Naše země je bohatá přírodními krásami i historickými památkami a smělými technickými díly, ale zejména kvalifikovanými, kulturními, politicky i morálně vyspělými lidmi. Můžeme se pochlubit úspěšnou bilancí. Máme být na co hrdi, na čem stavět a s čím počítat. Čeká se od nás mnoho - napravit zanedbané a zameškané, zabezpečit dobrou přípravu společnosti na nové úkoly a podmínky.
V zápasech za spokojený život lidí,
šťastnou budoucnost naší země, za
co nejlepší umístění v soutěži
národů je mnoho překážek. Reálných
možností, sil a odhodlání je však
více. V tom spočívá přesvědčení
o uskutečnitelnosti našich záměrů
cestou přestavby a získání podpory
lidí. Jsem přesvědčen, že obsah
i způsob dnešního jednání ukazuje
směr naší činnosti pro blaho republiky
a jejích občanů. Děkuji. (Potlesk.)
Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu Adamcovi.
Soudružky a soudruzi, předsednictva obou sněmoven doporučila, aby návrh usnesení ke zprávě předsedy vlády připravila komise složená z poslanců obou sněmoven.
Předsednictvo Sněmovny lidu navrhuje zvolit poslance Aloise Hůlu, Emila Riga, Janu Pekařovou a Alexandera Sommera.
Předsednictvo Sněmovny národů doporučuje zvolit poslance Karola Daráže, Václava Štáfka, Vieru Gogovou a Blanku Hykovou.
Jsou k návrhu obou předsednictev nějaké dotazy nebo připomínky? (Nikdo se nehlásí.) Nejsou.
V této chvíli je v zasedací síni přítomno 180 poslanců Sněmovny lidu, 70 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 72 poslanci zvolení ve Slovenské socialistické republice.
Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.
Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí s návrhem svého předsednictva na složení komise? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.
Sněmovna národů schválila návrh jednomyslně.
Prosím, aby se vyjádřili poslanci Sněmovny lidu. Kdo z nich souhlasí? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.
I Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.
Prosím členy návrhové komise, aby
se sešli hned po vyhlášení polední
přestávky v místnosti č. 030 v přízemí.
(Poznámka redakce: usnesení SL č. 126, SN
č. 137)
Nyní, soudružky a soudruzi, vám dávám demokraticky k rozhodnutí tuto záležitost: ministr financí ČSSR soudruh Stejskal má zprávu k závěrečnému účtu, jak nás ujišťuje, na 35 minut. Vyslechneme si ji ještě ? (Hlasy: Ano.) Souhlas. Nemusím nechat hlasovat? (Hlasy: Ne.) Ne.
Prosím soudruha Stejskala, aby vystoupil k dalšímu
bodu, kterým je
Slovo má soudruh ministr Stejskal.
Ministr financí ČSSR J. Stejskal: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vážený soudruhu prezidente Československé socialistické republiky, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vláda Československé socialistické republiky předkládá Federálnímu shromáždění návrh státního závěrečného účtu československé federace a souhrn státních závěrečných účtů Československé socialistické republiky za rok 1988. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za minulý rok posuzujeme v návaznosti na zprávu o stavu našeho národního hospodářství přednesenou předsedou federální vlády, která vyjadřuje otevřený a kritický pohled na naši ekonomiku.
Pomalejší tempo růstu národního důchodu a jeho vyšší použití na spotřebu a akumulaci ve srovnání se záměry 8. pětiletky se promítá i do značného napětí mezi tvorbou finančních zdrojů a jejich užitím. Za první tři roky pětiletky je ve srovnání s původními předpoklady tvorba zisku v podnicích a organizacích nižší o 35 mld. Kčs; přitom však sílí tlak na užití finančních zdrojů jak ve výrobní sféře, zejména na investice a zásoby, tak i na uspokojování dlouhodobě neřešených požadavků v nevýrobní oblasti.
V roce 1988 se ve srovnání s předcházejícími dvěma lety 8. pětiletky zrychlila tvorba finančních zdrojů, zejména zisku a daně z obratu, zlepšily se směnné relace v zahraničním obchodě s příznivými důsledky pro finanční výsledky podnikové sféry, zvýšily se úspory materiálových nákladů a částečně se zlepšil i vývoj zásob.
Vycházíme-li však při hodnocení výsledků hospodaření uplynulého roku ze základní linie XVII. sjezdu strany, zaměřené na intenzifikaci reprodukčního procesu, nemůžeme být spokojeni.
Na růstu finančních zdrojů se dosud v nedostatečné míře podílí zvyšování výkonnosti československé ekonomiky.
Značné finanční prostředky jsou stále vázány v rozestavěných investicích, v nadměrných zásobách a v zahraničních pohledávkách. Tyto prostředky nám chybí, vytvářejí napětí ve finančních vztazích a způsobují nerovnováhu na vnitřním trhu i v platební bilanci.
V těchto podmínkách bylo nutné zabezpečovat vyrovnané rozpočtové hospodaření i mimořádnými opatřeními ve finanční politice, včetně omezení některých rozpočtových výdajů, použitím rezerv státního rozpočtu a částečně i vyšším využitím volnoměnových zahraničních zdrojů oproti plánu.
Přijatá opatření a zpřísnění finančního hospodaření přispěly k tomu, že po finančním zúčtování s federálně řízenými organizacemi a vypořádání finančních vztahů se státními rozpočty republik jsou příjmy federálního rozpočtu vyšší než jeho výdaje o 1,6 mld. Kčs. Uvedený přebytek se navrhuje použít na mimořádné účelové a globální dotace k vyrovnání státních rozpočtů republik, a to do státního rozpočtu ČSR 1,3 mld. Kčs, do státního rozpočtu SSR 300 mil. Kčs. Tyto prostředky jsou určeny především na vyrovnání nedostatku zdrojů v zemědělsko-potravinářském komplexu, posílení fondů oprav národních výborů, dotace na vybrané investiční akce a některé další účely. Opodstatněnost mimořádných nároků byla důkladně posouzena na základě jejich konkrétního zdůvodnění. Spolu s dalšími opatřeními provedenými v působnosti orgánů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky bylo tak možné dosáhnout vyrovnanosti všech tří státních rozpočtů. To má v současné ekonomické situaci nesporně stabilizující vliv na ekonomiku a působí k posílení její rovnováhy.
Celkové příjmy státních rozpočtů včetně rozpočtů národních výborů činily v minulém roce 404,1 mld. Kčs a celkové výdaje 401,2 mld. Kčs. Dotace ze státního rozpočtu federace do státních rozpočtů republik dosáhnou včetně navrhovaných mimořádných dotací celkového objemu 143,8 mld. Kčs. Přitom na státní rozpočet ČSR připadá 59,5 % a na státní rozpočet SSR 40,5 % z celkové dotace. Podíl obou republik na dotacích z federálního rozpočtu se v roce 1988 ve srovnání s rokem 1987 sbližuje o 0,2 bodu.
V rozpočtovém hospodaření národních výborů převýšily příjmy jejich výdaje o 2,85 mld. Kčs. V souladu s principy hmotné zainteresovanosti národních výborů budou tyto zdroje použity k posílení jejich fondů rezerv a rozvoje. Tím se zvyšuje finanční základna národních výborů pro letošní rok a vytváří širší prostor pro jejich iniciativy při plnění volebních programů Národní fronty, zejména akce "Z".
Soudružky a soudruzi, pro plnění záměrů v příjmech státního rozpočtu je rozhodující, jak podniky a organizace plní své odvodové povinnosti. V minulém roce byly odvody z hospodářské sféry překročeny proti rozpočtu o více než 2,6 mld. Kčs, a to především na základě vyšší tvorby zisku ze zahraničního obchodu. Nebylo však dosaženo plánovaného snížení celkových nákladů o 7,3 mld. Kčs. I když se proti minulému roku vývoj materiálových nákladů zlepšil, ve výrobě stále přetrvává vysoká spotřeba surovin, materiálů a energie. Neproduktivní náklady, jako jsou pokuty, penále, manka a škody, dosáhly 2,5 mld. Kčs.
Zvlášť neuspokojivá byla situace ve mzdových nákladech, které se proti loňskému roku dokonce zhoršily. Proto vláda Československé socialistické republiky přijala zpřísněná opatření k usměrňování vývoje mezd zejména v závěru roku. Jejich cílem je regulovat vývoj mzdových příjmů tak, aby se posílila stabilita na vnitřním trhu a prohloubila závislost mzdových prostředků na dosažených konečných výsledcích hospodaření. Nemůžeme dopustit, aby ekonomicky nezdůvodněný růst mezd se stal ohniskem inflačních tlaků a zesílení nerovnováhy v národním hospodářství.
I když celkově byl plán tvorby zisku překročen, jsou velké rozdíly mezi výsledky jednotlivých organizací i resortů. Plánovaný zisk překročily především organizace v resortu ministerstva průmyslu ČSR a SSR, ministerstva obchodu a cestovního ruchu ČSR, federálního ministerstva paliv a energetiky. Naopak největší neplnění bylo v organizacích federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky. Plán tvorby zisku nesplnilo v národním hospodářství 10 % ústředně řízených podniků.
S principy samofinancování není v souladu ztrátovost některých podniků, kterou se ani v loňském roce nepodařilo snížit. Hospodaření 149 ústředně řízených organizací skončilo ztrátou ve výši 11,2 mld. Kčs. U organizací řízených národními výbory pokračovala dlouhodobá tendence růstu ztráty v bytovém hospodářství, která dosáhla již výše 5,9 mld. Kčs a v městské hromadné dopravě 3,8 mld. Kčs. Došlo zde pouze k dílčímu zlepšení - např. v podnicích Restaurací a jídelen, které přešly ze ztráty do zisku. Z výrobních podniků v minulém roce výrazně snížily ztrátu např. Severomoravské celulózky Paskov a Osvětlovací sklo Valašské Meziříčí. Naopak ztráta se značně zvýšila v Pozemních stavbách Ústí nad Labem, Pozemních stavbách Liberec a ve Stavebních závodech Bratislava.
Znepokojivá je též skutečnost, že řada podniků nevěnovala dostatečnou pozornost své finanční situaci, neboť použila na financování investic, zásob a mezd prostředky přesahující vlastní vytvořené zdroje. Ve 101 ústředně řízených organizacích to představuje částku 5 mld. Kčs, kterou budou nuceny v letošním roce vyrovnat buď vyšší -tvorbou zisku nebo omezením svých výdajů.
Tvorba a rozdělení zisku se dostává do stále ostřejšího světla s postupným přechodem státních podniků na samofinancování a plný chozrasčot. To vyžaduje, aby si každý podnik připravil konkrétní program jak zajistí důsledné uplatnění principů samofinancování a chozrasčotu ve svém hospodaření.
Významným zdrojem státního rozpočtu je daň z obratu. Po letech stagnace byl její objem ve srovnání s rokem 1987 o více než 6 mld. Kčs vyšší. Je to důsledek vyšších dodávek zboží z výroby pro vnitřní obchod a změn v jejich struktuře ve prospěch průmyslových výrobků.
Soudružky a soudruzi, 14. zasedání ÚV KSČ zdůraznilo, že uplatňování vědeckotechnických poznatků v praxi se musí stát základním faktorem intenzifikace naší ekonomiky. Neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky dosáhly v minulém roce 23,1 mld. Kčs, takže jejich plánovaný objem byl překročen o 10,6 %. Toto překročení bylo financováno přednostně z vlastních zdrojů hospodářských organizací. Stále se však nedaří dosáhnout toho, aby se prostředky vynakládané na technický rozvoj staly základem pro zvyšování jakosti naší produkce, vyššího podílu výrobků špičkové technické úrovně, které by přinesly lepší zhodnocení našeho zboží na vnitřním i zahraničním trhu.
Finanční vývoj nepříznivě ovlivňují dlouhodobé nedostatky investiční výstavby, zejména její nízká efektivnost. Ani v minulém roce nebyl dodržen záměr státního plánu, který předpokládal pokles hmotného objemu investic. Objem investičních prací a dodávek v národním hospodářství byl vyšší o 7.6 mld. Kčs ve srovnání s rokem 1987.
Zkušenosti ukazují, že dosavadní způsob řízení a financování investic neposiluje ekonomickou odpovědnost podniků za efektivní vynakládání prostředků na investice. Zásadním směrem k řešení této situace je důsledné využití principu samofinancování, uplatnění dlouhodobé ekonomické odpovědnosti podniků za svůj rozvoj.
Zatímco záměry v investiční výstavbě jako celku se překračují, i nadále zaostává realizace ekologických investic. V minulém roce bylo prostavěno 2,8 mld. Kčs. Z propočtů vyplývá, že ve srovnání s úkoly celé 8. pětiletky dojde ke skluzu o přibližně 3 mld. Kčs. Podstatně změnit situaci znamená zlepšit připravenost těchto staveb, dořešit řadu koncepčních technických otázek a soustředit kapacity na jejich dokončování.
Řadu let jsou problémem naší ekonomiky nadměrné zásoby. Zesílený ekonomický tlak i další opatření přijatá vládou Československé socialistické republiky v roce 1987 se projevily v minulém roce v částečném zlepšení vývoje zásob v průmyslu a ve stavebnictví. Doba jejich obratu se ve srovnání s předcházejícím rokem zrychlila o 1,8 dne a jejich přírůstek byl nejnižší od počátku 8. pětiletky. Plánované záměry ve využití zásob však splněny nebyly. Značně nerovnoměrný je vývoj zásob v průběhu roku, zejména v prosinci. Prověrky finančních orgánů ukazují i na případy zkreslování výsledků ve vývoji zásob. Nevyhovující je i jejich struktura. Zatímco v průmyslu a ve stavebnictví se nadměrné zásoby soustřeďují v materiálu a nedokončené výrobě, ve vnitřním obchodě nedosahují zásoby v řadě druhů zboží potřebné výše.
Jako příklad dobrého hospodaření podniků se zásobami lze uvést podnik Janka Radotín, Vzduchotechnika Nové Mesto nad Váhom, Armabeton Praha, Stavoindustria Bratislava, ČKD Dukla Praha a Závody 1. máje Liptovský Mikuláš. S úkoly ve využití zásob se např. nevyrovnaly Agrozet Brno, Avia Praha, Spolana Neratovice, Středoslovenské sklárny Poltár.
I na tomto úseku hospodaření je základní cestou ke zlepšení důsledné prosazení principů samofinancování. V tomto směru byla již pro letošní rok v plánování a financování zásob přijata určitá opatření. Byly zrušeny závazné ukazatele doby obratu zásob a podílu obratového fondu na jejich krytí, stav zásob již tedy nebude z centra limitován plánem. Pokud nebude podnik schopen financovat zásoby z vlastních zdrojů a banka na tyto zásoby neposkytne úvěr na základě přísnějších podmínek návratnosti a efektivnosti, promítne se to po vyčerpání jiných podnikových rezerv do nejcitlivější oblasti hmotné zainteresovanosti - do fondu odměn a doplňkových přídělů, do fondu kulturních a sociálních potřeb.
S vysokými stavy zásob souvisely platební potíže v řadě organizací. Jejich rozsah se pohyboval v průběhu minulého roku na úrovni 40 mld. Kčs, v závěru roku se snížil na. 28,8 mld. Kčs. U podniků s vážnými platebními obtížemi vláda Československé socialistické republiky v lednu tohoto roku uložila uplatnit konsolidační programy, jejichž cílem je zabezpečit finanční rovnováhu do konce 8. pětiletky. To vyžaduje připravit a zejména uskutečnit taková opatření, která povedou k překonání potíží v zásadě vlastními silami organizací. Pomoc zakladatele, banky a případně i státního rozpočtu bude vázána na splnění konkrétních podmínek schválených konsolidačních programů.
Soudružky a soudruzi, ve výdajích státního rozpočtu stále zaujímají značný podíl neinvestiční dotace poskytované hospodářským organizacím, které v minulém roce dosáhly celkové výše 47,7 mld. Kčs. Z toho více než polovina byla poskytnuta do agrokomplexu. Jejich vyšší čerpání souvisí s překročením plánu hrubé zemědělské produkce, zejména v živočišné výrobě, ve Slovenské socialistické republice i vlivem vyšší úrody obilí. Další prostředky byly poskytnuty na řešení nedostatku finančních zdrojů cukrovarů v důsledku nižší sklizně a výnosnosti cukrovky apod. Vyšší byly též dotace pro organizace řízené národními výbory, které byly použity zejména na zvýšení fondů oprav podniků vodního a bytového hospodářství a městské hromadné dopravy.
Rozpočtové dotace na investiční výstavbu hospodářských organizací dosáhly 12 mld. Kčs a směřovaly především do vodního hospodářství, dopravy, zemědělství, rozvoje součástkové základny elektrotechniky, místního hospodářství a služeb.
V současné době pracujeme na programu snižování a postupného odstranění těch dotací poskytovaných ze státního rozpočtu, které vyplývají z neefektivnosti, nehospodárnosti a nízké úrovně hospodaření některých podniků. Musíme překonat dnešní nárokové přístupy, kdy jednotlivé články národního hospodářství prosazují své zájmy a požadavky jednostranně na úkor celostátních zdrojů. Toho lze dosáhnout pouze cílevědomým vytvářením závislosti mezi množstvím použitých finančních zdrojů a jejich tvorbou v podnicích, národních výborech i ve státních rozpočtech.
Efektivnost finančního hospodaření podniků je stále těsněji spojena s výsledky zahraniční směny. V minulém roce ji příznivě ovlivnilo zlepšení směnných relací v našem zahraničním obchodě. Z velké části však bylo způsobeno poklesem dovozních cen surovin a palivo-energetických zdrojů, v daleko menší míře se zde projevil růst našich vývozních cen.
I když se aktivní, tj. věřitelská československá devizová pozice v posledních třech letech zhruba zdvojnásobila, nemůžeme být s tímto vývojem spokojeni. Část našich devizových aktiv není pohotově použitelná, zhoršila se časová i bonitní struktura našich pohledávek a závazků. Dynamika vývozu i devizového inkasa ve volných měnách je nízká a přitom stoupají požadavky podnikové sféry na růst dovozů, zejména z volnoměnové oblasti. Tím se zesiluje napětí v platební bilanci státu. Ve vývoji celkové zadluženosti jsme nedosáhli snížení předpokládaného v 8. pětiletce a čerpání zahraničních úvěrů bylo v loňském roce proti plánu dokonce vyšší.
I nadále proto musíme s devizami přísně hospodařit. Základem jejich tvorby zůstává efektivní vývoz zboží a služeb. Vypůjčovat si můžeme v zahraničí uvážlivě jen na dovozy progresivní techniky, u kterých bude zajištěno rychlé splácení úvěrů.
Počínaje letošním rokem byly zavedeny devizové normativy, které představují nový prvek devizového samofinancování. Základem zainteresovanosti podniků, výroby i zahraničního obchodu nebude jako dosud objem hmotného vývozu, ale inkasované devizy za vývoz, které skutečně dojdou na účet v bance. Počítá se též s pružnější kursovou politikou a s uplatněním některých prvků státem řízeného devizového trhu. Tím si také vytváříme základní předpoklady pro dosažení dlouhodobějšího cíle, jímž je postupné rozvíjení směnitelnosti československé koruny opírající se především o reálnou směnitelnost našeho zboží. Ve vztahu k zemím RVHP budeme i nadále působit na vytváření systémových podmínek pro zavedení nového devizově finančního a úvěrového mechanismu.
Soudružky a soudruzi, finanční a měnový vývoj byl v loňském roce výrazně ovlivněn zrychlením peněžních příjmů a výdajů obyvatelstva. Peněžní příjmy obyvatelstva byly proti předpokladu vyšší o 8,9 mld. Kčs.
Rostly mzdové i sociální příjmy, zvýšil se zájem o novomanželské půjčky se státním příspěvkem, u kterých byly zvýhodněny podmínky. Poptávku na vnitřním trhu ovlivnil i větší příliv zahraničních turistů, zejména ze socialistických zemí.
Ve srovnání s uplynulými lety rostly výdaje obyvatelstva rychleji a byly proti předpokladům plánu vyšší o 11 mld. Kčs. Projevilo se to v nerovnováze na vnitřním trhu a zejména v nákupní vlně v závěru roku. Část domácností se nechala ovlivnit pověstmi, že v souvislosti s přestavbou velkoobchodních cen dojde i k úpravě cen maloobchodních.
Tento tlak vyšších příjmů na vnitřní trh byl doprovázen i změnami ve vývoji vkladů obyvatelstva ve státních spořitelnách. Jejich obvyklý přírůstek byl v roce 1988 menší a činil 13,8 mld. Kčs. Objem vkladů obyvatelstva představuje na jednoho obyvatele 17 tisíc Kčs.
Ke stabilizaci na vnitřním trhu přijala vláda
Československé socialistické republiky řadu
opatření zaměřených na posílení
dodávek spotřebního zboží z výroby
a zvýšení jeho dovozu. To přispělo
v letošním prvním čtvrtletí k
určitému zklidnění situace. Přesto
zejména v některých sortimentech průmyslového
zboží trvají problémy v uspokojování
spotřebitelské poptávky.