Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Může se jednat pouze o jev přechodný, přesto nynější chování realizační sféry v období konce 8. pětiletého plánu a počátku 9. pětiletého plánu bude mít nepříznivý vliv nejen na její další vývoj, ale i na činnost naší vědeckovýzkumné základny, která i v nových podmínkách rozšířené mezinárodní spolupráce zůstane jedním z významných zdrojů vědeckotechnických poznatků.

Dosavadní účinnost práce vědeckovýzkumné základny - také to zde už dnes zaznělo - je převážně hodnocena jako neodpovídající možnostem a potřebám rozvoje společnosti. Za hlavní příčinu tohoto stavu lze považovat, že v dřívějším hospodářském mechanismu nepracovaly jak vědeckovýzkumná základna, tak i výrobní sféra v přiměřeně náročných ekonomických podmínkách. Proto považuji za nezbytné, v návaznosti na přestavbu ve výrobní sféře, uskutečnit rovněž ve sféře vědy a výzkumu změny, vedoucí ke zvýšení efektivnosti práce vědeckovýzkumné základny, ke koncentraci sil na rozhodující problémy a úseky, ke zvýšení kvality řešení a zkrácení řešitelských a realizačních lhůt. Za tím účelem rovněž v oblasti vědy a výzkumu postupně diferencovaně uplatňovat nové prvky hospodářského mechanismu, to je úplný chozrasčot a samofinancování.

Jaké jsou vytvořeny podmínky pro tento způsob hospodaření v přechodném období?

Možnost samofinancování výzkumných státních podniků spatřuji bezprostředně závislou na tom, do jaké míry bude nový mechanismus řízení od počátku nutit výrobní podniky k realizaci vědeckotechnického rozvoje a tím k poptávce po výzkumných řešeních.

Z toho, co jsem již uvedla, vyplývá oprávněná obava, že podniky v době, než se plně začne projevovat nový hospodářský mechanismus a vytvoří se nové podnikatelské proinovační klima ve společnosti, nebudou mít větší zájem objednávat řešení dlouhodobých perspektivních, ale i rizikových, výzkumných úkolů. Určitým dokladem je nyní převládající neochota státních podniků k finanční podílové účasti na řešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky. Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj je uplatňován požadavek nejméně 50 % podílové účasti realizátorů - většinou podniků hospodářské sféry - na financování státních úkolů. Tento jistě správný zájem, prohlubující záměr realizátora na kvalitě výsledků řešení, může v současných podmínkách vést i k situaci, kdy není zařazen do státního plánu rozvoje vědy a techniky úkol celospolečenského významu, vycházející například i z vládního usnesení.

Úkoly tohoto charakteru byly doposud převážně spolufinancovány ze sdružených prostředků technického rozvoje oborových nebo resortních fondů. Přechodem na státní podniky zanikly jak oborové fondy, jejichž prostředky přešly do fondů rozvoje státních podniků a slouží dnes i k nevýzkumným účelům, tak zanikají zdroje resortů pro technický rozvoj, aniž je zabezpečeno další využití těchto prostředků na výzkum a vývoj v rozsahu. stanoveném pětiletým plánem.

Přechod vědeckovýzkumných organizací na nové podmínky hospodaření je kromě změny charakteru řešených výzkumných úkolů doprovázen ve většině případů i změnou struktury jejich výkonů. Většina výzkumných státních podniků považuje rozsáhlejší výrobní a servisní činnost za limitující faktor možnosti samofinancování. Je to logické, neboť i ve vědeckovýzkumných organizacích má převažující podíl na zisku výrobní činnost. Dochází tak k utváření nové struktury výkonů, a to ve prospěch výroby.

V mém volebním obvodu pracují tři výzkumné ústavy technického aplikovaného výzkumu. Jejich srovnáním lze dobře doložit, do jaké míry může ovlivnit schopnost samofinancování charakter činnosti dané organizace.

Ve Výzkumném ústavu přístrojů jaderné techniky Tesla Přemýšlení se přechodem na státní podnik snížily výkony výzkumné vývojové činnosti ze 70 % na 50 % ve prospěch výroby. Tento poměr se může dále posunout, nepodaří-li se zajistit prostředky pro výzkumnou činnost.

Obdobná situace je i v Ústavu jaderného výzkumu Řež - příspěvkové organizaci. Výzkumně vývojová činnost zde představuje 80 % výkonů, výrobní pouze 20 %, přitom poměr tržeb je přesně opačný. Výsledky analýzy možnosti samofinancování Ústavu jaderného výzkumu při přechodu na státní podnik vyúsťují v poznatek, že by pro splnění podmínek samofinancování musel výzkumný ústav výrazně rozšířit ziskovou výrobní činnost, opustit vyhledávací výzkum a slevit z perspektivnosti a odborného záměru řešených úkolů.

Splnit podmínky samofinancování bez omezení dosavadní výzkumné činnosti předpokládá Výzkumný ústav kovů Panenské Břežany. Tento dosud resortní výzkumný ústav (předpokládám, že od 1. 7. státní podnik) má, na rozdíl od předcházejících výzkumných ústavů, zavedenu ne příliš rozsáhlou, ale vysoce rentabilní výrobu speciálních slitin a vysoce čistých kovů. Prostředky, získané z této výrobní činnosti, mu umožní zapojit se do řešení perspektivních výzkumných problematik prostřednictvím státních zakázek, a to jako řešitel i jako realizátor.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, z poznatků získaných v uvedených organizacích vyplývá, že v současném přechodném období je zvlášť významné při prosazování nových pravidel řízení a hospodaření ve vědeckovýzkumné sféře citlivě posuzovat z hlediska celospolečenské prospěšnosti specifika každé organizace. Centrum by mělo mít v tomto období určité možnosti, jak ve formě jmenovitých úkolů, dotací z centrálního fondu rozvoje a částečně i diferencovaným uplatněním ekonomických pravidel čelit nežádoucímu rozpouštění dlouhodobě formovaných tvůrčích kolektivů v tak citlivé oblasti, jakou je rozvoj vědy a techniky a na které je vlastně závislý i rozvoj naší společnosti. Zvláště v počáteční etapě přestavby, která ještě nepřináší zásadnější změny v přístupech realizační sféry k uplatnění vědeckotechnických poznatků, je nutno najít určitý kompromis, který by znamenal sladění celospolečenských zájmů a zefektivnil vazbu realizátor - řešitel.

Doporučuji proto zohlednit rozdílnost charakteru vědeckovýzkumné činnosti oproti běžné výrobě a přijmout alespoň na přechodnou dobu, než se plně začne uplatňovat inovační charakter přestavby, některé odchylky od obecně platného režimu hospodaření výrobních organizací. Navrhuji z tohoto hlediska zvážit koncepci odvodové soustavy pro oblast vědeckovýzkumné základny, analyzovat dostatečnost tvorby prostředků fondu rozvoje, směry a proporce jejich užití a navrhnout případně určitá opatření ve prospěch vědeckotechnického rozvoje.

Zároveň doporučuji vytvořit z dotací státního rozpočtu centrální fond rozvoje včetně posouzení možnosti jeho uplatnění u odvětvových ministerstev. Fond by do určité míry plnil funkci zrušených oborových a resortních fondů a umožňoval by podporu takových úkolů, které budou představovat originální řešení nebo inovace vyšších řádů a na něž, pro jejich vysokou rizikovost a nákladnost, nebudou mít výrobní organizace ani organizace vědeckovýzkumné základny v daném čase dostatečné vlastní zdroje.

Vědeckovýzkumná základna je významnou částí tvůrčího vědeckotechnického potenciálu naší společnosti, a považuji proto za závažný nedostatek, že její objektivní existence není podložena žádným právním aktem. Tato skutečnost se projevila mimo jiné i v tom, že základní právní norma pro přestavbu - zákon o státním podniku - nepřihlíží vůbec k její existenci. Nezbytnost vymezit právní normu postavení a úlohu vědeckovýzkumné základny a stanovit pravidla jejího řízení a působení se jeví nanejvýš aktuální. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji poslankyni Moltašové.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, přerušuji nyní naše jednání. Zahájíme opět v 16.00 hodin. Jako první po přestávce vystoupí poslanec Šimon Škoviera.

(Jednání přerušeno v 15.29 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 16.01 hodin.)

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Než dám slovo poslanci Škovierovi, mám jedno malé sděleni.

Dostali jste do lavic dva návrhy usnesení - tisk 156 a tisk 162. Návrhová komise žádá, pokud budete mít k těmto materiálům připomínky, abyste je odevzdali nejpozději do 17.00 hodin.

Prosím poslance Škovieru, aby se ujal slova. Připraví se poslankyně Šimůnková.

Poslanec SN Š. Škoviera: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, výsledky dosiahnuté v poľnohospodársko-potravinárskom komplexe v minulom roku, ale aj od začiatku 8. päťročnice je možné hodnotiť pozitívne, premietajú sa v stabilizovanom a pomerne dobre zásobenom trhu potravinami.

Za uplynulié tri roky 8. päťročnice je prekračovaná hrubá poľnohospodárska produkcia o 1,3 mld Kčs, t. j. o 0,4 %.

V rastlinnej výrobe je prekračovaná výroba obilnín, olejnín a dalších plodín. Najzávažnejšie disproporcie pretrvávajú v priebehu päťročnice vo výrobe a nákupe cukrovej repy, kde plnenie plánu predstavuje len 84 %.

Dynamický vývoj pokračoval v živočíšnej výrobe. V súlade s požiadavkami obchodu bolo dodaných viac o 64 tisíc ton jatočných zvierat, o 37 tisíc ton jatočnej hydiny a o 265 mil. litrov mlieka ako boli úlohy 8. päťročnice.

Zvyšovanie predovšetkým objemových ukazovateľov poľnohospodárskej a potravinárskej produkcie umožnilo sústavný rast spotreby rozhodujúcich produktov, najmä mäsa, ktorého celospoločenská spotreba 91 kg na obyvateľa v minuom roku presiahla takmer o 4 kg úroveň predpokladanú plánom pre rok 1990.

Nemožno sa potom čudovať, že aj pri vysokej produkcii obilnín sú problémy s krmivami aj keď sme v minulom roku dosahli druhú najvyššiu úrodu obilnín. Sebestačnosť v potravinách máme okolo 98 %.

Spotrebou mäsa a ďalších potravín sa môžeme rovnať vyspelým priemyselným krajinám. Som presvedčený, že mnohé susedné štáty by mali podstatne jednoduchšiu situáciu, keby mali vnútorný trh zásobený potravinami tak ako v ČSSR.

Vážené súdružky a súdruhovia, v poslednom čase sa však vyskytujú pripomienky, že poľnohospodárstvo prekračuje investície, že štát na potraviny dopláca a pod. Chcel by som sa vyjadriť aj k týmto veciam.

Osobitné poľnohospodáske investície v období 7. a 8. päťročnice boli zamerané predovšetkým na znižovanie strát v poľnohospodárskej výrobe, zúrodnenie nevyužívanej poľnohospodárskej pôdy a riešenie ekologických problémov.

Patrí sem hlavne budovanie sadov, chmeľníc, hnojísk, senníkov, silážnych žľabov a pod. Ceny týchto investícií neúmerne stúpajú. Napríklad poľné hnojisko sa prv vybudovalo za niekoľko tisíc, dnes pri zabezpečení všetkých ekologických opatrení stojí viac ako 2 milióny Kčs.

Investičná činnosť poľnohospodárskych podnikov nezahŕňa len investície na poľnohospodárstvo, ale tiež investície pre nepoľnohospodársku činnosť, a to tak pridruženú výrobu, ako aj spracovateľskú činnosť a služby pre iné (zemiakárne, spracovateľské kapacity, výrobu poľnohospodárskych strojov a náhradných dielcov). Len výroba náhradných dielcov a renovácie v roku 1988 predstavujú výkon nad 4 miliardy Kčs. Tieto akcie sú realizované v rozhodujúcej miere vlastnými stavebnými kapacitami a prevažne vlastnými finančnými prostriedkami poľnohospodárskych podnikov, neprekračujú sa rozpočtové náklady, uvádzajú sa investície väčšinou v plánovaných termínoch do prevádzky a prejavuje sa väčšia pružnosť. V nepoľnohospodáskej činnosti sa vyrába tovar, ktorého nie je na trhu dosť a v značnej miere sa vyrába aj pre priemyslové podniky. Vyrába sa teda to, čo je potrebné pre trh, nie to, čo ide na zásoby.

Porovnávanie subvencovania poľnohospodárstva u nás a vo vyspelých nesocialistických štátoch je obťažné a porovnávacie prepočty a štúdie majú len orientačný charakter.

Podiel subvencií na celkových tržbách za rastlinnú a živočíšnu výrobu (spolu s diferenciačnými príplatkami a všetkými ďalšími príplatkami) socialistických organizácií v ČSSR bol v roku 1984 21,4 % a v roku 1986 klesol na 20,2 %.

Podiel všetkých subvencií, poskytovaných tak z "fondu orientácie a záruk", ako aj z národných rozpočtov na trhovej produkcii krajín EHS, bol začiatkom osemdesiatých rokov odhadovaný Sekretariátom organizácie pre ekonomickú a hospodársku spoluprácu na 42,8 % a v roku 1986 na 49,3 %. Do celkovej sumy subvencií v členských krajinách EHS je však zahrňovaný celý rad položiek, týkajúcich sa rozvoja poľnohospodárstva, odborného vzdelania, výskumu, kontroly kvality, financovania zásob, príspevkov pri vývoji a pod. Je teda subvencovanie porovnateľné. Rozdiel je v tom, že u nás dávame v prevažnej miere tým poľnohospodárskym podnikom, ktoré pracujú v najhorších podmienkach, kde s ohľadom na nízku výmeru pôdy musíme hospodáriť. Oproti tomu v niektorých štátoch EHS si môžu dovoliť časť pôdy neobrábať. Treba dodať, že medzi vyspelými štátmi, ale tiež medzi rozvojovými krajinami, existuje celý rad takých, ktoré subvencujú v omnoho väčšej miere ako členské krajiny EHS. Patrí sem predovšetkým Japonsko, Švajčiarsko, škandinávské štáty a niektoré arabské štáty.

Vážené súdružky, súdruhovia, výpadky v rastlinnej výrobe roku 1988 predovšetkým v produkci cukrovej repy, zeleniny a hrozna negatívne ovplyvňujú plnenie plánu potravinárskej výroby.

V potravinárskom priemysle nebol hlavne nesplnením plánovanej výroby cukrovarníckeho priemyslu splnený plán výroby tovaru o 2,6 mld Kčs, t. j. menej o 2 %. V dodávkach potravinárskeho priemyslu pre vnútorný obchod v maloobchodných cenách bol prekročený štátny plán o 1,3 mld Kčs, t. j. o 1 %. U prevažnej väčšiny základných skupín potravinárskych výrobkov boli dodávky v súlade s požiadavkami obchodných organizácií. Nebol však splnený plánovaný zisk o 767 mil. Kčs, t. j. o 8 %, a tiež priemerná mesačná mzda v potravinárskom priemysle 3006 Kčs nedosiahla priemernú mzdu v národnom hospodárstve, ktorá činila 3166 Kčs.

Neplnenie finančného plánu v potravinárskom priemysle nepriaznivo ovplyvnilo výsledky celého poľnohospodársko-potravinárskeho komplexu a zhoršilo postavenie neplniacich organizácií prechádzajúcich ako štátne podniky na ekonomické podmienky nového hospodárskeho mechanizmu.

Aj napriek uvedeným problémom v plnení plánu roku 1988, predovšetkým na úseku rastlinnej výroby a finančného plánu potravinárskeho priemyslu možno konštatovať, že rozhodujúce úlohy plánu 8. päťročnice sa plnia, plní sa aj základná úloha poľnohospodárskopotravinárskeho komplexu stanovená XVII. zjazdom KSČ v zabezpečování výživy ľudu pri súčasnom zvyšovaní celkovej sebestačnosti vo výrobe potravín. Súčasná úroveň výživy nášho obyvateľstva v mnohých smeroch však nezodpovedá výživným požiadavkám, ktoré boli už mnohokrát formulované a propagované, ale zatiaľ nemajú na skutočnú spotrebu. žiadúci vplyv. Ide predovšetkým o nutné zníženie spotreby tukov a cukrov a tým aj energetickej hodnoty, zvýšenie spotreby nestráviteľnej vlákniny, hlavne z vysokovymieľateľného zrna a zvýšenie spotreby ovocia a zeleniny. Náročnosť zabezpečenia vnútorného trhu potravinárskym tovarom je ovplyvnená skutočnosťou, že potraviny boli a zatiaľ sú stabilizujúcim faktorom. Podieľ po travnárskeho tovaru na maloobchodnom obrate sa od roku 1975 pohybuje od 47,5 % k 46 % v roku 1988. Uvedený stav súvisí so stále nedostatočným sortimentom a ponukou priemyselného tovaru v požadovanom množstve a kvalite. Tým stále stúpa vzhľadom na zvyšujúce sa peňažné príjmy obyvateľstva, dopyt po potravinách.

Vo vzťahu k výrobkom v priemysle vyspelých štátoch je v Československu sortiment potravinárskych výrobkov na porovnateľnej úrovni pokiaľ sa týka základnej kvality. Značná časť nášho sortimentu z hľadiska komplexného pohľadu však zaostáva, lebo ponúkaný sortiment v priemyselne vyspelých štátoch je pestrejší, cenove viac rozdielny, chuťove široko diferencovaný. Výrobky západnej preveniencie majú väčšinou špičkovú úroveň balenia i z hľadiska použitého materiálu, ako je kvalita plechu, potlač, etikety otvárania a pod. Okrem zvyšovania kvality jej inovácie, je to i náš cieľ zvyšovať úroveň balenia. Ide o to nájsť cestu, ako sa k memu najrýchlejšie dostať. Zatiaľ aj jednoduché obaly sú v niektorých smeroch limitujúcim faktorom dodávok potravinárskych výrobkov spotrebiteľom. Tak napríklad chýba zabezpečenia 60-70 miliónov kusov sklenených obalov; chýba kartonáž a pod.

V potravinárskom priemysle je vysoká opotrebovanosť strojov a zariadení. Zoberme napríklad cukrovary. Okrem troch novších sú ostatné postavené začiatkom tohto storočia a majú 60-80 % opotrebovanosť. Niet divu, že spotrebujú na výrobu 1 tony cukru viac ako dvojnásobok energie, ako napríklad v susednom Rakúsku.

V mojom volebnom obvode v okrese Zvolen nie najlepšia situácia je v mäsospracujúcom priemysle a mliekárňach. Mliekáreň vo Zvolene je stará od roku 1951, stavaná na spracovanie 40 tisíc litrov mlieka denne, ale skutočne musí dnes spracovať až 200 tisíc litrov mieka za 24 hodín. Nepriaznivá je tiež situácia pre prvovýrobcov mäsa. Zvolenský mäsokombinát je v súčasnej dobe v rekonštrukcii, takže poľnohospodári musia voziť jatočné ošípané a dobytok na porážku do druhých okresov v Stredoslovenskom kraji. V tomto roku vstúpil celý poľnohospodársko-potravinársky komplex do prestavby hospodárskeho mechanizmu. Pri uzatváraní hospodárskych zmlúv neboli vážnejšie problémy.

Podniky počítajú s vyššou výrobou obilnín o takmer 600 tisíc ton, t. j. viac než o 5 %, olejnín o takmer 40 tisíc ton, t. j. o viacej než 10 %. Väčšia odchýlka je pri nákupe cukrovej repy, kde sú hospodárske zmluvy o 3 %, t. j. o 235 tisíc ton nižšie, než uvažuje štátny plán. Tento stav súvisí predovšetkým s pretrvávajúcimi technologickými problémami a nie so zmenou mechanizmu riadenia.

Poslanci sa pri poslaneckých prieskumoch tiež zaujímali o vplyv zmeny mechanizmu riadenia na prepočet plánu podľa nových ukazateľov. Aj keď pripustíme, že mohlo dôjsť k možným chybám, napríklad pri prepočte zásob na nové ceny, možnosť nesprávnej fakturácie s ohľadom na neskoré dodanie cenníkov a pod., aj tak napr. v Západoslovenskom kraji, ale i v iných krajoch, dochádza k veľkým rozdielom v plánovanom zisku.

Sú veľké rozdiely medzi okresmi, ale aj medzi poľnohospodárskymi podnikmi. Hovoril o tom aj súdruh poslanec Csémi, spravodajca výborov Snemovne národov. Bude treba v priebehu tohto roku - v prvom roku prestavby poľnohospodársko-potravinárskeho komplexu - tento stav skutočne z centra pozorne nielen sledovať, ale robiť potrebné opatrenia.

Vážené súdružky a súdruhovia, vo volebných obvodoch sa voliči často pýtajú poslancov Federálneho zhromaždenia, čo je pravdy na tom, že v čase, keď je celosvetová cena nafty nízka, spolu s nižšou cenou nafty zo Sovietskeho zväzu, sa má od 1. 7. 1989 v Československu cena nafty zvýšiť o 2 Kčs za liter. O zvýšení ceny nafty sa vo svojej správe zmienil stručne aj súdruh Adamec, predseda vlády. Poslanci Federálneho zhromaždenia sa o hospodárskych opatreniach dozvedajú věčšinou ako jedny z posledných. Toto zdraženie predstavuje pre jednotné roľnícke družstvá a pre štátne majetky 2,1 mld. Kčs. Chcem sa preto spýtať ministra financií súdruha Stejskala, aká bude cena nafty od 1. 7. a ako sa toto zdraženie premietne do hospodárenia podnikov. Je totiž obava, že hlavne ekonomicky slabšie poľnohospodárske podniky budú vynechávať niektoré operácie pri obrábaní pôdy, čo by znamenalo znižovanie hektárových výnosov. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji poslanci Škovierovi. Slovo má poslankyně Jaroslava Šimůnková, připraví se poslankyně Jiřina Bočková.

Poslankyně SL J. Šimůnková: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, dostatek zboží na vnitřním trhu a bohatý výběr, to zajímá každého z nás a dotýká se nás všech, občanů.

Když jsem si přečetla informaci Federálního statistického úřadu o plnění plánu za pět měsíců letošního roku, tak jsem se trochu zarazila. Bylo tam napsáno - cituji: "V lednu až květnu vzrostl maloobchodní obrat hlavních obchodních systémů o 3,1 %, hospodářský plán byl splněn na 102,2 %. Plánované úkoly byly překročeny především v obchodních organizacích Klenoty, Obuv, Obchodní domy a Textil". Konec citátu.