Zápas o větší ekologickou bezpečnost má v podmínkách střední Evropy stále větší mezinárodní dosah a rámec. Proto v této věci vyvíjíme spolu s dalšími socialistickými státy širokou aktivitu. Z naší iniciativy došlo již k jednání sedmi sousedních států, která pomohla ke sblížení stanovisek. Úsilí Československa o společný postup v oblasti výměny informací, ve výchově k ochraně životního prostředí, ve spojování sil při předcházení haváriím a překonávání jejich důsledků i při budování ekologického průmyslu bude dál pokračovat.
Rozhodnutí o snížení počtu osob, výzbroje a o organizačních změnách v ČSLA vytváří podmínky pro výrazné zvýšení podílu armády při plnění úkolů národního hospodářství. Pro naši ekonomiku má značný význam rozhodnutí o snížení plánovaných rozpočtových výdajů na obranu v letech 1989 a 1990 o 15 %, počtu vojáků v bojových jednotkách o 12 000 osob a o posílení armádní stavební a železniční organizace nejméně o 20 000 vojáků. Z ušetřených prostředků posílíme zdroje pro potřeby zdravotnictví, školství, sociálního zabezpečení a dalších úseků.
Soudružky a soudruzi, přechod k nové kvalitě naší ekonomiky lze uskutečnit jen komplexním způsobem - změnami v oblasti výrobních sil, ekonomických vztahů a subjektivního činitele. Člověk však je nejen rozhodujícím faktorem, zároveň je i cílem těchto zásadních proměn. Hospodářská činnost nabývá smyslu jen důslednou orientací na uspokojování potřeb lidí. Sebedokonalejší technika je mrtvá, pokud ji živá práce neuvede do pohybu, sebelepší metody a nástroje řízení nic nezmohou, jestliže se neuplatní v každodenní činnosti člověka. Požadavky všestranné intenzifikace výroby otevírají široký prostor pro tvůrčí činnost a iniciativu. Využití těchto podmínek však závisí na uvědomělé aktivitě dobře připravených a zainteresovaných lidí.
Nemůžeme pokračovat v hluboce zakořeněné, ale vysoce nehospodárné praxi využívání základních výrobních fondů v převážné většině jen na jednu směnu, trpět využívání pracovní doby v průměru jen ze tří čtvrtin, vynakládat na udržování nevyužitých základních fondů zbytečně okolo 50 mld. Kčs ročně, předpokládat nezbytnost 900 tisíc pracovníků ve sféře řízení a správy, v administrativě. To všechno vede k poloviční národohospodářké produktivitě práce dosahované v nejvyspělejších státech. S tím souvisí i příliš vysoký, téměř 30% podíl rutinní, nízko kvalifikované práce, o dva týdny větší fond roční pracovní doby a pracovní den o 10 % delší než ve srovnatelných zemích.
Ekonomický potenciál 8 miliónů pracovníků při efektivním hodnocení v sobě skrývá veliký zdroj dynamického růstu národního bohatství. Je v silách československé ekonomiky uskutečnit přechod od "sociální" ke skutečně efektivní zaměstnanosti bez ohrožení základních jistot? Obrat od extenzívního vývoje k intenzívnímu, od plýtvání lidskou prací k racionálnímu hospodaření, od nedostatku k dostatku pracovních sil je ku prospěchu jednotlivců, kolektivů i celé společnosti. Velikou rezervu představuje zásadní změna ekonomického myšlení, spjatého s návyky dávat přednost velikosti nad úsporností, množství nad kvalitou, rozšiřovat kapacity bez ohledu na náklady a zisk, považovat šetrnost a úspornost za projev nouze a chudoby. Pevnost sociálních jistot není věcí dobré vůle někoho nahoře, ale výsledkem přičinění všech o zdravou a výkonnou ekonomiku. Jsme přesvědčeni, že taková sociální politika odpovídá revolučním tradicím i současným zájmům dělnické třídy. O smysl jejich nejlepších příslušníků pro um a dovednost, přesnost a svědomitost, kolektivismus, pořádek a odpovědnost se opíráme a počítáme s ním i do budoucna.
I když tvorba zdrojů v 8. pětiletce zaostává za plánovanými cíli, plní se sociální program v oblasti společenské i osobní spotřeby. Při posuzování tvorby a užití národního důchodu je nutno brát v úvahu mimořádně vysokou míru ekonomické aktivity československého obyvatelstva. Zaměstnanost mužů se v Československé socialistické republice (v roce 1987 60,4 %) pohybuje na úrovni ostatních zemí, u zaměstnanosti žen (v roce 1987 50,0 %) se řadíme ke světové špičce.
Za jednu ze základních věcí považuje vláda racionálnější využívání věkové, vzdělanostní a kvalifikační struktury obyvatelstva. Praktické uplatňování nových poznatků a technologií v mnohém závisí i na pozvednutí celkové úrovně vzdělanosti obyvatelstva. V této souvislosti nás čeká řešení mnohých problémů ve struktuře, kvalitě i využitelnosti kvalifikace. Připravujeme program rekvalifikace, kterým by podle některých propočtů prošlo v souvislosti se strukturálními změnami v dlouhodobém výhledu až několik set tisíc lidí. Cesty s prostředky ke zdokonalení československého školství ukázalo 13. zasedání ústředního výboru KSČ. Na základě přijatých usnesení bude vláda při rozdělování národního důchodu vytvářet možnosti zvýšit prostředky na jeho rozvoj. Za zvlášť naléhavé považujeme zlepšení sociálních podmínek pro záslužnou práci učitelů.
Společenská spotřeba obyvatelstva dosáhla v roce 1988 202 mld. Kčs a od roku 1970 se zvýšila téměř na trojnásobek. Rozsah zdarma poskytovaných zdravotnických, školských a kulturních služeb, společenských výdajů na osobní dopravu, na bytové a komunální hospodářství představuje téměř polovinu pracovních příjmů obyvatelstva. Ale i v této oblasti je řada nedostatků. Do budoucna půjde o výrazné zvýšení efektivnosti vkladů do nevýrobní sféry cestou přestavby jejího rozvojového mechanismu i společensko-ekonomických kritérií činnosti. Vláda přijala zásady postupu přestavby nevýrobní sféry, předpokládající posílení chozrasčotních principů.
Reálné možnosti, jak řešit alespoň nejpalčivější potřeby jednotlivých článků, vidíme především v určitém přerozdělení zdrojů podle naléhavosti potřeb, v souladu s principy zásluhovosti a spravedlnosti. Ministerstvo financí spolu s národními resorty musí připravit návrh na lepší využívání možností kombinace placených a neplacených služeb v oblasti společenské spotřeby a na stanovení přednostního pořadí jejich jednotlivých směrů.
Stojíme i před vážným rozhodnutím jak se lépe než dosud starat o zdraví lidí. V poslední době se k této otázce soustřeďuje pozornost široké veřejnosti i politických institucí. Jednaly o ní orgány ÚV KSČ, ÚV NF ČSSR i ÚRO. V prvé řadě se zamýšlíme nad reálnými možnostmi naší společnosti zkvalitňovat lékařskou péči, vyrovnávat se s rychlým růstem nákladů na tyto účely. Na základě vládou přijaté koncepce výroby léčiv a řízení jejich jakosti připravujeme zvýšení kapacit farmaceutického průmyslu. Posilujeme jeho exportní schopnost v zájmu vytvoření větších zdrojů pro vyšší dovozy surovin a léků. Zdravotní důsledky některých negativních stránek současného způsobu života vyžadují nové přístupy, například rozšíření prevence a rehabilitace. V systému zdravotní péče připravujeme řadu změn v zájmu účinnějšího léčení nemocných, odstranění dvoukolejnosti územních a resortních zařízení, koncentrace špičkové techniky na vybraná pracoviště a zkvalitnění ambulantní územní péče. Při naplňování zákona o boji proti alkoholismu a jiným toxikomaniím vystupuje do popředí posílení odpovědnosti každého člověka za své vlastní zdraví. Za zvlášť důležité považujeme i spojení sil státu, podniku, národních výborů a společenských organizací, ale i vyššího podílu občanů k urychlenému řešení těchto citlivých otázek. Národní vlády připravují návrhy na materiálně technické zabezpečení potřeb zdravotnictví, včetně zlepšení systému hospodaření s léky. Ve druhém pololetí je posoudíme ve federální vládě.
Bohatý kulturní život a vážnost jeho tvůrců patří k charakteristickým rysům našeho života. Také zde se však nahromadila řada problémů. Mezi jiným i ujasnění vztahů profesionální a amatérské kultury, účasti různých institucí a občanů na jejich financování. Jsme pro co nejhospodárnější vynakládání prostředků na všech úsecích, kulturu nevyjímaje. Oprávněné potřeby jsme připraveni odpovědně posoudit. Ukazuje se však, že nemalé prostředky vydávané na kulturu se ne vždy účelně rozdělují. Důraz na ekonomické myšlení a rozhodování neznamená ustupování před nebezpečím komercionalizace. Nepovažujeme za správné opustit celospolečenské kulturně politické zřetele a řízení kultury přenechat živelnému řízení korunou. To platí i o našem vztahu ke knihám a písemnictví, které patří k trvale platným stránkám živých tradic našich národů.
Naše společnost věnuje materiálnímu zabezpečení rozvoje tělesné výchovy a sportu velkou péči. Náklady na ně - mimo povinné tělovýchovy ve školách a v ozbrojených složkách - budou letos činit více než 5,7 mld. Kčs, z toho více než 2,6 mld. Kčs ze státního rozpočtu. Považujeme za správné prohloubit úlohu státních orgánů v kontrole účelného vynakládání těchto peněz. Rostoucí potřeby nelze krýt zvyšováním příspěvků, ale efektivnějším vynakládáním a podnikavějším přístupem k získávání prostředků. Také bude nutno v širším měřítku využívat chozrasčotních principů a samofinancování.
Oprávněně se i při jednání výborů Federálního shromáždění kritizovala praxe, kdy podniky vyplácejí nezasloužené mzdy. Kde jsou příčiny a jak tomu čelit? Za tři roky vzrostla společenská produktivita práce jen o 6,2 %, ačkoliv 8. pětiletka předpokládala růst o 9,5 %. Od záměru pětiletky se odchyluje také mzdový vývoj. Proto vláda přijala některá opatření k nápravě. Připravovaný systém usměrňování mzdových prostředků povede k posílení principů zásluhovosti. Jsme pro růst výdělků založených na skutečných výsledcích práce. Líbivá politika rozdávání peněz není v zájmu poctivých lidí. Když je peněz mnoho a zboží málo, mohou na tom vydělat jen spekulanti. Nemůžeme nadále trpět nepořádek, rovnostářství, příživnictví ani rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Nelepšící se situace ukazuje nezbytnost hledat a uplatňovat účinnější prostředky, jak těmto negativním jevům rozhodněji čelit.
Ve mzdové praxi nedošlo k žádoucímu prohloubení diferenciace v odměňování na základě principů zásluhovosti ani k překonání rovnostářských tendencí při poskytování pohyblivých složek mzdy. Její výše zatím není ovlivněna kvalitou hospodářských výsledků jednotlivých podniků. Jsou případy, kdy dokonce i ve stejném oboru vyplácí prosperující podnik nižší průměrné mzdy než podnik ztrátový. Jsme svědky mnoha projevů porušování zásad odměňování za práci, což se negativně promítá do výkonnosti, kázně i morálky. Přetrvávají neodůvodněné mzdové rozdíly mezi stejně náročnou prací v jednotlivých odvětvích národního hospodářství. Je rozšířena praxe placení lidí podle školního vzdělání bez ohledu na výkonnost a výsledky práce. Na druhé straně dochází i k podcenění odborné připravenosti. Není v pořádku ani to, že ženy stejné profese a stejné kvalifikační třídy mají v průměru o 10-20 % nižší mzdu než muži. Mzdová nivelizace, která podporuje průměrnost a poškozuje talenty, je předmětem kritiky, především mladých odborníků. Odměňování podle výsledků práce jako princip sociální spravedlnosti pro nás není nezávazným příslibem, ale zákonem společenského života. Jsme odhodláni zabezpečovat důslednější naplňování a rozhodněji bojovat proti všem projevům jeho porušování.
Pravomoc v uplatňování mzdových forem byla plně přenesena na podniky, které mohou rozhodovat o výši a způsobu poskytování prémií, odměn a dalších pobídkových složek mezd. Avšak jen málo organizací dokáže této pravomoci využít prostřednictvím účinného vnitropodnikového řízení a propracovaného chozrasčotu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí předloží ještě v tomto roce návrhy objektivnějších kritérií mzdové politiky. Věříme, že v tomto úsilí najdeme podporu i u Ústřední rady odborů. Dopracovává se návrh zásad vlády, podle kterých budou stanoveny podmínky pro zavedení pružné pracovní doby, který má zajistit její efektivnější využití, snížit časové ztráty, vznikající vyřizováním osobních záležitostí.
Zamyslet se musíme i nad zastaralým daňovým systémem. Nevyhneme se řešení neúměrných rozdílů ve zdanění příjmů a zbytečně složitých výpočtů daně ze mzdy, který zaměstnává tisíce administrativních sil.
Mnoho oprávněných připomínek poslanců se týká problémů bytové politiky. Na celkové uspokojování potřeb bydlení vynakládáme ze státního rozpočtu více než 20 mld. Kčs ročně. Vážným ekonomickým a sociálním problémem je i současná výše nájemného. Jen samotné ztráty podniků bytového hospodářství jsou ze státního rozpočtu dotovány částkou téměř 6 mld. Kčs ročně, protože úhrada za užívání státních bytů neodpovídá ani skutečným nákladům na provoz a údržbu.
I když stát přebírá velké břemeno starostí o bydlení za obyvatele nejsou právem s mnoha věcmi spokojeni. Pociťují důsledky vážného nesouladu mezi ekonomickými zákonitostmi, platnými právními normami a reálnou vyhlídkou řešení bytové otázky. Bylo propočteno, že asi 6 % domácností chybí samostatný byt. Těžko zdůvodnitelnou sociální diferenciaci vytváří narůstající rozdíl mezi výdaji obyvatelstva na bydlení v komunálních, podnikových a družstevních bytech a v rodinných domcích. Rodina, která obdrží třípokojový státní byt I. kategorie - většinou bez ohledu na sociální podmínky - by byla zvýhodněna za život zhruba 200 tisíci Kčs na nižších životních nákladech oproti rodině bydlící ve srovnatelném družstevním bytě. Je to v souladu se sociální spravedlností? Vláda si uvědomuje tíživou situaci mnoha rodin, zejména mladých manželství v Praze i dalších místech. Za neodkladné považujeme řešení takových dlouhodobě zanedbávaných problémů jako jsou podmínky pro převod bytů do osobního vlastnictví, zavedení pořádku prostřednictvím registru bytů, širší možnost individuálního vybavení nově přidělovaných bytů za úplatu podle přání nájemníků, zvýhodnění majitelů rodinných domků a zvýšení postihu neplatičů nájemného.
Jsme si vědomi potřeby řešit problematiku bydlení komplexně, ve všech společenských souvislostech a s dlouhodobým výhledem. Připravujeme koncepci státní bytové politiky na 9. pětiletku. V souladu s naší snahou co nejdříve pohnout alespoň s něčím kupředu vycházíme vstříc zájmům občanů řešit bytové problémy vlastními prostředky. Proto vláda předložila v dubnu t. r. Federálnímu shromáždění novelu zákona o osobním vlastnictví k bytům. Vytváří široké možnosti pro koupi bytů a odstraňuje zbytečné administrativní překážky. Základním smyslem tohoto návrhu je dát bytům a domům konkrétního odpovědného hospodáře a současně umožnit efektivní zhodnocení úspor obyvatelstva. Sledovali jsme tím i cíl, aby národní výbory obdržely ještě v tomto roce navíc finanční prostředky pro lepší plnění volebních programů, pro řešení naléhavých problémů školství, zdravotnictví a dalších oblastí. Projednání této novely bylo několika výbory Federálního shromáždění doporučeno odložit. Respektujeme důvod, že návrhy prováděcích předpisů nebyly předloženy včas a nebylo dost možností ke konzultacím s voliči, Bereme si z toho poučení pro příště. Na druhé straně se v letošním roce neobejdeme bez zvláštních režimů legislativního zabezpečení přestavby hospodářského mechanismu. Nejsme přívrženci ukvapených rozhodnutí, uspěchanosti na úkor kvality.
V zájmu rozšíření podílu občanů na získání vhodného bydlení vláda rozhodla o podstatném zvýšení finanční pomoci mladým stavebníkům rodinných domků až do výše 150 tisíc Kčs. Požadavky, aby k tomu byly vytvářeny potřebné podmínky ve včasné územní připravenosti i v dostupnosti stavebních materiálů považujeme za správné. Spolu s ministerstvy stavebnictví a národními výbory provedeme za půl roku kontrolu skutečného stavu. Je to jedno z opatření společného jednání federální vlády s předsednictvem ÚV SSM, kterým chceme společně zlepšit sociální podmínky startu mladých do života. Připravujeme i další kroky, například zásady zákona o státní politice péče o děti a mládež. V péči o uplatnění tvůrčích schopností a energie mladých lidí a posílení jejich aktivní účasti ve státních záležitostech vidíme jeden z prvořadých a neodkladných úkolů.
Mimořádnou pozornost věnujeme i přípravě koncepce státní rodinné politiky. Zaměřujeme ji na stabilizaci manželského soužití, ke zlepšení přípravy mladých lidí na rodinný život. Rozšířením pomoci rodinám s dětmi a mladým manželstvím byla v této pětiletce zlepšena finanční a životní situace více než 1 miliónu mladých rodin s dětmi a vytvořeny podmínky pro rozšíření volného času rodičů na péči o nejmenší děti. Uvažujeme i o dalších úpravách dávek v mateřství, mateřského příspěvku i podpory při narození dítěte. Vláda bude podporovat opatření, která umožňují ženám - zejména matkám mladších dětí - pracovat na zkrácený pracovní úvazek, mít pružnou pracovní dobu a zavádění pracovních režimů, které budou více přizpůsobené rozdílným životním situacím rodin. Dnes má zkrácený pracovní úvazek 6-8 % zaměstnaných žen, i když zájem o tuto možnost je nejméně dvojnásobný.
Na sjezdu Československého svazu žen minulý týden byla k těmto a dalším otázkám vyslovena řada zajímavých námětů. Hovořilo se o možnosti vytvoření zvláštního orgánu při federální vládě pro zhodnocení tohoto celkového postupu. Myslím, že k těmto otázkám se vrátíme a zaujmeme - společně s ústředním výborem Československého svazu žen - stanovisko.
V příští pětiletce se zásadně změní situace ve vývoji zdrojů pracovních sil a zaměstnanosti. Do produktivního věku vstoupí silné ročníky, přibyde 360 tisíc pracovních sil. Vláda uložila příslušným ústředním orgánům připravit systémová opatření, která umožní se s touto situací vyrovnat. Počítáme s vyšším přírůstkem zaměstnanosti, především v obchodě, dopravě a ve službách a s výraznějším snížením zaměstnávání zahraničních pracovníků.
Zaměříme se i na další rozvoj péče o občany se změněnou pracovní schopností a vytvoření určitých záruk pro zajištění jejich vhodného pracovního uplatnění. Jejich podíl na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel se nyní pohybuje kolem 3,5 %. Z 290 tisíc však pouze 10 % pracuje v pro ně zvláště zřízených organizacích. V návrhu nových zákonů o odvodech a daních počítáme s ekonomickým zvýhodněním podniků zaměstnávajících invalidní spoluobčany.
Vážíme si všech, kteří se dlouholetou obětavou prací zasloužili o náš dnešek. Za přirozenou povinnost považujeme starost o životní podmínky 3,5 miliónu důchodců v naší zemi; představuje to plných 22 % všeho obyvatelstva. Počítá se se zavedením pravidelných úprav důchodů, ale konkrétní rozhodnutí závisí na celkových ekonomických výsledcích.
Sociální politika představuje hlavní obsah, klíčový článek činnosti vlády. V připravované 9. pětiletce vycházíme z nezbytnosti podstatně posílit její sociální orientaci. Uspokojování potřeb lidí považujeme za hlavní cíl a měřítko našeho úsilí. Současně s posílením role centra půjde i o účinnější využívání možností podnikové a sociální politiky, včetně podílu společenských organizací. Nelze rozdělit víc než vyprodukujeme. Lze se však poradit o tom, co je možné spravedlivěji a účelněji využít, přerozdělit ve prospěch potřebnějších cílů. Při posuzování těchto citlivých otázek počítáme s aktivním přístupem ústředního výboru Národní fronty ČSSR.
Základní politický přístup k sociální problematice vyjadřuje tato myšlenka ze závěrečného slova generálního tajemníka ústředního výboru naší strany soudruha Miloše Jakeše na 14. zasedání ÚV KSČ: "Když hovoříme o přestavbě, o tom, co má přinést, je třeba si jasně uvědomit, že sociální jistoty nelze stavět na nízké výkonnosti a na rovnostářství v odměňování. Smyslem přestavby právě je, aby tomu čelila a tyto jevy odstranila." Tolik soudruh Jakeš.
Soudružky a soudruzi, je nutné vzít - i když to není právě příjemné - na vědomí, že touha lépe žít musí být vždy ekonomicky podložena. Jen tak může být reálná a mobilizující. V opačném případě zůstává pouhým snem a zbožným přáním. To platí o dnešku vrchovatou měrou. Nechceme klamat jiné ani sami sebe. Proto musíme mnohé znovu objektivně posoudit, poradit se o nejvhodnějších alternativách postupu, něco přerozdělit, na něčem ušetřit a někde přidat. Hlavní však je získat další prostředky vyšší výkonnosti - jednotlivců i kolektivů, státních a družstevních podniků, řídících struktur celého národního hospodářství.
Prosazení vyšší efektivnosti materiální výroby a výkonnějšího řízení vyžaduje překonání jednostranného chápání podstaty ekonomického růstu, cílů, obsahu a metod rozvíjení socialismu. Posilování úlohy řídícího, národohospodářského centra vidíme ve spojení vědecky podložených, politicky srozumitelných a sociálně přitažlivých úkolů. Jsme pro čestná, občanům i zemi prospěšná řešení. Prosazování zásadních pozitivních změn v národním hospodářství není jen věcí dlouhodobých programů. Začíná postupným řešením každodenních starostí, reálných problémů života a práce občanů. To se týká i přípravy plánu na rok 1990. Považujeme za svou povinnost přesvědčit občany praktickými činy, že socialismus nemá nic společného s nekvalitní prací, rovnostářstvím, korupcí, byrokratismem a průměrností.
V zájmu urychleného řešení našich
vnitřních problémů se musíme
vyrovnat i se všemi projevy mezinárodní izolovanosti,
překonat atmosféru sebeuspokojování.
Jsme pro rozšiřování vztahů k
socialistickým, sousedním i ostatním státům
na zásadách vzájemné důvěry,
společné vojenské, ekonomické a ekologické
bezpečnosti. Ne uzavřená, ale otevřená
ekonomika je v našem národním zájmu
a odpovídá internacionální povaze
socialismu. Soutěživost urychlí náš
rozvoj a umožní zvyšovat vklad do společného
díla evropských národů a světové
civilizace.