Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Bezecnému. Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec Dalibor Hanes.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec D. Hanes: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, dovoľte mi, aby som sa ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov pripojil ku zdôvodneniu vládneho návrhu zákona o Štátnej banke československej súdruhom poslancom Potáčom, predsedom doterajšej Štátnej banky, a ku spravodajskej správe spoločného spravodajcu výborov Snemovne ľudu poslanca Bezecného. Súhlasím i s návrhom, ktorý tu predniesol súdruh Potáč, pokiaľ ide o text§ 10 písm. a) návrhu zákona.

Predložený vládny návrh zákona je jedným z troch významných legislatívnych predlôh v oblasti bankovníctva a devízového hospodárstva, ktoré treba realizovať v rámci prestavby československej ekonomiky. Na zákon o Štátnej banke československej bude bezprostredne nadväzovať návrh zákona o bankách a sporiteľnách a návrh devízového zákona, ktoré máme prerokovať na budúcej decembrovej spoločnej schôdzi snemovní. Funkciu i postavenie novej Štátnej banky československej i celej bankovej sústavy tu vysvetlili súdruhovia Potáč a Bezecný, a preto to netreba opakovať.

Vládny návrh zákona o Štátnej banke československej prerokovali Výbory pre plán a rozpočet, pre priemysel, dopravu a obchod, pre poľnohospodárstvo a výživu a Výbory ústavnoprávne Snemovne ľudu a Snemovne národov. Svoje stanoviská s návrhmi na zmeny poslali i výbory národných rád. Všetky pripomienky, ktoré odzneli vo výboroch snemovní i národných rád, boli veľmi starostlivo posúdené. Akceptované návrhy na zmeny sa premietli do spoločnej správy výborov - tlač č. 188. Okrem toho, čo tu bolo už spomínané, výraznou zmenou vládneho návrhu zákona, pokiaľ ide o rokovanie výborov, je jeho doplnenie v tom zmysle, že Štátna banka československá sa bude podieľať podľa tohto návrhu zákona ako plnoprávny partner nielen na tvorbe komplexných štátnych plánov federácie a republík a ich štátnych rozpočtov, ale tiež ich rozpočtových výhľadov. Bude k ním všetkým predkladať svoje stanoviská z hľadiska zaistenia peňažnej rovnováhy a vytvárania podmienok pre stabilitu československej meny. V texte návrhu zákona boli tiež doplnené ustanovenia a zodpovednosti banky za riadenie peňažného obehu, za kvalitu a stabilitu meny.

Pokiaľ ide o ústavnoprávnu stránku prerokúvanej právnej úpravy, ona rešpektuje článok 7 odsek 1 písm. c) ústavného zákona o československej federácii, ktorý stanoví, že mena je vo výlučnej pôsobnosti federácie. Do výlučnej pôsobnosti federácie patrí podľa článku 14 odsek 1 tiež stanovenie koncepcie devízovej a úverovej politiky a určovanie nástrojov pre jej realizáciu, ďalej určovanie rozsahu devízových rezerv a stanovenie spôsobu ich správy. Podľa odseku 2 tohto istého článku ústavného zákona o federácii postavenie, povinnosti a zodpovednosť Štátnej banky československej, ako i spôsob jej správy stanoví zákon Federálneho zhromaždenia. Ústavný zákon o čs. federácii mal prirodzene na mysli doterajšiu Štátnu banku v celej jej pôsobnosti, tak ako bola doteraz, ale práve vzhľadom na tie funkcie a na tú činnosť, ktorú upravuje tento návrh zákona pokiaľ ide o novú Štátnu banku, je pôsobnosť federáci edaná. Preto je nepochybná pôsobnosť Federálneho zhromaždenia pokiaľ ide o schválenie tohto návrhu zákona.

Podľa dôvodovej správy k návrhu zákona si táto právna úprava nevyžiada žiadne nároky na pracovné sily, ani finančné prostriedky zo štátneho rozpočtu.

Súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov odporúčam snemovni predložený vládny návrh zákona o Štátnej banke československej schváliť so zmenami uvedenými v spoločnej správe výborov - tlač 188 s tým, že v § 10 písm. a) sa doplní slovo "vykonávanie". Bude to znieť takto: "zodpovedá za vykonávanie devízovej politiky".

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Hanesovi. Písemně se do rozpravy přihlásil poslanec Jaroslav Žižka. Uděluji mu slovo.

Poslanec SN J. Žižka: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, základ ní orientace nového systému řízení ekonomiky je vyjádřena v usnesení 7. zasedání ÚV KSČ, ve směrnicích vlády ČSSR a dalších dokumentech, zejména v závěrech 12. zasedání ÚV KSČ k otázkám urychlení přestavby. Jádrem přestavby v oblasti plánování jsou kvalitativní změny v obsahu státního plánu a ve způsobu dovádění jeho cílů i úkolů či podmínek na orgány a organizace. Ten musí integrovat rozhodující parametry vrcholových národohospodářských plánů s požadavkem plně aktivizovat úlohu hodnotových nástrojů v řízení ekonomiky. Změny v konstrukci hodnotových nástrojů (cen, odvodů, daní, úvěrových a měnových nástrojů a mezd) a zvýšení jejich aktivní úlohy představují požadovanou klíčovou změnu. Významnou úlohu má problematika zbožně peněžní rovnovážnosti a nástroje jejího řízení.

V nových podmínkách se zvyšuje úloha peněz v systému řízeni. Za tím účelem je třeba vytvářet i institucionální předpoklady v bankovní soustavě tak, aby odpovídala rozvinutí funkcí peněz a umožňovala aktivní úlohu hodnotových nástrojů.

V souvislosti s tím vznikne dvoustupňové řízení i v bankovní soustavě, přičemž jednu jeho úroveň bude tvořit Státní banka československá jakožto ústřední banka státu a druhou úroveň úvěrové obchodní banky.

Konkretizace hlavních záměrů nového hospodářského mechanismu ČSSR se dotýká i přestavby bankovního systému, jehož záměrem je plnohodnotné využívání emise i přerozdělovací funkce úvěru. V návaznosti na směrnice přestavby byl ve vládě ČSSR projednán a schválen, jak již bylo uvedeno ve vystoupení soudruha Potáče, materiál předložený Státní bankou československou a federálním ministerstvem financí. Opatření k oddělení emisí a úvěrové obchodní činnosti bankovní soustavy, ze kterého vychází i vládní návrh zákona o Státní bance československé je předmětem programu dnešní 15. společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění. Vládní návrh zákona o Státní bance československé je jedním ze tří zákonů, které budou tvořit základ právní úpravy v oblasti bankovnictví. Zbývajícími (jak již bylo uvedeno) jsou vládní návrhy zákonů o bankách a spořitelnách a devizový zákon, s jejichž projednáváním se uvažuje na prosincové schůzi sněmoven.

Oproti původním záměrům dochází z podnětu stranických orgánů k neustálému urychlování přestavby hospodářského mechanismu s cílem uplatnit co nejvíce ekonomické formy řízení a urychlit proces intenzifikace ekonomiky. Znamená to co nejdříve uplatnit vytyčené nové principy i v oblasti bankovní měnové politiky, včetně dynamického rozvoje podnikatelské činnosti obchodních bank a ostatních peněžních ústavů, nutně spojeného s diverzifikací bankovního systému. Na druhé straně však působí fakt, že diverzifikaci bankovního systému je třeba provádět dynamicky, ale uváženě. Předně je nutno respektovat skutečnost, že nový bankovní systém teprve vzniká a je nutno z jeho řízení získat zkušenosti, zejména proto, že nás v nejbližší době čekají úkoly spojené s realizací programů obnovy rovnovážnosti s přispěním výrazného omezení, ne-li vůbec zastavení přírůstků poskytování úvěrů.

V souvislosti s posílením odpovědnosti ústřední banky za měnu se nově vymezují její vztahy k státnímu plánu, rozpočtovému výhledu a státním rozpočtům, na jejichž tvorbě se bude ústřední banka podílet a prosazovat do nich svými stanovisky měnová stabilizační hlediska. Současně návrh zákona zabezpečuje relativní samostatnost měnového plánu tím, že ho banka i při existenci komplexního státního plánu bude předkládat do vlády samostatně.

V souvislosti se zvýrazněním měnové funkce Státní banky československé, která dostala postavení ústředního orgánu státní správy pro oblast měny, svěřil návrh zákona Státní bance československé v zákonem stanoveném rozsahu i výkon správy československé měny, rozšířil její dosavadní právo vydávat bankovky i o právo vydávání mincí a jako logický důsledek, vyplývající z výhradního práva Státní banky československé vydávat československé peníze. Dal jí i odvozené pravomoci z tohoto práva vyplývající, totiž dohlížet na ochranu měny, na tisk a ražbu peněz, upravovat oběh zákonných peněz, poskytovat náhrady za poškozené peníze a vyhlašovat ve Sbírce zákonů vydání jednotlivých druhů peněz, jejich popis a jejich stažení z oběhu, o něž se zatím podílí s federálním ministerstvem financí. Tak jako dosud bude ústřední banka řídit provádění platebního styku a zúčtování, které probíhá na účtech organizací u bank a spořitelen a tím tedy řídit celkový peněžní oběh jak hotovostní, tak bezhotovostní. Řízení bezhotovostního platebního styku i s vytvářením dílčího informačního systému pro celou bankovní soustavu.

K velkým změnám v dosavadních funkcích ústřední banky dochází v devizové oblasti. Státní banka československá odpovídá za devizovou politiku zejména z hlediska vývoje platební bilance a kursu československé měny, usměrňuje postup československých bank a spořitelen při přijímání a poskytování devizových úvěrů a vykonává další působnosti podle devizového zákona.

Vzhledem k tomu, že Státní banka československá nebude mít tak členitou síť poboček jako obchodní banky, umožňuje návrh zákona, aby Státní banka československá měla možnost pověřit jiné banky a spořitelny některými činnostmi, pro něž nemá v současné době nezbytné materiálně technické předpoklady.

Ačkoliv z hlediska provádění funkcí, kterými návrh zákona Státní banku československou pověřuje, je tato pojata jako typická banka, která pracuje s tradičními bankovními nástroji a provádí bankovní činnost, přiznává jí návrh zákona, současně postavení ústředního orgánu státní správy pro oblast měny, jakož i v případech stanovených zákony pro oblast bankovnictví, při udělování povolení a vydávání obecně platných závazných právních předpisů. To odpovídá začlenění ústřední banky do jednotného řídícího centra a navazuje se přitom už na dosavadní specifické postavení Státní banky, která podle dosud platného zákona plnila funkci ústřední banky státu a její předseda měl pravomoc vydávat obecně závazné právní předpisy, jakou mají ústřední orgány.

Lze ocenit skutečnost, že vládní návrh zákona o Státní bance československé je provázán se zákony k realizaci přestavby hospodářského mechanismu Československé socialistické republiky, které už byly schváleny, nebo jsou v současné době ve výborech Federálního shromáždění projednávány, zejména pak se zákonem o národohospodářském plánování, který vytvořil předpoklady pro aktivizaci hodnotových nástrojů v řízení ekonomiky, včetně bankovních nástrojů. Kladně lze rovněž ocenit, že dnes projednávaný zákon umožní ústřední bance podporovat hospodářskou politiku československé vlády a Komunistické strany Československa bankovními nástroji a ovlivnit ji z měnově stabilizačních hledisek. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Žižkovi. Ptám se, zda chce ještě někdo z poslanců vystoupit v rozpravě. (Nikdo.) Není tomu tak. Vyhlašuji tedy rozpravu za skončenou.

Přeje si závěrečné slovo soudruh Potáč? (Nepřeje.) Ne.

Žádají o závěrečné slovo společní zpravodajové? (Nežádají.) Nikoliv.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Upozorňuji, že ve společné zprávě tisk 188 je třeba provést úpravu podle návrhu, který přednesl soudruh Potáč.

Při schvalování tohoto zákona platí podle článku 42, odst. 2, písm. i) zákona o československé federaci zákaz majorizace. To znamená, že ve Sněmovně národů hlasují odděleně poslanci zvolení v České socialistické republice a odděleně poslanci zvolení ve Slovenské socialistické republice.

V zasedacím sále je přítomno 157 poslanců Sněmovny lidu, 68 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 61 poslanec Sněmovny národů zvolený ve Slovenské socialistické republice.

Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice zákon schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené ve Slovenské socialistické republice.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Také poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice zákon schválili.

Konstatuji, že zákon byl Sněmovnou národů schválen.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon o Státní bance československé.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 95, SL č. 143, SN č. 154)

Dále projednáme

Prosím ministra vlády Československé socialistické republiky soudruha Mariána Čalfu, aby návrh odůvodnil.

Ministr vlády ČSSR M. Čalfa: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, vážení hostia, vládny návrh zákona o Zbierke zákonov sa svojím obsahom a zameraním líši od ostatných zákonných noriem, návrhy ktorých predložila vláda Československej socialistickej republiky Federálnemu zhromaždeniu v súčasnej etape spoločenskej prestavby.

V prvom rade chcem zdôrazniť, že príprave navrhovaného zákona predchádzali analýzy vývoja prváneho poriadku, ktoré ukázali niektoré dlhodobé, negatívne tendencie ovplyvňujúce skladbu právneho poriadku.

Federálna vláda sa týmto stavom zaoberala už v minulom období a prijala niektoré konkrétne opatrenia, ako najmä úpravu priebehu prípravy a legislatívneho prerokúvania návrhov právnych predpisov tak, aby sa tieto negatívne tendencie čo najviac potlačili. V tejto súvislosti však musíme objektívne povedať, že nepriaznivá skladba nášho právneho poriadku nie je nejakým samostatným, od života odtrhnutým teoreticko-legislatívnym problémom. Donedávna prevládajúci spôsob administratívno-direktívneho riadenia socialistickej spoločnosti, najmä ekonomiky, priamo vyvolával potrebu produkcie právnych predpisov. Sčasti dochádzalo i k preceňovaniu účinnosti a možnosti právnej regulácie.

Uvedené opatrenia federálnej vlády začali pôsobiť v priebehu roku 1986, ich účinnosť v ďalšom období zvýšila započatá prestavba právneho poriadku. Nechcem vás, súdružky a súdruhovia poslanci, zaťažovať "suchopárnou" štatistikou, ale na dokreslenie a pochopenie stavu mi dovoľte niekoľko údajov predsa len uviesť. V roku 1980 tvoril počet novovydaných zákonných aktov z cekkového počtu právnych predpisov vydaných v tomto roku asi 3,5 % , v roku 1985 2 % novovydaných predpisov, v roku 1987 však stúpol tento podiel na 11,2 % a v roku 1988 ďalej na 14,7 %. A ako to bolo u veľmi rozšírenej kategórie registrovaných, t. j. v Zbierke zákonov iba oznámených, nie však publikovaných právnych predpisov? Z celkového počtu ročne vydávaných právnych predpisov tvoril podiel registrovaných predpisov v roku 1980 48,6 % a do roku 1988 klesol na 41,5 %.