Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Kmeťovi, který byl posledním z písemně přihlášených řečníků. Ptám se, zda chce ještě někdo z poslanců vystoupit v rozpravě. (Nikdo.) Není tomu tak.
Prohlašuji tedy rozpravu za skončenou.
Přeje si závěrečné slovo ministr financí ČSSR soudruh Stejskal. (Nikoliv.) Děkuji.
Žádají o slovo společní zpravodajové? (Ne.) Děkuji.
Můžeme přistoupit k hlasování.
Při schvalování tohoto zákona platí podle článku 42, odstavce 2, písmena d) zákona o československé federaci zákaz majorizace. To znamená, že ve Sněmovně národů hlasují odděleně poslanci zvolení v České socialistické republice a odděleně poslanci zvolení ve Slovenské socialistické republice.
V zasedacím sále je přítomno toho času 170 poslanců Sněmovny lidu; 66 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 68 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice.
Obě sněmovny jsou usnášení schopné. Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Jeden.) Jeden.
Poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené v České socialistické republice.
Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování. (Jeden.) Jeden.
Poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice zákon schválili.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené ve Slovenské socialistické republice.
Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Ne.) Není tomu tak.
Také poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice zákon schválili.
Konstatuji, že zákon byl Sněmovnou národů schválen.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
Československé socialistické republiky schválilo
zákon o rozpočtové soustavě ČSSR
a o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky (tzv. rozpočtová pravidla).
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 94, SL
č. 142, SN č. 153)
Nyní projednáme
Prosím předsedu Státní banky československé
soudruha Svatopluka Potáče, aby z pověření
vlády ČSSR návrh odůvodnil.
Předseda Státní banky československé S. Potáč: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte mi, abych z pověření vlády Československé socialistické republiky odůvodnil vládní návrh zákona o Státní bance československé.
Předložený návrh zákona je významným ekonomickým a legislativním opatřením vlády ČSSR k realizaci Směrnice ke komplexní přestavbě hospodářského mechanismu a k jejímu usnesení o opatřeních k vybudování samostatného emisního a bankovně obchodního systému.
Funkční a institucionální uspořádání Státní banky československé a vznik zcela nové koncepce systému bank a spořitelen založené na využití funkcí peněz a hodnotových kategorií je jedním z nosných sloupů hospodářské reformy.
Další rozvíjení peněžně bankovního systému, které bude záviset na aktivizaci funkcí peněz a hodnotových vztahů přispěje k naplňování hospodářské reformy založené na jednotě plánu a trhu a postupně bude spoluvytvářet podmínky pro všestranně fungující tržní systém plánovitě usměrňovaný v rámci socialistických zbožně peněžních vztahů.
Současná právní úprava Státní banky československé jako jednotné emisní, úvěrové a zúčtovací instituce odpovídala podmínkám centrálně plánovitého řízení. Nedávala však plnou možnost uplatnit ty její úlohy, které příslušejí obvykle ústřední bance státu. To se nyní předloženým návrhem zásadně mění. Činnosti Státní banky československé se soustřeďují do tří hlavních oblastí: do emisně měnové, devizově měnové včetně kursových otázek a do oblasti řízení peněžního oběhu.
Tyto činnosti a další kompetence a povinnosti Státní banky československé upravují kromě předloženého návrhu zákona o SBČs i jiné zákony, zejména návrhy zákonů o bankách a spořitelnách, o devizovém hospodářství a další zákony už schválené a připravované.
Plné uplatnění hospodářského mechanismu a nová strategie sociálně ekonomického rozvoje a nutná orientace hospodářské politiky na zvyšování výkonnosti ekonomiky, vyšší efektivnost a prosperitu všech sektorů hospodářství, vyžadují výrazné posílení měnových hledisek v ekonomice s cílem postupné obnovy peněžní rovnováhy při využití a uplatnění měnových faktorů.
V souvislosti s tím návrh zákona o Státní bance československé výrazně akcentuje a upravuje její činnost tak, aby měnová politika, měnové otázky a měnová opatření nebyly slučovány s jinými bankovními činnostmi. Na kvalitě naší měny a stabilitě hodnoty kupní síly koruny mají přirozený zájem všechny sektory národního hospodářství, stát, obyvatelstvo, státní podniky, družstva, všechny organizace.
To vyžadovalo zapracovat do návrhu zákona o Státní bance československé odpovědnost za řízení měnového vývoje, posílit její vliv na zajišťování peněžní rovnováhy v národním hospodářství a při upevňování hodnoty naší koruny. Požadavek odpovědnosti Státní banky československé za měnu a její řízení převládal v připomínkách poslanců k vládní předloze. Na druhé straně však bonita měny, která je integrovaným výrazem ekonomických a sociálně ekonomických procesů, kvality fungování národního hospodářství, výrazem výkonnosti a efektivnosti ekonomiky, je především i výslednicí působení celého hospodářského mechanismu, účinnosti práce ekonomického centra a výsledkem podnikatelské aktivity.
Strategický záměr otevírání čs. ekonomiky světu, jeho náročným podmínkám a kritériím, využitím všech racionálních a moderních forem hospodářské, vědeckotechnické, výrobní a obchodní spolupráce je v návrhu zákona vyjádřen odpovědností Státní banky čs. za provádění devizové politiky, zejména z hlediska vývoje platební bilance, kursu československé koruny, stavu a struktury devizových aktiv a pasiv, zadlužeností a měnových rezerv.
Zákon předpokládá, že Státní banka československá bude své funkce a povinnosti v národním hospodářství v zásadě uplatňovat měnovými nástroji, bankovní měnovou politikou a pravidly likvidity bank a peněžních ústavů v rámci měnového mechanismu a měnového plánu.
Současně však ve věcech měny a v dalších oblastech v rozsahu stanoveném tímto a jinými zákony, zejména v bankovnictví, má postavení orgánu státní správy.
Státní banka československá je tedy institucí sui generis, což je typické pro ústřední banky ve světě.
Dosavadní zákon vysloveně neupravuje podřízenost Státní banky československé. Toto řešení se osvědčilo, a proto je převzal i návrh nového zákona. Z logiky funkcí, úlohy a činnosti Státní banky československé v podmínkách socialismu vyplývá, že je součástí jednotného ekonomického centra, řízeného vládou Československé socialistické republiky. Podílí se zejména na koncepci, tvorbě a realizaci hospodářské politiky, komplexních státních plánů, na běžném usměrňování ekonomiky.
Vztah Státní banky československé k vládě Československé socialistické republiky je v zákoně upraven tím, že vláda schvaluje materiály vypracované Státní bankou československou, jako je měnový plán, bankovní měnovou politiku, zásady jejího hospodaření, výroční zprávu a účetní závěrku a Statut banky československé, a společně s federálním ministerstvem financí předkládá vládě zásady kursové politiky.
Na druhé straně má však Státní banka československá nezastupitelnou úlohu a odpovědnost a tomu odpovídající kompetence, zejména v oblasti měny, úvěrové emise, platební bilance, platebního styku, zúčtování a ve výhradním právu vydávat československé peníze do oběhu a vše, co souvisí s péčí o bankovky a mince. V tom zákon zvýrazňuje potřebnou autonomii Státní banky československé na rozhodování jiných orgánů. Tuto nezávislost měli na mysli někteří poslanci, kteří se domnívali, že je ji možné zajistit jen přímým podřízením Státní banky československé Federálnímu shromáždění.
Návrh zákona předpokládá aktivní spolupráci Státní banky československé s příslušnými ústředními orgány federace a republik. To našlo svůj výraz v zákoně v tom, že měnový plán a bankovní měnovou politiku projednávají národní vlády. V zájmu racionality vztahů Státní banky československé k ústředním orgánům republik budou tyto vztahy zabezpečovány ústředím Státní banky československé prostřednictvím hlavních ústavů v Praze a Bratislavě.
Důsledkem přijetí návrhu zákona o Státní bance československé je vznik ve stejném termínu jeho účinnosti k 1. lednu 1990, dvou nových bank a rozšíření činnosti Investiční banky o financování a dlouhodobé úvěrování investic. Ke stejnému datu budou bankovní systém tvořit; Státní banka československá jako ústřední banka státu, Komerční banka Praha a Všeobecná úvěrová banka Bratislava jako nové obchodní banky, Investiční banka, jejíž funkce a činnost se výrazně rozšiřují, a dosud fungující banky Československá obchodní banka, a. s. a Živnostenská banka, n. p. Kromě těchto bank zůstávají nadále spořitelny, a to Česká státní spořitelna a Slovenská státní spořitelna.
Obdobně jako v celém národním hospodářství vznikne dvoustupňový peněžní bankovní systém. Zásadní změna proti dosavadní právní úpravě je v tom, že místo přímých vztahů k podnikům, družstvům a k obyvatelstvu bude mít Státní banka československá přímé vztahy výhradně k bankám a ke spořitelnám a tyto zase na obchodně podnikatelských principech ke státním podnikům, družstvům a k obyvatelstvu.
Rovněž vnitřní uspořádání Státní banky československé je v zákoně upraveno tak, aby výkon její činnosti byl účinný a přitom racionální a hospodárný.
Zákon předpokládá dvoustupňový systém ve Státní bance československé a to ústředí jako řídící orgán a 12 poboček, což je podstatně méně, než bylo v předválečné ústřední bance státu - Národní bance československé, kde bylo v roce 1936 přes třicet filiálek a desítky poboček.
Schválením zákona dojde k delimitaci aktiv a pasiv, majetku, fondů, pracovníků a mzdových prostředků ze Státní banky československé na nové banky a Investiční banku přiměřené k rozsahu převáděných činností. Jsou vytvářeny předpoklady k tomu, aby nedošlo k poruchám v národním hospodářství, zejména ve vztahu ke státním podnikům, družstvům a k organizacím v důsledku zavádění nové bankovní soustavy, především v zúčtování a v platebním styku. Proto se na obě nové obchodní banky převádí plně stávající výpočetní technika ze Státní banky, kterou si tato banka vybuduje později.
V přípravě na vznik nového bankovního systému byl sledován záměr, aby se nerozrůstal řídící aparát a více byly posilovány výkonné složky bank k rozšiřování bankovních služeb a k jejich zkvalitňování. Při dvoustupňovém systému budou po delimitaci ve čtyřech bankách stavy řídících pracovníků nižší zhruba o 220. Státní banka čs. bude vykonávat všechny své činnosti včetně poboček, hlavních ústavů, účelových organizačních jednotek s uvažovaným stavem 1517 pracovníků, t. j. 11,5 % z celkového stavu pracovníků Státní banky v počtu 13 313. plánovaného na tento rok. S výjimkou nezbytných potřeb zabezpečení plné činnosti Investiční banky nebude vyžadovat nová organizace bank dodatečné náklady.
Postavení Státní banky československé v národním hospodářství, zejména její měnová úloha vyžaduje, aby nebyla zainteresována na zisku. Zisk tedy nebude kritériem výsledků její činnosti.
Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vládní návrh zákona o Státní bance československé byl zevrubně posouzen odborníky a poslanci příslušných výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění. Všechny iniciativy a podněty našly svůj výraz ve společném doporučení změn, ve zprávě, kterou máte k dispozici v tisku 149. Navrhované změny jsou v souladu s koncepcí zákona o ústřední bance státu, doplňují a precizují některá její ustanovení. S nimi vláda vyslovuje souhlas s výjimkou § 10 písm. a) , kde doporučuje ponechat původní text předlohy vlády, který zní: písm. a § 10, odpovídá za provádění devizové politiky z hlediska vývoje platební bilance a kursu čs. měny. Tolik původní návrh.
Ihned po nabytí účinnosti nového zákona bude prioritně Státní banka československá zaměřovat svou měnovou činnost na podporu hospodářské politiky vlády ČSSR. Půjde především o postupné obnovování peněžní rovnovážnosti a energické protiinflační kroky. Ty budou spočívat v přísném regulování množství peněz v oběhu a v aktivním využívání zahraničních úvěrů ve volně směnitelných měnách v rozsahu nepřekračujícím ekonomickou a politickou únosnost.
To je v souladu s požadavkem upevňování stability hodnoty naší koruny. Významná bude i účast SBČs při vytváření předpokladů pro přechod na směnitelnost čs. měny. Stranou pozornosti Státní banky československé nezůstane ani zkvalitňování řízení peněžního oběhu včetně rozšiřování. jeho progresívních bezhotovostních forem. Jsem přesvědčen, že nový zákon o Státní bance československé bude pozitivně přijat nejen naší veřejností, ale i v zahraničí.
Jménem vlády Československé socialistické
republiky doporučuji návrh zákona o Státní
bance československé s předloženými
změnami schválit.
Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji soudruhu Potáčovi. Návrh projednaly výbory ústavně právní, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod, pro zemědělství a výživu obou sněmoven.
Prosím společného zpravodaje výborů
Sněmovny lidu poslance Jiřího Bezecného,
aby přednesl zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Bezecný: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, zákon o Státní bance československé, který dnes projednáváme, se odlišuje od dosud platného zákona č. 144/1970 především v tom, že jednoznačně odděluje funkci banky jako ústředního orgánu státní správy od běžné činnosti obchodní, především úvěrové, která bude předmětem jiného zákona, který budeme letos rovněž projednávat a schvalovat, zákona o bankách a spořitelnách. Státní banka se tak stává bankou bank a bankou státu, nikoli již bankou podniků.
Ve svém postavení bude ústřední banka státu, která si ponechá původní název Státní banka československá, usměrňovat činnost obchodních bank. Bude rozhodovat o výši emise úvěrů a hotovostí, vyhlašovat zásady a řídit bankovní měnovou, úvěrovou a úrokovou politiku, vydávat pravidla platebního a zúčtovacího styku a provádět bankovní dohled u obchodních bank i u organizací.
Zákon ukládá SBČs odpovědnost za řízení peněžního oběhu, kvalitu a stabilitu měny, je tedy samozřejmé, že rozšiřuje její dosavadní právo vydávat bankovky i o vydávání mincí i o všechny odvozené pravomoci, jako je pravomoc dohlížet na ochranu měny, na tisk a ražbu peněz, upravovat oběh zákonných peněz a poskytovat náhrady za poškozené peníze a vyhlašovat ve Sbírce zákonů vydání jednotlivých druhů peněz, jejich popis a jejich stažení.
Řadu povinností i pravomocí ukládá Státní bance i připravovaný devizový zákon, ať již je to odpovědnost za devizovou politiku, zejména z hlediska vývoje platební bilance a kursu čs. měny, či pravomoci typické pro ústřední orgán státní správy, jako je udělování různých povolení podle devizového zákona nebo podle zákona o hospodářských stycích se zahraničím.
Rozhodující činnost Státní banky bude samozřejmě v plnění její funkce jako banky bank. Od 1. 1. 1990 přestává být bankou podniků a stává se bankou pro obchodní banky a spořitelny, jejichž prostřednictvím bude zajišťovat výstupy měnového plánu a záměry bankovní měnové politiky ve vztahu k podnikové sféře i ve vztahu k obyvatelstvu. Z hlediska racionálního postupu a s přihlédnutím k současné síti bank a spořitelen počítá Státní banka i s jejich pověřením některými dalšími činnostmi, jako je např. provádění pokladních operací a směnárenské činnosti, platebního a zúčtovacího styku i určitého systému informací pro potřeby celé bankovní soustavy.
Ve vztahu k obchodním bankám a spořitelnám bude mít Státní banka československá pravomoc udělování povolení k různým činnostem podle devizového zákona, zákona o hospodářských stycích se zahraničím i dalších zákonů a bude dávat povolení k jejich založení, rozdělení apod. v dohodě popř. projednání s příslušným ministerstvem financí. Dále bude sloužit jako poslední instance při řešení jejich likvidity, bude ovlivňovat i jejich rentabilitu odčerpáváním části jejich úvěrových zdrojů a naopak prodáváním dodatečných úvěrových zdrojů dle vývoje peněžního oběhu za stanovené úrokové sazby dle druhů potřeb - tzv. refinanční a redistribuční úvěry, stanovením rozpětí úrokových sazeb ve vztahu k organizacím apod.
Zákon dává možnost Státní bance i k provádění různých operací a intervencí na budoucím peněžním trhu, který by měl s postupem přestavby vzniknout i u nás.
V závěru zprávy bych se chtěl ještě zmínit o dvou otázkách, které se v zákoně o Státní bance československé i v navazujících zákonech nepodařilo plně dořešit. O prvé z nich - podřízenosti SBČs - se ve výborech i v pracovní komisi dost diskutovalo. Dospělo se k závěru, že je u nás zajištěna jak ingerence vlády, tak ingerence Federálního shromáždění do záležitostí banky, a zejména v oblasti měnové politiky. Vláda schvaluje měnový plán a návrh bankovní měnové politiky a Federální shromáždění projednává všechny zásadní měnové vztahy a proporce v souvislosti s komplexním státním plánem, v němž jsou zahrnuty i v souvislosti s ostatními strategickými materiály, které mají měnové dopady.
Druhou otázkou, která by měla přijít na pořad při projednávání zákona o odvodech do státního rozpočtu je výše odvodu Státní banky. Jsem toho názoru, že stanovit pro Státní banku stejná odvodová pravidla jako pro obchodní banky a spořitelny je v rozporu s jejím postavením jako ústředního orgánu a případná snaha o maximalizaci zisku může být jednak v rozporu s jejím základním posláním, tj. řízením a zkvalitňováním měny, jednak vést ke zneužití jejího nadřazeného postavení vůči obchodním bankám a spořitelnám. Neřešeným problémem v této souvislosti je i sociální pomoc obyvatelstvu formou nízkých úrokových sazeb úvěrů na bytovou výstavbu SBD i soukromníků, která - nebude-li řešena Federálním ministerstvem financí - by podle mého názoru měla být řešena právě na úrovni ústřední banky.
Soudružky a soudruzi, přes některé uvedené
problémy se všechny výbory Sněmovny
lidu k projednávanému zákonu vyslovili kladně.
Doporučuji proto jejich jménem zákon ke schválení.