Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Možno teda povedať, že započal obťažný a dlhodobý proces presunu ťažiska nášho právneho poriadku z podzákonnej normotvorby do právnych noriem na úrovni zákona.

Ak chceme formulovať ciele postupnej reformy právneho poriadku ako celku, jeho zdokonaľovanie v dlhodobej perspektíve, ide nám, ako som už povedal, o pozvolné, ale ustavičné presunovanie ťažiska nášho právneho poriadku z oblasti rezortnej normotvorby do oblasti zákonnej právnej úpravy, t. j. posilniť a rešpektovať princíp zvrchovanosti zákona. K tomu by mal prispieť svojím systémovým pôsobením i predkladaný vládny návrh zákona o Zbierke zákonov.

Cieľom tohto zákona je predovšetkým presadenie účinného koncepčného riešenia smerujúceho k zníženiu počtu registrovaných právnych predpisov. Preto sa v návrhu zákona stanovujú podmienky, a to dosť prísne, podľa ktorých je možné registrovaný predpis vydať.

Obmedzovanie počtu novovydávaných registrovaných predpisov očakávame i od ďalších z novonavrhovaných opatrení. V záujme dostupnosti budú rezorty povinne posielať tieto predpisy na žiadosť každému na území ČSSR, a to za úhradu. Navrhované povinnosti vytvárajú veľmi reálny tlak na rezorty, aby viac než doteraz zvažovali formu vydania predpisu a volili predovšetkým formu publikácie predpisu v Zbierke zákonov v plnom znení, kde táto povinnosť stanovená nie je.

Žiadúcu orientáciu rezortnej normotvorby by malo podporiť i stanovenie povinnosti zverejniť plný text predpisu, ktorého vydanie má byť v Zbierke zákonov iba oznámené, v príslušnom publikačnom prostriedku, a to ešte predtým, než bude jeho vydanie oznámené v Zbierke zákonov.

Súdružky a súdruhovia, koncepčné riešenie problému novovydávaných registrovaných predpisov v podstate nastolilo otázku ďalšej platnosti predpisov a opatrení registrovaných v Zbierke zákonov do konca roku 1968. Z vykonaných rozborov vyplynulo, že 25-30 rokov platné predpisy tejto kategórie sú prekonané, zastaralé a nezodpovedajú potrebám prestavby spoločnosti. Preto sa navrhuje, aby stratili bez výnimky platnosť všetky registrované predpisy unitárneho štátu - celkove pôjde približne o 550 predpisov.

Zdokonaľovanie právneho poriadku, jeho prestavba, nie sú samoúčelnými požiadavkami. Pri tejto činnosti musíme predovšetkým vidieť základné potreby adresátov právnych noriem, a to uľahčenie orientácie i najširšej verejnosti v otázke, či to či ono opatrenie tvorí súčasť právneho poriadku. Návrh zákona o Zbierke zákonov vychádza týmto oprávneným požiadavkám v ústrety, najmä navrhovaným členením Zbierky zákonov na dve časti a systémom publikácie registrovaných právnych predpisov a zavedením ich povinných označení vyhláška alebo výnos.

Požiadavku zabezpečenia čo nejvyššej informovanosti občanov a organizácií sme premietli i do postupu pri vyhlasovaní medzinárodných zmlúv.

Návrh zákona vychádza zo zásad prerokovávaných orgánmi Federálneho zhromaždenia; zodpovedá takisto platnej ústavnej úprave vyhlasovania právnych predpisov s cieľom minimalizovať prípadné dôsledky nového riešenia tejto problematiky v pripravovanej Ústave ČSSR. Je samozrejmé, že práce na predloženom vládnom návrhu sme koordinovali s prípravou podobných zákonov ČNR a SNR, takže tieto tri zákony komplexne a previazane upravia problematiku vyhlasovania právnych predpisov a opatrení v rámci federácie i oboch republík.

V návrhu zákona sú takisto obsiahnuté ustanovenia, ktoré upravujú otázky záväznosti a vyhlasovania cenových predpisov a niektorých daňových opatrení. V oboch prípadoch ide v podstate o prechodnú úpravu, ktorú vyvolávajú určité medzery hmotnoprávnych úprav na úseku daní a cien. Predpokladáme, že po prijatí nových predpisov na oboch úsekoch sa tieto ustanovenia z tohto zákona vypustia.

Súdružky a súdruhovia poslanci, rovnako ako negatívne tendencie vývoja právneho poriadku neboli spôsobené iba čisto legislatívnymi príčinami, zásadné zlepšenie možno očakávať iba vtedy, ak budú navrhované systémové opatrenia nadväzovať na využívanie najmä ekonomických nástrojov pri riadení národného hospodárstva, na zmeny vo formách činnosti centrálnych orgánov a vzťahu centra a riadenej sféry.

Dovoľte mi, súdružky a súdruhovia poslanci, aby som na záver vyslovil presvedčenie, že predložený vládny návrh a v ňom obsiahnuté systémové opatrenia vytvárajú dobrý základ na presadenie prestavby právneho poriadku v naznačených smeroch a plne zodpovedajú i požiadavkám vytýčeným v programovom vyhlásení federálnej vlády z novembra minulého roku. Preto v mene vlády ČSSR odporúčam, aby ste s predloženým návrhom zákona o Zbierke zákonov vyslovili súhlas. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji soudruhu ministrovi Čalfovi. Návrh projednaly výbory ústavně právní obou sněmoven. Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Karola Laca, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec K. Laco: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vážení hostia, predložený vládny návrh zákona môže na prvý pohľad alebo podľa nadpisu budiť dojem, že ide o tzv. nevinný návrh, ktorý tak veľa neznamená, pretože "na to nemá", ktorý sa týka inak samozrejmej veci, a pod. To je však len na prvý pohľad. Legislatíva sa už dlhšiu dobu snaží o taký návrh, a to nie bez príčiny a bez vedomia toho, čo môže a má znamenať, aké sú a majú byť jeho dôsledky. Doterajšie predpisy o ústrednom publikačnom orgáne pre všeobecne záväzné právne normy nebrali dôsledne a plne zreteľ na suverenitu zákona a netvorili významnejšiu prekážku tzv. subzákonnej normotvorbe alebo ani tzv. registrovaným subzákonným normám, ktoré sa v ústrednom publikačnom orgáne, to je v Zbierke zákonov, len vyhlasovali bez úplného znenia, len uverejnením oznámení o ich vydaní.

Čo chce navrhovaný zákon o Zbierke zákonov? Vyplýva to z jeho znenia i z dôvodovej správy i z toho, čo uviedol súdruh minister Čalfa. Chcel by som vyzdvihnúť tieto skutočnosti:

Po prvé, výrazným spôsobom zdôrazňuje suverenitu a supremáciu zákona.

Po druhé, predkladá, že činnosť príslušných orgánov a vôbec všetkých povinnostných i oprávnených subjektov sa bude diať na základe zákona, že zákon bude rozhodujúcou, všeobecne záväznou právnou normou, záväznou pre činnosť každého, koho sa týka.

Po tretie, z toho vyplýva nárok, aby zákony obsahovo i formálne zodpovedali tejto požiadavke, to je aby upravovali všetky spoločenské vzťahy, ktoré má zákon upravovať, a aby do vzťahu zákona a jeho priamej aplikácie nevsúvali už koncepčne nutnosť subzákonnej normotvorby, resp. aby úpravu podliehajúcu zákonu nepresúvali na nižšie právne normy, presne povedané nenahrádzali zákonné predpisy subzákonnými.

Po štvrté, právne predpisy, ktoré sa v Zbierke zákonov vyhlasujú len oznámením o ich vydaní, to je výnosy, majú stanovené podmienky, za ktorých je možné ich vydať, i náležitosti, ktoré musia obsahovať alebo ktoré musí obsahovať oznámenie o vydaní výnosu. Výnos nie je možné použiť na doplnenie, zmenu alebo zrušenie vyhlášok ústrednými orgánmi štátnej správy a ostatnými federálnymi ústrednými orgánmi. Takým spôsobom sa zjednodušuje potrebná informovanosť o tom, ktoré predpisy sú všeobecne záväznými právnymi predpismi, predovšetkým sa však vyžaduje, resp. pôsobí na to, aby podzákonných noriem bolo stále menej, pretože prax ukázala všetky negatívne stránky subzákonnej normotvorby nielen pokiaľ ide o percento, ktorým tvoria súčasť právneho poriadku, ale i nahradzovanie zákonnej úpravy aj nezrovnalosti čo do zhody zákona a vykonávacích predpisov, to je zákonnosti bez ohľadu na to, či šlo o zhodu ustanovení alebo o zhodu s koncepciou, koncepčným vybavením, poslaním a dôsledkami zákona.

Po piate. Návrh zákona stanovuje a robí jasno v otázkach platnosti a účinnosti zákona, vyhlasovania medzinarodných zmlúv aopatrení federálnych orgánov a stanovuje v úplnosti a prehľadne všetky náležitosti oficiálneho publikačného orgánu všeobecne záväzných právnych predpisoch.

Po šieste. Návrh zákona rozhoduje otázku právnych predpisov a iných opatrení vydaných do konca decemra 1968. Odôvodnenie vyplýva z podstaty veci a je tiež v dôvodovej správe.

Dovoľte prosím, zmieniť sa ešte o jednej veci. Polygrafické závody, ktoré doteraz tlačia Zbierku zákonov, sa k nej v minulosti chovali - dá sa povedať aspoň v niektorých prípadoch, macošsky, a to bol jeden z dôvodov, že došlo k publikácii právneho predpisu po čase jeho platnosti a účinnosti, čo by sa nikdy nemalo stať. Polygrafické závody dávali prednosť inej tlači, Zbierka im nemohla ujsť. Keď sa však, a to aj osobným pričinením predsedu Federálneho zhromaždenia, vynoril vážny konkurent na tlač Zbierky, začali sa aj polygrafické závody stavať k nej inak. Zbierka zákonov sa stala zaujímavou.

Návrh zákona poveruje vládu ČSSR, aby určila orgán, ktorý zabezpečuje redakciu Zbierky. Pravda, treba mať na zreteli aj, povedzme technickú stránku veci - t. j. práve tlač Zbierky. Má ju teraz kto tlačiť. Polygrafickým závodom nemusíme zvlášť nadbiehať. Myslím na polygrafickú základňu alebo zariadenie Ministerstva vnútra ČSSR, ktoré je v stave Zbierku zákonov tlačiť.

Odporúčam Snemovni ľudu, aby návrh schválila s úpravami, ktoré sú v tlači č. 184. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Lacovi. Slovo má společná zpravodajka výborů Sněmovny národů poslankyně Hana Kantorová.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně H. Kantorová: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte mi v návaznosti na zpravodajskou zprávu soudruha poslance akademika Laca připojit ještě několik dalších poznámek.

Návrh zákona o Sbírce zákonů je rozsahem nevelký, ale svým obsahem velmi závažný. Jistě mi dáte za pravdu, že má-li právo dobře plnit svou úlohu regulátora společenských vztahů, musí být nejen kvalitní z hlediska obsahu, ale také z hlediska formy. A zde vystupuje do popředí požadavek jednotné, jasné, srozumitelné a především všem občanům dostupné publikace obecně závazných právních předpisů.

Předložený vládní návrh zákona se setkal s velkým zájmem poslanců - členů ústavně právních výborů. Výsledek podrobného posouzení vládního návrhu zákona o Sbírce zákonů na schůzi ústavně právních výborů 4. října t. r. byste měli mít na stole před sebou. Je to společná zpráva výborů ústavně právních (parlamentní tisk č. 184) jako další podklad k projednávání tohoto bodu. Vidíte, že je poměrně stručná. Z jejího obsahu pak lze vyčíst, že výbory ústavně právní neměly k vládnímu návrhu podstatnější připomínky. Konstatovaly naopak, že nový zákon bude nezbytným krokem kupředu v oblasti vyhlašování ve Sbírce zákonů a vytváří potřebné předpoklady k dalšímu upevnění právní jistoty občanů.

Přispěl k tomu nepochybně i fakt, že navrhovatel zapracoval do návrhu paragrafovaného znění i většinu námětů, které naše výbory uplatnily při projednávání zásad.

Pokud jde o vlastní dvě doporučení k dílčí úpravě formulací vládního návrhu, uvádím k objasnění, že navrhovanou úpravou § 3 sledujeme zvýraznění zákazu nepoužít formu registrace - tj. pouhého oznámení ve Sbírce zákonů v jiných než v zákoně stanovených případech. To považujeme za velmi potřebné. Vždyť s resortní aplikací dosavadního obecně formulovaného ustanovení současně platného publikačního zákona máme velmi negativní zkušenosti. Kolikrát jsme již zde na půdě parlamentu kritizovali přebujelost a nepřehlednost resortních právních předpisů i to, že někde upravují vztahy, které nejsou způsobilé být předmětem právní úpravy a to, že vytvářejí jakousi vedlejší právní úpravu vedle zákona atd.

Proto je velmi správné, že nový zákon sleduje vytvořit účinné omezující regulativy pro vydávání resortních právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů pouhým oznámením o jejich vydání.

Z hlediska zajištění právních jistot občanů a organizací je na místě zakotvení povinnosti federálních ústředních orgánů státní správy a ostatních federálních ústředních orgánů zaslat na území Československé socialistické republiky výnos, který by vydaly za úhradu každému, kdo o to požádá.

V případě úpravy navrhované k § 17 pak jde o čistě legislativně technické zpřesnění.

Výbory ústavně právní při posuzování vládního návrhu zákona měly k dispozici i připomínky výborů České národní rady a Slovenské národní rady.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, navrhovaný zákon je plně v souladu s dlouhodobými a společenskými záměry Federálního shromáždění a federální vlády směřujícími ke zdokonalení našeho právního řádu.

Jako zpravodajka výborů ústavně právního doporučuji Sněmovně národů vládní návrh zákona o Sbírce zákonů schválit se změnami obsaženými v tisku 184. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslankyni Kantorové. Do rozpravy k tomuto bodu se písemně nikdo nepřihlásil. Ptám se proto, zda někdo z poslanců žádá o slovo. (Nikdo.) Není tomu tak.

Přeje si reagovat soudruh ministr Čalfa? (Ne.) Nikoliv.

Můžeme přistoupit k hlasování. V zasedacím sále je přítomno 146 poslanců Sněmovny lidu a 62 poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice a 56 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů a podle doporučení společné zpravodajky výborů Sněmovny národů? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Také poslanci Sněmovny národů zákon schválili.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon o Sbírce zákonů.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 96, SL č. 144, SN č. 155)

(Jednání přerušeno v 10.30 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 10.50 hodin.)

(Řízení schůze převzal místopředseda FS a předseda SL V. Vedra.)

Předsedající předseda SL V. Vedra: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, budeme pokračovat v našem jednání.

Úvodem se k faktické poznámce přihlásil poslanec Kryll. Uděluji mu slovo.

Poslanec SL J. Kryll: Soudružky a soudruzi, včera jsme u příležitosti projednávání zprávy o plnění programového prohlášení vlády vyslechli velmi mnoho důležitých vystoupení našich poslanců. Podle mě jedním z nejdůležitějších bylo vystoupení představitele Československé lidové armády poslance - soudruha generála Klíchy. Soudruh poslanec určitě promine, že jsem si jej vybral jako příklad.

Soudím, že v informacích sdělovacích prostředků z našeho včerejšího jednání právě z vystoupení poslance soudruha Klíchy chybělo to nejdůležitější, jeho slova o socialistickém vlastenectví a potřebě přípravy k obraně naší socialistické vlasti, která nás tak zaujala.

Na základě uvedeného příkladu žádám předsednictvo Federálního shromáždění, aby vzhledem k závažnosti včerejšího jednání bylo provedeno přesné a důsledné zveřejnění všech vystoupení našich poslanců. Děkuji.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji poslanci Kryllovi. Chtěl bych ho ubezpečit, že se tím Federální shromáždění bude zabývat také vzhledem k tomu, že další poslanci měli připomínky obdobného charakteru.

Nyní máme na pořadu

Prosím ministra vlády ČSSR soudruha Mariána Čalfu, aby návrh odůvodnil.

Ministr vlády ČSSR M. Čalfa: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, vážené Federálne shromaždenie, vláda ČSSR predkladá Federálnemu zhromaždeniu návrh zákona o ochrane práv k novým odrodám rastlín a plemenám zvierat. Týmto návrhom sledujeme tieto ciele:

1. prispieť k ďalšiemu rozvoju a úspechom československého šľachtiteľstva, ku skvalitneniu rastlinného a živočíšneho genofondu a tým celej poľnohospodárskej výroby,

2. posilniť ekonomickú samostatnosť a zodpovednosť československých šľachtiteľských organizácii, podporiť prvok zásluhovosti a záujmu na dosahovaní optimálnych výsledkov v šľachtení,

3. zapojiť sa do medzinárodného systému ochrany práv k odrodám rastlín a docieliť tak ochranu československých odrôd v medzinárodnom meradle, so zameraním na zvýšenie príjmov z medzinárodného obchodu s odrodami a na posilnenie medzinárodnej výmeny genetického materiálu na účely šľachtenia.

Šľachtenie nových odrôd rastlín a nových plemien zvierat treba najmä v súčasnej dobe maximálne podporovať. Vychádzame z toho, že prostriedky zvyšovania poľnohospodárskej výroby pomocou hnojív sú vyčerpané a že z hľadiska ekologického je potrebné nezvyšovať množstvo minerálnych látok v pôde a tým i v potravinovom reťazci.

Nové odrody rastlín a nové plemená zvierat prinášajú zvýšenie a skvalitnenie poľnohospodárskej výroby na základe prirodzených biologických vlastností nového materiálu, jeho vyššiu výnosnosť, odolnosť voči chorobám a škodcom, ako i voči nepriaznivým klimatickým a iným vplyvom, i vyššiu nutričnú hodnotu. Tým prispievajú k vyššej kvalite pot avín a zdravšej výžive ľudu.

Nový zákon prispeje k vyššej stimulácii šľachtiteľov, tak pôvodcov nových odrôd, ako aj šľachtiteľských organizácií, na vyšľachtenie špičkových odrôd a plemien. Pôvodci - pracovníci československých šľachtiteľských organizácií, ktorí vynakladajú roky úsilia a odbornej práce na vyšľachtenie nových odrôd a plemien, budú mať zaručený podiel na príjmoch z obchodného využívania vlastných vytvorených odrôd a plemien, pokiaľ splnia podmienky stanovené zákonom a vydá sa na ne šľachtiteľské osvedčenie. Obchodné práva šľachtiteľských organizácií, ktoré vynakládajú na vyšľachtenie nových odrôd a plemien značné finančné prostriedky, budú chránené tým, že iba ony budú mať právo s týmito odrodami a plemenami obchodovať alebo poskytovať licencie na obchodné využitie.