave, ktoré budú zárukou
nastolenia demokracie v našej spoločnosti.
Vyzývam všetkých poslancov, bez rozdielu politickej
príslušnosti, aby sme si spolu uvedomili, že
je potrebné vykonať všetko pre rešpektovanie
vôle ľudu a zabezpečenie pokoja u nás.
Verím, že všetci budeme rozhodovať tak,
aby sa čo najskôr mohol schváliť zákon
o demokratických a slobodných voľbách
u nás, ako základný predpoklad slobodného
života každého občana v Československu.
Všetci členovia Strany slovenskej obrody tieto zásady
plne podporujú. Ďakujem vám za pozornosť.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem poslancovi Šimúthovi.
Prosím poslancov Hanu Pleskotovú, Vlastimila Baruša,
Dobromilu Vávrovú, Ninu Lefflerovú, Jána
Zána, Irenu Horečnú, Zdeňka Češku,
Josefa Krylla, Františka Axmanna, Jaroslava Klíchu,
aby sa zhromáždili vo foyeri.
Slovo má poslankyňa Pekařová Jana,
pripraví sa poslanec Mede.
Poslankyně SL J. Pekařová: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci, vážení
hosté, ve složité společenské
atmosféře a v současném politickém
klimatu, při rychlém spádu událostí
jsou poslanci zákonodárných sborů
postaveni před rozhodnutí zásadního
významu. Moje stanovisko jako komunistického poslance
je následující:
Naše strana si získala důvěru a vedoucí
úlohu bojem za zájmy pracujících.
A na to nepotřebovala ústavu. Tak mne to učili
poctiví komunisté - starší než
já - a tak to chápou poctiví komunisté
i dnes. Jsme stranou pracujících a zůstaneme
i v těchto pro stranu tak těžkých dnech.
Víme, že řada lidí od nás možná
odejde, ale slyšíme i v těchto dnech, že
za námi lidé stojí, hlásí se
i do našich řad noví členové.
I dnes. Je nám jasné, že komunisté budou
pracovat jinak. Vedoucí úloha strany - jak nás
to učili naši otcové a dědové
- v žádném případě neznamená
úlohu řídící. Šíře
názorů, kterých jsme v posledních
dnech svědky, není možné nebrat v úvahu.
Vždyť mnohá hesla a požadavky, které
před nás klade Občanské fórum,
jsou naše hesla, naše požadavky, požadavky
nejen komunistů - požadavky celé Národní
fronty. Připomínají nám však
důrazně a s razancí, která nás
šokuje, že jsme se zastavili na cestě za jejich
uskutečněním a že nám chyběl
potřebný důraz je prosazovat. V tomto obrovitém
kvasu se objevují samozřejmě i názory
naprosto nepřijatelné a socialismu cizí.
Stejně jako některé formy projevů,
kterými jsou prosazovány. Oceňujeme Československou
televizi za přímé přenosy, za všechna
ta spektra názorů a zejména za přenosy
z Letné.
Naše stávající zákony platí.
Paragraf 102 a 103 trestního zákona hovoří
o hanobení republiky a jejího představitele,
o snižování vážnosti prezidenta
republiky. My nepodceňujeme náš národ,
jehož kultury a humanismu se dnes dovolávají
všichni. Náš lid posoudí dobře
a vyhodnotí, co bere, s čím souhlasí
a co odmítá.
A důrazně upozorňuji z této místnosti,
že se už začínají projevovat -
jsou to teprve začátky - agresívní
chování, hrubá osočování
a výzvy k perzekucím. Všichni, a tento zákonodárný
sbor zejména, když jde o osudové chvíle
našeho lidu, musí vybrat ze širokého proudu
názorů to nejlepší jádro, které
povede k rychlému vyřešení všeho,
co nám dnes přerostlo do obrovitých rozměrů.
Dnes a v nejbližším období musíme
zásadně respektovat dosud platné zákony
a ústavu. Ty byly přijaty ve Federálním
shromáždění poslanci všech politických
stran i bezpartijními. Všeobecně voláme
po právním státu, v tom jsme jednoho názoru.
Jsme k tomu připraveni, ale pokud parlament zákony
nezrušil, musíme je respektovat.
A my je budeme rychle měnit. Na jejich změně
důsledně pracujeme, to přece všichni
víme a chceme jejich postoupení k všenárodní
diskusi. Je nezbytné ihned otevřít Národní
frontu pro každý konstruktivní názor,
který vede k pohybu společnosti dopředu.
Přece podporujeme výuku vědeckotechnického
pokroku a humanismu na školách. Víme, že
jsme žádali - učitelé především
- o rozšíření výuky o
další obsah; konkrétních návrhů
z celospolečenské diskuse k analýze československé
výchovně vzdělávací soustavy
byla spousta a celostátní konference učitelů
v září t. r. je shrnula a zformulovala. Mladá
generace má právo - a moji žáci to vědí
- vytvořit si svůj světový názor
sama, probojovat jej. K tomu potřebuje co nejvíce
poznatků, a to nejen ve výuce ve škole, ale
i osvojením celého našeho kulturního
bohatství. Naši umělci a tvůrci musí
mít všechny podmínky k tomu, aby promlouvali
k lidu a zejména k mládeži, ale prostřednictvím
svého umění, s citlivým barometrem
svého svědomí a etiky. Politiku musí
dělat politici s plnou odpovědností před
lidem a pod jeho kontrolou, a to platí i pro tento zákonodárný
sbor.
Československá televize a sdělovací
prostředky: Žádali jsme je mnohokrát,
aby dávali přímé přenosy ze
zasedání Federálního shromáždění,
nejen ty situace, kdy jednomyslně hlasujeme. Chtěli
jsme, aby chodili do výborů a viděli jak
poslanci pracují, jak hovoří, jaké
podněty přinášejí ze svého
volebního obvodu. To není alibi, to je podmínka,
a to si vyřídíme jindy.
V komisi pro vyšetření události ze 17.
listopadu t. r. budou mít zastoupení i poslanci
výborů pro kulturu a výchovu. Velmi odpovědně
jsme připravili své zástupce do této
komise. Chtěla bych říci své stanovisko.
Obdivujeme naši vyspělou mládež, ano,
já se stydím za to, že naše generace to
nedokázala udělat sama, že to musely dělat
naše děti. Děkuji z této tribuny učitelům
této republiky, kteří se také velkou
měrou podíleli na tom, že v těchto krutých
dnech se naše mládež chovala tak, jak se chovala.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem poslankyni Pekařovej. Slovo má
poslanec Gejza Mede, pripraví sa poslanec Ládr.
Poslanec SN G. Mede: Súdružky a súdruhovia
poslanci, dovoľte, aby som vám i ja povedal niektoré
svoje postrehy a návrhy.
Som poslancom bez politickej príslušnosti a ako taký
sa v týchto dňoch veľmi zamýšľam,
aký postoj zaujať v súčasnom období.
V posledných dňoch sa mi dostáva ako bezpartajnému
často i "kritiky", že my bezpartajní
sme sa vždy mali dobre a budeme sa mať dobre. Chcem
reagovať na túto kritiku. Bezpartajní tvoria
najväčšiu časť spoločnosti.
Boli, sú a budú to tí, ktorí čestne
pracujú a ťahajú, nech je akékoľvek
zriadenie. Bezpartajní sa však nechajú získať,
nechajú sa presvedčiť, a získajú
nás tí, ktorí vedia ukázať správnu
cestu a vedia nás viesť.
V týchto dňoch môj hold patrí revolučnej
mládeži za jej odvahu a jej pekné ciele.
Dovoľte, aby som pri tejto príležitosti vyjadril
i svoje obavy. Mám 15ročného syna, stredoškoláka.
Pri pohovore s ním som zistil, že nepozná skutočné
ciele revolučnej mládeže. Podobné príklady
som videl i v televízii. Nie je to v poriadku. Vysokoškoláci
musia nájsť spôsob, ako túto časť
mládeže poučiť, ako vyplniť jej hlavy
skutočne peknými revolučnými myšlienkami.
V opačnom prípade to urobia nečestní
ľudia s nečestnými myšlienkami. A v tom
je potencionálne nebezpečenstvo pre túto
mládež, pre mládež ba dokonca pre spoločnosť
vôbec.
V pondelok tento týždeň sme sa dozvedeli, že
je zvolané Federálne zhromaždenie. Ľudia
sa ma pýtali: Tak čo, poslanec, čo vy teraz?
Každému som povedal svoj názor, že za
súčasných podmienok si parlament udrží
akú-takú autoritu, ktorú má medzi
ľuďmi, iba ak urýchli práce na novom volebnom
zákone a po jeho schválení sa vypíšu
voľby. Nie som právnik, neviem posúdiť
čas, ktorý je potrebný na schválenie
tohto zákona. Stretol som sa s jednoznačným
súhlasom ľudí, či už to boli stranícki
funkcionári alebo robotníci vo vlaku alebo dedo
u susedov. Tento fakt ma skutočne ubezpečuje
v názore, že ako parlament musíme prispieť
k urýchleniu premien hospodárskeho, ale aj politického
života v záujme skutočného socializmu.
Dnes už vidíme, ako jedno s druhým úzko
súvisí.
Ako člen výboru pre plán a rozpočet
a spravodajca výborov na Federálnom ministerstve
financií viem, že naše národné
hospodárstvo už dlhé roky stagnuje, nenašiel
sa spôsob, ktorým by sme sa dostali dopredu. Spohodlneli
sme možno i preto, že naša ekonomika je relatívne
ešte stále veľmi silná vo východnej
časti Európy. Keď sa však pozrieme dookola,
vidíme, že zveľadenie hospodárstva pomocou
zahraničného kapitálu, ako aj oslobodením
vnútorných výrobných síl na
pôde socialistickej demokracie už začali Poliaci,
Maďari, Bulhari, východní Nemci. Je načase,
aby sme i my vytvorili také politické podmienky,
ktoré získajú dôveru ľudí
pre výrobu u nás a v iných častiach
sveta a podnecujú čestnú prácu a čestné
podnikanie.
Ale predovšetkým pomôžeme sami sebe.
Ako sa k tomu máme postaviť my poslanci? Pred dvoma
týždňami sme dali dôveru vláde.
Už vtedy nás predseda vlády presvedčil
svojou zapálenosťou, že táto vláda
cíti svoju zodpovednosť za ďalší
náš rozvoj. Dnes jednoznačne vidíme,
že svoje zámery nevie realizovať bez určitých
politických zmien, ale hlavne bez našej účinnej
pomoci.
My, ako parlament, sme tu už dokázali, že sme
na takej úrovni, že dokážeme kritizovať
vládu, keď je to vhodné v záujme spoločnosti,
v záujme našich voličov. Ale je tento parlament
na takej úrovni, že dokážeme pomôcť
vláde, keď je to skutočne treba?
Ďakujem vám za pozornosť.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem poslancovi Medemu. Slovo má poslanec Ládr,
pripraví sa poslanec Jirásek.
Poslanec SL J. Ládr: Vážený pane
místopředsedo Federálního shromáždění,
soudružky a soudruzi, sestry a bratři poslanci, vážení
hosté, dovolte mi, abych jménem Klubu poslanců
Československé strany socialistické zde vyjádřil
naše stanovisko k současné situaci. Bylo by
jistě namístě, aby tak učinil předseda
strany, ale ten své jasné stanovisko už několikrát
vyjádřil - poprvé tím, že politicky
zaštítil naše prohlášení ze
dne 19. listopadu 1989, naposledy na tiskové konferenci
konané v pondělí. Klub poslanců Československé
strany socialistické přivítal, že byla
svolána společná schůze Sněmovny
lidu a Sněmovny národů. Je také nejvyšší
čas zaujmout stanovisko a hledat řešení
z hluboké společensko-politické krize. Kde
jinde než na půdě parlamentu by měly
být hledány nejlepší cesty osudu této
země. V normální demokratické společnosti
jsou totiž dva institucionální předpoklady,
které umožňují zpětnou vazbu
a okamžité reagování na problémy
lidí. Je to stále pracující parlament,
který však vzejde ze svobodných voleb, v jejichž
rámci mohou nezávisle na sobě či v
různých koalicích soutěžit jednotlivé
politické subjekty, zpravidla politické strany a
dále je to svobodný tisk.
Dříve než budu k těmto otázkám
hovořit, dovolte mi učinit toto vysvětlení.
Protože se objevují z různých stran
připomínky, že jsme jako strana překvapivě
náhle vystoupili se svým prohlášením
ze dne 19. listopadu 1989, jež bylo zveřejněno
v pondělním vydání Svobodného
slova dne 20. 11., musíme tuto situaci vysvětlit.
Naše strana již minimálně rok a půl
začínala zcela veřejně upozorňovat
na nezbytnost výrazného posílení parlamentu
a jako první jsme rovněž definovali i otázku
právního státu přesným vymezením
vztahu mezi občanem a státem. Po lednových
událostech t. r. jsme si uvědomili nezbytnost urychlené
zákonné úpravy práva shromažďovacího,
spolčovacího a petičního a domnívali
jsme se, že už k zákrokům Bezpečnosti
nedojde, půjde-li o pokojnou demonstraci.
Jelikož jsme viděli nečinnost na určitých
místech, spojili jsme své skromné síly
a přijali jsme týden po 21. srpnu t. r., kdy opětovně
došlo k násilnému zákroku proti pokojným
manifestantům, naše návrhy zákonů
o právu shromažďovacím a spolčovacím.
Tyto jsme obratem předali předsedovi ústředního
výboru Národní fronty ČSSR s doporučením,
aby byly urychleně projednány a přijaty ještě
před novou ústavou. Bylo nám odpovězeno,
že legislativci nedoporučují přijetí
našich zákonů před novou ústavou.
Už na podzimním zasedání Federálního
shromáždění i České národní
rady naši poslanci vystupovali podstatně odlišněji
než poslanci ostatní. V ČNR se ústřední
tajemník naší strany bratr Jan Škoda zdržel
hlasování proti přijetí divadelního
zákona a při vysvětlování tohoto
faktu narážel na nepochopení ostatních.
Bratr Jaroslav Šafařík přednesl zcela
zásadní projev k tomu, jak by měla pracovat
Česká národní rada a jak nepracuje
a nebudeme zakrývat, že toto vystoupení nebylo
opět přijato s pochopením. Každý
si jistě vzpomene, že 3 dny před nešťastnými
událostmi ze 17. listopadu 1989 náš poslanec
bratr Lubomír Fanta zde jasně řekl, a to
mi dovolte raději ocitovat celé:
"Otázka socialistické zákonnosti se
nepochybně dotýká i vztahu státu a
občana. Myslím si, že zejména v dnešní
době je třeba prosazovat myšlenku, že
státní orgány mohou omezit svobodu občana
pouze na základě zákona a pouze způsobem
v zákoně uvedeným. Občan pak může
činit vše, co mu zákon nezakazuje. Dovedení
této myšlenky do praxe je velmi složitý
úkol, vždyť povinnosti občanů jsou
často určovány desítkami předpisů
a mnohdy určují jejich chování i interní
směrnice státních orgánů, jež
tím, že předpisují svým pracovníkům
určitý způsob chování, zároveň
omezují i ostatní občany." Konec citátu.
Tato myšlenka se nyní ve světle dnů,
které prožíváme, zdá již
krotká, avšak pro profesionální politiky
z ní zazníval jednoznačně náš
požadavek, že nemohou být jakousi vyhláškou
národního výboru určovány podmínky
pro shromažďování, resp. jejich zákazy.
Proč na nás nikdo nedal? Proč nás
nikdo nebral vážně? Nenastal skutečně
již čas urychleně naše návrhy zákonů
o právu shromažďovacím a spolčovacím
přijmout? Prosím, abyste tuto řečnickou
otázku zároveň chápali jako návrh
našeho Klubu poslanců Československé
strany socialistické ve Federálním shromáždění.
Nejde však vůbec jen o vystoupení poslanců
v nejvyšších zastupitelských sborech.
Ta v podstatě jen vycházela z myšlenek, které
byly obsahem 9. zasedání našeho ústředního
výboru, konaného dne 4. května t. r. a které
můžeme i dnes pokládat za program demokratizace
celé společnosti.
Myslíme si, že by nebylo od věci, jestliže
dnes veškerý tisk seznamuje s programem Občanského
fóra, aby byl uveřejněn ve všech rozhodujících
médiích alespoň podstatný výtah
myšlenek, které tehdy zazněly.
Na základě 9. zasedání ústředního
výboru naší strany jsme zpracovali zásadní
náměty k postavení nejvyšších
zastupitelských sborů a vytvoření
orgánu ústavního dozoru, které jsme
v květnu t. r. zaslali soudruhu Jakešovi. Je třeba
ovšem říci, že myšlenky zde obsažené
naši poslanci uplatňovali v podstatě již
před rokem a půl při projednávání
návrhu zákona o poslancích. Většina
našich námětů byla tehdy odmítnuta
s poukazem, že jsou v rozporu s ústavou. Je třeba
říci, že tomu tak nebylo a není. V kuloárech
jsou naše náměty k dispozici.